Po více než třech letech bombardování Ukrajiny z dálky zažila ruská armáda tvrdý odvetný úder. Operace s krycím názvem „Pavučina“, připravovaná 18 měsíců, poslala desítky ukrajinských dronů hluboko na ruské území, kde zničily minimálně 12 strategických bombardérů. Jednalo se o nejvážnější zásah ukrajinských sil proti leteckým základnám v hloubi Ruska od začátku války.
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval vyhroceným prohlášením, že Ukrajina za útok „zaplatí“. Již ve čtvrtek následoval masivní úder ruskými drony a raketami na Kyjev a další města. Ačkoli šlo o těžký útok, nebyl podle expertů o nic ničivější než to, na co si Ukrajinci během války již zvykli.
„Pokud tohle má být odveta, pak se máme připravit, že takové útoky budou klidně každý měsíc,“ říká 67letá obyvatelka Kyjeva Olha. A analytici se ptají: je tohle skutečně ta očekávaná Putinova odpověď – nebo to nejhorší teprve přijde?
V samotném Rusku se o ztrátách příliš nemluví. V oficiálním jednání vlády se Putin raději zabýval zřícenými mosty než zničenými letouny. Ve státních médiích dostaly přednost informace o mírových rozhovorech v Istanbulu před vyjádřením Putina americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Moskva „musí reagovat“.
Podle expertky Kateryny Stepanenko z Institutu pro studium války je to záměr: „Kreml se snaží útok zamést pod koberec. Přiznání škody by bylo v rozporu s jeho strategií budit dojem, že Rusko má vše pod kontrolou.“
Otázka ale zní: čím může Rusko odpovědět? Zatímco dříve Rusko útočilo denně pomocí desítek dronů, nyní běžně vypouští přes 400 denně. Například den před útokem Ukrajiny – 31. května – vypustila ruská armáda rekordních 472 dronů. Tento rekord byl o několik dní později opět překonán.
„Rusko už teď jede na maximum,“ říká William Alberque, bývalý expert NATO. „Otázka zní: jak by taková odveta vypadala? Vždyť Rusové už teď ničí obytné domy a obchodní centra. Co by bylo ještě horší?“
Někteří ruští váleční blogeři vyzývali k jadernému úderu, jiní volali po použití balistické rakety Orešnik, kterou Putin loni představil a která byla dosud nasazena pouze jednou. Podle odborníka Marka Galeottiho je ale tato raketa málo přesná a nevhodná k ničení hluboko ukrytých ukrajinských velitelských center. „Musíte mít cíl, který stojí za to,“ dodává.
Spekuluje se, že dalším terčem by mohly být ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), které „Pavučinu“ plánovaly. Ale i taková operace vyžaduje čas a přípravu – a není jisté, že ji Rusko zvládne.
Rusko tvrdí, že o víkendu zaútočilo na ukrajinské letiště v Rivnenské oblasti, čímž mělo jít o další krok v sérii odvetných úderů. Mluvčí ukrajinského letectva potvrdil, že šlo o „jeden z největších útoků na leteckou infrastrukturu vůbec“. Ačkoli obrana zachytila většinu střel, „nelze zachytit vše“, dodal.
Navzdory tomu se ale zdá, že Rusko nemá po ruce zásadně novou taktiku, kterou by Ukrajině „splatilo“ její drzý úder. Politicky se tak Ukrajina dostává do výhodnější pozice – působí vynalézavě, flexibilně a překvapivě. Naproti tomu ruské útoky působí jako stále stejná, brutální rutina.
Z vojenského hlediska má ovšem iniciativu dál Rusko. V oblasti Sumska otevřelo novou frontu a je jen 20 km od stejnojmenného města. Moskva zároveň o víkendu oznámila průlom do Dněpropetrovské oblasti – poprvé od začátku války.
Otázkou tedy je, zda je Putin ochoten dál „přehlížet“ škody na domácí frontě výměnou za pomalý postup v terénu. „Možná si řekl, že tyto ztráty stojí za to,“ míní Galeotti.
Operace „Pavučina“ trvala rok a půl. Pokud Ukrajina připravuje i další podobné útoky, může se stát, že ruská obrana nebude stačit. Jen dva dny po útoku na ruská letiště oznámila SBU další operaci – třetí pokus o zničení Kerčského mostu, spojujícího Rusko s okupovaným Krymem. Most neutrpěl vážné škody, ale šlo o jasný signál: válka může být i na ruském území.
„Jestli budou takové ponižující útoky pokračovat, Putin bude muset najít jinou formu odvety – ne jen větší verzi toho, co dělá teď,“ říká Alberque. „Putin je politický predátor. Potřebuje ukázat, že je silným vůdcem, který drtí nepřítele. Ne obětí ukrajinských triků.“
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
