Po více než třech letech bombardování Ukrajiny z dálky zažila ruská armáda tvrdý odvetný úder. Operace s krycím názvem „Pavučina“, připravovaná 18 měsíců, poslala desítky ukrajinských dronů hluboko na ruské území, kde zničily minimálně 12 strategických bombardérů. Jednalo se o nejvážnější zásah ukrajinských sil proti leteckým základnám v hloubi Ruska od začátku války.
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval vyhroceným prohlášením, že Ukrajina za útok „zaplatí“. Již ve čtvrtek následoval masivní úder ruskými drony a raketami na Kyjev a další města. Ačkoli šlo o těžký útok, nebyl podle expertů o nic ničivější než to, na co si Ukrajinci během války již zvykli.
„Pokud tohle má být odveta, pak se máme připravit, že takové útoky budou klidně každý měsíc,“ říká 67letá obyvatelka Kyjeva Olha. A analytici se ptají: je tohle skutečně ta očekávaná Putinova odpověď – nebo to nejhorší teprve přijde?
V samotném Rusku se o ztrátách příliš nemluví. V oficiálním jednání vlády se Putin raději zabýval zřícenými mosty než zničenými letouny. Ve státních médiích dostaly přednost informace o mírových rozhovorech v Istanbulu před vyjádřením Putina americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Moskva „musí reagovat“.
Podle expertky Kateryny Stepanenko z Institutu pro studium války je to záměr: „Kreml se snaží útok zamést pod koberec. Přiznání škody by bylo v rozporu s jeho strategií budit dojem, že Rusko má vše pod kontrolou.“
Otázka ale zní: čím může Rusko odpovědět? Zatímco dříve Rusko útočilo denně pomocí desítek dronů, nyní běžně vypouští přes 400 denně. Například den před útokem Ukrajiny – 31. května – vypustila ruská armáda rekordních 472 dronů. Tento rekord byl o několik dní později opět překonán.
„Rusko už teď jede na maximum,“ říká William Alberque, bývalý expert NATO. „Otázka zní: jak by taková odveta vypadala? Vždyť Rusové už teď ničí obytné domy a obchodní centra. Co by bylo ještě horší?“
Někteří ruští váleční blogeři vyzývali k jadernému úderu, jiní volali po použití balistické rakety Orešnik, kterou Putin loni představil a která byla dosud nasazena pouze jednou. Podle odborníka Marka Galeottiho je ale tato raketa málo přesná a nevhodná k ničení hluboko ukrytých ukrajinských velitelských center. „Musíte mít cíl, který stojí za to,“ dodává.
Spekuluje se, že dalším terčem by mohly být ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), které „Pavučinu“ plánovaly. Ale i taková operace vyžaduje čas a přípravu – a není jisté, že ji Rusko zvládne.
Rusko tvrdí, že o víkendu zaútočilo na ukrajinské letiště v Rivnenské oblasti, čímž mělo jít o další krok v sérii odvetných úderů. Mluvčí ukrajinského letectva potvrdil, že šlo o „jeden z největších útoků na leteckou infrastrukturu vůbec“. Ačkoli obrana zachytila většinu střel, „nelze zachytit vše“, dodal.
Navzdory tomu se ale zdá, že Rusko nemá po ruce zásadně novou taktiku, kterou by Ukrajině „splatilo“ její drzý úder. Politicky se tak Ukrajina dostává do výhodnější pozice – působí vynalézavě, flexibilně a překvapivě. Naproti tomu ruské útoky působí jako stále stejná, brutální rutina.
Z vojenského hlediska má ovšem iniciativu dál Rusko. V oblasti Sumska otevřelo novou frontu a je jen 20 km od stejnojmenného města. Moskva zároveň o víkendu oznámila průlom do Dněpropetrovské oblasti – poprvé od začátku války.
Otázkou tedy je, zda je Putin ochoten dál „přehlížet“ škody na domácí frontě výměnou za pomalý postup v terénu. „Možná si řekl, že tyto ztráty stojí za to,“ míní Galeotti.
Operace „Pavučina“ trvala rok a půl. Pokud Ukrajina připravuje i další podobné útoky, může se stát, že ruská obrana nebude stačit. Jen dva dny po útoku na ruská letiště oznámila SBU další operaci – třetí pokus o zničení Kerčského mostu, spojujícího Rusko s okupovaným Krymem. Most neutrpěl vážné škody, ale šlo o jasný signál: válka může být i na ruském území.
„Jestli budou takové ponižující útoky pokračovat, Putin bude muset najít jinou formu odvety – ne jen větší verzi toho, co dělá teď,“ říká Alberque. „Putin je politický predátor. Potřebuje ukázat, že je silným vůdcem, který drtí nepřítele. Ne obětí ukrajinských triků.“
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
