Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Zásadním bodem dohody je dočasné znovuotevření Hormuzského průlivu, kudy protéká zhruba pětina světové produkce ropy. Právě na obnovení svobodné plavby kladou Evropané největší důraz. Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil, že pod vedením Paříže se mobilizuje skupina patnácti zemí, jejichž cílem je usnadnit obnovení provozu v této strategické tepně a zajistit stabilitu energetických trhů.
Macron se však zároveň ohradil proti nejasnostem ohledně rozsahu příměří. Zatímco pákistánští zprostředkovatelé uvedli, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael ve středu oznámil, že hodlá pokračovat v pozemních operacích proti hnutí Hizballáh. Francouzský prezident proto důrazně vyzval, aby byl Libanon, ke kterému má Francie historicky silné vazby, do mírového procesu plně integrován.
Německý kancléř Friedrich Merz označil příměří za nezbytný první krok a zdůraznil, že cílem nadcházejících dnů musí být vyjednání trvalého konce války. Podle Merze lze stability dosáhnout pouze cestou diplomacie. Německý kancléř se sice snažil vyhnout přímé konfrontaci s Donaldem Trumpem ohledně jeho předchozích útoků, ale stejně jako ostatní spojenci čelil kritice Washingtonu za to, že se k vojenské kampani proti Íránu odmítl připojit.
Britský premiér Keir Starmer, který se právě vydal na cestu do Perského zálivu, vyjádřil odhodlání spolupracovat s partnery na tom, aby se toto provizorní ujednání proměnilo v trvalou smlouvu. Podle něj je klíčové využít tento čas k tomu, aby se průliv znovu stal bezpečnou cestou pro mezinárodní obchod. Starmerova cesta do regionu má za cíl podpořit stabilitu a hledat cesty k deeskalaci.
Mnohem ostřejší tón zvolil španělský premiér Pedro Sánchez, který patří k nejhlasitějším kritikům postupu administrativy Donalda Trumpa. Sánchez sice příměří označil za dobrou zprávu, ale jedním dechem dodal, že jeho vláda „nebude tleskat těm, kteří zapálí svět jen proto, že se pak objeví s vědrem vody“. Zdůraznil, že momentální úleva nesmí nechat zapomenout na chaos a ztracené lidské životy, které konflikt způsobil.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas popsala dohodu jako „krok zpět z okraje propasti“. Podle ní se po týdnech nebezpečné eskalace otevírá prostor pro utlumení hrozeb, zastavení raketových útoků a obnovu námořní dopravy. Předseda Evropské rady António Costa pak apeloval na všechny strany, aby striktně dodržovaly podmínky příměří. Costa již dříve varoval, že útoky na civilní a energetickou infrastrukturu jsou nelegální, čímž nepřímo reagoval na Trumpovy hrozby likvidace íránských elektráren a mostů.
Humanitární dopady konfliktu připomněl Jan Egeland z Norské rady pro uprchlíky, který příměří označil za skvělou zprávu pro civilisty na obou stranách zálivu. Zároveň si však posteskl nad nedostatkem financí na pomoc milionům vysídlených lidí v Íránu. Poukázal na smutný paradox současné krize: zatímco na vedení války se miliardy dolarů najdou téměř okamžitě, pomoc jejím obětem zůstává v tuto chvíli převážně na bedrech skandinávských dárců.
Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
Jak je to doopravdy s klimatickou změnou a oteplováním v České republice? Pravdu poodkryla studentská práce, na kterou upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vyplývá z ní, že u nás roste teplota a ubývá dnů se sněhovou pokrývkou.
Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý večer informoval veřejnost o sjednání dvoutýdenního klidu zbraní s Íránem. Oznámení přišlo v dramatickém momentu, kdy do vypršení jeho ultimáta stanoveného na osmou hodinu večerní zbývala hodina. Na svých sociálních sítích potvrdil stopku pro veškeré letecké údery, ovšem s podmínkou, že klid zbraní musí být striktně dodržován oběma stranami.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.