Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Vydání pořadu doprovázela řada reálných bezpečnostních varování napříč Evropou. Polský premiér Donald Tusk upozornil parlament na zpravodajské informace naznačující riziko ruských útoků bezpilotními letouny nebo raketami na území Severoatlantické aliance. Polský ministr zahraničí Radek Sikorski zároveň varoval Moskvu, že reakce aliance by v případě napadení pobaltských států nebyla pouze obranná, ale také útočná. Švédsko a Finsko navíc vyslaly stíhací letouny k zachycení ruských vojenských strojů nad Finským zálivem.
Televizní simulace vytvořená bezpečnostní redaktorkou Deborah Haynesovou vychází z několikaletého výzkumu. Do svých rolí byli obsazeni bývalý šéf obranného štábu Richard Barrons, bývalý poradce pro národní bezpečnost Kim Darroch či bývalý šéf rozvědky Christopher Steele. Příběh se zaměřuje na sérii hybridních operací, mezi které patří sabotáže a atentáty nedosahující prahu pro aktivaci článku 5 o společné obraně. Dokument ukazuje neschopnost Velké Británie odstrašit útočníka nebo na podobné akce adekvátně reagovat.
Celý koncept pořadu navazuje na zjištění, že britští úředníci prohledávali archivní záznamy z doby studené války s cílem zjistit postupy pro přechod země do válečného stavu. Během simulovaných jednání vládního kabinetu se ukázala značně omezená kapacita britských ozbrojených sil z důvodu údržby a nedostatečného vybavení. Politici v diskusích ustupovali od předchozí ostré rétoriky a vzájemně se obviňovali ze selhání diplomacie. Podobné nedostatky v připravenosti odhalují i reálné manévry na evropském území.
Při reálných vojenských cvičeních v Estonsku a Švédsku prověřovali jednotky NATO ukrajinští operátoři dronů vystupující v roli protivníka. Během těchto manévrů dokázala malá skupina zkušených pilotů způsobit aliančním silám značné ztráty. Ukrajinští velitelé následně poukázali na to, že zvyk armád NATO shromažďovat vojsko a techniku do kompaktních skupin je v současné válce téměř sebevražedný. Podobný způsob boje musela ukrajinská i ruská armáda na základě zkušeností z bojiště již dříve opustit.
Další simulace organizovaná v Německu prověřovala scénář, kdy Kreml pod záminkou humanitární krize v Kaliningradské oblasti obsadil litevské město Marijampolė. Výsledky ukázaly, že absence amerického vedení a zaváhání evropských států by umožnily Moskvě získat kontrolu nad Pobaltskem během několika dnů za použití pouhých patnácti tisíc vojáků. Analytici upozornili, že západní země mají vnitřně nastavenou tendenci k deeskalaci, jakmile čelí eskalační rétorice z ruské strany. Spojené království z tohoto důvodu plánuje na rok 2027 vlastní rozsáhlé cvičení k prověření domobrany pod názvem Albiston Shadow.
Zpravodajské služby pobaltských států zároveň mírní obavy z bezprostředního ozbrojeného konfliktu s Ruskem. Ředitel lotyšské bezpečnostní služby Normunds Mežviets uvedl, že neexistují žádné indikace o připravovaném vojenském útoku proti zemím Severoatlantické aliance. Zástupci estonského ministerstva zahraničí rovněž vyzvali veřejnost ke klidu a k ignorování paniky na sociálních sítích. Podobné vyvolávání strachu a nejistoty je podle odborníků součástí psychologických operací Kremlu s cílem ovlivnit západní rozhodování.
Vojenské i ekonomické parametry Ruska zůstávají ve srovnání s aliancí výrazně slabší. Ruská armáda utrpěla v dosavadním konfliktu na Ukrajině obrovské ztráty na životech a ovládá pouze část ukrajinského území. Ruská ekonomika je mnohonásobně menší než ekonomika zemí NATO a výdaje na obranu dosahují jen zlomku aliančních rozpočtů. Moskva se proto spoléhá především na hybridní operace a využívá nájemné kriminálníky k provádění žhářství a sabotáží po celé Evropě.
Britská rozvědka MI5 potvrdila zmaření řady nepřátelských záměrů ruských agentů na britské půdě. Incidenty zahrnovaly plánované útoky na nákladní letadla v Německu i podezřelé akce v britských logistických centrech. Tyto agresivní operace mají za cíl především oslabit ochotu evropských států dále finančně a vojensky podporovat Ukrajinu. Rostoucí napětí a vzájemné provokace však zároveň zvyšují riziko chybné kalkulace a neúmyslné eskalace celého konfliktu.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.