Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Situace na bojišti se totiž začíná obracet ve prospěch Kyjeva. Původní ruské plány na prolomení obranných linií a ovládnutí východních regionů díky početní převaze selhaly. Územní zisky si v tomto roce připisuje spíše ukrajinská armáda, která navíc agresorovi způsobuje fatální ztráty. Ze západních odhadů vyplývá, že Rusko přichází o zhruba 30 až 40 tisíc vojáků měsíčně a celková bilance zabitých a zraněných od začátku invaze již překročila hranici jednoho milionu.
Vážné opotřebení se začíná projevovat i na ruské domácí scéně. Z řad ruských zákonodárců dokonce zaznělo varování, že tamní hospodářství nemusí kvůli enormním vojenským výdajům válečný stav dlouhodobě unést. Obrat v rétorice předvedl i samotný Putin, když veřejně připustil možnost, že konflikt směřuje ke svému konci. To kontrastuje s jeho dřívějšími prohlášeními, ve kterých boje líčil jako existenční bitvu vyžadující absolutní oběti.
Ukrajinské síly se ukázaly jako technologický inovátor, když dokázaly masovým nasazením autonomních systémů eliminovat ruskou převahu v počtu živé síly. Podél frontové linie se vytvořilo pásmo zkázy hluboké deset až patnáct kilometrů, kde jakýkoli ruský pokus o přesun naráží na neustálé údery bezpilotních letounů. Ukrajina navíc svými drony pravidelně útočí hluboko v ruském vnitrozemí na logistické uzly, továrny, letiště a energetické sítě.
Schopnost ukrajinské armády zasahovat cíle v bezprostřední blízkosti Moskvy vedla Putina k tomu, že usiloval o klid zbraní během oslav Dne vítězství. Ruské oficiální zdroje v té době informovaly o masivním náletu bezpilotních letounů u hlavního města. Kvůli těmto operacím musí Rusko tříštit svou protivzdušnou obranu a stahovat leteckou techniku, což pro Moskvu znamená citelné rozšiřování bojiště a výrazné zvyšování finančních nákladů.
Z globálního pohledu čelí Kreml strategickému neúspěchu. Putinovy klíčové záměry, mezi které patřilo zničení ukrajinské suverenity, oslabení Severoatlantické aliance a obnova mocenského vlivu, se ukázaly jako nereálné. Boje se zúžily na prostor Donbasu a možnost obsazení Kyjeva padla. NATO se navíc rozrostlo o Švédsko a Finsko a evropské státy přistoupily k navyšování svých vojenských rozpočtů.
Tento vývoj pozorně analyzuje Peking, který si z ukrajinské obrany bere ponaučení pro své vlastní záměry vůči Tchaj-wanu. Ačkoli čínské ozbrojené síly dostaly rozkaz být připraveny k akci do roku 2027, konflikt ukazuje, jak obtížné je dosáhnout rychlého zhroucení napadeného státu. Pro Washington se zde otevírá šance posílit čínskou zdrženlivost tím, že udrží pevnou podporu pro Ukrajinu a NATO a ukáže akceschopnost západních spojenců.
Hlavním Trumpovým cílem nadále zůstává ukončení bojů skrze diplomatickou dohodu, která by sice zřejmě stála Ukrajinu část území, ale přinesla by jí bezpečnostní garance. Rozhovory dosud nikam nevedly, protože obě strany věřily ve svůj vojenský úspěch. Americký přístup doposud sázel na kartu, že slabší Kyjev musí ustoupit, aby odvrátil naprostou porážku na frontě, což se však aktuálně nepotvrzuje.
Nové podmínky na bojišti tak dávají diplomacii jinou dynamiku. Ukrajina získala díky úspěšné obraně větší jistotu a je méně závislá na politických slibech z USA, zatímco Rusko krvácí ekonomicky i personálně bez naděje na zásadní průlom. Od posledního oficiálního kola rozhovorů pod patronátem USA uplynulo několik měsíců. Pro Trumpovu administrativu je nyní nejvýhodnější využít rostoucí zranitelnosti Moskvy jako páky, díky které lze prosadit příměří splňující ukrajinské požadavky.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně stupňuje tlak na Írán a vyhlásila takzvaný „hospodářský Den D“. Cílem této strategie je maximální ekonomická izolace Teheránu a zamezení obcházení stávajících sankcí za pomoci třetích zemí.
Izraelská vláda pokročila v realizaci mezinárodně kritizovaného plánu výstavby ve sporné oblasti E1 na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo výstavby zveřejnilo výzvu k předkládání nabídek na výstavbu více než 1 200 bytových jednotek v těsné blízkosti Jeruzaléma. Cílem projektu je vytvořit souvislý blok židovských osad, který propojí Východní Jeruzalém s dalšími osadami na Západním břehu. Tento krok by fakticky rozdělením území na severní a jižní část znemožnil vznik celistvého palestinského státu.
Druhé polovině pracovního týdne tentokrát dominují bouřky, které budou hrozit i v pátek. Klid nastane během víkendu, kdy by srážky měly ustat. Zároveň se očekávají příjemné letní teploty. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruský politik Sergej Mironov pohrozil Velké Británii útokem, při němž by mohla být použita raketa Orešnik. Cílem by byly továrny, v nichž se na Ostrovech vyrábějí bezpilotní stroje, které slouží ukrajinské armádě při útocích na cíle v Rusku.
Írán dopředu promýšlí, jak by reagoval na možnou další eskalaci konfliktu ze strany Spojených států amerických. Nabízejí se i útoky na evropské vojenské základny, zjistil deník Financial Times. Cílem by se mohla stát zařízení, která využívá americká armáda.
Kontroverzní poslanec Filip Turek (Motoristé) dostává do problémů i lidi ze svého blízkého okolí. Jeden člověk z ministerstva životního prostředí musel podávat vysvětlení na policii v souvislosti s kauzou Turkových výroků na sociálních sítích.
Netrpělivě se už od pondělí čekalo, jaká bude reakce Vladimira Klička na nečekanou smrt jeho bývalé partnerky Hayden Panettiere, která rozesmutnila celý svět. Někdejší boxerský šampion se s matkou své dcery rozloučil na sociálních sítích.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Zní to jako troufalý návrh, že by se na Ukrajině mohly konat volby i za války. Jedna z výrazných politických osobností poslední doby přesto řekla, že by hlasování mělo proběhnout bez ohledu na to, že země čelí ruské agresi a bojuje o svou budoucnost.
Čtvrteční bouřky nebudou v tomto týdnu těmi posledními. Meteorologové dnes aktualizovali dříve vydanou výstrahu, přičemž územně upravili varování před čtvrtečními silnými bouřkami a zkrátili jeho platnost. Nově varují před velmi silnými bouřkami v pátek a v noci na sobotu.