Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy znovu vystupují z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Bílý dům rozhodnutí zdůvodnil „protikulturním směřováním“ organizace a podporou agend, které jsou podle administrativy v rozporu s americkými hodnotami. Mezi ně řadí mimo jiné programy diverzity, rovnosti a inkluze, včetně iniciativ zaměřených na genderové otázky a antirasismus.
Washington zároveň kritizuje postoj UNESCO k Izraeli. Organizace podle USA jednostranně označuje palestinská území za okupovaná, kritizuje izraelské vojenské operace a opomíjí odsouzení hnutí Hamas. Spojené státy rovněž nesouhlasí s tím, že UNESCO některé židovské památky uznalo jako součást palestinského dědictví. Krok následuje po revizi členství, kterou Trump nařídil s cílem prověřit nestrannost organizace.
Proč je UNESCO důležité?
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) se podle vlastního vyjádření zaměřuje na „posilování společné lidskosti“ prostřednictvím podpory vzdělávání, vědy, kultury a komunikace. „Stanovujeme standardy, vytváříme nástroje a rozvíjíme znalosti, abychom našli řešení některých z největších výzev naší doby a podporovali svět s větší rovností a mírem,“ uvádí organizace na svých oficiálních stránkách.
Mezi klíčové oblasti činnosti UNESCO patří ochrana biologické rozmanitosti, reakce na výzvy spojené s umělou inteligencí, podpora kvalitního vzdělávání, uchovávání kulturního dědictví a zajištění přístupu k ověřeným informacím. Na těchto aktivitách spolupracuje se svými 194 členskými státy.
Základní filozofie organizace vychází z její ústavy, podle níž „mír založený výlučně na politických a hospodářských ujednáních vlád by nebyl mírem, který by mohl zajistit jednomyslnou, trvalou a upřímnou podporu národů světa. Mír musí být proto, má-li být trvalý, založen na intelektuální a morální solidaritě lidstva.“
Organizace UNESCO po celém světě identifikuje a chrání místa a památky, které považuje za natolik cenné, že mají „výjimečnou univerzální hodnotu pro celé lidstvo“. Tato místa zařazuje na prestižní Seznam světového dědictví, jehož smyslem je zajistit, aby si je mohly užívat i budoucí generace.
Zapsání na seznam je pro dané místo nejen uznáním jeho kulturního, přírodního či historického významu, ale i závazkem k jeho ochraně. UNESCO přitom varuje, že řadu těchto lokalit ohrožují negativní vlivy moderního světa – mimo jiné masový turismus, rozsáhlý rozvoj infrastruktury či klimatické změny. Pokud jsou rizika zásadní, může být lokalita zařazena na seznam ohroženého dědictví.
Seznam světového dědictví vychází z Úmluvy UNESCO z roku 1972, kterou dosud podepsalo přes 190 států, v současné době vyjma Izraele, Lichtenštejnska a nově i Spojených států. USA z UNESCO odešly v roce 2018, načež se podle serveru PBS znovu připojily o pět let později. Samotná organizace UNESCO byla založena v roce 1945, a to po ratifikaci ústavy ze strany dvaceti zakládajících členů, včetně Československa, USA, Číny nebo Velké Británie.
Úmluva stanovuje pravidla pro posuzování jednotlivých míst a ukládá signatářským zemím nejen povinnost chránit lokality zapsané na seznamu, ale i pečovat o širší národní dědictví. Výhodou pro zapojené státy je možnost čerpat prostředky z Fondu světového dědictví. Ten každoročně poskytuje finanční podporu na identifikaci, zachování a propagaci těchto lokalit, často ve spolupráci s místními komunitami.
Dohled nad celým systémem zajišťuje Výbor pro světové dědictví. Ten posuzuje stav jednotlivých lokalit, zvažuje jejich zařazení na seznam a vyhodnocuje míru ohrožení. V případě potřeby může výbor rozhodnout o poskytnutí okamžité pomoci z fondu. Zkušenost přitom ukazuje, že samotné riziko zařazení na seznam ohroženého dědictví bývá pro řadu států motivací k rychlému přijetí ochranných opatření.
Kdo má nejvíce památek?
