Írán přišel na způsob, jak jak využít Hormuzský průliv. Světu chce zpoplatnit internet

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 22. května 2026 12:54
Sdílej:

Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.

Plán islámské republiky počítá s tím, že by technologičtí giganti museli platit za samotnou přítomnost optických kabelů a zároveň by byli nuceni podřídit se íránským zákonům, jejichž konkrétní dopad na internetový provoz zůstává nejasný. Teherán chce navíc získat monopol na opravy a údržbu této infrastruktury, které by exkluzivně svěřil íránským společnostem. Podle dostupných map globální digitální infrastruktury leží na dně úzkého průlivu nejméně sedm funkčních kabelů, přičemž další jsou v současnosti ve fázi příprav.

Oficiální íránská tisková agentura Fars obhajuje zavedení poplatků tvrzením, že Hormuzský průliv neobsahuje ani centimetr mezinárodních vod a celý spadá pod suverenitu pobřežních států. Průliv je v nejužším místě široký pouze 33 kilometrů, takže územní vody Íránu a Ománu se zde překrývají. Experti na námořní bezpečnost však upozorňují, že z celého balíku kritické infrastruktury procházejí přímo íránskými výsostnými vodami pouze dva kabely, konkrétně systémy Falcon a Gulf Bridge International.

Z mezinárodněprávního hlediska se Írán snaží zneužít šedé zóny v Úmluvě OSN o námořním právu, která dostatečně jasně nedefinuje povinnosti států při ochraně kabelů procházejících jejich výlučnými ekonomickými zónami. Právní experti považují pozici Teheránu za velmi slabou, neboť mezinárodní právo garantuje všem státům svobodu pokládat a udržovat podmořské sítě. Na druhou stranu, dosavadní porušování pravidel námořní plavby ze strany Íránu ukazuje, že samotné mezinárodní právo režim od jeho záměrů pravděpodobně neodradí.

Hlavním nástrojem Íránu k vynucení těchto poplatků by tak musel být přímý nátlak, hrozby přerušením datových toků nebo fyzické poškození infrastruktury. Pro americké technologické firmy je navíc situace patová, protože kvůli tvrdým sankcím uvaleným na Írán mají jakékoli finanční transakce s tamním režimem zákonem zakázané. Zaplacení íránského digitálního mýta je tak pro ně legálně neuskutečnitelné.

Samotná sabotáž podmořských kabelů v této oblasti je však podle odborníků technicky velmi náročná. Dno Hormuzského průlivu je písčité a blátivé, což je ideální prostředí pro hluboké zakopání optických sítí několik metrů pod mořské dno kvůli ochraně před poškozením. Případné pokusy o jejich záměrné přerušení by vyžadovaly specializovaná plavidla a dlouhý čas na organizaci. Takové lodě by byly na hladině snadno odhalitelné a staly by se okamžitým terčem pro americké námořnictvo, což z podobné operace činí vysoce riskantní misi.

Případné poškození infrastruktury by navíc nezasáhlo Spojené státy ani Evropu, ale primárně by ochromilo internetové spojení v zemích Perského zálivu, zejména v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Kataru. Výrazné omezení šířky pásma a zpomalení internetu v těchto státech by vedlo k další destabilizaci již tak napjatého regionu. Íránský tlak v digitální sféře nicméně potvrzuje, že Teherán hodlá v rámci asymetrické války využít všechny dostupné karty k odporu proti americkému vlivu na Blízkém východě.

Stalo se
Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Blackouty v Evropě? Problém je zřejmě větší, než politici připouštějí!

Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.

Novinky
Ilustrační fotografie

Češi a důchody: Kolik lidí odchází do penze předčasně? Nová data jsou venku!

Kolik lidí v Česku žádá o předčasný starobní důchod? Příslušný úřad se rozhodl shromáždit data za posledních deset let. Jak se ukázalo, největší zájem o brzký odchod do penze měli lidé v letech 2022 a 2023. Tehdy bylo nutné zpracovat téměř 180 tisíc žádostí. 

Novinky
Marine Le Pen

Prezidentské volby ve Francii se blíží. Voliči mají jasno, rozhodnutí ale tentokrát neleží na nich

Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.

Novinky
USA, ilustrační foto

USA jsou 250 let trvající experiment, míní odborníci

Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.