Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Třídenní vojenské cvičení začalo v úterý a podle informací ruského ministerstva obrany se do něj zapojilo 64 000 vojáků, přes 200 odpalovacích zařízení, více než 140 letadel, 73 povrchových válečných lodí a 13 ponorek. Osm z těchto ponorek přitom nese mezikontinentální balistické rakety s jadernými hlavicemi. Manévry se zaměřily na přípravu a nasazení jaderných sil v situaci, kdy by země čelila hrozbě agrese.
Cvičení se konalo v době zvýšeného počtu ukrajinských útoků pomocí bezpilotních letounů, které nedávno zasáhly i předměstí Moskvy, kde usmrtily tři lidi a poškodily několik budov a průmyslových objektů. Tyto incidenty komplikují snahu Kremlu prezentovat konflikt, který trvá již pátým rokem, jako záležitost vzdálenou od každodenního života běžných ruských občanů.
Významnou součástí manévrů byl nácvik spolupráce s Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy a na jehož území jsou ruské jaderné zbraně umístěny. Mezi tyto zbraně patří mimo jiné nejnovější raketové systémy středního doletu Orešnik, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Podle revidované ruské jaderné doktríny z roku 2024 spadá Bělorusko pod ruský jaderný deštník.
Rusko si sice zachovává plnou kontrolu nad těmito zbraněmi, ale v případě konfliktu by svému spojenci umožnilo podílet se na výběru cílů. Nová doktrína také stanovuje, že jakýkoli konvenční útok na Rusko provedený státem, který má podporu jaderné mocnosti, bude považován za jejich společný útok. Tento krok měl zjevně odradit Západ od toho, aby umožnil Ukrajině zasahovat cíle hluboko uvnitř ruského území pomocí zbraní s dlouhým doletem.
Vojenský poradce Velké Británie, plukovník Joby Rimmer, v souvislosti s manévry uvedl, že Rusko během války na Ukrajině opakovaně používá nezodpovědnou jadernou rétoriku a nátlakovou signalizaci. Podle jeho slov takové jednání narušuje vzájemnou důvěru, zvyšuje riziko chybného propočtu a celkově zhoršuje bezpečnostní prostředí pro všechny zúčastněné strany.
Při samotném cvičení ruská armáda standardně využívala makety jaderných hlavic. Ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, na kterých byly k vidění vojenské nákladní vozy pohybující se s minimálním zabezpečením, stejně jako jaderné ponorky, letadla a válečné lodě.
Napětí v regionu dále umocňují vzájemná obvinění týkající se vzdušného prostoru. Moskva obvinila pobaltské státy, že umožňují ukrajinským bezpilotním letounům přelety nad svým územím, aby mohly útočit na severní oblasti Ruska, což Severoatlantická aliance odmítla. Pobaltské země, které patří k pevným podporovatelům Ukrajiny, naopak tvrdí, že Rusko samo přesměrovává ukrajinské drony do jejich vzdušného prostoru pryč od původně zamýšlených cílů na ruském území.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.
Severní Korea v sobotu otestovala další balistickou raketu. Informoval o tom generální štáb jihokorejské armády. Soul vyzval sousední zemi, aby s podobnými testy přestala. Nedá se nicméně předpokládat, že by tato výzva byla vyslyšena.
Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.
Přítomnost plísní na potravinách většinou vnímáme především jako senzorický či estetický problém. To podstatné ale je, že plísně mohou znamenat i významné, často pouhým okem zcela neviditelné zdravotní riziko. Jejich působením mohou vznikat toxické i rakovinotvorné látky. Pokud jsme schopni plíseň sami odhalit, nikdy plesnivé potraviny nekonzumujme a rozhodně nestačí odstranit zasaženou část pokrmu.
Česko od pátku řeší předem avizovanou absenci prezidenta Petra Pavla ve volební místnosti během obecních voleb, které se uskuteční příští týden. Do hlavy státu si rýpl i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.
O zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice letos projevilo zájem téměř 57 tisíc držitelů dočasné ochrany sdružených ve více než 33 tisících domácnostech. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.