Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Pokud by se oba muži sešli, americkým cílem by mohl být třístranný summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusko však již takový formát v květnu odmítlo. Místo toho by Putin pravděpodobně využil schůzku k tomu, aby zatáhl Trumpa zpět do okruhu ruského narativu. Vzhledem k této situaci existuje podle analýzy CNN několik možných scénářů, jak by mohla válka na Ukrajině skončit.
Putin souhlasí s bezpodmínečným příměřím
Tento scénář je velmi nepravděpodobný. Putin by jen těžko souhlasil s příměřím, které by znamenalo, že frontové linie zůstanou beze změny. Spojené státy, Evropa a Ukrajina již v květnu požadovaly takové příměří pod pohrůžkou sankcí, ale Rusko ho odmítlo. Trump tehdy od sankcí ustoupil a raději se vydal cestou jednání na nižší úrovni, která však nikam nevedla. Rusko v současné době využívá každého malého zisku na frontě a mění ho ve strategickou výhodu, takže pro něj nemá smysl ofenzívu zastavovat. V současné době Putin vítězí a bude chtít bojovat minimálně do října, než se fronta zmrazí.
Pragmatismus a další jednání
V tomto případě by se obě strany mohly dohodnout na budoucích rozhovorech, které by potvrdily ruské zisky, jakmile se v říjnu frontové linie doslova i vojensky „zmrazí“. Do té doby by Rusko mohlo obsadit města jako Pokrovsk, Kosťantynivka a Kupjansk, čímž by získalo silnou pozici pro zimní měsíce a přeskupení sil. Putin by pak mohl opět začít bojovat v roce 2026, nebo by mohl využít diplomacii k tomu, aby tyto zisky byly trvalé. Putin by navíc mohl vyvolat otázku voleb na Ukrajině, které byly odloženy kvůli válce, a zpochybnit tak legitimitu Zelenského, kterého by mohl chtít nahradit proruským kandidátem. V tomto scénáři by se konflikt stal dlouhodobou zamrzlou válkou.
Ukrajina to ustojí a přečká
V tomto scénáři by vojenská pomoc od USA a Evropy pomohla Ukrajině minimalizovat ztráty a přinutila by Putina k jednání. Ruský postup by se zpomalil, což by Moskvu frustrovalo. Také by se na Rusku projevily sankce a přehřátá ekonomika, a Putin by tak musel znovu jednat. Evropské mocnosti navíc již vypracovaly plány na rozmístění „bezpečnostních sil“ v rámci bezpečnostních záruk. Desítky tisíc vojáků NATO by mohly být umístěny v Kyjevě a dalších velkých městech. Poskytovaly by Ukrajině logistickou a zpravodajskou podporu při obnově, což by vytvořilo dostatečný odstrašující prostředek, aby se Rusko spokojilo se stávajícími frontovými liniemi.
Katastrofa pro Ukrajinu a NATO
V tomto scénáři by Putin správně vyhodnotil trhliny v západní jednotě, které by vznikly po summitu s Trumpem. Ten by zlepšil americko-ruské vztahy, ale Ukrajina by zůstala na holičkách. Evropa by se sice snažila Kyjev podpořit, ale bez americké pomoci by nedokázala zvrátit situaci. Putin by viděl, jak se malé zisky na východě Ukrajiny mění v pomalý útěk ukrajinských sil. Ukrajinské obranné linie by se ukázaly jako slabé a krize s nedostatkem vojenské síly by se proměnila v politickou katastrofu.
Bezpečnost Kyjeva by byla opět v ohrožení a Putinovy síly by postupovaly vpřed. Evropské mocnosti by sice dospěly k závěru, že je lepší bojovat s Ruskem na Ukrajině než na území Evropské unie, ale lídrům by chyběl politický mandát k přímému vstupu do války. Putin by dál postupoval a NATO by nebylo schopno zajistit jednotnou reakci. Pro Evropu je to sice noční můra, ale pro suverénní Ukrajinu by to znamenalo konec.
Katastrofa pro Putina: Zopakování Afghánistánu
V tomto scénáři by se Rusko potácelo dál a promarnilo tisíce životů vojáků za relativně malé zisky. Sankce by nahlodaly jeho spojenectví s Čínou a příjmy z Indie by klesaly. Finanční rezervy ruského státního fondu by se snižovaly a nespokojenost mezi moskevskými elitami by rostla. Ta by nesouhlasila s tím, že Kreml ignoruje diplomatické cesty a preferuje vojenskou neústupnost, a hlavně neudržitelný zástupný konflikt s NATO. Trump by se stal „chromou kachnou“ a USA by se po volbách vrátily k tradiční zahraniční politice.
Kreml by narazil na okamžik, kdy by se jeho odpor vůči realitě a hospodářské potíže jeho vlastního obyvatelstva staly neúnosnými. Podobné špatné politické kalkulace udržovaly sovětskou okupaci Afghánistánu v další válce. Podobné momenty nečekané slabosti Kremlu se objevily již v ukrajinské válce, například když se Putinův spojenec Jevgenij Prigožin pokusil o krátké povstání. Putin na povrchu sice vypadá silný, ale jakmile začne působit křehce, může se ukázat jako kriticky slabý.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.