Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy znovu vystupují z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Bílý dům rozhodnutí zdůvodnil „protikulturním směřováním“ organizace a podporou agend, které jsou podle administrativy v rozporu s americkými hodnotami. Mezi ně řadí mimo jiné programy diverzity, rovnosti a inkluze, včetně iniciativ zaměřených na genderové otázky a antirasismus.
Washington zároveň kritizuje postoj UNESCO k Izraeli. Organizace podle USA jednostranně označuje palestinská území za okupovaná, kritizuje izraelské vojenské operace a opomíjí odsouzení hnutí Hamas. Spojené státy rovněž nesouhlasí s tím, že UNESCO některé židovské památky uznalo jako součást palestinského dědictví. Krok následuje po revizi členství, kterou Trump nařídil s cílem prověřit nestrannost organizace.
Proč je UNESCO důležité?
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) se podle vlastního vyjádření zaměřuje na „posilování společné lidskosti“ prostřednictvím podpory vzdělávání, vědy, kultury a komunikace. „Stanovujeme standardy, vytváříme nástroje a rozvíjíme znalosti, abychom našli řešení některých z největších výzev naší doby a podporovali svět s větší rovností a mírem,“ uvádí organizace na svých oficiálních stránkách.
Mezi klíčové oblasti činnosti UNESCO patří ochrana biologické rozmanitosti, reakce na výzvy spojené s umělou inteligencí, podpora kvalitního vzdělávání, uchovávání kulturního dědictví a zajištění přístupu k ověřeným informacím. Na těchto aktivitách spolupracuje se svými 194 členskými státy.
Základní filozofie organizace vychází z její ústavy, podle níž „mír založený výlučně na politických a hospodářských ujednáních vlád by nebyl mírem, který by mohl zajistit jednomyslnou, trvalou a upřímnou podporu národů světa. Mír musí být proto, má-li být trvalý, založen na intelektuální a morální solidaritě lidstva.“
Organizace UNESCO po celém světě identifikuje a chrání místa a památky, které považuje za natolik cenné, že mají „výjimečnou univerzální hodnotu pro celé lidstvo“. Tato místa zařazuje na prestižní Seznam světového dědictví, jehož smyslem je zajistit, aby si je mohly užívat i budoucí generace.
Zapsání na seznam je pro dané místo nejen uznáním jeho kulturního, přírodního či historického významu, ale i závazkem k jeho ochraně. UNESCO přitom varuje, že řadu těchto lokalit ohrožují negativní vlivy moderního světa – mimo jiné masový turismus, rozsáhlý rozvoj infrastruktury či klimatické změny. Pokud jsou rizika zásadní, může být lokalita zařazena na seznam ohroženého dědictví.
Seznam světového dědictví vychází z Úmluvy UNESCO z roku 1972, kterou dosud podepsalo přes 190 států, v současné době vyjma Izraele, Lichtenštejnska a nově i Spojených států. USA z UNESCO odešly v roce 2018, načež se podle serveru PBS znovu připojily o pět let později. Samotná organizace UNESCO byla založena v roce 1945, a to po ratifikaci ústavy ze strany dvaceti zakládajících členů, včetně Československa, USA, Číny nebo Velké Británie.
Úmluva stanovuje pravidla pro posuzování jednotlivých míst a ukládá signatářským zemím nejen povinnost chránit lokality zapsané na seznamu, ale i pečovat o širší národní dědictví. Výhodou pro zapojené státy je možnost čerpat prostředky z Fondu světového dědictví. Ten každoročně poskytuje finanční podporu na identifikaci, zachování a propagaci těchto lokalit, často ve spolupráci s místními komunitami.
Dohled nad celým systémem zajišťuje Výbor pro světové dědictví. Ten posuzuje stav jednotlivých lokalit, zvažuje jejich zařazení na seznam a vyhodnocuje míru ohrožení. V případě potřeby může výbor rozhodnout o poskytnutí okamžité pomoci z fondu. Zkušenost přitom ukazuje, že samotné riziko zařazení na seznam ohroženého dědictví bývá pro řadu států motivací k rychlému přijetí ochranných opatření.
Kdo má nejvíce památek?
Největší počet těchto památek má na svém území Itálie, celkem 61. Patří mezi ně například historické centrum Říma, benátské laguny nebo archeologická naleziště v Pompejích. Z toho je 55 památek kulturních a 6 přírodních, například Dolomity.
Na druhém místě je Čína se 60 zapsanými lokalitami. Zahrnují slavné památky jako Velká čínská zeď, Zakázané město v Pekingu či přírodní oblast Wulingyuan s dramatickými skalními útvary. Čína má vyvážený poměr kulturních i přírodních lokalit, včetně několika smíšených.
Německo má aktuálně 55 památek, mimo jiné katedrálu v Kolíně nad Rýnem, Bauhaus v Dessau nebo přírodní park Waddenzee na pobřeží Severního moře. Francie, která se může pochlubit 54 památkami, má na seznamu mimo jiné Mont-Saint-Michel, palác ve Versailles nebo jeskynní malby v Lascaux.
