Ruské jednotky zesilují tlak na Dněpropetrovskou oblast, přičemž podle ukrajinské strany pokračují v útocích na obranné linie a snaží se destabilizovat pozice obránců. Moskva nadále požaduje uznání čtyř okupovaných oblastí a demilitarizaci Ukrajiny, což Kyjev odmítá. Ukrajinská armáda tvrdí, že obranné linie drží a že ruský postup je součástí snahy rozšířit okupaci a posílit vyjednávací pozici Kremlu.
Ruské jednotky se podle ukrajinské strany dostaly k hranicím Dněpropetrovské oblasti a pokračují ve snahách proniknout na její území. „Nepřítel neupustil od svých plánů vstoupit do Dněpropetrovské oblasti. Naši vojáci statečně a profesionálně drží svou část fronty a maří plány okupantů,“ uvedly ukrajinské Jižní obranné síly podle serveru Kyiv Independent.
Podle ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky soustředí na dělostřelecké a raketové útoky na obranné linie, zejména v oblasti Nikopolu a Kryvyj Rih. Snaží se tímto způsobem destabilizovat ukrajinské pozice a otevřít si cestu k dalšímu postupu.
Ruské síly dosud kontrolují většinu Luhanské oblasti a značné části Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, které Kreml v rámci jednání o příměří nadále nárokuje. Zisk dalších částí ukrajinského území by pro Moskvu znamenal nejen faktické rozšíření okupovaných oblastí, ale také posílení své vyjednávací pozice při případných mírových rozhovorech.
Analytici z Institutu pro studium války (ISW) navíc upozorňují, že ruské útoky u Dněpropetrovské oblasti mohou být součástí snahy vázat ukrajinské síly na vícero frontách a znemožnit jim soustředit se na protiofenzívu v jiných částech fronty, například u Bachmutu nebo v Záporožské oblasti.
Čtyři částečně okupované oblasti ruské vedení formálně anektovalo na konci roku 2022, přestože ukrajinská armáda v té době prováděla protiofenzívu a značnou část okupovaných území se jí podařilo osvobodit. Ruské síly tak zůstaly pouze ve zmíněných oblastech, zatímco Kyjevská, Sumská a další regiony byly během ukrajinské protiofenzívy osvobozeny a zůstávají pod kontrolou ukrajinských obranných složek.
V posledních dnech byla podle ukrajinských médií rovněž zaznamenána zvýšená aktivita ruských průzkumných dronů a nasazení leteckých prostředků k ostřelování civilní infrastruktury v Dněpropetrovské oblasti, zejména u měst Nikopol a Marganec. Podle vojenských expertů jde o součást širší strategie hybridní války, kdy Rusko kombinuje vojenský tlak s psychologickým nátlakem na civilní obyvatelstvo s cílem oslabit ukrajinskou morálku.
Ukrajinské jednotky však podle dostupných informací nadále drží obranné linie a snaží se zastavit ruský postup pomocí dělostřelectva a mobilních protitankových jednotek. V některých úsecích fronty probíhají i ukrajinské protiútoky, které mají zpomalit ruský tlak a zabránit Moskvě v konsolidaci nových pozic. Boje jsou podle všeho velice tvrdé a vyčerpávající pro obě strany a ukazují, že navzdory ruské snaze o vytvoření nového nástupiště pro další útoky zůstává situace na frontě velmi dynamická a nepředvídatelná.
Co chce Rusko?
Moskva od začátku války na Ukrajině prakticky nezměnila své hlavní požadavky pro ukončení konfliktu, a to navzdory měnící se situaci na bojišti i diplomatickým snahám o vyjednání příměří, jak informoval například server Euronews. Ruské vedení opakovaně zdůrazňuje, že Kyjev musí oficiálně uznat čtyři okupované oblasti, tedy Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou, jako součást Ruské federace.
Tento požadavek zůstává jedním z klíčových bodů ruské strategie, i když je v příkrém rozporu s mezinárodním právem. Každá suverénní země má totiž podle Charty OSN právo na udržování vlastních ozbrojených sil bez zásahu zvenčí, a demilitarizace, kterou Moskva požaduje, tento princip zcela popírá.
Dalším bodem ruského nátlaku je požadavek na stažení vojsk Severoatlantické aliance zpět na linie platné v roce 1997. Tento požadavek Kreml opakovaně využívá k ospravedlnění své agrese a k vyvolání dojmu, že Aliance nese podíl viny za konflikt, jak psal server Moscow Times.