Největší počet těchto památek má na svém území Itálie, celkem 61. Patří mezi ně například historické centrum Říma, benátské laguny nebo archeologická naleziště v Pompejích. Z toho je 55 památek kulturních a 6 přírodních, například Dolomity.
Na druhém místě je Čína se 60 zapsanými lokalitami. Zahrnují slavné památky jako Velká čínská zeď, Zakázané město v Pekingu či přírodní oblast Wulingyuan s dramatickými skalními útvary. Čína má vyvážený poměr kulturních i přírodních lokalit, včetně několika smíšených.
Německo má aktuálně 55 památek, mimo jiné katedrálu v Kolíně nad Rýnem, Bauhaus v Dessau nebo přírodní park Waddenzee na pobřeží Severního moře. Francie, která se může pochlubit 54 památkami, má na seznamu mimo jiné Mont-Saint-Michel, palác ve Versailles nebo jeskynní malby v Lascaux.
Španělsko (50 památek) nabízí Gaudího Sagradu Famílii v Barceloně, historická centra Toleda a Segovie nebo Alhambru v Granadě. Přírodní památkou je například národní park Garajonay na Kanárských ostrovech.
Indie má 44 lokalit, včetně proslulého Tádž Mahalu, chrámového komplexu Khajuraho nebo národního parku Kaziranga, známého výskytem nosorožců indických.
Mexiko se pyšní 36 památkami – od mayských ruin v Palenque a Teotihuacánu až po historické centrum Mexico City nebo biosférickou rezervaci Monarchových motýlů.
Velká Británie má na seznamu 35 míst, mezi nimi Stonehenge, Tower of London, nověji i průmyslové památky jako most Ironbridge. Z přírodních lokalit zaujme například Giant's Causeway v Severním Irsku.
Spojené státy americké, které UNESCO opouštějí, mají stále 26 zapsaných památek. Mezi kulturními figurují např. nezávislostní sály ve Filadelfii nebo Pueblo Taos v Novém Mexiku. Přírodní památky zahrnují Yellowstone, Grand Canyon nebo Yosemitský národní park. Jedinou smíšenou lokalitou je Papahānaumokuākea – rozsáhlá chráněná oblast v Tichém oceánu.
Česká republika má aktuálně 17 památek, z toho 16 kulturních a jednu přírodní – staré bukové lesy v národním parku Křivoklátsko. Mezi kulturními lokalitami jsou například historická centra Prahy, Českého Krumlova, Telče, ale i méně známé skvosty jako židovská čtvrť v Třebíči nebo vesnice Holašovice.
Jak je to s financováním?
UNESCO hospodaří s dvouletým rozpočtem, který schvaluje generální konference složená ze všech členských států. Upravený rozpočet k červnu 2022 dosahoval výše přibližně 1,5 miliardy dolarů. Pro období let 2023-2024 se struktura financování opírá o více zdrojů, přičemž největší část, 40 %, pokrývá cílený fundraising, tedy příspěvky od vlád, institucí a partnerů mimo rámec povinných příspěvků.
Členské státy jako celek přispívají 36 %, a to prostřednictvím povinných příspěvků vypočítaných na základě velikosti jejich ekonomiky a dalších kritérií. Dalších 17 % pochází z dobrovolných darů, které mohou být zaměřeny na konkrétní projekty nebo regiony. Tato kombinace příjmů umožňuje organizaci zachovat programovou rozmanitost i nezávislost.
Ačkoli Spojené státy –jeden z hlavních finančních přispěvatelů s 8% podílem na celkových financích – ze struktury UNESCO opět vystoupily, dopad na celkové fungování organizace je v globálním kontextu omezený. V organizaci dnes působí přes 190 členských států, což zajišťuje široké mezinárodní zastoupení i stabilní finanční základnu. Navíc Spojené státy do organizace dříve přispívaly až 22 % z celkového rozpočtu, úpadek po roce 2018 tedy byl znatelný, ale udržitelný.
Výpadek amerických příspěvků může být navíc do značné míry vykompenzován vyšší angažovaností dalších zemí a zvýšeným důrazem na získávání prostředků z jiných zdrojů. UNESCO se tak i bez účasti Washingtonu dokáže adaptovat na nové podmínky a pokračovat v činnosti na všech kontinentech, a to od ochrany kulturního dědictví, až po podporu vzdělávacích programů v rozvojových zemích.
