Ruské jednotky zesilují tlak na Dněpropetrovskou oblast, přičemž podle ukrajinské strany pokračují v útocích na obranné linie a snaží se destabilizovat pozice obránců. Moskva nadále požaduje uznání čtyř okupovaných oblastí a demilitarizaci Ukrajiny, což Kyjev odmítá. Ukrajinská armáda tvrdí, že obranné linie drží a že ruský postup je součástí snahy rozšířit okupaci a posílit vyjednávací pozici Kremlu.
Ruské jednotky se podle ukrajinské strany dostaly k hranicím Dněpropetrovské oblasti a pokračují ve snahách proniknout na její území. „Nepřítel neupustil od svých plánů vstoupit do Dněpropetrovské oblasti. Naši vojáci statečně a profesionálně drží svou část fronty a maří plány okupantů,“ uvedly ukrajinské Jižní obranné síly podle serveru Kyiv Independent.
Podle ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky soustředí na dělostřelecké a raketové útoky na obranné linie, zejména v oblasti Nikopolu a Kryvyj Rih. Snaží se tímto způsobem destabilizovat ukrajinské pozice a otevřít si cestu k dalšímu postupu.
Ruské síly dosud kontrolují většinu Luhanské oblasti a značné části Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, které Kreml v rámci jednání o příměří nadále nárokuje. Zisk dalších částí ukrajinského území by pro Moskvu znamenal nejen faktické rozšíření okupovaných oblastí, ale také posílení své vyjednávací pozice při případných mírových rozhovorech.
Analytici z Institutu pro studium války (ISW) navíc upozorňují, že ruské útoky u Dněpropetrovské oblasti mohou být součástí snahy vázat ukrajinské síly na vícero frontách a znemožnit jim soustředit se na protiofenzívu v jiných částech fronty, například u Bachmutu nebo v Záporožské oblasti.
Čtyři částečně okupované oblasti ruské vedení formálně anektovalo na konci roku 2022, přestože ukrajinská armáda v té době prováděla protiofenzívu a značnou část okupovaných území se jí podařilo osvobodit. Ruské síly tak zůstaly pouze ve zmíněných oblastech, zatímco Kyjevská, Sumská a další regiony byly během ukrajinské protiofenzívy osvobozeny a zůstávají pod kontrolou ukrajinských obranných složek.
V posledních dnech byla podle ukrajinských médií rovněž zaznamenána zvýšená aktivita ruských průzkumných dronů a nasazení leteckých prostředků k ostřelování civilní infrastruktury v Dněpropetrovské oblasti, zejména u měst Nikopol a Marganec. Podle vojenských expertů jde o součást širší strategie hybridní války, kdy Rusko kombinuje vojenský tlak s psychologickým nátlakem na civilní obyvatelstvo s cílem oslabit ukrajinskou morálku.
Ukrajinské jednotky však podle dostupných informací nadále drží obranné linie a snaží se zastavit ruský postup pomocí dělostřelectva a mobilních protitankových jednotek. V některých úsecích fronty probíhají i ukrajinské protiútoky, které mají zpomalit ruský tlak a zabránit Moskvě v konsolidaci nových pozic. Boje jsou podle všeho velice tvrdé a vyčerpávající pro obě strany a ukazují, že navzdory ruské snaze o vytvoření nového nástupiště pro další útoky zůstává situace na frontě velmi dynamická a nepředvídatelná.
Co chce Rusko?
Moskva od začátku války na Ukrajině prakticky nezměnila své hlavní požadavky pro ukončení konfliktu, a to navzdory měnící se situaci na bojišti i diplomatickým snahám o vyjednání příměří, jak informoval například server Euronews. Ruské vedení opakovaně zdůrazňuje, že Kyjev musí oficiálně uznat čtyři okupované oblasti, tedy Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou, jako součást Ruské federace.
Tento požadavek zůstává jedním z klíčových bodů ruské strategie, i když je v příkrém rozporu s mezinárodním právem. Každá suverénní země má totiž podle Charty OSN právo na udržování vlastních ozbrojených sil bez zásahu zvenčí, a demilitarizace, kterou Moskva požaduje, tento princip zcela popírá.
