Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Zásadním bodem dohody je dočasné znovuotevření Hormuzského průlivu, kudy protéká zhruba pětina světové produkce ropy. Právě na obnovení svobodné plavby kladou Evropané největší důraz. Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil, že pod vedením Paříže se mobilizuje skupina patnácti zemí, jejichž cílem je usnadnit obnovení provozu v této strategické tepně a zajistit stabilitu energetických trhů.
Macron se však zároveň ohradil proti nejasnostem ohledně rozsahu příměří. Zatímco pákistánští zprostředkovatelé uvedli, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael ve středu oznámil, že hodlá pokračovat v pozemních operacích proti hnutí Hizballáh. Francouzský prezident proto důrazně vyzval, aby byl Libanon, ke kterému má Francie historicky silné vazby, do mírového procesu plně integrován.
Německý kancléř Friedrich Merz označil příměří za nezbytný první krok a zdůraznil, že cílem nadcházejících dnů musí být vyjednání trvalého konce války. Podle Merze lze stability dosáhnout pouze cestou diplomacie. Německý kancléř se sice snažil vyhnout přímé konfrontaci s Donaldem Trumpem ohledně jeho předchozích útoků, ale stejně jako ostatní spojenci čelil kritice Washingtonu za to, že se k vojenské kampani proti Íránu odmítl připojit.
Britský premiér Keir Starmer, který se právě vydal na cestu do Perského zálivu, vyjádřil odhodlání spolupracovat s partnery na tom, aby se toto provizorní ujednání proměnilo v trvalou smlouvu. Podle něj je klíčové využít tento čas k tomu, aby se průliv znovu stal bezpečnou cestou pro mezinárodní obchod. Starmerova cesta do regionu má za cíl podpořit stabilitu a hledat cesty k deeskalaci.
Mnohem ostřejší tón zvolil španělský premiér Pedro Sánchez, který patří k nejhlasitějším kritikům postupu administrativy Donalda Trumpa. Sánchez sice příměří označil za dobrou zprávu, ale jedním dechem dodal, že jeho vláda „nebude tleskat těm, kteří zapálí svět jen proto, že se pak objeví s vědrem vody“. Zdůraznil, že momentální úleva nesmí nechat zapomenout na chaos a ztracené lidské životy, které konflikt způsobil.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas popsala dohodu jako „krok zpět z okraje propasti“. Podle ní se po týdnech nebezpečné eskalace otevírá prostor pro utlumení hrozeb, zastavení raketových útoků a obnovu námořní dopravy. Předseda Evropské rady António Costa pak apeloval na všechny strany, aby striktně dodržovaly podmínky příměří. Costa již dříve varoval, že útoky na civilní a energetickou infrastrukturu jsou nelegální, čímž nepřímo reagoval na Trumpovy hrozby likvidace íránských elektráren a mostů.
Humanitární dopady konfliktu připomněl Jan Egeland z Norské rady pro uprchlíky, který příměří označil za skvělou zprávu pro civilisty na obou stranách zálivu. Zároveň si však posteskl nad nedostatkem financí na pomoc milionům vysídlených lidí v Íránu. Poukázal na smutný paradox současné krize: zatímco na vedení války se miliardy dolarů najdou téměř okamžitě, pomoc jejím obětem zůstává v tuto chvíli převážně na bedrech skandinávských dárců.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.