Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Pokud by se oba muži sešli, americkým cílem by mohl být třístranný summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusko však již takový formát v květnu odmítlo. Místo toho by Putin pravděpodobně využil schůzku k tomu, aby zatáhl Trumpa zpět do okruhu ruského narativu. Vzhledem k této situaci existuje podle analýzy CNN několik možných scénářů, jak by mohla válka na Ukrajině skončit.
Putin souhlasí s bezpodmínečným příměřím
Tento scénář je velmi nepravděpodobný. Putin by jen těžko souhlasil s příměřím, které by znamenalo, že frontové linie zůstanou beze změny. Spojené státy, Evropa a Ukrajina již v květnu požadovaly takové příměří pod pohrůžkou sankcí, ale Rusko ho odmítlo. Trump tehdy od sankcí ustoupil a raději se vydal cestou jednání na nižší úrovni, která však nikam nevedla. Rusko v současné době využívá každého malého zisku na frontě a mění ho ve strategickou výhodu, takže pro něj nemá smysl ofenzívu zastavovat. V současné době Putin vítězí a bude chtít bojovat minimálně do října, než se fronta zmrazí.
Pragmatismus a další jednání
V tomto případě by se obě strany mohly dohodnout na budoucích rozhovorech, které by potvrdily ruské zisky, jakmile se v říjnu frontové linie doslova i vojensky „zmrazí“. Do té doby by Rusko mohlo obsadit města jako Pokrovsk, Kosťantynivka a Kupjansk, čímž by získalo silnou pozici pro zimní měsíce a přeskupení sil. Putin by pak mohl opět začít bojovat v roce 2026, nebo by mohl využít diplomacii k tomu, aby tyto zisky byly trvalé. Putin by navíc mohl vyvolat otázku voleb na Ukrajině, které byly odloženy kvůli válce, a zpochybnit tak legitimitu Zelenského, kterého by mohl chtít nahradit proruským kandidátem. V tomto scénáři by se konflikt stal dlouhodobou zamrzlou válkou.
Ukrajina to ustojí a přečká
V tomto scénáři by vojenská pomoc od USA a Evropy pomohla Ukrajině minimalizovat ztráty a přinutila by Putina k jednání. Ruský postup by se zpomalil, což by Moskvu frustrovalo. Také by se na Rusku projevily sankce a přehřátá ekonomika, a Putin by tak musel znovu jednat. Evropské mocnosti navíc již vypracovaly plány na rozmístění „bezpečnostních sil“ v rámci bezpečnostních záruk. Desítky tisíc vojáků NATO by mohly být umístěny v Kyjevě a dalších velkých městech. Poskytovaly by Ukrajině logistickou a zpravodajskou podporu při obnově, což by vytvořilo dostatečný odstrašující prostředek, aby se Rusko spokojilo se stávajícími frontovými liniemi.
Katastrofa pro Ukrajinu a NATO
V tomto scénáři by Putin správně vyhodnotil trhliny v západní jednotě, které by vznikly po summitu s Trumpem. Ten by zlepšil americko-ruské vztahy, ale Ukrajina by zůstala na holičkách. Evropa by se sice snažila Kyjev podpořit, ale bez americké pomoci by nedokázala zvrátit situaci. Putin by viděl, jak se malé zisky na východě Ukrajiny mění v pomalý útěk ukrajinských sil. Ukrajinské obranné linie by se ukázaly jako slabé a krize s nedostatkem vojenské síly by se proměnila v politickou katastrofu.
Bezpečnost Kyjeva by byla opět v ohrožení a Putinovy síly by postupovaly vpřed. Evropské mocnosti by sice dospěly k závěru, že je lepší bojovat s Ruskem na Ukrajině než na území Evropské unie, ale lídrům by chyběl politický mandát k přímému vstupu do války. Putin by dál postupoval a NATO by nebylo schopno zajistit jednotnou reakci. Pro Evropu je to sice noční můra, ale pro suverénní Ukrajinu by to znamenalo konec.
Katastrofa pro Putina: Zopakování Afghánistánu
V tomto scénáři by se Rusko potácelo dál a promarnilo tisíce životů vojáků za relativně malé zisky. Sankce by nahlodaly jeho spojenectví s Čínou a příjmy z Indie by klesaly. Finanční rezervy ruského státního fondu by se snižovaly a nespokojenost mezi moskevskými elitami by rostla. Ta by nesouhlasila s tím, že Kreml ignoruje diplomatické cesty a preferuje vojenskou neústupnost, a hlavně neudržitelný zástupný konflikt s NATO. Trump by se stal „chromou kachnou“ a USA by se po volbách vrátily k tradiční zahraniční politice.
Kreml by narazil na okamžik, kdy by se jeho odpor vůči realitě a hospodářské potíže jeho vlastního obyvatelstva staly neúnosnými. Podobné špatné politické kalkulace udržovaly sovětskou okupaci Afghánistánu v další válce. Podobné momenty nečekané slabosti Kremlu se objevily již v ukrajinské válce, například když se Putinův spojenec Jevgenij Prigožin pokusil o krátké povstání. Putin na povrchu sice vypadá silný, ale jakmile začne působit křehce, může se ukázat jako kriticky slabý.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.