Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Zásadním bodem dohody je dočasné znovuotevření Hormuzského průlivu, kudy protéká zhruba pětina světové produkce ropy. Právě na obnovení svobodné plavby kladou Evropané největší důraz. Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil, že pod vedením Paříže se mobilizuje skupina patnácti zemí, jejichž cílem je usnadnit obnovení provozu v této strategické tepně a zajistit stabilitu energetických trhů.
Macron se však zároveň ohradil proti nejasnostem ohledně rozsahu příměří. Zatímco pákistánští zprostředkovatelé uvedli, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael ve středu oznámil, že hodlá pokračovat v pozemních operacích proti hnutí Hizballáh. Francouzský prezident proto důrazně vyzval, aby byl Libanon, ke kterému má Francie historicky silné vazby, do mírového procesu plně integrován.
Německý kancléř Friedrich Merz označil příměří za nezbytný první krok a zdůraznil, že cílem nadcházejících dnů musí být vyjednání trvalého konce války. Podle Merze lze stability dosáhnout pouze cestou diplomacie. Německý kancléř se sice snažil vyhnout přímé konfrontaci s Donaldem Trumpem ohledně jeho předchozích útoků, ale stejně jako ostatní spojenci čelil kritice Washingtonu za to, že se k vojenské kampani proti Íránu odmítl připojit.
Britský premiér Keir Starmer, který se právě vydal na cestu do Perského zálivu, vyjádřil odhodlání spolupracovat s partnery na tom, aby se toto provizorní ujednání proměnilo v trvalou smlouvu. Podle něj je klíčové využít tento čas k tomu, aby se průliv znovu stal bezpečnou cestou pro mezinárodní obchod. Starmerova cesta do regionu má za cíl podpořit stabilitu a hledat cesty k deeskalaci.
Mnohem ostřejší tón zvolil španělský premiér Pedro Sánchez, který patří k nejhlasitějším kritikům postupu administrativy Donalda Trumpa. Sánchez sice příměří označil za dobrou zprávu, ale jedním dechem dodal, že jeho vláda „nebude tleskat těm, kteří zapálí svět jen proto, že se pak objeví s vědrem vody“. Zdůraznil, že momentální úleva nesmí nechat zapomenout na chaos a ztracené lidské životy, které konflikt způsobil.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas popsala dohodu jako „krok zpět z okraje propasti“. Podle ní se po týdnech nebezpečné eskalace otevírá prostor pro utlumení hrozeb, zastavení raketových útoků a obnovu námořní dopravy. Předseda Evropské rady António Costa pak apeloval na všechny strany, aby striktně dodržovaly podmínky příměří. Costa již dříve varoval, že útoky na civilní a energetickou infrastrukturu jsou nelegální, čímž nepřímo reagoval na Trumpovy hrozby likvidace íránských elektráren a mostů.
Humanitární dopady konfliktu připomněl Jan Egeland z Norské rady pro uprchlíky, který příměří označil za skvělou zprávu pro civilisty na obou stranách zálivu. Zároveň si však posteskl nad nedostatkem financí na pomoc milionům vysídlených lidí v Íránu. Poukázal na smutný paradox současné krize: zatímco na vedení války se miliardy dolarů najdou téměř okamžitě, pomoc jejím obětem zůstává v tuto chvíli převážně na bedrech skandinávských dárců.
Českou státní správou v úterý otřásla smutná zpráva. Ve věku 51 let zemřel náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, jenž ve vedení úřadu zastupoval Motoristy. Podle ministerstva se jednalo o náhlé úmrtí.
Francie zná trest pro úspěšnou političku Marine Le Penovou, která čelila obžalobě kvůli zneužití veřejných prostředků. To se podle soudu potvrdilo, ale známou Francouzku čeká jen domácí vězení. Le Penová nejspíš i bude moci kandidovat v prezidentských volbách. Informovala o tom BBC.
Česko má za sebou druhou nejúspěšnější zbraňovou amnestii. Lidé v jejím průběhu odevzdali téměř šest tisíc kusů zbraní. Více jich bylo pouze v roce 2014. Odevzdáno bylo také přes 213 tisíc kusů střeliva, 2 648 kusů munice a 64 357 gramů výbušnin, informovala policie.
Ukrajina stále není členem NATO, ale její prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastní právě začínajícího aliančního setkání, kde bude zastoupeno i Česko. V Turecku chce Zelenskyj zatlačit na ukrajinské spojence, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC.
Sněmovna se dnes znovu zabývá zákonem o elektronické evidenci tržeb. Piráti upozorňují, že návrat EET nesmí dopadnout na lidi, kteří si podnikáním pouze přivydělávají. Navrhují výjimku pro drobné živnostníky, aby nová administrativa nedopadla na rodiče, seniory a mladé lidi, kteří si podnikáním přivydělávají.
Rusové se opět vyjádřili k poslednímu telefonickému hovoru mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba politici si volali minulý týden a mají zůstat v kontaktu i nadále. Naznačil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Aktuální počasí se sice při pohledu z okna nemusí jevit nebezpečně, ale přesto platí varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na Moravě totiž hrozí požár, zejména hasiči se tak musí mít na pozoru.
Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.
Prezident Petr Pavel v úterý oznámil, že se přece jen zúčastní neformální večeře lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda by byla nejradši, kdyby hlava státu na jednání vůbec nebyla. Opoziční politici již reagují na nejnovější vývoj a Babišovi a spol. se vysmívají.
Ruská provokace v Norském moři se potkala s ráznou reakcí. Britové vyslali stíhačky k ruskému průzkumnému letounu, který se opakovaně přiblížil ke skupině lodí britského námořnictva. O incidentu informovala BBC, která se odvolává na britské ministerstvo obrany.
Princ Harry se tento týden chystá do Velké Británie, kde se narodil a dlouhá léta žil. Dokonce se rýsovala možnost jeho noclehu v Buckinghamském paláci. Nakonec je ale všechno jinak. O kauze informuje britská stanice BBC.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.