Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Britská vláda se v současnosti nachází pod silným tlakem ropného průmyslu, konzervativců i některých odborů, aby schválila novou těžbu. Děje se tak i přes důkazy, že tento krok nesníží ceny pro spotřebitele a bude mít minimální vliv na objem dovozu. Výzkumy ukazují, že i největší zbývající pole v Severním moři by pokryla pouze jedno až dvě procenta britského dovozu plynu.
Severní moře je navíc z více než 90 % vyčerpáno a dobývání posledních zásob je stále nákladnější a energeticky náročnější. Profesor Nicolas Stern z London School of Economics upozornil, že zpomalení klimatických opatření by poškodilo hospodářský růst i energetickou bezpečnost země. Podle něj svět pozorně sleduje činy Spojeného království, které bylo dosud průkopníkem v závazku k čistým nulovým emisím.
Zástupci afrických zemí na tyto úvahy reagují s rozhořčením. Jeden z vysokých vyjednavačů uvedl, že rozšíření těžby je v přímém rozporu s literou i duchem Pařížské dohody. Pokud by historický znečišťovatel, jakým je Británie, začal s novým průzkumem ložisek, oslabilo by to důvěru národů zranitelných klimatickými změnami a vytvořilo nebezpečný precedens.
Christiana Figueres, bývalá šéfka klimatického sekretariátu OSN, zdůraznila, že skutečná energetická nezávislost spočívá v rozvoji domácí čisté energie, nikoliv v prodlužování života upadajícím odvětvím. Podle ní snaha o řešení z minulosti zamyká infrastrukturu do systému, který je v rozporu s tím, kam směřuje globální energetika.
Británie patří k hlavním zastáncům nadcházející konference v Kolumbii, která se má věnovat právě odklonu od fosilních paliv. Přesto se objevily informace, že ministr pro energetickou bezpečnost Ed Miliband se setkání padesátky zemí osobně nezúčastní. Místo něj by měla jet vládní zmocněnkyně pro klima Rachel Kyte.
Milibandova nepřítomnost vyvolává obavy mezi aktivisty, kteří oceňovali jeho roli při vyjednávání dohody na summitu COP30 v Brazílii. Odborníci varují, že pokud by Británie vydala nové licence ještě před konferencí, ztratila by morální kredit při přesvědčování rozvojových zemí, aby se vzdaly fosilních ekonomik.
Mohamed Adow z think-tanku Power Shift Africa upozornil, že bohaté národy často nabádají Afriku k přechodu na čisté systémy, ale vlastní investicí do ropy toto poselství zcela znehodnocují. Rozvojové země se pak logicky ptají, proč by neměly využívat své zdroje, když tak činí i Spojené království.
Mluvčí britské vlády v reakci na kritiku uvedl, že kabinet staví čistou energii a klima do středu své agendy. Zastavení vydávání nových licencí k průzkumu ložisek v souladu s vědeckými poznatky považuje za projev globálního vůdcovství a snahu o spravedlivý přechod v oblasti Severního moře.
Slovensko má nadále zájem o vzájemně výhodné vztahy a spolupráci s Maďarskem, reagoval slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) na výsledky parlamentních voleb v sousední zemi. Poděkoval zároveň končícímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.