Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy znovu vystupují z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Bílý dům rozhodnutí zdůvodnil „protikulturním směřováním“ organizace a podporou agend, které jsou podle administrativy v rozporu s americkými hodnotami. Mezi ně řadí mimo jiné programy diverzity, rovnosti a inkluze, včetně iniciativ zaměřených na genderové otázky a antirasismus.
Washington zároveň kritizuje postoj UNESCO k Izraeli. Organizace podle USA jednostranně označuje palestinská území za okupovaná, kritizuje izraelské vojenské operace a opomíjí odsouzení hnutí Hamas. Spojené státy rovněž nesouhlasí s tím, že UNESCO některé židovské památky uznalo jako součást palestinského dědictví. Krok následuje po revizi členství, kterou Trump nařídil s cílem prověřit nestrannost organizace.
Proč je UNESCO důležité?
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) se podle vlastního vyjádření zaměřuje na „posilování společné lidskosti“ prostřednictvím podpory vzdělávání, vědy, kultury a komunikace. „Stanovujeme standardy, vytváříme nástroje a rozvíjíme znalosti, abychom našli řešení některých z největších výzev naší doby a podporovali svět s větší rovností a mírem,“ uvádí organizace na svých oficiálních stránkách.
Mezi klíčové oblasti činnosti UNESCO patří ochrana biologické rozmanitosti, reakce na výzvy spojené s umělou inteligencí, podpora kvalitního vzdělávání, uchovávání kulturního dědictví a zajištění přístupu k ověřeným informacím. Na těchto aktivitách spolupracuje se svými 194 členskými státy.
Základní filozofie organizace vychází z její ústavy, podle níž „mír založený výlučně na politických a hospodářských ujednáních vlád by nebyl mírem, který by mohl zajistit jednomyslnou, trvalou a upřímnou podporu národů světa. Mír musí být proto, má-li být trvalý, založen na intelektuální a morální solidaritě lidstva.“
Organizace UNESCO po celém světě identifikuje a chrání místa a památky, které považuje za natolik cenné, že mají „výjimečnou univerzální hodnotu pro celé lidstvo“. Tato místa zařazuje na prestižní Seznam světového dědictví, jehož smyslem je zajistit, aby si je mohly užívat i budoucí generace.
Zapsání na seznam je pro dané místo nejen uznáním jeho kulturního, přírodního či historického významu, ale i závazkem k jeho ochraně. UNESCO přitom varuje, že řadu těchto lokalit ohrožují negativní vlivy moderního světa – mimo jiné masový turismus, rozsáhlý rozvoj infrastruktury či klimatické změny. Pokud jsou rizika zásadní, může být lokalita zařazena na seznam ohroženého dědictví.
Seznam světového dědictví vychází z Úmluvy UNESCO z roku 1972, kterou dosud podepsalo přes 190 států, v současné době vyjma Izraele, Lichtenštejnska a nově i Spojených států. USA z UNESCO odešly v roce 2018, načež se podle serveru PBS znovu připojily o pět let později. Samotná organizace UNESCO byla založena v roce 1945, a to po ratifikaci ústavy ze strany dvaceti zakládajících členů, včetně Československa, USA, Číny nebo Velké Británie.
Úmluva stanovuje pravidla pro posuzování jednotlivých míst a ukládá signatářským zemím nejen povinnost chránit lokality zapsané na seznamu, ale i pečovat o širší národní dědictví. Výhodou pro zapojené státy je možnost čerpat prostředky z Fondu světového dědictví. Ten každoročně poskytuje finanční podporu na identifikaci, zachování a propagaci těchto lokalit, často ve spolupráci s místními komunitami.
Dohled nad celým systémem zajišťuje Výbor pro světové dědictví. Ten posuzuje stav jednotlivých lokalit, zvažuje jejich zařazení na seznam a vyhodnocuje míru ohrožení. V případě potřeby může výbor rozhodnout o poskytnutí okamžité pomoci z fondu. Zkušenost přitom ukazuje, že samotné riziko zařazení na seznam ohroženého dědictví bývá pro řadu států motivací k rychlému přijetí ochranných opatření.
Kdo má nejvíce památek?
Největší počet těchto památek má na svém území Itálie, celkem 61. Patří mezi ně například historické centrum Říma, benátské laguny nebo archeologická naleziště v Pompejích. Z toho je 55 památek kulturních a 6 přírodních, například Dolomity.
