Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Třídenní vojenské cvičení začalo v úterý a podle informací ruského ministerstva obrany se do něj zapojilo 64 000 vojáků, přes 200 odpalovacích zařízení, více než 140 letadel, 73 povrchových válečných lodí a 13 ponorek. Osm z těchto ponorek přitom nese mezikontinentální balistické rakety s jadernými hlavicemi. Manévry se zaměřily na přípravu a nasazení jaderných sil v situaci, kdy by země čelila hrozbě agrese.
Cvičení se konalo v době zvýšeného počtu ukrajinských útoků pomocí bezpilotních letounů, které nedávno zasáhly i předměstí Moskvy, kde usmrtily tři lidi a poškodily několik budov a průmyslových objektů. Tyto incidenty komplikují snahu Kremlu prezentovat konflikt, který trvá již pátým rokem, jako záležitost vzdálenou od každodenního života běžných ruských občanů.
Významnou součástí manévrů byl nácvik spolupráce s Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy a na jehož území jsou ruské jaderné zbraně umístěny. Mezi tyto zbraně patří mimo jiné nejnovější raketové systémy středního doletu Orešnik, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Podle revidované ruské jaderné doktríny z roku 2024 spadá Bělorusko pod ruský jaderný deštník.
Rusko si sice zachovává plnou kontrolu nad těmito zbraněmi, ale v případě konfliktu by svému spojenci umožnilo podílet se na výběru cílů. Nová doktrína také stanovuje, že jakýkoli konvenční útok na Rusko provedený státem, který má podporu jaderné mocnosti, bude považován za jejich společný útok. Tento krok měl zjevně odradit Západ od toho, aby umožnil Ukrajině zasahovat cíle hluboko uvnitř ruského území pomocí zbraní s dlouhým doletem.
Vojenský poradce Velké Británie, plukovník Joby Rimmer, v souvislosti s manévry uvedl, že Rusko během války na Ukrajině opakovaně používá nezodpovědnou jadernou rétoriku a nátlakovou signalizaci. Podle jeho slov takové jednání narušuje vzájemnou důvěru, zvyšuje riziko chybného propočtu a celkově zhoršuje bezpečnostní prostředí pro všechny zúčastněné strany.
Při samotném cvičení ruská armáda standardně využívala makety jaderných hlavic. Ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, na kterých byly k vidění vojenské nákladní vozy pohybující se s minimálním zabezpečením, stejně jako jaderné ponorky, letadla a válečné lodě.
Napětí v regionu dále umocňují vzájemná obvinění týkající se vzdušného prostoru. Moskva obvinila pobaltské státy, že umožňují ukrajinským bezpilotním letounům přelety nad svým územím, aby mohly útočit na severní oblasti Ruska, což Severoatlantická aliance odmítla. Pobaltské země, které patří k pevným podporovatelům Ukrajiny, naopak tvrdí, že Rusko samo přesměrovává ukrajinské drony do jejich vzdušného prostoru pryč od původně zamýšlených cílů na ruském území.
Oto Klempíř (Motoristé) by se jako ministr kultury měl snažit mít dobrou pověst mezi umělci, ale zjevně se mu to úplně nedaří. Svědčí o tom slova jednoho známého herce, který vládního politika neváhal označit za komika.
Napětí by se dalo krájet, protože již zítra začne letošní summit NATO v turecké Ankaře. Česko jako členská země aliance nebude chybět. Není přitom vyloučeno, že si vyslechne kritiku ze strany spojenců kvůli nedostatečnému plnění závazků. Připustil to i premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko má před sebou první ryze červencový týden a jeho dvě rozdílné části. V té první se bude hodit deštník. Následně se ale vyčasí a oteplí, teploty vystoupají až na 31 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.
Kolik lidí v Česku žádá o předčasný starobní důchod? Příslušný úřad se rozhodl shromáždit data za posledních deset let. Jak se ukázalo, největší zájem o brzký odchod do penze měli lidé v letech 2022 a 2023. Tehdy bylo nutné zpracovat téměř 180 tisíc žádostí.
Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.
Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.