Španělsko (50 památek) nabízí Gaudího Sagradu Famílii v Barceloně, historická centra Toleda a Segovie nebo Alhambru v Granadě. Přírodní památkou je například národní park Garajonay na Kanárských ostrovech.
Indie má 44 lokalit, včetně proslulého Tádž Mahalu, chrámového komplexu Khajuraho nebo národního parku Kaziranga, známého výskytem nosorožců indických.
Mexiko se pyšní 36 památkami – od mayských ruin v Palenque a Teotihuacánu až po historické centrum Mexico City nebo biosférickou rezervaci Monarchových motýlů.
Velká Británie má na seznamu 35 míst, mezi nimi Stonehenge, Tower of London, nověji i průmyslové památky jako most Ironbridge. Z přírodních lokalit zaujme například Giant's Causeway v Severním Irsku.
Spojené státy americké, které UNESCO opouštějí, mají stále 26 zapsaných památek. Mezi kulturními figurují např. nezávislostní sály ve Filadelfii nebo Pueblo Taos v Novém Mexiku. Přírodní památky zahrnují Yellowstone, Grand Canyon nebo Yosemitský národní park. Jedinou smíšenou lokalitou je Papahānaumokuākea – rozsáhlá chráněná oblast v Tichém oceánu.
Česká republika má aktuálně 17 památek, z toho 16 kulturních a jednu přírodní – staré bukové lesy v národním parku Křivoklátsko. Mezi kulturními lokalitami jsou například historická centra Prahy, Českého Krumlova, Telče, ale i méně známé skvosty jako židovská čtvrť v Třebíči nebo vesnice Holašovice.
Jak je to s financováním?
UNESCO hospodaří s dvouletým rozpočtem, který schvaluje generální konference složená ze všech členských států. Upravený rozpočet k červnu 2022 dosahoval výše přibližně 1,5 miliardy dolarů. Pro období let 2023-2024 se struktura financování opírá o více zdrojů, přičemž největší část, 40 %, pokrývá cílený fundraising, tedy příspěvky od vlád, institucí a partnerů mimo rámec povinných příspěvků.
Členské státy jako celek přispívají 36 %, a to prostřednictvím povinných příspěvků vypočítaných na základě velikosti jejich ekonomiky a dalších kritérií. Dalších 17 % pochází z dobrovolných darů, které mohou být zaměřeny na konkrétní projekty nebo regiony. Tato kombinace příjmů umožňuje organizaci zachovat programovou rozmanitost i nezávislost.
Ačkoli Spojené státy –jeden z hlavních finančních přispěvatelů s 8% podílem na celkových financích – ze struktury UNESCO opět vystoupily, dopad na celkové fungování organizace je v globálním kontextu omezený. V organizaci dnes působí přes 190 členských států, což zajišťuje široké mezinárodní zastoupení i stabilní finanční základnu. Navíc Spojené státy do organizace dříve přispívaly až 22 % z celkového rozpočtu, úpadek po roce 2018 tedy byl znatelný, ale udržitelný.
Výpadek amerických příspěvků může být navíc do značné míry vykompenzován vyšší angažovaností dalších zemí a zvýšeným důrazem na získávání prostředků z jiných zdrojů. UNESCO se tak i bez účasti Washingtonu dokáže adaptovat na nové podmínky a pokračovat v činnosti na všech kontinentech, a to od ochrany kulturního dědictví, až po podporu vzdělávacích programů v rozvojových zemích.
Spojené státy tradičně patřily mezi nejvýznamnější přispěvatele do rozpočtu UNESCO. Jejich podíl, který před několika lety činil zhruba zmíněných 22 %, odpovídal postavení USA jako největší světové ekonomiky a zároveň odrážel jejich politickou roli v rámci systému OSN. Většina specializovaných agentur OSN stanovuje výši povinných příspěvků podle velikosti HDP členských států a USA so tak dlouhodobě zajišťovaly největší podíl.
Tento finanční závazek nebyl jen výrazem ekonomické síly, ale i nástrojem vlivu. Washington prostřednictvím svého financování často prosazoval své hodnoty – například podporu svobody slova, přístupu ke vzdělání či zachování kulturní rozmanitosti. Vliv USA v UNESCO se tak neomezoval jen na sílu peněz, ale odrážel se i ve směrování programů a výběru priorit.
Zároveň šlo o určitý závazek k multilateralismu. Spojené státy svým silným finančním podílem demonstrovaly ochotu investovat do institucí, které udržují mezinárodní spolupráci. Tento přístup však procházel proměnami podle politického vedení – zatímco některé administrativy UNESCO aktivně podporovaly, jiné se od něj distancovaly nebo dokonce organizaci kritizovaly za politizaci.
Například v roce 1984 Spojené státy UNESCO poprvé opustily, aby se vrátily až v roce 2003. Po opětovném vystoupení v roce 2018 se znovu připojily v roce 2023, kdy navrhly splacení několikasetmilionového dluhu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.