Ruské jednotky zesilují tlak na Dněpropetrovskou oblast, přičemž podle ukrajinské strany pokračují v útocích na obranné linie a snaží se destabilizovat pozice obránců. Moskva nadále požaduje uznání čtyř okupovaných oblastí a demilitarizaci Ukrajiny, což Kyjev odmítá. Ukrajinská armáda tvrdí, že obranné linie drží a že ruský postup je součástí snahy rozšířit okupaci a posílit vyjednávací pozici Kremlu.
Ruské jednotky se podle ukrajinské strany dostaly k hranicím Dněpropetrovské oblasti a pokračují ve snahách proniknout na její území. „Nepřítel neupustil od svých plánů vstoupit do Dněpropetrovské oblasti. Naši vojáci statečně a profesionálně drží svou část fronty a maří plány okupantů,“ uvedly ukrajinské Jižní obranné síly podle serveru Kyiv Independent.
Podle ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky soustředí na dělostřelecké a raketové útoky na obranné linie, zejména v oblasti Nikopolu a Kryvyj Rih. Snaží se tímto způsobem destabilizovat ukrajinské pozice a otevřít si cestu k dalšímu postupu.
Ruské síly dosud kontrolují většinu Luhanské oblasti a značné části Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, které Kreml v rámci jednání o příměří nadále nárokuje. Zisk dalších částí ukrajinského území by pro Moskvu znamenal nejen faktické rozšíření okupovaných oblastí, ale také posílení své vyjednávací pozice při případných mírových rozhovorech.
Analytici z Institutu pro studium války (ISW) navíc upozorňují, že ruské útoky u Dněpropetrovské oblasti mohou být součástí snahy vázat ukrajinské síly na vícero frontách a znemožnit jim soustředit se na protiofenzívu v jiných částech fronty, například u Bachmutu nebo v Záporožské oblasti.
Čtyři částečně okupované oblasti ruské vedení formálně anektovalo na konci roku 2022, přestože ukrajinská armáda v té době prováděla protiofenzívu a značnou část okupovaných území se jí podařilo osvobodit. Ruské síly tak zůstaly pouze ve zmíněných oblastech, zatímco Kyjevská, Sumská a další regiony byly během ukrajinské protiofenzívy osvobozeny a zůstávají pod kontrolou ukrajinských obranných složek.
V posledních dnech byla podle ukrajinských médií rovněž zaznamenána zvýšená aktivita ruských průzkumných dronů a nasazení leteckých prostředků k ostřelování civilní infrastruktury v Dněpropetrovské oblasti, zejména u měst Nikopol a Marganec. Podle vojenských expertů jde o součást širší strategie hybridní války, kdy Rusko kombinuje vojenský tlak s psychologickým nátlakem na civilní obyvatelstvo s cílem oslabit ukrajinskou morálku.
Ukrajinské jednotky však podle dostupných informací nadále drží obranné linie a snaží se zastavit ruský postup pomocí dělostřelectva a mobilních protitankových jednotek. V některých úsecích fronty probíhají i ukrajinské protiútoky, které mají zpomalit ruský tlak a zabránit Moskvě v konsolidaci nových pozic. Boje jsou podle všeho velice tvrdé a vyčerpávající pro obě strany a ukazují, že navzdory ruské snaze o vytvoření nového nástupiště pro další útoky zůstává situace na frontě velmi dynamická a nepředvídatelná.
Co chce Rusko?
Moskva od začátku války na Ukrajině prakticky nezměnila své hlavní požadavky pro ukončení konfliktu, a to navzdory měnící se situaci na bojišti i diplomatickým snahám o vyjednání příměří, jak informoval například server Euronews. Ruské vedení opakovaně zdůrazňuje, že Kyjev musí oficiálně uznat čtyři okupované oblasti, tedy Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou, jako součást Ruské federace.
Tento požadavek zůstává jedním z klíčových bodů ruské strategie, i když je v příkrém rozporu s mezinárodním právem. Každá suverénní země má totiž podle Charty OSN právo na udržování vlastních ozbrojených sil bez zásahu zvenčí, a demilitarizace, kterou Moskva požaduje, tento princip zcela popírá.
Dalším bodem ruského nátlaku je požadavek na stažení vojsk Severoatlantické aliance zpět na linie platné v roce 1997. Tento požadavek Kreml opakovaně využívá k ospravedlnění své agrese a k vyvolání dojmu, že Aliance nese podíl viny za konflikt, jak psal server Moscow Times.
