Po více než třech letech bombardování Ukrajiny z dálky zažila ruská armáda tvrdý odvetný úder. Operace s krycím názvem „Pavučina“, připravovaná 18 měsíců, poslala desítky ukrajinských dronů hluboko na ruské území, kde zničily minimálně 12 strategických bombardérů. Jednalo se o nejvážnější zásah ukrajinských sil proti leteckým základnám v hloubi Ruska od začátku války.
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval vyhroceným prohlášením, že Ukrajina za útok „zaplatí“. Již ve čtvrtek následoval masivní úder ruskými drony a raketami na Kyjev a další města. Ačkoli šlo o těžký útok, nebyl podle expertů o nic ničivější než to, na co si Ukrajinci během války již zvykli.
„Pokud tohle má být odveta, pak se máme připravit, že takové útoky budou klidně každý měsíc,“ říká 67letá obyvatelka Kyjeva Olha. A analytici se ptají: je tohle skutečně ta očekávaná Putinova odpověď – nebo to nejhorší teprve přijde?
V samotném Rusku se o ztrátách příliš nemluví. V oficiálním jednání vlády se Putin raději zabýval zřícenými mosty než zničenými letouny. Ve státních médiích dostaly přednost informace o mírových rozhovorech v Istanbulu před vyjádřením Putina americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Moskva „musí reagovat“.
Podle expertky Kateryny Stepanenko z Institutu pro studium války je to záměr: „Kreml se snaží útok zamést pod koberec. Přiznání škody by bylo v rozporu s jeho strategií budit dojem, že Rusko má vše pod kontrolou.“
Otázka ale zní: čím může Rusko odpovědět? Zatímco dříve Rusko útočilo denně pomocí desítek dronů, nyní běžně vypouští přes 400 denně. Například den před útokem Ukrajiny – 31. května – vypustila ruská armáda rekordních 472 dronů. Tento rekord byl o několik dní později opět překonán.
„Rusko už teď jede na maximum,“ říká William Alberque, bývalý expert NATO. „Otázka zní: jak by taková odveta vypadala? Vždyť Rusové už teď ničí obytné domy a obchodní centra. Co by bylo ještě horší?“
Někteří ruští váleční blogeři vyzývali k jadernému úderu, jiní volali po použití balistické rakety Orešnik, kterou Putin loni představil a která byla dosud nasazena pouze jednou. Podle odborníka Marka Galeottiho je ale tato raketa málo přesná a nevhodná k ničení hluboko ukrytých ukrajinských velitelských center. „Musíte mít cíl, který stojí za to,“ dodává.
Spekuluje se, že dalším terčem by mohly být ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), které „Pavučinu“ plánovaly. Ale i taková operace vyžaduje čas a přípravu – a není jisté, že ji Rusko zvládne.
Rusko tvrdí, že o víkendu zaútočilo na ukrajinské letiště v Rivnenské oblasti, čímž mělo jít o další krok v sérii odvetných úderů. Mluvčí ukrajinského letectva potvrdil, že šlo o „jeden z největších útoků na leteckou infrastrukturu vůbec“. Ačkoli obrana zachytila většinu střel, „nelze zachytit vše“, dodal.
Navzdory tomu se ale zdá, že Rusko nemá po ruce zásadně novou taktiku, kterou by Ukrajině „splatilo“ její drzý úder. Politicky se tak Ukrajina dostává do výhodnější pozice – působí vynalézavě, flexibilně a překvapivě. Naproti tomu ruské útoky působí jako stále stejná, brutální rutina.
Z vojenského hlediska má ovšem iniciativu dál Rusko. V oblasti Sumska otevřelo novou frontu a je jen 20 km od stejnojmenného města. Moskva zároveň o víkendu oznámila průlom do Dněpropetrovské oblasti – poprvé od začátku války.
Otázkou tedy je, zda je Putin ochoten dál „přehlížet“ škody na domácí frontě výměnou za pomalý postup v terénu. „Možná si řekl, že tyto ztráty stojí za to,“ míní Galeotti.
Operace „Pavučina“ trvala rok a půl. Pokud Ukrajina připravuje i další podobné útoky, může se stát, že ruská obrana nebude stačit. Jen dva dny po útoku na ruská letiště oznámila SBU další operaci – třetí pokus o zničení Kerčského mostu, spojujícího Rusko s okupovaným Krymem. Most neutrpěl vážné škody, ale šlo o jasný signál: válka může být i na ruském území.
„Jestli budou takové ponižující útoky pokračovat, Putin bude muset najít jinou formu odvety – ne jen větší verzi toho, co dělá teď,“ říká Alberque. „Putin je politický predátor. Potřebuje ukázat, že je silným vůdcem, který drtí nepřítele. Ne obětí ukrajinských triků.“
Veronika Arichteva je známou herečkou, ale v první řadě považuje sama sebe za maminku. Nyní prozradila jednu zajímavost o tom, jak vykonává tuto rodinnou roli. Některé fanoušky to dost překvapilo.
K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek.
Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.
Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Zatímco Izrael pokračuje v útocích proti Íránu, americký prezident Donald Trump i další světoví lídři zaujali vůči islámské republice tvrdší postoj. Trump nejenže zvažuje útok na íránská jaderná zařízení, ale dokonce označil nejvyššího vůdce Alího Chameneího za „snadný cíl“ a požaduje od Íránu „bezpodmínečnou kapitulaci“. Zároveň se přidávají další západní země, jako Německo, Kanada, Velká Británie a Austrálie, které naléhají na Teherán, aby zcela zanechal svého jaderného programu.
Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.
V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.
Zatímco se svět obává možného amerického útoku na Írán a situace na Blízkém východě dál eskaluje, Rusko ostře varovalo před jakýmikoli pokusy o změnu režimu v Teheránu nebo atentát na duchovního vůdce Alího Chameneího.
Exprezident Miloš Zeman objíždí republiku se svou knihou Prezidentský úděl a během turné nastávají bizarní situace. Poslední beseda, která se konala ve středu v Ústí nad Labem, proběhla v prostředí svatebního salonu.
Česko v květnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška, jehož všichni měli především za herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Svým způsobem byl ale také podnikatelem a právě osud jeho společností se v těchto dnech začíná řešit.
