Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Plán islámské republiky počítá s tím, že by technologičtí giganti museli platit za samotnou přítomnost optických kabelů a zároveň by byli nuceni podřídit se íránským zákonům, jejichž konkrétní dopad na internetový provoz zůstává nejasný. Teherán chce navíc získat monopol na opravy a údržbu této infrastruktury, které by exkluzivně svěřil íránským společnostem. Podle dostupných map globální digitální infrastruktury leží na dně úzkého průlivu nejméně sedm funkčních kabelů, přičemž další jsou v současnosti ve fázi příprav.
Oficiální íránská tisková agentura Fars obhajuje zavedení poplatků tvrzením, že Hormuzský průliv neobsahuje ani centimetr mezinárodních vod a celý spadá pod suverenitu pobřežních států. Průliv je v nejužším místě široký pouze 33 kilometrů, takže územní vody Íránu a Ománu se zde překrývají. Experti na námořní bezpečnost však upozorňují, že z celého balíku kritické infrastruktury procházejí přímo íránskými výsostnými vodami pouze dva kabely, konkrétně systémy Falcon a Gulf Bridge International.
Z mezinárodněprávního hlediska se Írán snaží zneužít šedé zóny v Úmluvě OSN o námořním právu, která dostatečně jasně nedefinuje povinnosti států při ochraně kabelů procházejících jejich výlučnými ekonomickými zónami. Právní experti považují pozici Teheránu za velmi slabou, neboť mezinárodní právo garantuje všem státům svobodu pokládat a udržovat podmořské sítě. Na druhou stranu, dosavadní porušování pravidel námořní plavby ze strany Íránu ukazuje, že samotné mezinárodní právo režim od jeho záměrů pravděpodobně neodradí.
Hlavním nástrojem Íránu k vynucení těchto poplatků by tak musel být přímý nátlak, hrozby přerušením datových toků nebo fyzické poškození infrastruktury. Pro americké technologické firmy je navíc situace patová, protože kvůli tvrdým sankcím uvaleným na Írán mají jakékoli finanční transakce s tamním režimem zákonem zakázané. Zaplacení íránského digitálního mýta je tak pro ně legálně neuskutečnitelné.
Samotná sabotáž podmořských kabelů v této oblasti je však podle odborníků technicky velmi náročná. Dno Hormuzského průlivu je písčité a blátivé, což je ideální prostředí pro hluboké zakopání optických sítí několik metrů pod mořské dno kvůli ochraně před poškozením. Případné pokusy o jejich záměrné přerušení by vyžadovaly specializovaná plavidla a dlouhý čas na organizaci. Takové lodě by byly na hladině snadno odhalitelné a staly by se okamžitým terčem pro americké námořnictvo, což z podobné operace činí vysoce riskantní misi.
Případné poškození infrastruktury by navíc nezasáhlo Spojené státy ani Evropu, ale primárně by ochromilo internetové spojení v zemích Perského zálivu, zejména v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Kataru. Výrazné omezení šířky pásma a zpomalení internetu v těchto státech by vedlo k další destabilizaci již tak napjatého regionu. Íránský tlak v digitální sféře nicméně potvrzuje, že Teherán hodlá v rámci asymetrické války využít všechny dostupné karty k odporu proti americkému vlivu na Blízkém východě.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že nová přístavba k původnímu zařízení na obohacování uranu v severokorejském Jongbjonu je od konce října vnější fáze dokončení. Výstavba tohoto rozšíření probíhala od poloviny září roku 2026, jak uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi během středečního zasedání Rady guvernérů.
Nová zpráva britské organizace Chayn upozorňuje na závažné nedostatky v současném systému moderování obsahu na sociálních sítích, které při ochraně žen v rozvojových zemích dlouhodobě selhávají. Zatímco hlavní technologické platformy definují zneužívání soukromých snímků úzce skrze přítomnost nahoty a explicitního materiálu, v konzervativních společnostech mohou mít fatální následky i zdánlivě zcela neškodné fotografie.
V průběhu několika dnů čelily Spojené státy nečekané vlně technologických výpadků, které zasáhly klíčové oblasti každodenního života včetně online komunikace, letecké dopravy a bankovnictví. Sérii incidentů provázely obavy veřejnosti ohledně stability národní infrastruktury v době, kdy administrativa amerického prezidenta čelí politickým výzvám a pochybnostem ohledně zvládání krizových situací.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.