Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Pokud by se oba muži sešli, americkým cílem by mohl být třístranný summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusko však již takový formát v květnu odmítlo. Místo toho by Putin pravděpodobně využil schůzku k tomu, aby zatáhl Trumpa zpět do okruhu ruského narativu. Vzhledem k této situaci existuje podle analýzy CNN několik možných scénářů, jak by mohla válka na Ukrajině skončit.
Putin souhlasí s bezpodmínečným příměřím
Tento scénář je velmi nepravděpodobný. Putin by jen těžko souhlasil s příměřím, které by znamenalo, že frontové linie zůstanou beze změny. Spojené státy, Evropa a Ukrajina již v květnu požadovaly takové příměří pod pohrůžkou sankcí, ale Rusko ho odmítlo. Trump tehdy od sankcí ustoupil a raději se vydal cestou jednání na nižší úrovni, která však nikam nevedla. Rusko v současné době využívá každého malého zisku na frontě a mění ho ve strategickou výhodu, takže pro něj nemá smysl ofenzívu zastavovat. V současné době Putin vítězí a bude chtít bojovat minimálně do října, než se fronta zmrazí.
Pragmatismus a další jednání
V tomto případě by se obě strany mohly dohodnout na budoucích rozhovorech, které by potvrdily ruské zisky, jakmile se v říjnu frontové linie doslova i vojensky „zmrazí“. Do té doby by Rusko mohlo obsadit města jako Pokrovsk, Kosťantynivka a Kupjansk, čímž by získalo silnou pozici pro zimní měsíce a přeskupení sil. Putin by pak mohl opět začít bojovat v roce 2026, nebo by mohl využít diplomacii k tomu, aby tyto zisky byly trvalé. Putin by navíc mohl vyvolat otázku voleb na Ukrajině, které byly odloženy kvůli válce, a zpochybnit tak legitimitu Zelenského, kterého by mohl chtít nahradit proruským kandidátem. V tomto scénáři by se konflikt stal dlouhodobou zamrzlou válkou.
Ukrajina to ustojí a přečká
V tomto scénáři by vojenská pomoc od USA a Evropy pomohla Ukrajině minimalizovat ztráty a přinutila by Putina k jednání. Ruský postup by se zpomalil, což by Moskvu frustrovalo. Také by se na Rusku projevily sankce a přehřátá ekonomika, a Putin by tak musel znovu jednat. Evropské mocnosti navíc již vypracovaly plány na rozmístění „bezpečnostních sil“ v rámci bezpečnostních záruk. Desítky tisíc vojáků NATO by mohly být umístěny v Kyjevě a dalších velkých městech. Poskytovaly by Ukrajině logistickou a zpravodajskou podporu při obnově, což by vytvořilo dostatečný odstrašující prostředek, aby se Rusko spokojilo se stávajícími frontovými liniemi.
Katastrofa pro Ukrajinu a NATO
V tomto scénáři by Putin správně vyhodnotil trhliny v západní jednotě, které by vznikly po summitu s Trumpem. Ten by zlepšil americko-ruské vztahy, ale Ukrajina by zůstala na holičkách. Evropa by se sice snažila Kyjev podpořit, ale bez americké pomoci by nedokázala zvrátit situaci. Putin by viděl, jak se malé zisky na východě Ukrajiny mění v pomalý útěk ukrajinských sil. Ukrajinské obranné linie by se ukázaly jako slabé a krize s nedostatkem vojenské síly by se proměnila v politickou katastrofu.
Bezpečnost Kyjeva by byla opět v ohrožení a Putinovy síly by postupovaly vpřed. Evropské mocnosti by sice dospěly k závěru, že je lepší bojovat s Ruskem na Ukrajině než na území Evropské unie, ale lídrům by chyběl politický mandát k přímému vstupu do války. Putin by dál postupoval a NATO by nebylo schopno zajistit jednotnou reakci. Pro Evropu je to sice noční můra, ale pro suverénní Ukrajinu by to znamenalo konec.
Katastrofa pro Putina: Zopakování Afghánistánu
V tomto scénáři by se Rusko potácelo dál a promarnilo tisíce životů vojáků za relativně malé zisky. Sankce by nahlodaly jeho spojenectví s Čínou a příjmy z Indie by klesaly. Finanční rezervy ruského státního fondu by se snižovaly a nespokojenost mezi moskevskými elitami by rostla. Ta by nesouhlasila s tím, že Kreml ignoruje diplomatické cesty a preferuje vojenskou neústupnost, a hlavně neudržitelný zástupný konflikt s NATO. Trump by se stal „chromou kachnou“ a USA by se po volbách vrátily k tradiční zahraniční politice.
Kreml by narazil na okamžik, kdy by se jeho odpor vůči realitě a hospodářské potíže jeho vlastního obyvatelstva staly neúnosnými. Podobné špatné politické kalkulace udržovaly sovětskou okupaci Afghánistánu v další válce. Podobné momenty nečekané slabosti Kremlu se objevily již v ukrajinské válce, například když se Putinův spojenec Jevgenij Prigožin pokusil o krátké povstání. Putin na povrchu sice vypadá silný, ale jakmile začne působit křehce, může se ukázat jako kriticky slabý.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.