Putin řekl, za jakých okolností by použil jaderné zbraně na Ukrajině

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Depositphotos
Klára Marková 22. května 2026 09:43
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.

Třídenní vojenské cvičení začalo v úterý a podle informací ruského ministerstva obrany se do něj zapojilo 64 000 vojáků, přes 200 odpalovacích zařízení, více než 140 letadel, 73 povrchových válečných lodí a 13 ponorek. Osm z těchto ponorek přitom nese mezikontinentální balistické rakety s jadernými hlavicemi. Manévry se zaměřily na přípravu a nasazení jaderných sil v situaci, kdy by země čelila hrozbě agrese.

Cvičení se konalo v době zvýšeného počtu ukrajinských útoků pomocí bezpilotních letounů, které nedávno zasáhly i předměstí Moskvy, kde usmrtily tři lidi a poškodily několik budov a průmyslových objektů. Tyto incidenty komplikují snahu Kremlu prezentovat konflikt, který trvá již pátým rokem, jako záležitost vzdálenou od každodenního života běžných ruských občanů.

Významnou součástí manévrů byl nácvik spolupráce s Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy a na jehož území jsou ruské jaderné zbraně umístěny. Mezi tyto zbraně patří mimo jiné nejnovější raketové systémy středního doletu Orešnik, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Podle revidované ruské jaderné doktríny z roku 2024 spadá Bělorusko pod ruský jaderný deštník.

Rusko si sice zachovává plnou kontrolu nad těmito zbraněmi, ale v případě konfliktu by svému spojenci umožnilo podílet se na výběru cílů. Nová doktrína také stanovuje, že jakýkoli konvenční útok na Rusko provedený státem, který má podporu jaderné mocnosti, bude považován za jejich společný útok. Tento krok měl zjevně odradit Západ od toho, aby umožnil Ukrajině zasahovat cíle hluboko uvnitř ruského území pomocí zbraní s dlouhým doletem.

Vojenský poradce Velké Británie, plukovník Joby Rimmer, v souvislosti s manévry uvedl, že Rusko během války na Ukrajině opakovaně používá nezodpovědnou jadernou rétoriku a nátlakovou signalizaci. Podle jeho slov takové jednání narušuje vzájemnou důvěru, zvyšuje riziko chybného propočtu a celkově zhoršuje bezpečnostní prostředí pro všechny zúčastněné strany.

Při samotném cvičení ruská armáda standardně využívala makety jaderných hlavic. Ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, na kterých byly k vidění vojenské nákladní vozy pohybující se s minimálním zabezpečením, stejně jako jaderné ponorky, letadla a válečné lodě.

Napětí v regionu dále umocňují vzájemná obvinění týkající se vzdušného prostoru. Moskva obvinila pobaltské státy, že umožňují ukrajinským bezpilotním letounům přelety nad svým územím, aby mohly útočit na severní oblasti Ruska, což Severoatlantická aliance odmítla. Pobaltské země, které patří k pevným podporovatelům Ukrajiny, naopak tvrdí, že Rusko samo přesměrovává ukrajinské drony do jejich vzdušného prostoru pryč od původně zamýšlených cílů na ruském území.

Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.