Realita je ovšem jiná: NATO od roku 2004 nerozšířilo své vojenské síly významně směrem na východ, takže tvrzení o „nepřiměřené expanzi NATO“ je přinejmenším zavádějící. Ruská propaganda tímto způsobem vytváří ideologický rámec své invaze a snaží se legitimizovat své požadavky.
Současná ruská ofenzíva potvrzuje, že Moskva není ochotna ustoupit ani za cenu eskalace bojů. Ruské jednotky opakovaně zasahují až k hranicím Dněpropetrovské oblasti a pokračují v tlakových manévrech na jižní Ukrajině.
Tento postup podle ukrajinských obranných zdrojů sleduje jasný cíl – vytvořit faktické předpoklady pro rozšíření svých územních nároků a posílit pozici Ruska při případných jednáních. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nedávno znovu zopakoval požadavek na vytvoření „demilitarizované zóny“ pod ruským dohledem, což by fakticky znamenalo omezení ukrajinské státní suverenity.
Spojené státy a Severoatlantická aliance se však staví proti takovému výkladu a trvají na tom, že uznání okupovaných území nelze přijmout a že demilitarizace Ukrajiny je nepřijatelná. Generální tajemník NATO Mark Rutte v Londýně nedávno prohlásil, že Aliance plánuje čtyřnásobně navýšit kapacity protiletadlové a protiraketové obrany, aby dokázala čelit rostoucí ruské vojenské hrozbě. Tento krok ukazuje na připravenost západních zemí bránit svrchovanost Ukrajiny a zároveň posílit bezpečnost svých členských států.
Významnou proměnnou v potenciálních vyjednáváních je role amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump v posledních týdnech prosazoval plán na třicetidenní příměří, které mělo umožnit obnovení americké podpory Ukrajině, výměnu zajatců a vytvoření prostoru pro přímý dialog. Moskva však odmítla podobné návrhy akceptovat, pokud by nevedly k trvalému uznání jejích požadavků a k potvrzení okupovaných oblastí jako ruského území. Trump navrhoval také omezení dodávek zbraní a vymezení „bezpečnostní zóny“, ale tyto iniciativy byly přijaty s rezervou jak Kyjevem, tak západními spojenci a zatím nepřinesly konkrétní výsledky.
Na frontové linii zůstává situace i nadále napjatá. Přestože Ukrajina při protiofenzívě dokázala osvobodit podstatnou část svého území, včetně Kyjevské a Sumské oblasti, ruské okupantské jednotky nadále kontrolují významné části Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti. Ruská ofenzíva zaměřená na Dněpropetrovskou oblast proto podle analytiků symbolizuje strategický tlak Moskvy na rozšíření svého vlivu a na vyjednání ústupků od Kyjeva i jeho západních spojenců.
Ruská strategie na Ukrajině se v posledních měsících stále více vyznačuje kombinací tvrdého vojenského tlaku, psychologických operací a intenzivní propagandy, které mají za cíl vyvolat pocit únavy a bezvýchodnosti. Není to jen o snaze dobýt území, ale také o tom, aby se v ukrajinské společnosti a zároveň u západních partnerů začal šířit dojem, že další odpor je marný a že konflikt nemá řešení.
Hybridní taktika, která kombinuje klasické vojenské útoky s dezinformacemi, propagandou a agresivní rétorikou, přitom není jen vojenskou metodou, ale také politickým nástrojem. Dokáže rozkolísat vnitřní soudržnost Ukrajiny, rozklížit jednotu Západu a přispět k atmosféře nejistoty a nedůvěry. Právě tato nejistota může postupně podkopávat stabilitu celé východní Evropy, protože když lidé a vlády začnou pochybovat o své bezpečnosti a podpoře spojenců, oslabí to i samotnou schopnost bránit se.
Současná situace na bojišti je proto nejen o rozložení sil, ale také o tom, jak úspěšně dokáže Rusko udržet okupovaná území a využít je jako nástroj politického nátlaku. Moskva se soustředí na to, aby vytvořila podmínky pro takzvané „zmrazení konfliktu“. Tedy stav, kdy se boje sice utlumí, ale území zůstane pod ruskou kontrolou a Kyjev bude postaven před hotovou věc. Tento stav by Kremlu umožnil posílit své pozice, vynutit si ústupky a využít okupovaná území jako páku při budoucích jednáních o míru nebo o dalších politických otázkách.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
