Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Washington požaduje likvidaci zásob obohaceného uranu, přerušení vazeb na militantní skupiny a konec raketového programu. Teherán naopak trvá na bezpečnostních zárukách, zrušení sankcí a válečných reparacích. Jelikož ani jedna strana nehodlá ustoupit, stává se z diplomacie pouhé divadlo, zatímco skutečné boje na frontě nabírají na intenzitě, varuje na webu National Interest Eric Alter, děkan Diplomatické akademie Anwara Gargashe v Abú Zabí a profesor mezinárodního práva a diplomacie.
Místo honby za nereálnou „velkou dohodou“ by se vyjednavači měli ptát, co každá strana skutečně nezbytně potřebuje k tomu, aby mohla z konfliktu vycouvat. Pro USA a Izrael je naprostou prioritou prokazatelné zničení schopnosti Íránu vyrobit jadernou zbraň. Ostatní body, jako jsou rakety nebo regionální spojenci, jsou v tomto kontextu vnímány jako druhořadé, i když pro dlouhodobou bezpečnost Izraele zůstávají kritické.
Žádná dohoda však nebude fungovat bez pevných a mezinárodně vymahatelných bezpečnostních záruk. Zde se otevírá prostor pro Čínu a Rusko, což jsou jediné mocnosti, kterým by Teherán mohl důvěřovat více než Washingtonu. Peking má jako největší odběratel íránské ropy eminentní zájem na stabilitě regionu a ochraně svých investic, zatímco Moskva by v roli garanta mohla hledat cestu k obnově svého mezinárodního prestiže.
Realistické řešení by vyžadovalo, aby Írán demontoval svůj jaderný program, převezl uran do třetí země a přijal přísné inspekce výměnou za uvolnění sankcí. Takový model není ideální pro nikoho – Izrael by se musel vzdát naděje na změnu režimu v Teheránu a USA by musely přijmout závazky přesahující Trumpovy aktuální preference. Přesto je to jediná cesta, jak zabránit totálnímu jadernému chaosu v regionu.
Existuje však i mnohem přímočařejší cesta, která nevyžaduje žádná složitá jednání: prezident Trump jednoduše vyhlásí vítězství a odejde. Ingredience pro tento krok jsou již připraveny. Trump může legitimně tvrdit, že íránský jaderný program vrátil o roky zpět, zdecimoval íránské námořnictvo i letectvo a eliminoval klíčové postavy režimu. Základy pro tento narativ položil již ve svém projevu na začátku dubna.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.