Putin vyslal jasné signály, že invazi na Ukrajině navzdory vysokým ztrátám nezastaví

Ruské vedení čerpá sebevědomí mimo jiné z nedostatku střel protivzdušné obrany na ukrajinské straně a ze spoléhání na nadcházející zimní útoky. Kyjev v současnosti čelí značným obtížím při sestřelování ruských balistických raket a nových proudových dálkově řízených dronů, které denně zasahují ukrajinské území. Moskva předpokládá, že obnovené údery na energetickou a civilní infrastrukturu během chladných měsíců zvýší tlak na ukrajinské obyvatelstvo. Velení ruské armády tak nadále věří v možnost dosažení celkového vojenského vítězství.

Kromě samotných bojů na Ukrajině se Moskva otevřeně snaží přimět evropské státy k omezení jejich vojenské a finanční pomoci napadené zemi. Podle západních představitelů k tomuto účelu využívá skrytou kampaň v takzvané šedé zóně mezi mírem a válkou. Moskva je obviňována z provádění kybernetických útoků, sabotáží a narušování evropského vzdušného prostoru bezpilotními prostředky. Jedním z nedávných incidentů byl nález dronu s výbušným zařízením v blízkosti ukrajinských nákladních letadel na letišti v německém Lipsku.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítá nařčení z vedení hybridní války proti evropským zemím a vinu přenáší na Západ. V rozhovoru pro britskou stanici BBC prohlásil, že Evropa a Velká Británie dodávají Ukrajině zbraně, které jsou následně používány k útokům na ruské území. Podle Lavrova jsou krokem k obraně pouze akce zacílené na zničení těchto dodaných zbraňových systémů. Ruský šéf diplomacie zdůraznil, že z pohledu Moskvy jde o válku, kterou proti Rusku vede samotná Evropa.

Oficiální ruská rétorika dlouhodobě prezentuje konflikt na Ukrajině jako válku Evropy proti Ruské federaci. Tento narativ zcela pomíjí skutečnost, že to bylo právě vedení v Moskvě, které plnohodnotnou invazi v roce 2022 rozpoutalo. Ačkoli se přímé vojenské střetnutí Ruska se členskými státy Severoatlantické aliance jeví jako nepravděpodobné, cílem Moskvy je vyvolat v Evropě strach. Zastrašováním evropské veřejnosti a politiků se Kreml snaží oslabit odhodlání k další podpoře Kyjeva.

Přední ruský zahraničněpolitický stratég Sergej Karaganov v souvislosti s konfliktem varoval, že Moskva bude nucena přistoupit k další eskalaci, pokud bude podpora Ukrajiny pokračovat. Podle jeho slov by první vlna úderů měla konvenční charakter, avšak v případě neústupnosti Evropy by Rusko mohlo použít i jaderné zbraně. Karaganov vyjádřil přesvědčení, že ze strany evropských zemí ani Spojených států by na případný jaderný úder nepřišla žádná odvetná reakce. Výslovně rovněž uvedl, že cílem Ruska je likvidace Ukrajiny jako životaschopného státu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zároveň na půdě Organizace spojených národů obvinil západní mocnosti z dvojích standardů a využívání hrubé síly ve světě. Jako příklad uvedl americkou vojenskou operaci v Caracasu zaměřenou na zajetí venezuelského lídra Nicoláse Madura či útoky na íránské vedení. Na dotaz ohledně denního využívání hrubé síly ze strany Ruska na Ukrajině Lavrov reagoval tvrzením, že jde o eliminaci přímé hrozby. Ruské údery na infrastrukturu označil za zneškodňování prostředků režimu, který podle Moskvy podporuje Západ.

Ruská strana nadále využívá narativ o boji proti nacistickému režimu, čímž vytvořila záminku pro odůvodnění svých vojenských kroků. Samotné přiznání k masivnímu využívání hrubé síly na ukrajinském území představuje podle pozorovatelů další důkaz, že vedení v Moskvě není naladěno na zastavení bojů. Ruský prezident Vladimir Putin se navíc chystá vystoupit na mezinárodním diskusním fóru Valdaj v Moskvě, kde obvykle představuje své pohledy na zahraniční politiku. Z dosavadních prohlášení i kroků ruských představitelů tak vyplývá záměr v invazi pokračovat.