Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Pokud by se oba muži sešli, americkým cílem by mohl být třístranný summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusko však již takový formát v květnu odmítlo. Místo toho by Putin pravděpodobně využil schůzku k tomu, aby zatáhl Trumpa zpět do okruhu ruského narativu. Vzhledem k této situaci existuje podle analýzy CNN několik možných scénářů, jak by mohla válka na Ukrajině skončit.
Putin souhlasí s bezpodmínečným příměřím
Tento scénář je velmi nepravděpodobný. Putin by jen těžko souhlasil s příměřím, které by znamenalo, že frontové linie zůstanou beze změny. Spojené státy, Evropa a Ukrajina již v květnu požadovaly takové příměří pod pohrůžkou sankcí, ale Rusko ho odmítlo. Trump tehdy od sankcí ustoupil a raději se vydal cestou jednání na nižší úrovni, která však nikam nevedla. Rusko v současné době využívá každého malého zisku na frontě a mění ho ve strategickou výhodu, takže pro něj nemá smysl ofenzívu zastavovat. V současné době Putin vítězí a bude chtít bojovat minimálně do října, než se fronta zmrazí.
Pragmatismus a další jednání
V tomto případě by se obě strany mohly dohodnout na budoucích rozhovorech, které by potvrdily ruské zisky, jakmile se v říjnu frontové linie doslova i vojensky „zmrazí“. Do té doby by Rusko mohlo obsadit města jako Pokrovsk, Kosťantynivka a Kupjansk, čímž by získalo silnou pozici pro zimní měsíce a přeskupení sil. Putin by pak mohl opět začít bojovat v roce 2026, nebo by mohl využít diplomacii k tomu, aby tyto zisky byly trvalé. Putin by navíc mohl vyvolat otázku voleb na Ukrajině, které byly odloženy kvůli válce, a zpochybnit tak legitimitu Zelenského, kterého by mohl chtít nahradit proruským kandidátem. V tomto scénáři by se konflikt stal dlouhodobou zamrzlou válkou.
Ukrajina to ustojí a přečká
V tomto scénáři by vojenská pomoc od USA a Evropy pomohla Ukrajině minimalizovat ztráty a přinutila by Putina k jednání. Ruský postup by se zpomalil, což by Moskvu frustrovalo. Také by se na Rusku projevily sankce a přehřátá ekonomika, a Putin by tak musel znovu jednat. Evropské mocnosti navíc již vypracovaly plány na rozmístění „bezpečnostních sil“ v rámci bezpečnostních záruk. Desítky tisíc vojáků NATO by mohly být umístěny v Kyjevě a dalších velkých městech. Poskytovaly by Ukrajině logistickou a zpravodajskou podporu při obnově, což by vytvořilo dostatečný odstrašující prostředek, aby se Rusko spokojilo se stávajícími frontovými liniemi.
Katastrofa pro Ukrajinu a NATO
V tomto scénáři by Putin správně vyhodnotil trhliny v západní jednotě, které by vznikly po summitu s Trumpem. Ten by zlepšil americko-ruské vztahy, ale Ukrajina by zůstala na holičkách. Evropa by se sice snažila Kyjev podpořit, ale bez americké pomoci by nedokázala zvrátit situaci. Putin by viděl, jak se malé zisky na východě Ukrajiny mění v pomalý útěk ukrajinských sil. Ukrajinské obranné linie by se ukázaly jako slabé a krize s nedostatkem vojenské síly by se proměnila v politickou katastrofu.
Bezpečnost Kyjeva by byla opět v ohrožení a Putinovy síly by postupovaly vpřed. Evropské mocnosti by sice dospěly k závěru, že je lepší bojovat s Ruskem na Ukrajině než na území Evropské unie, ale lídrům by chyběl politický mandát k přímému vstupu do války. Putin by dál postupoval a NATO by nebylo schopno zajistit jednotnou reakci. Pro Evropu je to sice noční můra, ale pro suverénní Ukrajinu by to znamenalo konec.
Katastrofa pro Putina: Zopakování Afghánistánu
V tomto scénáři by se Rusko potácelo dál a promarnilo tisíce životů vojáků za relativně malé zisky. Sankce by nahlodaly jeho spojenectví s Čínou a příjmy z Indie by klesaly. Finanční rezervy ruského státního fondu by se snižovaly a nespokojenost mezi moskevskými elitami by rostla. Ta by nesouhlasila s tím, že Kreml ignoruje diplomatické cesty a preferuje vojenskou neústupnost, a hlavně neudržitelný zástupný konflikt s NATO. Trump by se stal „chromou kachnou“ a USA by se po volbách vrátily k tradiční zahraniční politice.
Kreml by narazil na okamžik, kdy by se jeho odpor vůči realitě a hospodářské potíže jeho vlastního obyvatelstva staly neúnosnými. Podobné špatné politické kalkulace udržovaly sovětskou okupaci Afghánistánu v další válce. Podobné momenty nečekané slabosti Kremlu se objevily již v ukrajinské válce, například když se Putinův spojenec Jevgenij Prigožin pokusil o krátké povstání. Putin na povrchu sice vypadá silný, ale jakmile začne působit křehce, může se ukázat jako kriticky slabý.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.