Po více než třech letech bombardování Ukrajiny z dálky zažila ruská armáda tvrdý odvetný úder. Operace s krycím názvem „Pavučina“, připravovaná 18 měsíců, poslala desítky ukrajinských dronů hluboko na ruské území, kde zničily minimálně 12 strategických bombardérů. Jednalo se o nejvážnější zásah ukrajinských sil proti leteckým základnám v hloubi Ruska od začátku války.
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval vyhroceným prohlášením, že Ukrajina za útok „zaplatí“. Již ve čtvrtek následoval masivní úder ruskými drony a raketami na Kyjev a další města. Ačkoli šlo o těžký útok, nebyl podle expertů o nic ničivější než to, na co si Ukrajinci během války již zvykli.
„Pokud tohle má být odveta, pak se máme připravit, že takové útoky budou klidně každý měsíc,“ říká 67letá obyvatelka Kyjeva Olha. A analytici se ptají: je tohle skutečně ta očekávaná Putinova odpověď – nebo to nejhorší teprve přijde?
V samotném Rusku se o ztrátách příliš nemluví. V oficiálním jednání vlády se Putin raději zabýval zřícenými mosty než zničenými letouny. Ve státních médiích dostaly přednost informace o mírových rozhovorech v Istanbulu před vyjádřením Putina americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Moskva „musí reagovat“.
Podle expertky Kateryny Stepanenko z Institutu pro studium války je to záměr: „Kreml se snaží útok zamést pod koberec. Přiznání škody by bylo v rozporu s jeho strategií budit dojem, že Rusko má vše pod kontrolou.“
Otázka ale zní: čím může Rusko odpovědět? Zatímco dříve Rusko útočilo denně pomocí desítek dronů, nyní běžně vypouští přes 400 denně. Například den před útokem Ukrajiny – 31. května – vypustila ruská armáda rekordních 472 dronů. Tento rekord byl o několik dní později opět překonán.
„Rusko už teď jede na maximum,“ říká William Alberque, bývalý expert NATO. „Otázka zní: jak by taková odveta vypadala? Vždyť Rusové už teď ničí obytné domy a obchodní centra. Co by bylo ještě horší?“
Někteří ruští váleční blogeři vyzývali k jadernému úderu, jiní volali po použití balistické rakety Orešnik, kterou Putin loni představil a která byla dosud nasazena pouze jednou. Podle odborníka Marka Galeottiho je ale tato raketa málo přesná a nevhodná k ničení hluboko ukrytých ukrajinských velitelských center. „Musíte mít cíl, který stojí za to,“ dodává.
Spekuluje se, že dalším terčem by mohly být ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), které „Pavučinu“ plánovaly. Ale i taková operace vyžaduje čas a přípravu – a není jisté, že ji Rusko zvládne.
Rusko tvrdí, že o víkendu zaútočilo na ukrajinské letiště v Rivnenské oblasti, čímž mělo jít o další krok v sérii odvetných úderů. Mluvčí ukrajinského letectva potvrdil, že šlo o „jeden z největších útoků na leteckou infrastrukturu vůbec“. Ačkoli obrana zachytila většinu střel, „nelze zachytit vše“, dodal.
Navzdory tomu se ale zdá, že Rusko nemá po ruce zásadně novou taktiku, kterou by Ukrajině „splatilo“ její drzý úder. Politicky se tak Ukrajina dostává do výhodnější pozice – působí vynalézavě, flexibilně a překvapivě. Naproti tomu ruské útoky působí jako stále stejná, brutální rutina.
Z vojenského hlediska má ovšem iniciativu dál Rusko. V oblasti Sumska otevřelo novou frontu a je jen 20 km od stejnojmenného města. Moskva zároveň o víkendu oznámila průlom do Dněpropetrovské oblasti – poprvé od začátku války.
Otázkou tedy je, zda je Putin ochoten dál „přehlížet“ škody na domácí frontě výměnou za pomalý postup v terénu. „Možná si řekl, že tyto ztráty stojí za to,“ míní Galeotti.
Operace „Pavučina“ trvala rok a půl. Pokud Ukrajina připravuje i další podobné útoky, může se stát, že ruská obrana nebude stačit. Jen dva dny po útoku na ruská letiště oznámila SBU další operaci – třetí pokus o zničení Kerčského mostu, spojujícího Rusko s okupovaným Krymem. Most neutrpěl vážné škody, ale šlo o jasný signál: válka může být i na ruském území.
„Jestli budou takové ponižující útoky pokračovat, Putin bude muset najít jinou formu odvety – ne jen větší verzi toho, co dělá teď,“ říká Alberque. „Putin je politický predátor. Potřebuje ukázat, že je silným vůdcem, který drtí nepřítele. Ne obětí ukrajinských triků.“
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
