Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Tento přirozený klimatický cyklus je spojen s výrazným oteplením povrchových vod v tropické části Pacifiku, což následně vyvolává zásadní změny v cirkulaci zemské atmosféry. Celý proces s sebou přináší dominový efekt pro počasí na celé planetě. Zatímco v některých oblastech světa způsobuje katastrofální sucha a vlny veder, které zvyšují riziko požárů a ohrožují zásoby pitné vody, v jiných regionech vyvolává silné záplavy. Jev má navíc potenciál utlumit aktivitu hurikánů v Atlantiku a celosvětově ještě více zvýšit teploty, které jsou již tak vysoké kvůli globálním změnám klimatu.
Anomálie se v průměru opakuje v intervalech od dvou do sedmi let a její trvání se obvykle pohybuje mezi devíti a dvanácti měsíci. Intenzita se určuje podle odchylky teploty oceánu od dlouhodobého normálu v rovníkovém Pacifiku, přičemž vrchol aktivity standardně nastává během zimy na severní polokouli. Slabé podmínky nastávají při dlouhodobém zvýšení teploty o více než 0,5 stupně Celsia, avšak pro klasifikaci jako super El Niño musí tato odchylka překročit hranici 2 stupňů Celsia.
Aktuální teplota oceánu se pohybuje těsně pod hranicí 0,5 stupně Celsia, ale předpovědní modely očekávají její překročení již během nadcházejícího měsíce. Jedná se o znatelný posun oproti dřívějším predikcím, které pro konec jara předpokládaly neutrální stav bez nadvlády El Niňa či chladnější La Niñi. Během letních a podzimních měsíců by měl fenomén dál sílit, přičemž šance na jeho přetrvání až do zimního období se nyní odhaduje na 96 procent.
Za tímto nárůstem jistoty v modelech stojí obrovská masa teplé vody, která se naakumulovala v hloubkách centrálního a východního rovníkového Pacifiku. Tato podmořská zásobárna postupně stoupá k hladině, kde bude fenomén intenzivně živit. Přestože vědci mají vysokou důvěru v samotný vznik tohoto úkazu, ohledně přesné maximální síly, které nakonec dosáhne, stále panuje určitá nejistota.
Pravděpodobnost plného rozvinutí super El Niňa v období od listopadu do ledna se v odhadech zvýšila na přibližně 33 procent. Podle klimatologů je silnější varianta pravděpodobnější v případě, že se atmosférické změny během léta plně sesynchronizují s vývojem v tropickém Pacifiku. To by znamenalo, že s rostoucí teplotou oceánu musí současně docházet k oslabování větrů v blízkosti rovníku.
Některé počítačové modely naznačují, že by potenciální super El Niño mohlo překonat dosavadní historické rekordy od začátku vedení záznamů v roce 1950. Pokud by se tyto odhady naplnily, jednalo by se o první super El Niño od přelomu let 2015 a 2016. Mezi další historicky extrémní roky patřily sezóny 1972–1973, 1982–1983 a 1997–1998.
I kdyby anomálie nakonec nedosáhla nejvyššího statusu, s vysokou pravděpodobností půjde o velmi silný fenomén. Obecně sice platí, že silnější El Niño zasahuje do globálního počasí s větší razancí, avšak dopady nemusí vždy přesně odpovídat historickým tabulkám. Například během události v letech 2015–2016 sice nastalo kritické sucho v Karibiku, ale v jižní Kalifornii se neprojevila nadprůměrně vlhká zima, která je pro tamní region jinak typická.
Mnohem jistějším důsledkem je celosvětový nárůst veder, přičemž El Niño výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že se nadcházející roky stanou nejteplejšími v historii měření. Letošní rok bude podle meteorologů s vysokou pravděpodobností patřit mezi pět historicky nejteplejších, přičemž v této predikci ještě nebyl plně započítán oteplovací faktor nově vznikající anomálie.
Silné El Niño může výrazně proměnit počasí v mnoha částech světa, což se projeví například obratem v hurikánové sezóně. V Karibiku a tropickém Atlantiku obvykle vytváří podmínky, které formování bouří tlumí, což vede k nižšímu počtu hurikánů. Opačná situace však nastává v centrálním a východním Pacifiku, kde bývá sezóna naopak mnohem rušnější, což znamená zvýšené riziko pro Havaj nebo jihozápad USA.
V Severní Americe se hlavní dopady projeví během zimních měsíců, kdy je pro severní část Spojených států, západní Kanadu a Aljašku typické teplejší počasí, byť se regiony mohou potýkat s vlnami ostrých mrazů. Jižní pásmo USA naopak bývá chladnější a deštivější, protože zesílené tryskové proudění směřuje nad tuto oblast podstatně větší množství bouřkových systémů.
Z hlediska letních srážek dochází vlivem El Niňa k oslabení monzunových dešťů v Indii a jihovýchodní Asii, zatímco v Karibiku se prohlubuje sucho. Teplé a suché zimy jsou posléze typické pro části jižní a východní Asie. V období od prosince do února, kdy na jižní polokouli vrcholí léto, hrozí rozvoj silného sucha také v jihovýchodní Africe.
V Evropě jsou projevy El Niňa oproti jiným částem světa méně výrazné a často nepřímé. Přesto super El Niño přináší některé opakující se vzorce, mezi něž patří nadprůměrně teplé počasí a zvýšená pravděpodobnost déletrvajících vln veder či výrazné sucho v západní a jižní Evropě. Pro Českou republiku jsou přímé dopady velmi obtížně předvídatelné, neboť lokální počasí je z větší části diktováno prouděním ze severního Atlantiku.
