Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Ačkoliv se unijní představitelé zdráhali reagovat na Vanceova slova přímo, velmi důrazně upozornili na načasování jeho návštěvy, která se koná těsně před nedělním hlasováním. Mluvčí pro digitální technologie Thomas Regnier s jistou dávkou ironie poznamenal, že práce evropských úředníků nesměřuje k ovlivňování, ale k vytvoření silného rámce, který zajistí, aby volby zůstaly v rukou samotných občanů. Tato slova byla jasným odkazem na regulaci sociálních sítí, kterou Vance kritizoval.
Pod tlakem novinářů nakonec mluvčí pro zahraniční věci Anitta Hipper potvrdila, že unijní diplomacie bude kontaktovat své americké protějšky. Cílem je tlumočit znepokojení, které Vanceova vyjádření na půdě EU vyvolala. Hipper však odmítla upřesnit konkrétní body chystaného rozhovoru s tím, že Evropská unie nezveřejňuje detaily důvěrných jednání se svými partnery.
Do debaty se zapojila také zástupkyně hlavního mluvčího Arianna Podestà, která zdůraznila existenci zavedených rámců pro diskuse o relevantních záležitostech mezi EU a USA. Podle ní budou tato témata otevřena v rámci společných prohlášení a diplomatických kontaktů, pokud o to bude mít americká strana zájem. Brusel se tak snaží situaci stabilizovat a převést z veřejných proklamací zpět na diplomatickou půdu.
Německo zaujalo k Vanceově návštěvě ještě o poznání kritičtější postoj. Mluvčí německé vlády odmítl obvinění z unijního vměšování a naopak prohlásil, že už samotná přítomnost amerického viceprezidenta v Maďarsku těsně před volbami jasně ukazuje, „kdo se do čeho skutečně vměšuje“. Berlín tak přímo poukázal na to, že Vanceova podpora Viktoru Orbánovi je v rozporu s běžnými diplomatickými zvyklostmi.
JD Vance se během svého vystoupení v Budapešti nevěnoval pouze politice, ale zamířil i do sféry vzdělávání a kultury. Ostře kritizoval akademickou obec, kterou vnímá jako příliš levicovou, a vyzval konzervativní studenty k trpělivosti. Podle něj nelze civilizaci zachránit okamžitě a mladí lidé by se neměli nechat odradit politickým zklamáním. Jeho radou bylo zůstat aktivní a nevystupovat ze systému, i když administrativa dělá kroky, se kterými nesouhlasí.
V závěru své řeči, proložené lehkým humorem o kvalitě maďarského vína a nástrahách stárnutí, Vance pronesl mobilizační výzvu. Apeloval na posluchače, aby usilovali o převzetí moci od současných elit a budovali instituce schopné zachránit společnost. Zdůraznil, že tento proces přesahuje mandát jednoho premiéra či prezidenta a vyžaduje tvrdou práci i víru v Boha.
Událost, která skončila bouřlivým potleskem, tak podtrhla hluboký rozpor mezi současnou americkou administrativou a hlavními evropskými metropolemi. Zatímco Vance vnímá Orbánovo Maďarsko jako vzor suverenity a tradičních hodnot, Brusel a Berlín vidí v jeho budapešťské intervenci nebezpečný zásah do vnitřních záležitostí členského státu EU v nejcitlivějším možném čase.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.