Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Součástí téhož právního urovnání je také vytvoření masivního fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů. Tyto peníze mají sloužit ke kompenzacím pro lidi, kteří se považují za oběti zpolitizované justice během předchozí administrativy Joea Bidena. Záměr se však okamžitě střetl s tvrdým odporem v Kongresu, a to i mezi samotnými republikány. Členové Senátu se totiž obávají, že by z tohoto fondu mohly být propláceny právní výlohy lidem odsouzeným za násilnosti proti policistům během nepokojů v Kapitolu z ledna 2021. Proti plánu se ostře vymezila například senátorka Susan Collinsová nebo vlivný Mitch McConnell, který fond označil za morálně chybný.
Kvůli vnitrostranickému povstání v Senátu musel úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche narychlo zrušit svou plánovanou pracovní cestu a začít situaci krizově řešit. Tento politický pat navíc vedl k tomu, že senátoři odcestovali na nadcházející svátky, aniž by schválili jeden z Trumpových klíčových legislativních cílů, kterým je rozsáhlý balík financí na vynucování imigračních zákonů. Prezidentovi se tak jeho snaha odměnit své nejvěrnější stoupence vrátila v podobě zablokování důležité vládní agendy.
Prezident však jakoukoli kritiku odmítá a nadále postupuje zcela otevřeně bez ohledu na zavedené politické konvence. Svou pozornost v hlavním městě aktuálně upírá k ambicióznímu stavebnímu projektu přímo v areálu Bílého domu, kde po demolici historického Východního křídla vzniká nová luxusní plesová síň. Trump osobně provedl novináře staveništěm a představil jim plány na vznik honosné budovy. Přidal také informaci, že na střeše objektu bude sídlit pokročilý obranný systém bezpilotních letounů určený k ochraně celého Washingtonu.
Zatímco opozice a kritici mluví o korupci a megalomanské snaze o budování osobního pomníku, který nenávratně poškodí historický ráz metropole, Trump projekt obhajuje jako nezbytnou estetickou obnovu zanedbaného hlavního města. Tvrdí, že stavba je financována ze soukromých korporátních darů a pro Spojené státy představuje dar, ze kterého budou mít prospěch i budoucí prezidenti. Zároveň však požaduje miliony dolarů ze státního rozpočtu na vybudování podzemního bezpečnostního bunkru Tajné služby přímo pod touto novou halou.
Série kontroverzí kolem stavebních projektů a odškodňovacího fondu přichází pro Trumpa v politicky nevhodnou dobu, kdy se potýká s historicky nízkou popularitou u veřejnosti. Američané v průzkumech veřejného mínění vyjadřují obavy z ekonomického vývoje a rostoucích cen pohonných hmot. Tyto potíže jsou částečně způsobeny probíhajícím vojenským konfliktem s Íránem, což však prezident v jednom ze svých prohlášení bagatelizoval jako bezvýznamnou drobnost. To dává demokratům snadný terč ke kritice, že prezident upřednostňuje vlastní zájmy před problémy pracujících Američanů.
Vnitropolitické spory zcela zastínily i reálné kroky, kterými se Bílý dům snaží dokázat, že vnímá ekonomické těžkosti obyvatel. V tomto týdnu došlo například k rozšíření vládního webu Trump RX, který se zaměřuje na snižování cen léčiv. Systém byl nově doplněn o 600 generických léků, včetně klíčových preparátů na léčbu cukrovky nebo vysokého cholesterolu. Tato agenda však kvůli osobním tématům hlavy státu zůstala v médiích téměř bez povšimnutí.
Trump se místo toho soustředil na vnitrostranický boj a trestání těch republikánských zákonodárců, kteří mu projevili nedostatečnou loajalitu. V primárkách v Kentucky jeho favorit porazil tradičního konzervativce Thomase Massieho, kterého prezident veřejně označil za neloajálního kvůli jeho postojům k íránskému konfliktu. Podobný tlak vyvíjí Bílý dům také v Texasu, kde Trump podpořil vyzzyvatele dlouholetého senátora Johna Cornyna. Důvodem byla podle prezidentových slov skutečnost, že ho Cornyn dostatečně nepodržel v těžkých dobách a otálel s podporou jeho prezidentské kandidatury.
Tento tvrdý postup vůči vlastním spolustraníkům však může mít pro republikány negativní důsledky v nadcházejících podzimních kongresových volbách. Pokud Trumpem prosazení radikální kandidáti v primárkách uspějí, podle volebních analytiků to výrazně zvýší šance demokratů na získání klíčových křesel v tradičně konzervativních státech. Snaha o osobní odplatu tak přímo ohrožuje republikánskou většinu v Senátu.
Celkově tak dosavadní průběh Trumpova druhého mandátu vykazuje jasné známky personalizace politické moci. Patří sem nejen využívání soukromých darů, ale i přijímání nákladných darů od zahraničních vlád, jako bylo luxusní letadlo od Kataru určené pro prezidentskou flotilu, či plánování příštího summitu zemí G20 do jeho soukromého golfového rezortu na Floridě. Zatímco pro jeho nejvěrnější jádro fanoušků zůstává symbolem boje proti starému systému, pro kritiky jsou tyto kroky definitivním potvrzením, že úřad slouží primárně k obohacení a ochraně jeho samotného.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.