Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Situace na bojišti se totiž začíná obracet ve prospěch Kyjeva. Původní ruské plány na prolomení obranných linií a ovládnutí východních regionů díky početní převaze selhaly. Územní zisky si v tomto roce připisuje spíše ukrajinská armáda, která navíc agresorovi způsobuje fatální ztráty. Ze západních odhadů vyplývá, že Rusko přichází o zhruba 30 až 40 tisíc vojáků měsíčně a celková bilance zabitých a zraněných od začátku invaze již překročila hranici jednoho milionu.
Vážné opotřebení se začíná projevovat i na ruské domácí scéně. Z řad ruských zákonodárců dokonce zaznělo varování, že tamní hospodářství nemusí kvůli enormním vojenským výdajům válečný stav dlouhodobě unést. Obrat v rétorice předvedl i samotný Putin, když veřejně připustil možnost, že konflikt směřuje ke svému konci. To kontrastuje s jeho dřívějšími prohlášeními, ve kterých boje líčil jako existenční bitvu vyžadující absolutní oběti.
Ukrajinské síly se ukázaly jako technologický inovátor, když dokázaly masovým nasazením autonomních systémů eliminovat ruskou převahu v počtu živé síly. Podél frontové linie se vytvořilo pásmo zkázy hluboké deset až patnáct kilometrů, kde jakýkoli ruský pokus o přesun naráží na neustálé údery bezpilotních letounů. Ukrajina navíc svými drony pravidelně útočí hluboko v ruském vnitrozemí na logistické uzly, továrny, letiště a energetické sítě.
Schopnost ukrajinské armády zasahovat cíle v bezprostřední blízkosti Moskvy vedla Putina k tomu, že usiloval o klid zbraní během oslav Dne vítězství. Ruské oficiální zdroje v té době informovaly o masivním náletu bezpilotních letounů u hlavního města. Kvůli těmto operacím musí Rusko tříštit svou protivzdušnou obranu a stahovat leteckou techniku, což pro Moskvu znamená citelné rozšiřování bojiště a výrazné zvyšování finančních nákladů.
Z globálního pohledu čelí Kreml strategickému neúspěchu. Putinovy klíčové záměry, mezi které patřilo zničení ukrajinské suverenity, oslabení Severoatlantické aliance a obnova mocenského vlivu, se ukázaly jako nereálné. Boje se zúžily na prostor Donbasu a možnost obsazení Kyjeva padla. NATO se navíc rozrostlo o Švédsko a Finsko a evropské státy přistoupily k navyšování svých vojenských rozpočtů.
Tento vývoj pozorně analyzuje Peking, který si z ukrajinské obrany bere ponaučení pro své vlastní záměry vůči Tchaj-wanu. Ačkoli čínské ozbrojené síly dostaly rozkaz být připraveny k akci do roku 2027, konflikt ukazuje, jak obtížné je dosáhnout rychlého zhroucení napadeného státu. Pro Washington se zde otevírá šance posílit čínskou zdrženlivost tím, že udrží pevnou podporu pro Ukrajinu a NATO a ukáže akceschopnost západních spojenců.
Hlavním Trumpovým cílem nadále zůstává ukončení bojů skrze diplomatickou dohodu, která by sice zřejmě stála Ukrajinu část území, ale přinesla by jí bezpečnostní garance. Rozhovory dosud nikam nevedly, protože obě strany věřily ve svůj vojenský úspěch. Americký přístup doposud sázel na kartu, že slabší Kyjev musí ustoupit, aby odvrátil naprostou porážku na frontě, což se však aktuálně nepotvrzuje.
Nové podmínky na bojišti tak dávají diplomacii jinou dynamiku. Ukrajina získala díky úspěšné obraně větší jistotu a je méně závislá na politických slibech z USA, zatímco Rusko krvácí ekonomicky i personálně bez naděje na zásadní průlom. Od posledního oficiálního kola rozhovorů pod patronátem USA uplynulo několik měsíců. Pro Trumpovu administrativu je nyní nejvýhodnější využít rostoucí zranitelnosti Moskvy jako páky, díky které lze prosadit příměří splňující ukrajinské požadavky.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.