Realita je ovšem jiná: NATO od roku 2004 nerozšířilo své vojenské síly významně směrem na východ, takže tvrzení o „nepřiměřené expanzi NATO“ je přinejmenším zavádějící. Ruská propaganda tímto způsobem vytváří ideologický rámec své invaze a snaží se legitimizovat své požadavky.
Současná ruská ofenzíva potvrzuje, že Moskva není ochotna ustoupit ani za cenu eskalace bojů. Ruské jednotky opakovaně zasahují až k hranicím Dněpropetrovské oblasti a pokračují v tlakových manévrech na jižní Ukrajině.
Tento postup podle ukrajinských obranných zdrojů sleduje jasný cíl – vytvořit faktické předpoklady pro rozšíření svých územních nároků a posílit pozici Ruska při případných jednáních. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nedávno znovu zopakoval požadavek na vytvoření „demilitarizované zóny“ pod ruským dohledem, což by fakticky znamenalo omezení ukrajinské státní suverenity.
Spojené státy a Severoatlantická aliance se však staví proti takovému výkladu a trvají na tom, že uznání okupovaných území nelze přijmout a že demilitarizace Ukrajiny je nepřijatelná. Generální tajemník NATO Mark Rutte v Londýně nedávno prohlásil, že Aliance plánuje čtyřnásobně navýšit kapacity protiletadlové a protiraketové obrany, aby dokázala čelit rostoucí ruské vojenské hrozbě. Tento krok ukazuje na připravenost západních zemí bránit svrchovanost Ukrajiny a zároveň posílit bezpečnost svých členských států.
Významnou proměnnou v potenciálních vyjednáváních je role amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump v posledních týdnech prosazoval plán na třicetidenní příměří, které mělo umožnit obnovení americké podpory Ukrajině, výměnu zajatců a vytvoření prostoru pro přímý dialog. Moskva však odmítla podobné návrhy akceptovat, pokud by nevedly k trvalému uznání jejích požadavků a k potvrzení okupovaných oblastí jako ruského území. Trump navrhoval také omezení dodávek zbraní a vymezení „bezpečnostní zóny“, ale tyto iniciativy byly přijaty s rezervou jak Kyjevem, tak západními spojenci a zatím nepřinesly konkrétní výsledky.
Na frontové linii zůstává situace i nadále napjatá. Přestože Ukrajina při protiofenzívě dokázala osvobodit podstatnou část svého území, včetně Kyjevské a Sumské oblasti, ruské okupantské jednotky nadále kontrolují významné části Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti. Ruská ofenzíva zaměřená na Dněpropetrovskou oblast proto podle analytiků symbolizuje strategický tlak Moskvy na rozšíření svého vlivu a na vyjednání ústupků od Kyjeva i jeho západních spojenců.
Ruská strategie na Ukrajině se v posledních měsících stále více vyznačuje kombinací tvrdého vojenského tlaku, psychologických operací a intenzivní propagandy, které mají za cíl vyvolat pocit únavy a bezvýchodnosti. Není to jen o snaze dobýt území, ale také o tom, aby se v ukrajinské společnosti a zároveň u západních partnerů začal šířit dojem, že další odpor je marný a že konflikt nemá řešení.
Hybridní taktika, která kombinuje klasické vojenské útoky s dezinformacemi, propagandou a agresivní rétorikou, přitom není jen vojenskou metodou, ale také politickým nástrojem. Dokáže rozkolísat vnitřní soudržnost Ukrajiny, rozklížit jednotu Západu a přispět k atmosféře nejistoty a nedůvěry. Právě tato nejistota může postupně podkopávat stabilitu celé východní Evropy, protože když lidé a vlády začnou pochybovat o své bezpečnosti a podpoře spojenců, oslabí to i samotnou schopnost bránit se.
Současná situace na bojišti je proto nejen o rozložení sil, ale také o tom, jak úspěšně dokáže Rusko udržet okupovaná území a využít je jako nástroj politického nátlaku. Moskva se soustředí na to, aby vytvořila podmínky pro takzvané „zmrazení konfliktu“. Tedy stav, kdy se boje sice utlumí, ale území zůstane pod ruskou kontrolou a Kyjev bude postaven před hotovou věc. Tento stav by Kremlu umožnil posílit své pozice, vynutit si ústupky a využít okupovaná území jako páku při budoucích jednáních o míru nebo o dalších politických otázkách.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
