Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Britská vláda se v současnosti nachází pod silným tlakem ropného průmyslu, konzervativců i některých odborů, aby schválila novou těžbu. Děje se tak i přes důkazy, že tento krok nesníží ceny pro spotřebitele a bude mít minimální vliv na objem dovozu. Výzkumy ukazují, že i největší zbývající pole v Severním moři by pokryla pouze jedno až dvě procenta britského dovozu plynu.
Severní moře je navíc z více než 90 % vyčerpáno a dobývání posledních zásob je stále nákladnější a energeticky náročnější. Profesor Nicolas Stern z London School of Economics upozornil, že zpomalení klimatických opatření by poškodilo hospodářský růst i energetickou bezpečnost země. Podle něj svět pozorně sleduje činy Spojeného království, které bylo dosud průkopníkem v závazku k čistým nulovým emisím.
Zástupci afrických zemí na tyto úvahy reagují s rozhořčením. Jeden z vysokých vyjednavačů uvedl, že rozšíření těžby je v přímém rozporu s literou i duchem Pařížské dohody. Pokud by historický znečišťovatel, jakým je Británie, začal s novým průzkumem ložisek, oslabilo by to důvěru národů zranitelných klimatickými změnami a vytvořilo nebezpečný precedens.
Christiana Figueres, bývalá šéfka klimatického sekretariátu OSN, zdůraznila, že skutečná energetická nezávislost spočívá v rozvoji domácí čisté energie, nikoliv v prodlužování života upadajícím odvětvím. Podle ní snaha o řešení z minulosti zamyká infrastrukturu do systému, který je v rozporu s tím, kam směřuje globální energetika.
Británie patří k hlavním zastáncům nadcházející konference v Kolumbii, která se má věnovat právě odklonu od fosilních paliv. Přesto se objevily informace, že ministr pro energetickou bezpečnost Ed Miliband se setkání padesátky zemí osobně nezúčastní. Místo něj by měla jet vládní zmocněnkyně pro klima Rachel Kyte.
Milibandova nepřítomnost vyvolává obavy mezi aktivisty, kteří oceňovali jeho roli při vyjednávání dohody na summitu COP30 v Brazílii. Odborníci varují, že pokud by Británie vydala nové licence ještě před konferencí, ztratila by morální kredit při přesvědčování rozvojových zemí, aby se vzdaly fosilních ekonomik.
Mohamed Adow z think-tanku Power Shift Africa upozornil, že bohaté národy často nabádají Afriku k přechodu na čisté systémy, ale vlastní investicí do ropy toto poselství zcela znehodnocují. Rozvojové země se pak logicky ptají, proč by neměly využívat své zdroje, když tak činí i Spojené království.
Mluvčí britské vlády v reakci na kritiku uvedl, že kabinet staví čistou energii a klima do středu své agendy. Zastavení vydávání nových licencí k průzkumu ložisek v souladu s vědeckými poznatky považuje za projev globálního vůdcovství a snahu o spravedlivý přechod v oblasti Severního moře.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.