Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.
„Myslím, že tu není vůbec třeba používat slovo ‚proč‘. Martina je legenda. Metoděj je hvězda, která tady zazářila. Je to úplně krásné, že si tu vlajku ponesou spolu a vlastně si ji předají,“ vysvětlil vedoucí české olympijské výpravy Martin Doktor, proč se sáhlo k těmto dvěma olympionikům.
Že je to samotné závodníky čest, to nijak ani sami oni neskrývali. „Samozřejmě jsem hrozně nadšená. Nést vlajku je pro mě vždy hrozná čest. Jsem ráda, že tam ještě naposledy budu moci být a navíc po boku Metyho. Co víc bych si mohla na konec kariéry přát,“ uvedla k tomu Sáblíková, která se na těchto Hrách rozloučila s kariérou i s olympiádou na své oblíbené pětikilometrové trati, kde už to ale pro ni nebylo o výkonu. Navíc v úvodu Her ji postihla nemoc, kvůli níž musela být na pokoji a nemohla se zúčastnit tříkilometrového závodu. „Musím říct, že jsem na to nepomýšlela. Myslela jsem, že nese jen jeden. Prakticky mi bylo jasné, že ponese Mety, což ze všech propočtů vycházelo a mělo by to tak být. Když jsem dostala nabídku, jestli bych nechtěla s Metym nést, tak jsem byla hrozně překvapená a nesmírně poctěná,“ pokračovala rychlobruslařská legenda.
Bude to pro ni symbolický moment už jen proto, že na své první olympiádě v Turíně v roce 2006 nesla českou vlajku na zahajovacím ceremoniálu. Na tom letošním kvůli přípravě na závody chyběla. „V roce 2006 to bylo symbolické zahájení a teď, když jsem ji nemohla nést před ‚trojkou‘, tak jsem si říkala, že už mě to nepotká. Takhle je to krásná tečka a jsem hrozně ráda, že tam ještě jednou budu moci být a tu českou vlajku nést,“ řekla Sáblíková a dodala: „S Metym je to pro mě ještě takové symbolické předání. Já jsem se hrozně bála o náš sport, že odejdu a česká vlajka už nebude tak vysoko. Jsem hrozně ráda, že jsem se mýlila a dopadlo to takhle, protože se to sešlo v pravý moment.“
Poctění neskrýval ani Jílek. „Nést vlajku je hrozná pocta, obzvlášť s Martinou jako legendou našeho sportu. Je to pocta a jsem hrozně rád, že můžu nést tak vzácnou vlajku na slavnostním zakončení olympiády a ještě k tomu s Martinou Sáblíkovou,“ uvedl devatenáctiletý talent, jenž ke svým dvěma cenným kovům přidal na těchto Hrách ještě 16. místo z 1500 metrů a 14. místo ze závodu s hromadným startem.
I on si je vědom, že jejich vlajkonošství bude symbolickým zakončením Her z českého pohledu, kdy tak dojde jakoby k předání žezla. „Určitě to bude hezké a doufám, že z toho bude skvělý okamžik,“ uzavřel Jílek.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.