Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Ruské vedení čerpá sebevědomí mimo jiné z nedostatku střel protivzdušné obrany na ukrajinské straně a ze spoléhání na nadcházející zimní útoky. Kyjev v současnosti čelí značným obtížím při sestřelování ruských balistických raket a nových proudových dálkově řízených dronů, které denně zasahují ukrajinské území. Moskva předpokládá, že obnovené údery na energetickou a civilní infrastrukturu během chladných měsíců zvýší tlak na ukrajinské obyvatelstvo. Velení ruské armády tak nadále věří v možnost dosažení celkového vojenského vítězství.
Kromě samotných bojů na Ukrajině se Moskva otevřeně snaží přimět evropské státy k omezení jejich vojenské a finanční pomoci napadené zemi. Podle západních představitelů k tomuto účelu využívá skrytou kampaň v takzvané šedé zóně mezi mírem a válkou. Moskva je obviňována z provádění kybernetických útoků, sabotáží a narušování evropského vzdušného prostoru bezpilotními prostředky. Jedním z nedávných incidentů byl nález dronu s výbušným zařízením v blízkosti ukrajinských nákladních letadel na letišti v německém Lipsku.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítá nařčení z vedení hybridní války proti evropským zemím a vinu přenáší na Západ. V rozhovoru pro britskou stanici BBC prohlásil, že Evropa a Velká Británie dodávají Ukrajině zbraně, které jsou následně používány k útokům na ruské území. Podle Lavrova jsou krokem k obraně pouze akce zacílené na zničení těchto dodaných zbraňových systémů. Ruský šéf diplomacie zdůraznil, že z pohledu Moskvy jde o válku, kterou proti Rusku vede samotná Evropa.
Oficiální ruská rétorika dlouhodobě prezentuje konflikt na Ukrajině jako válku Evropy proti Ruské federaci. Tento narativ zcela pomíjí skutečnost, že to bylo právě vedení v Moskvě, které plnohodnotnou invazi v roce 2022 rozpoutalo. Ačkoli se přímé vojenské střetnutí Ruska se členskými státy Severoatlantické aliance jeví jako nepravděpodobné, cílem Moskvy je vyvolat v Evropě strach. Zastrašováním evropské veřejnosti a politiků se Kreml snaží oslabit odhodlání k další podpoře Kyjeva.
Přední ruský zahraničněpolitický stratég Sergej Karaganov v souvislosti s konfliktem varoval, že Moskva bude nucena přistoupit k další eskalaci, pokud bude podpora Ukrajiny pokračovat. Podle jeho slov by první vlna úderů měla konvenční charakter, avšak v případě neústupnosti Evropy by Rusko mohlo použít i jaderné zbraně. Karaganov vyjádřil přesvědčení, že ze strany evropských zemí ani Spojených států by na případný jaderný úder nepřišla žádná odvetná reakce. Výslovně rovněž uvedl, že cílem Ruska je likvidace Ukrajiny jako životaschopného státu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zároveň na půdě Organizace spojených národů obvinil západní mocnosti z dvojích standardů a využívání hrubé síly ve světě. Jako příklad uvedl americkou vojenskou operaci v Caracasu zaměřenou na zajetí venezuelského lídra Nicoláse Madura či útoky na íránské vedení. Na dotaz ohledně denního využívání hrubé síly ze strany Ruska na Ukrajině Lavrov reagoval tvrzením, že jde o eliminaci přímé hrozby. Ruské údery na infrastrukturu označil za zneškodňování prostředků režimu, který podle Moskvy podporuje Západ.
Ruská strana nadále využívá narativ o boji proti nacistickému režimu, čímž vytvořila záminku pro odůvodnění svých vojenských kroků. Samotné přiznání k masivnímu využívání hrubé síly na ukrajinském území představuje podle pozorovatelů další důkaz, že vedení v Moskvě není naladěno na zastavení bojů. Ruský prezident Vladimir Putin se navíc chystá vystoupit na mezinárodním diskusním fóru Valdaj v Moskvě, kde obvykle představuje své pohledy na zahraniční politiku. Z dosavadních prohlášení i kroků ruských představitelů tak vyplývá záměr v invazi pokračovat.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.