Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Kyjev se těmito útoky snaží narušit ruský ropný průmysl a snížit příjmy, ze kterých Moskva financuje válečné tažení. Novou taktikou ukrajinské armády se přitom stává opakované zasahování stejných cílů.
Podle oficiálních dat i zdrojů z trhu byly v důsledku ukrajinských dronových útoků z posledních dnů nuceny zastavit nebo výrazně omezit produkci paliv prakticky všechny velké ropné rafinérie v centrální části Ruska.
Podle ukrajinského ministerstva obrany zasáhl Kyjev jen během května nejméně 11 ruských ropných zařízení, a to včetně Kirišské rafinérie, která patří k největším v zemi. Zelenskyj v této souvislosti prohlásil, že Ukrajina tímto způsobem pouze vrací válku zpět na ruské území, což považuje za spravedlivé. Globální ceny energií navíc v současnosti rostou kvůli konfliktu v Íránu a sankce na prodej ruské ropy byly částečně zmírněny.
Současně s útoky na ruském území došlo k incidentu v Rusy okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, kde ukrajinské drony zasáhly budovu odborné školy a přilehlého internátu ve městě Starobilsk. Podle okupačního gubernátora Leonida Pasečnika se v momentě útoku v objektu nacházelo 86 dětí ve věku od 14 do 18 let. Ruské úřady oznámily, že pětipodlažní budova se po zásahu čtyř dronů částečně zřítila až do úrovně druhého patra.
Následky úderu ve Starobilsku si podle ruské strany vyžádaly nejméně jednu oběť a desítky zraněných, přičemž záchranáři dál prohledávají trosky budovy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil událost za ohavný zločin. Kyjev se k tomuto konkrétnímu útoku bezprostředně nevyjádřil.
Ukrajina dlouhodobě odmítá, že by záměrně cílila na civilisty, a údery drony na území ovládaná Ruskem prezentuje jako odvetu za masivní ruské útoky proti vlastním obyvatelům. Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině přitom od začátku konfliktu v roce 2022 zaznamenala již více než 60 tisíc civilních obětí, z nichž téměř devadesát procent připadá na oblasti pod kontrolou Kyjeva.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.