Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Třídenní vojenské cvičení začalo v úterý a podle informací ruského ministerstva obrany se do něj zapojilo 64 000 vojáků, přes 200 odpalovacích zařízení, více než 140 letadel, 73 povrchových válečných lodí a 13 ponorek. Osm z těchto ponorek přitom nese mezikontinentální balistické rakety s jadernými hlavicemi. Manévry se zaměřily na přípravu a nasazení jaderných sil v situaci, kdy by země čelila hrozbě agrese.
Cvičení se konalo v době zvýšeného počtu ukrajinských útoků pomocí bezpilotních letounů, které nedávno zasáhly i předměstí Moskvy, kde usmrtily tři lidi a poškodily několik budov a průmyslových objektů. Tyto incidenty komplikují snahu Kremlu prezentovat konflikt, který trvá již pátým rokem, jako záležitost vzdálenou od každodenního života běžných ruských občanů.
Významnou součástí manévrů byl nácvik spolupráce s Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy a na jehož území jsou ruské jaderné zbraně umístěny. Mezi tyto zbraně patří mimo jiné nejnovější raketové systémy středního doletu Orešnik, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Podle revidované ruské jaderné doktríny z roku 2024 spadá Bělorusko pod ruský jaderný deštník.
Rusko si sice zachovává plnou kontrolu nad těmito zbraněmi, ale v případě konfliktu by svému spojenci umožnilo podílet se na výběru cílů. Nová doktrína také stanovuje, že jakýkoli konvenční útok na Rusko provedený státem, který má podporu jaderné mocnosti, bude považován za jejich společný útok. Tento krok měl zjevně odradit Západ od toho, aby umožnil Ukrajině zasahovat cíle hluboko uvnitř ruského území pomocí zbraní s dlouhým doletem.
Vojenský poradce Velké Británie, plukovník Joby Rimmer, v souvislosti s manévry uvedl, že Rusko během války na Ukrajině opakovaně používá nezodpovědnou jadernou rétoriku a nátlakovou signalizaci. Podle jeho slov takové jednání narušuje vzájemnou důvěru, zvyšuje riziko chybného propočtu a celkově zhoršuje bezpečnostní prostředí pro všechny zúčastněné strany.
Při samotném cvičení ruská armáda standardně využívala makety jaderných hlavic. Ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, na kterých byly k vidění vojenské nákladní vozy pohybující se s minimálním zabezpečením, stejně jako jaderné ponorky, letadla a válečné lodě.
Napětí v regionu dále umocňují vzájemná obvinění týkající se vzdušného prostoru. Moskva obvinila pobaltské státy, že umožňují ukrajinským bezpilotním letounům přelety nad svým územím, aby mohly útočit na severní oblasti Ruska, což Severoatlantická aliance odmítla. Pobaltské země, které patří k pevným podporovatelům Ukrajiny, naopak tvrdí, že Rusko samo přesměrovává ukrajinské drony do jejich vzdušného prostoru pryč od původně zamýšlených cílů na ruském území.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.