Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy znovu vystupují z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Bílý dům rozhodnutí zdůvodnil „protikulturním směřováním“ organizace a podporou agend, které jsou podle administrativy v rozporu s americkými hodnotami. Mezi ně řadí mimo jiné programy diverzity, rovnosti a inkluze, včetně iniciativ zaměřených na genderové otázky a antirasismus.
Washington zároveň kritizuje postoj UNESCO k Izraeli. Organizace podle USA jednostranně označuje palestinská území za okupovaná, kritizuje izraelské vojenské operace a opomíjí odsouzení hnutí Hamas. Spojené státy rovněž nesouhlasí s tím, že UNESCO některé židovské památky uznalo jako součást palestinského dědictví. Krok následuje po revizi členství, kterou Trump nařídil s cílem prověřit nestrannost organizace.
Proč je UNESCO důležité?
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) se podle vlastního vyjádření zaměřuje na „posilování společné lidskosti“ prostřednictvím podpory vzdělávání, vědy, kultury a komunikace. „Stanovujeme standardy, vytváříme nástroje a rozvíjíme znalosti, abychom našli řešení některých z největších výzev naší doby a podporovali svět s větší rovností a mírem,“ uvádí organizace na svých oficiálních stránkách.
Mezi klíčové oblasti činnosti UNESCO patří ochrana biologické rozmanitosti, reakce na výzvy spojené s umělou inteligencí, podpora kvalitního vzdělávání, uchovávání kulturního dědictví a zajištění přístupu k ověřeným informacím. Na těchto aktivitách spolupracuje se svými 194 členskými státy.
Základní filozofie organizace vychází z její ústavy, podle níž „mír založený výlučně na politických a hospodářských ujednáních vlád by nebyl mírem, který by mohl zajistit jednomyslnou, trvalou a upřímnou podporu národů světa. Mír musí být proto, má-li být trvalý, založen na intelektuální a morální solidaritě lidstva.“
Organizace UNESCO po celém světě identifikuje a chrání místa a památky, které považuje za natolik cenné, že mají „výjimečnou univerzální hodnotu pro celé lidstvo“. Tato místa zařazuje na prestižní Seznam světového dědictví, jehož smyslem je zajistit, aby si je mohly užívat i budoucí generace.
Zapsání na seznam je pro dané místo nejen uznáním jeho kulturního, přírodního či historického významu, ale i závazkem k jeho ochraně. UNESCO přitom varuje, že řadu těchto lokalit ohrožují negativní vlivy moderního světa – mimo jiné masový turismus, rozsáhlý rozvoj infrastruktury či klimatické změny. Pokud jsou rizika zásadní, může být lokalita zařazena na seznam ohroženého dědictví.
Seznam světového dědictví vychází z Úmluvy UNESCO z roku 1972, kterou dosud podepsalo přes 190 států, v současné době vyjma Izraele, Lichtenštejnska a nově i Spojených států. USA z UNESCO odešly v roce 2018, načež se podle serveru PBS znovu připojily o pět let později. Samotná organizace UNESCO byla založena v roce 1945, a to po ratifikaci ústavy ze strany dvaceti zakládajících členů, včetně Československa, USA, Číny nebo Velké Británie.
Úmluva stanovuje pravidla pro posuzování jednotlivých míst a ukládá signatářským zemím nejen povinnost chránit lokality zapsané na seznamu, ale i pečovat o širší národní dědictví. Výhodou pro zapojené státy je možnost čerpat prostředky z Fondu světového dědictví. Ten každoročně poskytuje finanční podporu na identifikaci, zachování a propagaci těchto lokalit, často ve spolupráci s místními komunitami.
Dohled nad celým systémem zajišťuje Výbor pro světové dědictví. Ten posuzuje stav jednotlivých lokalit, zvažuje jejich zařazení na seznam a vyhodnocuje míru ohrožení. V případě potřeby může výbor rozhodnout o poskytnutí okamžité pomoci z fondu. Zkušenost přitom ukazuje, že samotné riziko zařazení na seznam ohroženého dědictví bývá pro řadu států motivací k rychlému přijetí ochranných opatření.
Kdo má nejvíce památek?
Největší počet těchto památek má na svém území Itálie, celkem 61. Patří mezi ně například historické centrum Říma, benátské laguny nebo archeologická naleziště v Pompejích. Z toho je 55 památek kulturních a 6 přírodních, například Dolomity.
Na druhém místě je Čína se 60 zapsanými lokalitami. Zahrnují slavné památky jako Velká čínská zeď, Zakázané město v Pekingu či přírodní oblast Wulingyuan s dramatickými skalními útvary. Čína má vyvážený poměr kulturních i přírodních lokalit, včetně několika smíšených.
Německo má aktuálně 55 památek, mimo jiné katedrálu v Kolíně nad Rýnem, Bauhaus v Dessau nebo přírodní park Waddenzee na pobřeží Severního moře. Francie, která se může pochlubit 54 památkami, má na seznamu mimo jiné Mont-Saint-Michel, palác ve Versailles nebo jeskynní malby v Lascaux.
