Po více než třech letech bombardování Ukrajiny z dálky zažila ruská armáda tvrdý odvetný úder. Operace s krycím názvem „Pavučina“, připravovaná 18 měsíců, poslala desítky ukrajinských dronů hluboko na ruské území, kde zničily minimálně 12 strategických bombardérů. Jednalo se o nejvážnější zásah ukrajinských sil proti leteckým základnám v hloubi Ruska od začátku války.
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval vyhroceným prohlášením, že Ukrajina za útok „zaplatí“. Již ve čtvrtek následoval masivní úder ruskými drony a raketami na Kyjev a další města. Ačkoli šlo o těžký útok, nebyl podle expertů o nic ničivější než to, na co si Ukrajinci během války již zvykli.
„Pokud tohle má být odveta, pak se máme připravit, že takové útoky budou klidně každý měsíc,“ říká 67letá obyvatelka Kyjeva Olha. A analytici se ptají: je tohle skutečně ta očekávaná Putinova odpověď – nebo to nejhorší teprve přijde?
V samotném Rusku se o ztrátách příliš nemluví. V oficiálním jednání vlády se Putin raději zabýval zřícenými mosty než zničenými letouny. Ve státních médiích dostaly přednost informace o mírových rozhovorech v Istanbulu před vyjádřením Putina americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Moskva „musí reagovat“.
Podle expertky Kateryny Stepanenko z Institutu pro studium války je to záměr: „Kreml se snaží útok zamést pod koberec. Přiznání škody by bylo v rozporu s jeho strategií budit dojem, že Rusko má vše pod kontrolou.“
Otázka ale zní: čím může Rusko odpovědět? Zatímco dříve Rusko útočilo denně pomocí desítek dronů, nyní běžně vypouští přes 400 denně. Například den před útokem Ukrajiny – 31. května – vypustila ruská armáda rekordních 472 dronů. Tento rekord byl o několik dní později opět překonán.
„Rusko už teď jede na maximum,“ říká William Alberque, bývalý expert NATO. „Otázka zní: jak by taková odveta vypadala? Vždyť Rusové už teď ničí obytné domy a obchodní centra. Co by bylo ještě horší?“
Někteří ruští váleční blogeři vyzývali k jadernému úderu, jiní volali po použití balistické rakety Orešnik, kterou Putin loni představil a která byla dosud nasazena pouze jednou. Podle odborníka Marka Galeottiho je ale tato raketa málo přesná a nevhodná k ničení hluboko ukrytých ukrajinských velitelských center. „Musíte mít cíl, který stojí za to,“ dodává.
Spekuluje se, že dalším terčem by mohly být ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), které „Pavučinu“ plánovaly. Ale i taková operace vyžaduje čas a přípravu – a není jisté, že ji Rusko zvládne.
Rusko tvrdí, že o víkendu zaútočilo na ukrajinské letiště v Rivnenské oblasti, čímž mělo jít o další krok v sérii odvetných úderů. Mluvčí ukrajinského letectva potvrdil, že šlo o „jeden z největších útoků na leteckou infrastrukturu vůbec“. Ačkoli obrana zachytila většinu střel, „nelze zachytit vše“, dodal.
Navzdory tomu se ale zdá, že Rusko nemá po ruce zásadně novou taktiku, kterou by Ukrajině „splatilo“ její drzý úder. Politicky se tak Ukrajina dostává do výhodnější pozice – působí vynalézavě, flexibilně a překvapivě. Naproti tomu ruské útoky působí jako stále stejná, brutální rutina.
Z vojenského hlediska má ovšem iniciativu dál Rusko. V oblasti Sumska otevřelo novou frontu a je jen 20 km od stejnojmenného města. Moskva zároveň o víkendu oznámila průlom do Dněpropetrovské oblasti – poprvé od začátku války.
Otázkou tedy je, zda je Putin ochoten dál „přehlížet“ škody na domácí frontě výměnou za pomalý postup v terénu. „Možná si řekl, že tyto ztráty stojí za to,“ míní Galeotti.
Operace „Pavučina“ trvala rok a půl. Pokud Ukrajina připravuje i další podobné útoky, může se stát, že ruská obrana nebude stačit. Jen dva dny po útoku na ruská letiště oznámila SBU další operaci – třetí pokus o zničení Kerčského mostu, spojujícího Rusko s okupovaným Krymem. Most neutrpěl vážné škody, ale šlo o jasný signál: válka může být i na ruském území.
„Jestli budou takové ponižující útoky pokračovat, Putin bude muset najít jinou formu odvety – ne jen větší verzi toho, co dělá teď,“ říká Alberque. „Putin je politický predátor. Potřebuje ukázat, že je silným vůdcem, který drtí nepřítele. Ne obětí ukrajinských triků.“
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