Spojené státy tradičně patřily mezi nejvýznamnější přispěvatele do rozpočtu UNESCO. Jejich podíl, který před několika lety činil zhruba zmíněných 22 %, odpovídal postavení USA jako největší světové ekonomiky a zároveň odrážel jejich politickou roli v rámci systému OSN. Většina specializovaných agentur OSN stanovuje výši povinných příspěvků podle velikosti HDP členských států a USA so tak dlouhodobě zajišťovaly největší podíl.
Tento finanční závazek nebyl jen výrazem ekonomické síly, ale i nástrojem vlivu. Washington prostřednictvím svého financování často prosazoval své hodnoty – například podporu svobody slova, přístupu ke vzdělání či zachování kulturní rozmanitosti. Vliv USA v UNESCO se tak neomezoval jen na sílu peněz, ale odrážel se i ve směrování programů a výběru priorit.
Zároveň šlo o určitý závazek k multilateralismu. Spojené státy svým silným finančním podílem demonstrovaly ochotu investovat do institucí, které udržují mezinárodní spolupráci. Tento přístup však procházel proměnami podle politického vedení – zatímco některé administrativy UNESCO aktivně podporovaly, jiné se od něj distancovaly nebo dokonce organizaci kritizovaly za politizaci.
Například v roce 1984 Spojené státy UNESCO poprvé opustily, aby se vrátily až v roce 2003. Po opětovném vystoupení v roce 2018 se znovu připojily v roce 2023, kdy navrhly splacení několikasetmilionového dluhu.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.
Bývalý starosta Pavel Novotný se bude opět podílet na vedení pražské městské části Řeporyje. Místní občanští demokraté se dohodli na spolupráci se zdejšími buňkami TOP 09 a ANO. Novotný už ale nebude nejvyšším představitelem obce, starostkou bude jeho sestra.
Přelom října a listopadu přináší kouzelný čas ztišení, kdy se podzimní příroda noří do melancholické atmosféry a otevírá prostor pro hlubší niternou revizi. Nadcházející víkend bude ideální příležitostí k zastavení se, načerpání nových sil před zimním obdobím a vymezení času pro sebe i své blízké. Podívejte se, co hvězdy připravily pro jednotlivá znamení zvěrokruhu.
Česká diplomacie dnes potvrdila velmi smutnou zprávu. Nejméně jeden český občan přišel o život při mimořádně tragické vlakové nehodě ve Španělsku, kde se srazily dvě soupravy na vysokorychlostní trati.
Světový hokej je v šoku z rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS). Ruští hokejisté dostanou možnost vrátit se na vrcholné reprezentační akce. Obavy o bezpečnost účastníků turnajů v případě účasti ruských týmů byly označeny za neopodstatněné. Jak reagovalo Česko?
Česko má za sebou připomínku 28. října, ale v listopadu se bude slavit výročí sametové revoluce. Hojně navštěvovaná akce na Národní třídě se letos nedočkala dotace od ministerstva kultury vedeného Oto Klempířem (Motoristé). Pořadatelé ale smutnit nemusí, protože obdrželi spoustu peněz od občanů.
Hned několik zástupců české kinematografie se ve středu dočkalo vyznamenání z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. Jednou z oceněných osobností byl i režisér Jan Hřebejk. K medaili pro úspěšného filmaře se rozhodl vyjádřit jeden z poslanců.
Převzetí českých a slovenských prodejen Tesco nizozemskou skupinou Ahold Delhaize, která provozuje síť Albert, představuje jednu z nejvýznamnějších změn na tuzemském maloobchodním trhu za poslední desetiletí. Hodnota transakce včetně převzatých závazků činí přibližně 41,4 miliardy korun. Pro české domácnosti je však nejdůležitější otázka, zda jeho uskutečnění nepovede k dražším potravinám.
Rusko v uplynulých hodinách čelilo masivnímu útoku ukrajinských dronů, podle ruského ministerstva zahraničí jich ve vzduchu bylo přes tisíc. K dispozici nejsou žádné informace o škodách či obětech. Rusové ale obvinili Ukrajince z útoku na některá školská zařízení.
Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.