Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Britská vláda se v současnosti nachází pod silným tlakem ropného průmyslu, konzervativců i některých odborů, aby schválila novou těžbu. Děje se tak i přes důkazy, že tento krok nesníží ceny pro spotřebitele a bude mít minimální vliv na objem dovozu. Výzkumy ukazují, že i největší zbývající pole v Severním moři by pokryla pouze jedno až dvě procenta britského dovozu plynu.
Severní moře je navíc z více než 90 % vyčerpáno a dobývání posledních zásob je stále nákladnější a energeticky náročnější. Profesor Nicolas Stern z London School of Economics upozornil, že zpomalení klimatických opatření by poškodilo hospodářský růst i energetickou bezpečnost země. Podle něj svět pozorně sleduje činy Spojeného království, které bylo dosud průkopníkem v závazku k čistým nulovým emisím.
Zástupci afrických zemí na tyto úvahy reagují s rozhořčením. Jeden z vysokých vyjednavačů uvedl, že rozšíření těžby je v přímém rozporu s literou i duchem Pařížské dohody. Pokud by historický znečišťovatel, jakým je Británie, začal s novým průzkumem ložisek, oslabilo by to důvěru národů zranitelných klimatickými změnami a vytvořilo nebezpečný precedens.
Christiana Figueres, bývalá šéfka klimatického sekretariátu OSN, zdůraznila, že skutečná energetická nezávislost spočívá v rozvoji domácí čisté energie, nikoliv v prodlužování života upadajícím odvětvím. Podle ní snaha o řešení z minulosti zamyká infrastrukturu do systému, který je v rozporu s tím, kam směřuje globální energetika.
Británie patří k hlavním zastáncům nadcházející konference v Kolumbii, která se má věnovat právě odklonu od fosilních paliv. Přesto se objevily informace, že ministr pro energetickou bezpečnost Ed Miliband se setkání padesátky zemí osobně nezúčastní. Místo něj by měla jet vládní zmocněnkyně pro klima Rachel Kyte.
Milibandova nepřítomnost vyvolává obavy mezi aktivisty, kteří oceňovali jeho roli při vyjednávání dohody na summitu COP30 v Brazílii. Odborníci varují, že pokud by Británie vydala nové licence ještě před konferencí, ztratila by morální kredit při přesvědčování rozvojových zemí, aby se vzdaly fosilních ekonomik.
Mohamed Adow z think-tanku Power Shift Africa upozornil, že bohaté národy často nabádají Afriku k přechodu na čisté systémy, ale vlastní investicí do ropy toto poselství zcela znehodnocují. Rozvojové země se pak logicky ptají, proč by neměly využívat své zdroje, když tak činí i Spojené království.
Mluvčí britské vlády v reakci na kritiku uvedl, že kabinet staví čistou energii a klima do středu své agendy. Zastavení vydávání nových licencí k průzkumu ložisek v souladu s vědeckými poznatky považuje za projev globálního vůdcovství a snahu o spravedlivý přechod v oblasti Severního moře.
Skotské město Glasgow se v posledních dvaceti letech stalo evropským centrem pro výrobu malých satelitů. Podle skotské vlády se zde vyrábí více malých družic než kdekoliv jinde v Evropě, přičemž základním stavebním kamenem tohoto odvětví jsou takzvané CubeSaty. Tyto modulární satelity o rozměrech deset krát deset centimetrů představují levnější a rychlejší alternativu k tradičním rozměrným družicím. Místní kosmický průmysl tak navazuje na dlouhou historii strojírenství a lodařství, která městskému regionu v minulosti přinesla světové uznání.
Donald Trump se sice na domácí americké scéně může potýkat s politickými problémy, avšak jeho specifický styl konzervativního a nacionálního populismu ve světě dále vzkvétá. Výsledky voleb v různých částech planety ukazují, že politický směr postavený na odporu k elitám, protekcionismu a zdůrazňování národní suverenity zapouští stále hlubší kořeny. Tento globální trend přitom ukazuje značnou odolnost bez ohledu na to, v jaké pozici se zrovna nachází samotný americký prezident.
Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.
Ženy snášejí podstatně více bolesti než muži, a to napříč všemi částmi lidského těla. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie publikované v odborném časopise Nature Medicine, která mapovala výskyt a intenzitu bolesti u obyvatelstva po celém světě. Výzkum potvrdil, že ženy uvádějí vyšší míru tělesného strádání bez ohledu na věk či geografickou polohu, což znovu otevírá odbornou debatu o takzvané rodové propasti v léčbě bolesti. Přestože ženy objektivně čelí větší zátěži, v praxi se stále potýkají s tím, že jsou jejich stížnosti častěji přehlíženy a bývá jim předepisována nedostatečná léčba.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.