Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.
„Myslím, že tu není vůbec třeba používat slovo ‚proč‘. Martina je legenda. Metoděj je hvězda, která tady zazářila. Je to úplně krásné, že si tu vlajku ponesou spolu a vlastně si ji předají,“ vysvětlil vedoucí české olympijské výpravy Martin Doktor, proč se sáhlo k těmto dvěma olympionikům.
Že je to samotné závodníky čest, to nijak ani sami oni neskrývali. „Samozřejmě jsem hrozně nadšená. Nést vlajku je pro mě vždy hrozná čest. Jsem ráda, že tam ještě naposledy budu moci být a navíc po boku Metyho. Co víc bych si mohla na konec kariéry přát,“ uvedla k tomu Sáblíková, která se na těchto Hrách rozloučila s kariérou i s olympiádou na své oblíbené pětikilometrové trati, kde už to ale pro ni nebylo o výkonu. Navíc v úvodu Her ji postihla nemoc, kvůli níž musela být na pokoji a nemohla se zúčastnit tříkilometrového závodu. „Musím říct, že jsem na to nepomýšlela. Myslela jsem, že nese jen jeden. Prakticky mi bylo jasné, že ponese Mety, což ze všech propočtů vycházelo a mělo by to tak být. Když jsem dostala nabídku, jestli bych nechtěla s Metym nést, tak jsem byla hrozně překvapená a nesmírně poctěná,“ pokračovala rychlobruslařská legenda.
Bude to pro ni symbolický moment už jen proto, že na své první olympiádě v Turíně v roce 2006 nesla českou vlajku na zahajovacím ceremoniálu. Na tom letošním kvůli přípravě na závody chyběla. „V roce 2006 to bylo symbolické zahájení a teď, když jsem ji nemohla nést před ‚trojkou‘, tak jsem si říkala, že už mě to nepotká. Takhle je to krásná tečka a jsem hrozně ráda, že tam ještě jednou budu moci být a tu českou vlajku nést,“ řekla Sáblíková a dodala: „S Metym je to pro mě ještě takové symbolické předání. Já jsem se hrozně bála o náš sport, že odejdu a česká vlajka už nebude tak vysoko. Jsem hrozně ráda, že jsem se mýlila a dopadlo to takhle, protože se to sešlo v pravý moment.“
Poctění neskrýval ani Jílek. „Nést vlajku je hrozná pocta, obzvlášť s Martinou jako legendou našeho sportu. Je to pocta a jsem hrozně rád, že můžu nést tak vzácnou vlajku na slavnostním zakončení olympiády a ještě k tomu s Martinou Sáblíkovou,“ uvedl devatenáctiletý talent, jenž ke svým dvěma cenným kovům přidal na těchto Hrách ještě 16. místo z 1500 metrů a 14. místo ze závodu s hromadným startem.
I on si je vědom, že jejich vlajkonošství bude symbolickým zakončením Her z českého pohledu, kdy tak dojde jakoby k předání žezla. „Určitě to bude hezké a doufám, že z toho bude skvělý okamžik,“ uzavřel Jílek.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že se podařilo ujednat příměří, v němž Írán souhlasil se zásadním ústupkem: úplným koncem obohacování uranu. Na své platformě Truth Social Trump uvedl, že Spojené státy pomohou z trosek zničených íránských základen vyzvednout a zneškodnit veškeré zásoby jaderného materiálu. Podle něj je celý tamní program pod přísným dohledem satelitů Vesmírných sil, které potvrzují, že s materiálem od náletů nikdo nemanipuloval.
Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
