Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Britská vláda se v současnosti nachází pod silným tlakem ropného průmyslu, konzervativců i některých odborů, aby schválila novou těžbu. Děje se tak i přes důkazy, že tento krok nesníží ceny pro spotřebitele a bude mít minimální vliv na objem dovozu. Výzkumy ukazují, že i největší zbývající pole v Severním moři by pokryla pouze jedno až dvě procenta britského dovozu plynu.
Severní moře je navíc z více než 90 % vyčerpáno a dobývání posledních zásob je stále nákladnější a energeticky náročnější. Profesor Nicolas Stern z London School of Economics upozornil, že zpomalení klimatických opatření by poškodilo hospodářský růst i energetickou bezpečnost země. Podle něj svět pozorně sleduje činy Spojeného království, které bylo dosud průkopníkem v závazku k čistým nulovým emisím.
Zástupci afrických zemí na tyto úvahy reagují s rozhořčením. Jeden z vysokých vyjednavačů uvedl, že rozšíření těžby je v přímém rozporu s literou i duchem Pařížské dohody. Pokud by historický znečišťovatel, jakým je Británie, začal s novým průzkumem ložisek, oslabilo by to důvěru národů zranitelných klimatickými změnami a vytvořilo nebezpečný precedens.
Christiana Figueres, bývalá šéfka klimatického sekretariátu OSN, zdůraznila, že skutečná energetická nezávislost spočívá v rozvoji domácí čisté energie, nikoliv v prodlužování života upadajícím odvětvím. Podle ní snaha o řešení z minulosti zamyká infrastrukturu do systému, který je v rozporu s tím, kam směřuje globální energetika.
Británie patří k hlavním zastáncům nadcházející konference v Kolumbii, která se má věnovat právě odklonu od fosilních paliv. Přesto se objevily informace, že ministr pro energetickou bezpečnost Ed Miliband se setkání padesátky zemí osobně nezúčastní. Místo něj by měla jet vládní zmocněnkyně pro klima Rachel Kyte.
Milibandova nepřítomnost vyvolává obavy mezi aktivisty, kteří oceňovali jeho roli při vyjednávání dohody na summitu COP30 v Brazílii. Odborníci varují, že pokud by Británie vydala nové licence ještě před konferencí, ztratila by morální kredit při přesvědčování rozvojových zemí, aby se vzdaly fosilních ekonomik.
Mohamed Adow z think-tanku Power Shift Africa upozornil, že bohaté národy často nabádají Afriku k přechodu na čisté systémy, ale vlastní investicí do ropy toto poselství zcela znehodnocují. Rozvojové země se pak logicky ptají, proč by neměly využívat své zdroje, když tak činí i Spojené království.
Mluvčí britské vlády v reakci na kritiku uvedl, že kabinet staví čistou energii a klima do středu své agendy. Zastavení vydávání nových licencí k průzkumu ložisek v souladu s vědeckými poznatky považuje za projev globálního vůdcovství a snahu o spravedlivý přechod v oblasti Severního moře.
Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
Jak je to doopravdy s klimatickou změnou a oteplováním v České republice? Pravdu poodkryla studentská práce, na kterou upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vyplývá z ní, že u nás roste teplota a ubývá dnů se sněhovou pokrývkou.
Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý večer informoval veřejnost o sjednání dvoutýdenního klidu zbraní s Íránem. Oznámení přišlo v dramatickém momentu, kdy do vypršení jeho ultimáta stanoveného na osmou hodinu večerní zbývala hodina. Na svých sociálních sítích potvrdil stopku pro veškeré letecké údery, ovšem s podmínkou, že klid zbraní musí být striktně dodržován oběma stranami.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.