Dalším bodem ruského nátlaku je požadavek na stažení vojsk Severoatlantické aliance zpět na linie platné v roce 1997. Tento požadavek Kreml opakovaně využívá k ospravedlnění své agrese a k vyvolání dojmu, že Aliance nese podíl viny za konflikt, jak psal server Moscow Times.
Realita je ovšem jiná: NATO od roku 2004 nerozšířilo své vojenské síly významně směrem na východ, takže tvrzení o „nepřiměřené expanzi NATO“ je přinejmenším zavádějící. Ruská propaganda tímto způsobem vytváří ideologický rámec své invaze a snaží se legitimizovat své požadavky.
Současná ruská ofenzíva potvrzuje, že Moskva není ochotna ustoupit ani za cenu eskalace bojů. Ruské jednotky opakovaně zasahují až k hranicím Dněpropetrovské oblasti a pokračují v tlakových manévrech na jižní Ukrajině.
Tento postup podle ukrajinských obranných zdrojů sleduje jasný cíl – vytvořit faktické předpoklady pro rozšíření svých územních nároků a posílit pozici Ruska při případných jednáních. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nedávno znovu zopakoval požadavek na vytvoření „demilitarizované zóny“ pod ruským dohledem, což by fakticky znamenalo omezení ukrajinské státní suverenity.
Spojené státy a Severoatlantická aliance se však staví proti takovému výkladu a trvají na tom, že uznání okupovaných území nelze přijmout a že demilitarizace Ukrajiny je nepřijatelná. Generální tajemník NATO Mark Rutte v Londýně nedávno prohlásil, že Aliance plánuje čtyřnásobně navýšit kapacity protiletadlové a protiraketové obrany, aby dokázala čelit rostoucí ruské vojenské hrozbě. Tento krok ukazuje na připravenost západních zemí bránit svrchovanost Ukrajiny a zároveň posílit bezpečnost svých členských států.
Významnou proměnnou v potenciálních vyjednáváních je role amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump v posledních týdnech prosazoval plán na třicetidenní příměří, které mělo umožnit obnovení americké podpory Ukrajině, výměnu zajatců a vytvoření prostoru pro přímý dialog. Moskva však odmítla podobné návrhy akceptovat, pokud by nevedly k trvalému uznání jejích požadavků a k potvrzení okupovaných oblastí jako ruského území. Trump navrhoval také omezení dodávek zbraní a vymezení „bezpečnostní zóny“, ale tyto iniciativy byly přijaty s rezervou jak Kyjevem, tak západními spojenci a zatím nepřinesly konkrétní výsledky.
Na frontové linii zůstává situace i nadále napjatá. Přestože Ukrajina při protiofenzívě dokázala osvobodit podstatnou část svého území, včetně Kyjevské a Sumské oblasti, ruské okupantské jednotky nadále kontrolují významné části Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti. Ruská ofenzíva zaměřená na Dněpropetrovskou oblast proto podle analytiků symbolizuje strategický tlak Moskvy na rozšíření svého vlivu a na vyjednání ústupků od Kyjeva i jeho západních spojenců.
Ruská strategie na Ukrajině se v posledních měsících stále více vyznačuje kombinací tvrdého vojenského tlaku, psychologických operací a intenzivní propagandy, které mají za cíl vyvolat pocit únavy a bezvýchodnosti. Není to jen o snaze dobýt území, ale také o tom, aby se v ukrajinské společnosti a zároveň u západních partnerů začal šířit dojem, že další odpor je marný a že konflikt nemá řešení.
Hybridní taktika, která kombinuje klasické vojenské útoky s dezinformacemi, propagandou a agresivní rétorikou, přitom není jen vojenskou metodou, ale také politickým nástrojem. Dokáže rozkolísat vnitřní soudržnost Ukrajiny, rozklížit jednotu Západu a přispět k atmosféře nejistoty a nedůvěry. Právě tato nejistota může postupně podkopávat stabilitu celé východní Evropy, protože když lidé a vlády začnou pochybovat o své bezpečnosti a podpoře spojenců, oslabí to i samotnou schopnost bránit se.