Na druhém místě je Čína se 60 zapsanými lokalitami. Zahrnují slavné památky jako Velká čínská zeď, Zakázané město v Pekingu či přírodní oblast Wulingyuan s dramatickými skalními útvary. Čína má vyvážený poměr kulturních i přírodních lokalit, včetně několika smíšených.
Německo má aktuálně 55 památek, mimo jiné katedrálu v Kolíně nad Rýnem, Bauhaus v Dessau nebo přírodní park Waddenzee na pobřeží Severního moře. Francie, která se může pochlubit 54 památkami, má na seznamu mimo jiné Mont-Saint-Michel, palác ve Versailles nebo jeskynní malby v Lascaux.
Španělsko (50 památek) nabízí Gaudího Sagradu Famílii v Barceloně, historická centra Toleda a Segovie nebo Alhambru v Granadě. Přírodní památkou je například národní park Garajonay na Kanárských ostrovech.
Indie má 44 lokalit, včetně proslulého Tádž Mahalu, chrámového komplexu Khajuraho nebo národního parku Kaziranga, známého výskytem nosorožců indických.
Mexiko se pyšní 36 památkami – od mayských ruin v Palenque a Teotihuacánu až po historické centrum Mexico City nebo biosférickou rezervaci Monarchových motýlů.
Velká Británie má na seznamu 35 míst, mezi nimi Stonehenge, Tower of London, nověji i průmyslové památky jako most Ironbridge. Z přírodních lokalit zaujme například Giant's Causeway v Severním Irsku.
Spojené státy americké, které UNESCO opouštějí, mají stále 26 zapsaných památek. Mezi kulturními figurují např. nezávislostní sály ve Filadelfii nebo Pueblo Taos v Novém Mexiku. Přírodní památky zahrnují Yellowstone, Grand Canyon nebo Yosemitský národní park. Jedinou smíšenou lokalitou je Papahānaumokuākea – rozsáhlá chráněná oblast v Tichém oceánu.
Česká republika má aktuálně 17 památek, z toho 16 kulturních a jednu přírodní – staré bukové lesy v národním parku Křivoklátsko. Mezi kulturními lokalitami jsou například historická centra Prahy, Českého Krumlova, Telče, ale i méně známé skvosty jako židovská čtvrť v Třebíči nebo vesnice Holašovice.
Jak je to s financováním?
UNESCO hospodaří s dvouletým rozpočtem, který schvaluje generální konference složená ze všech členských států. Upravený rozpočet k červnu 2022 dosahoval výše přibližně 1,5 miliardy dolarů. Pro období let 2023-2024 se struktura financování opírá o více zdrojů, přičemž největší část, 40 %, pokrývá cílený fundraising, tedy příspěvky od vlád, institucí a partnerů mimo rámec povinných příspěvků.
Členské státy jako celek přispívají 36 %, a to prostřednictvím povinných příspěvků vypočítaných na základě velikosti jejich ekonomiky a dalších kritérií. Dalších 17 % pochází z dobrovolných darů, které mohou být zaměřeny na konkrétní projekty nebo regiony. Tato kombinace příjmů umožňuje organizaci zachovat programovou rozmanitost i nezávislost.
Ačkoli Spojené státy –jeden z hlavních finančních přispěvatelů s 8% podílem na celkových financích – ze struktury UNESCO opět vystoupily, dopad na celkové fungování organizace je v globálním kontextu omezený. V organizaci dnes působí přes 190 členských států, což zajišťuje široké mezinárodní zastoupení i stabilní finanční základnu. Navíc Spojené státy do organizace dříve přispívaly až 22 % z celkového rozpočtu, úpadek po roce 2018 tedy byl znatelný, ale udržitelný.
Výpadek amerických příspěvků může být navíc do značné míry vykompenzován vyšší angažovaností dalších zemí a zvýšeným důrazem na získávání prostředků z jiných zdrojů. UNESCO se tak i bez účasti Washingtonu dokáže adaptovat na nové podmínky a pokračovat v činnosti na všech kontinentech, a to od ochrany kulturního dědictví, až po podporu vzdělávacích programů v rozvojových zemích.
