Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Pokud by se oba muži sešli, americkým cílem by mohl být třístranný summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusko však již takový formát v květnu odmítlo. Místo toho by Putin pravděpodobně využil schůzku k tomu, aby zatáhl Trumpa zpět do okruhu ruského narativu. Vzhledem k této situaci existuje podle analýzy CNN několik možných scénářů, jak by mohla válka na Ukrajině skončit.
Putin souhlasí s bezpodmínečným příměřím
Tento scénář je velmi nepravděpodobný. Putin by jen těžko souhlasil s příměřím, které by znamenalo, že frontové linie zůstanou beze změny. Spojené státy, Evropa a Ukrajina již v květnu požadovaly takové příměří pod pohrůžkou sankcí, ale Rusko ho odmítlo. Trump tehdy od sankcí ustoupil a raději se vydal cestou jednání na nižší úrovni, která však nikam nevedla. Rusko v současné době využívá každého malého zisku na frontě a mění ho ve strategickou výhodu, takže pro něj nemá smysl ofenzívu zastavovat. V současné době Putin vítězí a bude chtít bojovat minimálně do října, než se fronta zmrazí.
Pragmatismus a další jednání
V tomto případě by se obě strany mohly dohodnout na budoucích rozhovorech, které by potvrdily ruské zisky, jakmile se v říjnu frontové linie doslova i vojensky „zmrazí“. Do té doby by Rusko mohlo obsadit města jako Pokrovsk, Kosťantynivka a Kupjansk, čímž by získalo silnou pozici pro zimní měsíce a přeskupení sil. Putin by pak mohl opět začít bojovat v roce 2026, nebo by mohl využít diplomacii k tomu, aby tyto zisky byly trvalé. Putin by navíc mohl vyvolat otázku voleb na Ukrajině, které byly odloženy kvůli válce, a zpochybnit tak legitimitu Zelenského, kterého by mohl chtít nahradit proruským kandidátem. V tomto scénáři by se konflikt stal dlouhodobou zamrzlou válkou.
Ukrajina to ustojí a přečká
V tomto scénáři by vojenská pomoc od USA a Evropy pomohla Ukrajině minimalizovat ztráty a přinutila by Putina k jednání. Ruský postup by se zpomalil, což by Moskvu frustrovalo. Také by se na Rusku projevily sankce a přehřátá ekonomika, a Putin by tak musel znovu jednat. Evropské mocnosti navíc již vypracovaly plány na rozmístění „bezpečnostních sil“ v rámci bezpečnostních záruk. Desítky tisíc vojáků NATO by mohly být umístěny v Kyjevě a dalších velkých městech. Poskytovaly by Ukrajině logistickou a zpravodajskou podporu při obnově, což by vytvořilo dostatečný odstrašující prostředek, aby se Rusko spokojilo se stávajícími frontovými liniemi.
Katastrofa pro Ukrajinu a NATO
V tomto scénáři by Putin správně vyhodnotil trhliny v západní jednotě, které by vznikly po summitu s Trumpem. Ten by zlepšil americko-ruské vztahy, ale Ukrajina by zůstala na holičkách. Evropa by se sice snažila Kyjev podpořit, ale bez americké pomoci by nedokázala zvrátit situaci. Putin by viděl, jak se malé zisky na východě Ukrajiny mění v pomalý útěk ukrajinských sil. Ukrajinské obranné linie by se ukázaly jako slabé a krize s nedostatkem vojenské síly by se proměnila v politickou katastrofu.
Bezpečnost Kyjeva by byla opět v ohrožení a Putinovy síly by postupovaly vpřed. Evropské mocnosti by sice dospěly k závěru, že je lepší bojovat s Ruskem na Ukrajině než na území Evropské unie, ale lídrům by chyběl politický mandát k přímému vstupu do války. Putin by dál postupoval a NATO by nebylo schopno zajistit jednotnou reakci. Pro Evropu je to sice noční můra, ale pro suverénní Ukrajinu by to znamenalo konec.
Katastrofa pro Putina: Zopakování Afghánistánu
V tomto scénáři by se Rusko potácelo dál a promarnilo tisíce životů vojáků za relativně malé zisky. Sankce by nahlodaly jeho spojenectví s Čínou a příjmy z Indie by klesaly. Finanční rezervy ruského státního fondu by se snižovaly a nespokojenost mezi moskevskými elitami by rostla. Ta by nesouhlasila s tím, že Kreml ignoruje diplomatické cesty a preferuje vojenskou neústupnost, a hlavně neudržitelný zástupný konflikt s NATO. Trump by se stal „chromou kachnou“ a USA by se po volbách vrátily k tradiční zahraniční politice.
Kreml by narazil na okamžik, kdy by se jeho odpor vůči realitě a hospodářské potíže jeho vlastního obyvatelstva staly neúnosnými. Podobné špatné politické kalkulace udržovaly sovětskou okupaci Afghánistánu v další válce. Podobné momenty nečekané slabosti Kremlu se objevily již v ukrajinské válce, například když se Putinův spojenec Jevgenij Prigožin pokusil o krátké povstání. Putin na povrchu sice vypadá silný, ale jakmile začne působit křehce, může se ukázat jako kriticky slabý.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.