Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Vydání pořadu doprovázela řada reálných bezpečnostních varování napříč Evropou. Polský premiér Donald Tusk upozornil parlament na zpravodajské informace naznačující riziko ruských útoků bezpilotními letouny nebo raketami na území Severoatlantické aliance. Polský ministr zahraničí Radek Sikorski zároveň varoval Moskvu, že reakce aliance by v případě napadení pobaltských států nebyla pouze obranná, ale také útočná. Švédsko a Finsko navíc vyslaly stíhací letouny k zachycení ruských vojenských strojů nad Finským zálivem.
Televizní simulace vytvořená bezpečnostní redaktorkou Deborah Haynesovou vychází z několikaletého výzkumu. Do svých rolí byli obsazeni bývalý šéf obranného štábu Richard Barrons, bývalý poradce pro národní bezpečnost Kim Darroch či bývalý šéf rozvědky Christopher Steele. Příběh se zaměřuje na sérii hybridních operací, mezi které patří sabotáže a atentáty nedosahující prahu pro aktivaci článku 5 o společné obraně. Dokument ukazuje neschopnost Velké Británie odstrašit útočníka nebo na podobné akce adekvátně reagovat.
Celý koncept pořadu navazuje na zjištění, že britští úředníci prohledávali archivní záznamy z doby studené války s cílem zjistit postupy pro přechod země do válečného stavu. Během simulovaných jednání vládního kabinetu se ukázala značně omezená kapacita britských ozbrojených sil z důvodu údržby a nedostatečného vybavení. Politici v diskusích ustupovali od předchozí ostré rétoriky a vzájemně se obviňovali ze selhání diplomacie. Podobné nedostatky v připravenosti odhalují i reálné manévry na evropském území.
Při reálných vojenských cvičeních v Estonsku a Švédsku prověřovali jednotky NATO ukrajinští operátoři dronů vystupující v roli protivníka. Během těchto manévrů dokázala malá skupina zkušených pilotů způsobit aliančním silám značné ztráty. Ukrajinští velitelé následně poukázali na to, že zvyk armád NATO shromažďovat vojsko a techniku do kompaktních skupin je v současné válce téměř sebevražedný. Podobný způsob boje musela ukrajinská i ruská armáda na základě zkušeností z bojiště již dříve opustit.
Další simulace organizovaná v Německu prověřovala scénář, kdy Kreml pod záminkou humanitární krize v Kaliningradské oblasti obsadil litevské město Marijampolė. Výsledky ukázaly, že absence amerického vedení a zaváhání evropských států by umožnily Moskvě získat kontrolu nad Pobaltskem během několika dnů za použití pouhých patnácti tisíc vojáků. Analytici upozornili, že západní země mají vnitřně nastavenou tendenci k deeskalaci, jakmile čelí eskalační rétorice z ruské strany. Spojené království z tohoto důvodu plánuje na rok 2027 vlastní rozsáhlé cvičení k prověření domobrany pod názvem Albiston Shadow.
Zpravodajské služby pobaltských států zároveň mírní obavy z bezprostředního ozbrojeného konfliktu s Ruskem. Ředitel lotyšské bezpečnostní služby Normunds Mežviets uvedl, že neexistují žádné indikace o připravovaném vojenském útoku proti zemím Severoatlantické aliance. Zástupci estonského ministerstva zahraničí rovněž vyzvali veřejnost ke klidu a k ignorování paniky na sociálních sítích. Podobné vyvolávání strachu a nejistoty je podle odborníků součástí psychologických operací Kremlu s cílem ovlivnit západní rozhodování.
Vojenské i ekonomické parametry Ruska zůstávají ve srovnání s aliancí výrazně slabší. Ruská armáda utrpěla v dosavadním konfliktu na Ukrajině obrovské ztráty na životech a ovládá pouze část ukrajinského území. Ruská ekonomika je mnohonásobně menší než ekonomika zemí NATO a výdaje na obranu dosahují jen zlomku aliančních rozpočtů. Moskva se proto spoléhá především na hybridní operace a využívá nájemné kriminálníky k provádění žhářství a sabotáží po celé Evropě.
Britská rozvědka MI5 potvrdila zmaření řady nepřátelských záměrů ruských agentů na britské půdě. Incidenty zahrnovaly plánované útoky na nákladní letadla v Německu i podezřelé akce v britských logistických centrech. Tyto agresivní operace mají za cíl především oslabit ochotu evropských států dále finančně a vojensky podporovat Ukrajinu. Rostoucí napětí a vzájemné provokace však zároveň zvyšují riziko chybné kalkulace a neúmyslné eskalace celého konfliktu.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.