Spojené státy tradičně patřily mezi nejvýznamnější přispěvatele do rozpočtu UNESCO. Jejich podíl, který před několika lety činil zhruba zmíněných 22 %, odpovídal postavení USA jako největší světové ekonomiky a zároveň odrážel jejich politickou roli v rámci systému OSN. Většina specializovaných agentur OSN stanovuje výši povinných příspěvků podle velikosti HDP členských států a USA so tak dlouhodobě zajišťovaly největší podíl.
Tento finanční závazek nebyl jen výrazem ekonomické síly, ale i nástrojem vlivu. Washington prostřednictvím svého financování často prosazoval své hodnoty – například podporu svobody slova, přístupu ke vzdělání či zachování kulturní rozmanitosti. Vliv USA v UNESCO se tak neomezoval jen na sílu peněz, ale odrážel se i ve směrování programů a výběru priorit.
Zároveň šlo o určitý závazek k multilateralismu. Spojené státy svým silným finančním podílem demonstrovaly ochotu investovat do institucí, které udržují mezinárodní spolupráci. Tento přístup však procházel proměnami podle politického vedení – zatímco některé administrativy UNESCO aktivně podporovaly, jiné se od něj distancovaly nebo dokonce organizaci kritizovaly za politizaci.
Například v roce 1984 Spojené státy UNESCO poprvé opustily, aby se vrátily až v roce 2003. Po opětovném vystoupení v roce 2018 se znovu připojily v roce 2023, kdy navrhly splacení několikasetmilionového dluhu.
Pamětníci si jistě vzpomenou na velké televizní Silvestry za účasti mnoha hvězd z řad herců a dalších umělců. Letos slibuje slavná jména na obrazovce i TV Barrandov. V jejím silvestrovském vysílání se objeví například Veronika Žilková nebo Martin Dejdar.
Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé).
Ke konci se chýlí týden, který se nesl ve znamení loučení s moderátorem Patrikem Hezuckým. Poslední rozloučení proběhlo v pátek odpoledne a vdově Nikole na něm byli oporou členové rodiny. Jedna z jejích sester prozradila, že se dokonce dostali do křížku se zákonem.
Policie v neděli po šťastném konci pátrání po ztraceném dvanáctiletém chlapci odhalila, že případ prověřuje pro podezření z únosu. Podle policistů mu možná zachránili život lidé, kteří slyšeli volání o pomoc a vše nahlásili.
Blíží se Vánoce a fanoušci fotbalové reprezentace čekali, zdali se s předstihem dočkají nejlepšího možného dárku. Spekulovalo se totiž o možném angažmá trenéra Slavie Jindřicha Trpišovského na lavičku národního týmu. Sešívaní to ale zatrhli. Pavel Nedvěd tak zatím ve svém největším úkolu ve funkci reprezentačního manažera selhává.
Dobrá zpráva přišla během čtvrtého dne pátrání po dvanáctiletém chlapci ze Zlínska. Policie v neděli odpoledne bez dalších podrobností informovala, že školáka našla. Strážci zákona se ale budou případem zabývat i nadále.
Tři Američané zemřeli při přepadení bojovníkem Islámského státu v Sýrii, informovala americká armáda. Dalších pět lidí utrpělo zranění, o život přišel i útočník. Washington již ústy prezidenta Donalda Trumpa přislíbil odvetu.
Změny se chystají ve zpravodajství České televize. Nejprve unikly informace o konci jedné z moderátorek v hlavní zpravodajské relaci. Do Událostí má ale zamířit nová posila. Jde o novinářku, kterou diváci znají z jiných pořadů.
Australská policie zasahuje při útoku na populární pláži Bondi v Sydney ve státě Nový Jižní Wales. Potvrzeno je přes 10 obětí, zraněni byli i nejméně dva strážci zákona. Útočili dva lidé. Jeden z pachatelů má být po smrti, druhého se podařilo zadržet. Policie již potvrdila, že cílem útoku byla místní židovská komunita.
Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.
Po výrazně mladších interpretech připravuje koncert na největším českém fotbalovém stadionu i Helena Vondráčková. Legenda československé popmusic má ještě spoustu měsíců příprav před sebou. Na velké show ale pracuje už nyní.
Česko se v pátek rozloučilo s Patrikem Hezuckým, ale lidé si oblíbeného moderátora připomenou i v lednu. Evropa 2 již oznámila benefiční koncert, na jehož organizaci se podílí především Leoš Mareš. Právě on prozradil detaily.