Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Plán islámské republiky počítá s tím, že by technologičtí giganti museli platit za samotnou přítomnost optických kabelů a zároveň by byli nuceni podřídit se íránským zákonům, jejichž konkrétní dopad na internetový provoz zůstává nejasný. Teherán chce navíc získat monopol na opravy a údržbu této infrastruktury, které by exkluzivně svěřil íránským společnostem. Podle dostupných map globální digitální infrastruktury leží na dně úzkého průlivu nejméně sedm funkčních kabelů, přičemž další jsou v současnosti ve fázi příprav.
Oficiální íránská tisková agentura Fars obhajuje zavedení poplatků tvrzením, že Hormuzský průliv neobsahuje ani centimetr mezinárodních vod a celý spadá pod suverenitu pobřežních států. Průliv je v nejužším místě široký pouze 33 kilometrů, takže územní vody Íránu a Ománu se zde překrývají. Experti na námořní bezpečnost však upozorňují, že z celého balíku kritické infrastruktury procházejí přímo íránskými výsostnými vodami pouze dva kabely, konkrétně systémy Falcon a Gulf Bridge International.
Z mezinárodněprávního hlediska se Írán snaží zneužít šedé zóny v Úmluvě OSN o námořním právu, která dostatečně jasně nedefinuje povinnosti států při ochraně kabelů procházejících jejich výlučnými ekonomickými zónami. Právní experti považují pozici Teheránu za velmi slabou, neboť mezinárodní právo garantuje všem státům svobodu pokládat a udržovat podmořské sítě. Na druhou stranu, dosavadní porušování pravidel námořní plavby ze strany Íránu ukazuje, že samotné mezinárodní právo režim od jeho záměrů pravděpodobně neodradí.
Hlavním nástrojem Íránu k vynucení těchto poplatků by tak musel být přímý nátlak, hrozby přerušením datových toků nebo fyzické poškození infrastruktury. Pro americké technologické firmy je navíc situace patová, protože kvůli tvrdým sankcím uvaleným na Írán mají jakékoli finanční transakce s tamním režimem zákonem zakázané. Zaplacení íránského digitálního mýta je tak pro ně legálně neuskutečnitelné.
Samotná sabotáž podmořských kabelů v této oblasti je však podle odborníků technicky velmi náročná. Dno Hormuzského průlivu je písčité a blátivé, což je ideální prostředí pro hluboké zakopání optických sítí několik metrů pod mořské dno kvůli ochraně před poškozením. Případné pokusy o jejich záměrné přerušení by vyžadovaly specializovaná plavidla a dlouhý čas na organizaci. Takové lodě by byly na hladině snadno odhalitelné a staly by se okamžitým terčem pro americké námořnictvo, což z podobné operace činí vysoce riskantní misi.
Případné poškození infrastruktury by navíc nezasáhlo Spojené státy ani Evropu, ale primárně by ochromilo internetové spojení v zemích Perského zálivu, zejména v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Kataru. Výrazné omezení šířky pásma a zpomalení internetu v těchto státech by vedlo k další destabilizaci již tak napjatého regionu. Íránský tlak v digitální sféře nicméně potvrzuje, že Teherán hodlá v rámci asymetrické války využít všechny dostupné karty k odporu proti americkému vlivu na Blízkém východě.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
I populární taneční show StarDance hraje roli v debatách o budoucnosti České televize a způsobu financování veřejnoprávních médií. Divácky oblíbený pořad zmínil i jeden lidovecký poslanec, podle jehož názoru se blíží chvíle, kdy premiérovi Andreji Babišovi dojde trpělivost s ministrem kultury Oto Klempířem (Motoristé).
Brity, kteří v úterý usedli k rozhlasovým přijímačům, mohla zaskočit nečekaná a smutná zpráva. Jedna ze stanic odvysílala informaci, že král Karel III. je mrtev. Naštěstí se brzy ukázalo, že jen došlo k chybě ve vysílání. Panovník je zdráv, v okamžiku odvysílání zprávy byl i s manželkou v Severním Irsku.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Meteorologické léto oficiálně začne, jakmile skončí květen. Přesto se již během následujícího víkendu můžeme v Česku dočkat tropického počasí. Meteorologové zmiňují tři oblasti, kde by teploty mohly překročit hranici 30 stupňů.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
