Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Třídenní vojenské cvičení začalo v úterý a podle informací ruského ministerstva obrany se do něj zapojilo 64 000 vojáků, přes 200 odpalovacích zařízení, více než 140 letadel, 73 povrchových válečných lodí a 13 ponorek. Osm z těchto ponorek přitom nese mezikontinentální balistické rakety s jadernými hlavicemi. Manévry se zaměřily na přípravu a nasazení jaderných sil v situaci, kdy by země čelila hrozbě agrese.
Cvičení se konalo v době zvýšeného počtu ukrajinských útoků pomocí bezpilotních letounů, které nedávno zasáhly i předměstí Moskvy, kde usmrtily tři lidi a poškodily několik budov a průmyslových objektů. Tyto incidenty komplikují snahu Kremlu prezentovat konflikt, který trvá již pátým rokem, jako záležitost vzdálenou od každodenního života běžných ruských občanů.
Významnou součástí manévrů byl nácvik spolupráce s Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy a na jehož území jsou ruské jaderné zbraně umístěny. Mezi tyto zbraně patří mimo jiné nejnovější raketové systémy středního doletu Orešnik, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Podle revidované ruské jaderné doktríny z roku 2024 spadá Bělorusko pod ruský jaderný deštník.
Rusko si sice zachovává plnou kontrolu nad těmito zbraněmi, ale v případě konfliktu by svému spojenci umožnilo podílet se na výběru cílů. Nová doktrína také stanovuje, že jakýkoli konvenční útok na Rusko provedený státem, který má podporu jaderné mocnosti, bude považován za jejich společný útok. Tento krok měl zjevně odradit Západ od toho, aby umožnil Ukrajině zasahovat cíle hluboko uvnitř ruského území pomocí zbraní s dlouhým doletem.
Vojenský poradce Velké Británie, plukovník Joby Rimmer, v souvislosti s manévry uvedl, že Rusko během války na Ukrajině opakovaně používá nezodpovědnou jadernou rétoriku a nátlakovou signalizaci. Podle jeho slov takové jednání narušuje vzájemnou důvěru, zvyšuje riziko chybného propočtu a celkově zhoršuje bezpečnostní prostředí pro všechny zúčastněné strany.
Při samotném cvičení ruská armáda standardně využívala makety jaderných hlavic. Ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, na kterých byly k vidění vojenské nákladní vozy pohybující se s minimálním zabezpečením, stejně jako jaderné ponorky, letadla a válečné lodě.
Napětí v regionu dále umocňují vzájemná obvinění týkající se vzdušného prostoru. Moskva obvinila pobaltské státy, že umožňují ukrajinským bezpilotním letounům přelety nad svým územím, aby mohly útočit na severní oblasti Ruska, což Severoatlantická aliance odmítla. Pobaltské země, které patří k pevným podporovatelům Ukrajiny, naopak tvrdí, že Rusko samo přesměrovává ukrajinské drony do jejich vzdušného prostoru pryč od původně zamýšlených cílů na ruském území.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
I populární taneční show StarDance hraje roli v debatách o budoucnosti České televize a způsobu financování veřejnoprávních médií. Divácky oblíbený pořad zmínil i jeden lidovecký poslanec, podle jehož názoru se blíží chvíle, kdy premiérovi Andreji Babišovi dojde trpělivost s ministrem kultury Oto Klempířem (Motoristé).
Brity, kteří v úterý usedli k rozhlasovým přijímačům, mohla zaskočit nečekaná a smutná zpráva. Jedna ze stanic odvysílala informaci, že král Karel III. je mrtev. Naštěstí se brzy ukázalo, že jen došlo k chybě ve vysílání. Panovník je zdráv, v okamžiku odvysílání zprávy byl i s manželkou v Severním Irsku.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Meteorologické léto oficiálně začne, jakmile skončí květen. Přesto se již během následujícího víkendu můžeme v Česku dočkat tropického počasí. Meteorologové zmiňují tři oblasti, kde by teploty mohly překročit hranici 30 stupňů.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.
Federální obžaloba bývalého kubánského vůdce Raúla Castra za sestřelení civilního letadla z roku 1996 může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu. Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