Nové intenzivní El Niño ovlivní v průběhu roku a nadcházející zimy životy stovek milionů lidí po celém světě. Podle historických zkušeností může tento jev na celá desetiletí poznamenat i křehké ekosystémy, které se z jeho následků zotavují ještě dlouho poté, co vody v Tichém oceánu opět ochladnou. Vědci zkoumají chování minulých anomálií, aby získali vodítka, jakým hrozbám bude planeta čelit tentokrát.
Minulá Super El Niňa jsou však pro současnost nedokonalým průvodcem, protože žádné dvě události nemají identický průběh ani dopady. Lidstvo sice disponuje pokročilejšími technologiemi, ale schopnost vlád a humanitárních organizací reagovat na extrémní projevy počasí může být v současnosti oslabena kvůli politickým změnám a plošným škrtům v rozpočtech na zahraniční pomoc, což dopadá zejména na nejvíce zranitelné rozvojové státy.
Kromě ztrát v zemědělství a hrozby rozsáhlých požárů způsobuje extrémní teplota oceánu také masivní bělení a úhyn korálů. Vzhledem k tomu, že se obrovské množství tepla z mořské hladiny transferuje do atmosféry, vědci považují rekordně teplý rok za téměř jistou věc.
Studie historických událostí, zejména té z let 1997–1998, která byla označena za „El Niño století“, ukázaly, že globální ekonomické škody mohou dosáhnout bilionových částek. Na druhé straně některé severské státy mohou finančně profitovat z mírnějších zim nebo ze specifických posunů v počasí. Výzkum publikovaný v roce 2023 v časopise Science prokázal, že El Niño dokáže utlumit hospodářský růst zasažených zemí na několik let po svém odeznění.
Konkrétní data hovoří o tom, že El Niño v letech 1982–1983 způsobi-lo celosvětovou ztrátu příjmů ve výši 4,1 bilionu dolarů. Následná silná anomálie v letech 1997–1998 pak vedla ke ztrátám ve výši 5,7 bilionu dolarů. Tyto ekonomické propady se v dotčených ekonomikách projevovaly v průběhu celých pěti let během samotného úkazu i v období po něm.
Během působení Super El Niňa existuje sklon připisovat tomuto fenoménu každou lokální meteorologickou odchylku. Vědci však upozorňují, že El Niño samo o sobě nezažehává jednotlivé bouřkové systémy, ale pouze globálně zvyšuje nebo snižuje pravděpodobnost výskytu určitých podmínek v dané části roku. Nad domy obyvatel se neobjeví žádný konkrétní mrak s nápisem El Niño a v atmosféře bude stále docházet k mnoha náhodným jevům, které nemají s tímto procesem žádnou přímou souvislost.
Díky přesným předpovědím, jejichž vývoj udělal od začátku 80. let velký pokrok, se společnost dokáže na příchod anomálie připravit mnohem lépe. Včasné varování umožňuje vládám, humanitárním organizacím i zemědělcům přijmout preventivní opatření. Odborníci z Klimatické školy Kolumbijské univerzity však podotýkají, že nejvíce zranitelné komunity v rozvojovém světě často k těmto klíčovým informacím nemají adekvátní přístup.
Organizace jako Červený kříž již nyní plánují distribuci potravinové pomoci do regionů ohrožených suchem, zatímco zásoby směřují i do oblastí, jako je jihovýchodní Afrika, kde naopak hrozí masivní záplavy. Klimatické změny však dělají z letošního El Niňa velkou neznámou, protože planeta je dnes mnohem teplejší než v letech 2015 nebo 1997. Téměř celý tropický a severní Pacifik vykazuje nadprůměrné teploty, což může tradiční schémata projevů El Niňa výrazně modifikovat.
Zástupci Národního centra pro výzkum atmosféry upozornili, že kvůli globálnímu oteplování jsou historické analogie čím dál méně informativní pro odhadování současných rizik. Lidé mají v paměti průběh minulého El Niňa a automaticky očekávají stejný scénář, což je podle expertů omyl, neboť dopady se pokaždé vyvíjejí odlišně.
Situaci navíc komplikují drastické škrty v americké zahraniční pomoci a postupné oslabování pozice agentury USAID za Trumpovy administrativy. Tyto politické kroky mohou zásadně ztížit distribuci potravin a léků v oblastech postižených hladomorem a klimatickými katastrofami, kde Spojené státy historicky hrály klíčovou roli při stabilizaci situace před, během i po skončení krizí.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
I populární taneční show StarDance hraje roli v debatách o budoucnosti České televize a způsobu financování veřejnoprávních médií. Divácky oblíbený pořad zmínil i jeden lidovecký poslanec, podle jehož názoru se blíží chvíle, kdy premiérovi Andreji Babišovi dojde trpělivost s ministrem kultury Oto Klempířem (Motoristé).
Brity, kteří v úterý usedli k rozhlasovým přijímačům, mohla zaskočit nečekaná a smutná zpráva. Jedna ze stanic odvysílala informaci, že král Karel III. je mrtev. Naštěstí se brzy ukázalo, že jen došlo k chybě ve vysílání. Panovník je zdráv, v okamžiku odvysílání zprávy byl i s manželkou v Severním Irsku.
