Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
Oznámení o posílení přítomnosti v Polsku následuje také po Trumpově prohlášení z počátku tohoto měsíce, kdy rozhodl o stažení 5 000 vojáků z Německa. Německý kancléř Friedrich Merz tehdy prohlásil, že Spojené státy jsou ve své válce s Íránem ponižovány, což amerického prezidenta popudilo. V případě Polska však Trump jako důvod pro vyslání nových sil uvedl své dobré vztahy s tamním pravicově populistickým prezidentem Karolem Nawrockým, kterého v minulosti veřejně podpořil. Nawrocki za toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval na sociální síti X a označil americko-polské spojenectví za klíčový pilíř bezpečnosti pro každou polskou domácnost i celou Evropu.
Zatím zůstává nejasné, odkud přesně bude těchto 5 000 vojáků staženo nebo jak toto rozhodnutí celkově změní počty amerických ozbrojených sil na evropském kontinentu. Překvapivé prohlášení tak prohlubuje nejistotu ohledně dalšího postoje USA vůči Evropě poté, co Trump zaujal kritický postoj ke spojencům z NATO, kteří se postavili proti válce s Íránem nebo neposkytli podle jeho názoru dostatečnou pomoc. Polsko je přitom členem NATO a od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 slouží jako hlavní logistické centrum pro západní vojenskou pomoc proudící sousednímu státu. Spojené státy zde v roce 2023 zřídily stálou posádku a obvykle v zemi udržují přibližně 10 000 vojáků. Pentagon na dotazy médií reagoval odkazem na Bílý dom, který se k situaci bezprostředně nevyjádřil.
Rozhodnutí přichází krátce po zmíněném Hegsethově memorandu, které zrušilo dvě plánovaná nasazení amerických vojsk v Evropě a nařídilo stažení dalších personálních kapacit, čímž se měl počet amerických vojáků na kontinentu snížit zhruba o 5 000. Tento rozkaz zastavil plánovanou rotaci 2. obrněné brigádní bojové skupiny 1. kavalérie, která měla působit v Polsku, Pobaltí a Rumunsku. Část personálu této brigády, která již v Evropě byla, se kvůli tomu musí vrátit zpět do USA. Zrušeno bylo také budoucí rozmístění praporu specializovaného na odpalování raket dlouhého doletu v Německu a bylo nařízeno stažení velitelství, které na tyto kapacity v Evropě dohlíží.
Zrušené nasazení se dotklo přibližně 4 700 vojáků z brigádního bojového týmu a více než 500 vojáků z raketového praporu. Postup Pentagonu, který tyto kroky neučinil po konzultaci s Kongresem, vyvolal ostrou kritiku i ze strany některých republikánských zákonodárců. Ti upozornili na to, že Polsko bylo tímto krokem zaskočeno. Republikánský poslanec Don Bacon na slyšení Výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů označil předchozí Hegsethovo rozhodnutí o zrušení rotací za trestuhodné a uvedl, že takový postup vůči Polsku je pro Spojené státy ostudou.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
I populární taneční show StarDance hraje roli v debatách o budoucnosti České televize a způsobu financování veřejnoprávních médií. Divácky oblíbený pořad zmínil i jeden lidovecký poslanec, podle jehož názoru se blíží chvíle, kdy premiérovi Andreji Babišovi dojde trpělivost s ministrem kultury Oto Klempířem (Motoristé).
Brity, kteří v úterý usedli k rozhlasovým přijímačům, mohla zaskočit nečekaná a smutná zpráva. Jedna ze stanic odvysílala informaci, že král Karel III. je mrtev. Naštěstí se brzy ukázalo, že jen došlo k chybě ve vysílání. Panovník je zdráv, v okamžiku odvysílání zprávy byl i s manželkou v Severním Irsku.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Meteorologické léto oficiálně začne, jakmile skončí květen. Přesto se již během následujícího víkendu můžeme v Česku dočkat tropického počasí. Meteorologové zmiňují tři oblasti, kde by teploty mohly překročit hranici 30 stupňů.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.
Federální obžaloba bývalého kubánského vůdce Raúla Castra za sestřelení civilního letadla z roku 1996 může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu. Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).