Španělsko (50 památek) nabízí Gaudího Sagradu Famílii v Barceloně, historická centra Toleda a Segovie nebo Alhambru v Granadě. Přírodní památkou je například národní park Garajonay na Kanárských ostrovech.
Indie má 44 lokalit, včetně proslulého Tádž Mahalu, chrámového komplexu Khajuraho nebo národního parku Kaziranga, známého výskytem nosorožců indických.
Mexiko se pyšní 36 památkami – od mayských ruin v Palenque a Teotihuacánu až po historické centrum Mexico City nebo biosférickou rezervaci Monarchových motýlů.
Velká Británie má na seznamu 35 míst, mezi nimi Stonehenge, Tower of London, nověji i průmyslové památky jako most Ironbridge. Z přírodních lokalit zaujme například Giant's Causeway v Severním Irsku.
Spojené státy americké, které UNESCO opouštějí, mají stále 26 zapsaných památek. Mezi kulturními figurují např. nezávislostní sály ve Filadelfii nebo Pueblo Taos v Novém Mexiku. Přírodní památky zahrnují Yellowstone, Grand Canyon nebo Yosemitský národní park. Jedinou smíšenou lokalitou je Papahānaumokuākea – rozsáhlá chráněná oblast v Tichém oceánu.
Česká republika má aktuálně 17 památek, z toho 16 kulturních a jednu přírodní – staré bukové lesy v národním parku Křivoklátsko. Mezi kulturními lokalitami jsou například historická centra Prahy, Českého Krumlova, Telče, ale i méně známé skvosty jako židovská čtvrť v Třebíči nebo vesnice Holašovice.
Jak je to s financováním?
UNESCO hospodaří s dvouletým rozpočtem, který schvaluje generální konference složená ze všech členských států. Upravený rozpočet k červnu 2022 dosahoval výše přibližně 1,5 miliardy dolarů. Pro období let 2023-2024 se struktura financování opírá o více zdrojů, přičemž největší část, 40 %, pokrývá cílený fundraising, tedy příspěvky od vlád, institucí a partnerů mimo rámec povinných příspěvků.
Členské státy jako celek přispívají 36 %, a to prostřednictvím povinných příspěvků vypočítaných na základě velikosti jejich ekonomiky a dalších kritérií. Dalších 17 % pochází z dobrovolných darů, které mohou být zaměřeny na konkrétní projekty nebo regiony. Tato kombinace příjmů umožňuje organizaci zachovat programovou rozmanitost i nezávislost.
Ačkoli Spojené státy –jeden z hlavních finančních přispěvatelů s 8% podílem na celkových financích – ze struktury UNESCO opět vystoupily, dopad na celkové fungování organizace je v globálním kontextu omezený. V organizaci dnes působí přes 190 členských států, což zajišťuje široké mezinárodní zastoupení i stabilní finanční základnu. Navíc Spojené státy do organizace dříve přispívaly až 22 % z celkového rozpočtu, úpadek po roce 2018 tedy byl znatelný, ale udržitelný.
Výpadek amerických příspěvků může být navíc do značné míry vykompenzován vyšší angažovaností dalších zemí a zvýšeným důrazem na získávání prostředků z jiných zdrojů. UNESCO se tak i bez účasti Washingtonu dokáže adaptovat na nové podmínky a pokračovat v činnosti na všech kontinentech, a to od ochrany kulturního dědictví, až po podporu vzdělávacích programů v rozvojových zemích.
Spojené státy tradičně patřily mezi nejvýznamnější přispěvatele do rozpočtu UNESCO. Jejich podíl, který před několika lety činil zhruba zmíněných 22 %, odpovídal postavení USA jako největší světové ekonomiky a zároveň odrážel jejich politickou roli v rámci systému OSN. Většina specializovaných agentur OSN stanovuje výši povinných příspěvků podle velikosti HDP členských států a USA so tak dlouhodobě zajišťovaly největší podíl.
Tento finanční závazek nebyl jen výrazem ekonomické síly, ale i nástrojem vlivu. Washington prostřednictvím svého financování často prosazoval své hodnoty – například podporu svobody slova, přístupu ke vzdělání či zachování kulturní rozmanitosti. Vliv USA v UNESCO se tak neomezoval jen na sílu peněz, ale odrážel se i ve směrování programů a výběru priorit.
Zároveň šlo o určitý závazek k multilateralismu. Spojené státy svým silným finančním podílem demonstrovaly ochotu investovat do institucí, které udržují mezinárodní spolupráci. Tento přístup však procházel proměnami podle politického vedení – zatímco některé administrativy UNESCO aktivně podporovaly, jiné se od něj distancovaly nebo dokonce organizaci kritizovaly za politizaci.
Například v roce 1984 Spojené státy UNESCO poprvé opustily, aby se vrátily až v roce 2003. Po opětovném vystoupení v roce 2018 se znovu připojily v roce 2023, kdy navrhly splacení několikasetmilionového dluhu.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.