Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Britská vláda se v současnosti nachází pod silným tlakem ropného průmyslu, konzervativců i některých odborů, aby schválila novou těžbu. Děje se tak i přes důkazy, že tento krok nesníží ceny pro spotřebitele a bude mít minimální vliv na objem dovozu. Výzkumy ukazují, že i největší zbývající pole v Severním moři by pokryla pouze jedno až dvě procenta britského dovozu plynu.
Severní moře je navíc z více než 90 % vyčerpáno a dobývání posledních zásob je stále nákladnější a energeticky náročnější. Profesor Nicolas Stern z London School of Economics upozornil, že zpomalení klimatických opatření by poškodilo hospodářský růst i energetickou bezpečnost země. Podle něj svět pozorně sleduje činy Spojeného království, které bylo dosud průkopníkem v závazku k čistým nulovým emisím.
Zástupci afrických zemí na tyto úvahy reagují s rozhořčením. Jeden z vysokých vyjednavačů uvedl, že rozšíření těžby je v přímém rozporu s literou i duchem Pařížské dohody. Pokud by historický znečišťovatel, jakým je Británie, začal s novým průzkumem ložisek, oslabilo by to důvěru národů zranitelných klimatickými změnami a vytvořilo nebezpečný precedens.
Christiana Figueres, bývalá šéfka klimatického sekretariátu OSN, zdůraznila, že skutečná energetická nezávislost spočívá v rozvoji domácí čisté energie, nikoliv v prodlužování života upadajícím odvětvím. Podle ní snaha o řešení z minulosti zamyká infrastrukturu do systému, který je v rozporu s tím, kam směřuje globální energetika.
Británie patří k hlavním zastáncům nadcházející konference v Kolumbii, která se má věnovat právě odklonu od fosilních paliv. Přesto se objevily informace, že ministr pro energetickou bezpečnost Ed Miliband se setkání padesátky zemí osobně nezúčastní. Místo něj by měla jet vládní zmocněnkyně pro klima Rachel Kyte.
Milibandova nepřítomnost vyvolává obavy mezi aktivisty, kteří oceňovali jeho roli při vyjednávání dohody na summitu COP30 v Brazílii. Odborníci varují, že pokud by Británie vydala nové licence ještě před konferencí, ztratila by morální kredit při přesvědčování rozvojových zemí, aby se vzdaly fosilních ekonomik.
Mohamed Adow z think-tanku Power Shift Africa upozornil, že bohaté národy často nabádají Afriku k přechodu na čisté systémy, ale vlastní investicí do ropy toto poselství zcela znehodnocují. Rozvojové země se pak logicky ptají, proč by neměly využívat své zdroje, když tak činí i Spojené království.
Mluvčí britské vlády v reakci na kritiku uvedl, že kabinet staví čistou energii a klima do středu své agendy. Zastavení vydávání nových licencí k průzkumu ložisek v souladu s vědeckými poznatky považuje za projev globálního vůdcovství a snahu o spravedlivý přechod v oblasti Severního moře.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