Současná situace na bojišti je proto nejen o rozložení sil, ale také o tom, jak úspěšně dokáže Rusko udržet okupovaná území a využít je jako nástroj politického nátlaku. Moskva se soustředí na to, aby vytvořila podmínky pro takzvané „zmrazení konfliktu“. Tedy stav, kdy se boje sice utlumí, ale území zůstane pod ruskou kontrolou a Kyjev bude postaven před hotovou věc. Tento stav by Kremlu umožnil posílit své pozice, vynutit si ústupky a využít okupovaná území jako páku při budoucích jednáních o míru nebo o dalších politických otázkách.
Veronika Žilková a muži. V posledních dnech se její vztahy zase hodně řeší. Poslední známý partner Josef Holomáč prozradil, za jakých okolností došlo k rozchodu. Zároveň se spekuluje o hereččině nové lásce. Ona sama se soustředí na práci, kde jí jsou životní zkušenosti velmi prospěšné.
Izrael a Írán uzavřou dohodu, která ukončí probíhající konflikt na Blízkém východě. Prohlásil to americký prezident Donald Trump a připomněl své předchozí diplomatické úspěchy. Íránci mezitím podnikli další raketový útok, tentokrát nikdo o život nepřišel.
Írán tvrdě zaplatí za smrt izraelských civilistů, prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který v neděli zavítal na jedno z míst, kde balistické rakety zabíjely. Izraelské úřady evidují nejméně deset obětí poslední vlny íránských útoků.
Sestava StarDance se v neděli rozrostla o další hvězdu z těch největších. Přesně po deseti letech se na parket vrátí Leoš Mareš, který už si letos vyzkoušel roli porotce v jiné taneční soutěži.
Jiří Krampol už má svůj věk, takže řada jeho kamarádů už není mezi námi. Přesto je stále dost lidí, kteří jsou ochotni ho navštívit. Naposledy za hercem a bavičem zavítal Jan Kraus. Známý režisér následně prozradil, jaký je vzájemný vztah obou mužů.
Pouhé tři vteřiny. Tak krátce trval dramatický nouzový vzkaz, který pilot letu AI171 společnosti Air India vyslal řízení letového provozu před tím, než se Boeing 787 Dreamliner zřítil v ohnivé kouli u indického města Ahmadábád. „Žádný pohon, žádný tah… klesám,“ zaznělo naposledy z kokpitu. Havarie si podle současných údajů vyžádala 279 životů. Uvedl server CNBC.
Bitcoinová kauza zatím preferencemi koalice Spolu nijak výrazně neotřásla. Seskupení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ztratila oproti předchozímu šetření jen dvě desetiny procenta, vyplývá z nového průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. Na prvním místě je nadále hnutí ANO, do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest uskupení.
Gavin Newsom čelí zkoušce, která může rozhodnout o jeho politické budoucnosti. Kalifornský guvernér se staví proti prezidentovi Trumpovi kvůli nasazení Národní gardy v Los Angeles, čímž si znovu získává pozornost jako možný lídr demokratické opozice. Deník The Independent se zjišťuje, zda má skutečně sílu a podporu, aby v roce 2028 vystoupil jako prezidentský kandidát?
Tuzemští meteorologové nadále varují před vysokými teplotami a silnými bouřkami, které v neděli udeří v Česku. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejíž časová platnost byla v případě bouřek zkrácena do půlnoci na pondělí.
Jiřina Bohdalová sice ze zdravotních důvodů již ukončila divadelní kariéru, ale občas ji ještě lidé na prknech, která znamenají svět, mohou vidět v Divadle Lucie Bílé. Známá zpěvačka pořádá besedy s legendární herečkou. Tu poslední ale musela vynechat.
V Česku se dnes po několika dnech opět vyskytnou bouřky, které hrozí až do nočních hodin. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) před nimi varoval ve včera vydané výstraze. Doprovázet je mají přívalové deště, silné nárazy větru a kroupy.
Michal David si na druhou polovinu tohoto týdne naplánoval jedny z největších koncertů ve své dlouholeté úspěšné kariéře. Po sobotě bude moci počítat výdělky, ale zatím se kvůli show sám plácl přes kapsu. Šlo totiž o mnohamilionovou investici.