Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Ačkoliv se unijní představitelé zdráhali reagovat na Vanceova slova přímo, velmi důrazně upozornili na načasování jeho návštěvy, která se koná těsně před nedělním hlasováním. Mluvčí pro digitální technologie Thomas Regnier s jistou dávkou ironie poznamenal, že práce evropských úředníků nesměřuje k ovlivňování, ale k vytvoření silného rámce, který zajistí, aby volby zůstaly v rukou samotných občanů. Tato slova byla jasným odkazem na regulaci sociálních sítí, kterou Vance kritizoval.
Pod tlakem novinářů nakonec mluvčí pro zahraniční věci Anitta Hipper potvrdila, že unijní diplomacie bude kontaktovat své americké protějšky. Cílem je tlumočit znepokojení, které Vanceova vyjádření na půdě EU vyvolala. Hipper však odmítla upřesnit konkrétní body chystaného rozhovoru s tím, že Evropská unie nezveřejňuje detaily důvěrných jednání se svými partnery.
Do debaty se zapojila také zástupkyně hlavního mluvčího Arianna Podestà, která zdůraznila existenci zavedených rámců pro diskuse o relevantních záležitostech mezi EU a USA. Podle ní budou tato témata otevřena v rámci společných prohlášení a diplomatických kontaktů, pokud o to bude mít americká strana zájem. Brusel se tak snaží situaci stabilizovat a převést z veřejných proklamací zpět na diplomatickou půdu.
Německo zaujalo k Vanceově návštěvě ještě o poznání kritičtější postoj. Mluvčí německé vlády odmítl obvinění z unijního vměšování a naopak prohlásil, že už samotná přítomnost amerického viceprezidenta v Maďarsku těsně před volbami jasně ukazuje, „kdo se do čeho skutečně vměšuje“. Berlín tak přímo poukázal na to, že Vanceova podpora Viktoru Orbánovi je v rozporu s běžnými diplomatickými zvyklostmi.
JD Vance se během svého vystoupení v Budapešti nevěnoval pouze politice, ale zamířil i do sféry vzdělávání a kultury. Ostře kritizoval akademickou obec, kterou vnímá jako příliš levicovou, a vyzval konzervativní studenty k trpělivosti. Podle něj nelze civilizaci zachránit okamžitě a mladí lidé by se neměli nechat odradit politickým zklamáním. Jeho radou bylo zůstat aktivní a nevystupovat ze systému, i když administrativa dělá kroky, se kterými nesouhlasí.
V závěru své řeči, proložené lehkým humorem o kvalitě maďarského vína a nástrahách stárnutí, Vance pronesl mobilizační výzvu. Apeloval na posluchače, aby usilovali o převzetí moci od současných elit a budovali instituce schopné zachránit společnost. Zdůraznil, že tento proces přesahuje mandát jednoho premiéra či prezidenta a vyžaduje tvrdou práci i víru v Boha.
Událost, která skončila bouřlivým potleskem, tak podtrhla hluboký rozpor mezi současnou americkou administrativou a hlavními evropskými metropolemi. Zatímco Vance vnímá Orbánovo Maďarsko jako vzor suverenity a tradičních hodnot, Brusel a Berlín vidí v jeho budapešťské intervenci nebezpečný zásah do vnitřních záležitostí členského státu EU v nejcitlivějším možném čase.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že se podařilo ujednat příměří, v němž Írán souhlasil se zásadním ústupkem: úplným koncem obohacování uranu. Na své platformě Truth Social Trump uvedl, že Spojené státy pomohou z trosek zničených íránských základen vyzvednout a zneškodnit veškeré zásoby jaderného materiálu. Podle něj je celý tamní program pod přísným dohledem satelitů Vesmírných sil, které potvrzují, že s materiálem od náletů nikdo nemanipuloval.
Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
Jak je to doopravdy s klimatickou změnou a oteplováním v České republice? Pravdu poodkryla studentská práce, na kterou upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vyplývá z ní, že u nás roste teplota a ubývá dnů se sněhovou pokrývkou.
Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý večer informoval veřejnost o sjednání dvoutýdenního klidu zbraní s Íránem. Oznámení přišlo v dramatickém momentu, kdy do vypršení jeho ultimáta stanoveného na osmou hodinu večerní zbývala hodina. Na svých sociálních sítích potvrdil stopku pro veškeré letecké údery, ovšem s podmínkou, že klid zbraní musí být striktně dodržován oběma stranami.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.