Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Ting Süe-siang patří k nejvýše postaveným představitelům Čínské komunistické strany a na čtyřdenním fóru vystoupil po boku ruského prezidenta Vladimira Putina. Kyjev na výzvu přistoupil pravděpodobně s nadějí, že by se Čína mohla v budoucnu aktivněji zapojit do mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Informace o čínské žádosti však zatím nebyly oficiálně potvrzeny ani z pekingských, ani z kyjevských vládních míst. Původní zpráva navíc neobsahuje žádné důkazy o tom, že by Ukrajina útok na Vladivostok skutečně připravovala.
Vladivostok leží od Ukrajiny ve vzdálenosti přesahující šest a půl tisíce kilometrů, což převyšuje běžný dolet většiny ukrajinských útočných dronů. Japonská agentura nicméně naznačila, že se Peking mohl obávat operace podobné té, kterou ukrajinské síly provedly pod názvem Pavučina v červnu roku 2025. Během tehdejší akce Bezpečnostní služba Ukrajiny tajně dopravila na ruské území více než sto dronů a vypustila je z mobilních platforem v blízkosti vojenských letišť. Kyjev navíc v posledním období stupňuje své údery na ruské rafinérie, ropné sklady a logistická zařízení hluboko v týlu.
Čína i přes pokračující konflikt zůstává jedním z největších odběratelů ruské ropy, čímž Moskvě poskytuje významné příjmy na financování vojenských operací. Čínský vicepremiér při setkání s ruským prezidentem zdůraznil, že vyhlídky na rozšíření čínsko-ruské spolupráce na Dálném východě jsou široké a velmi slibné. Na ekonomickém fóru se vedle čínské delegace objevili i další zahraniční představitelé, mezi nimiž byl indonéský prezident Prabowo Subianto nebo mongolský premiér Njam-Osorjn Učral. Ukrajinská strana plánované operace ani potenciální cíle předem veřejně neoznamuje.
Během návštěvy Vladimira Putina ve Vladivostoku byla patrná výrazně zvýšená bezpečnostní opatření. V koloně ruského prezidenta se pohyboval mimo jiné terénní vůz vybavený protiletadlovým kulometem. Tento neobvyklý doprovod souvisí s rostoucím rozsahem ukrajinských dronových operací uvnitř Ruské federace. Ruské bezpečnostní složky se tak snaží čelit hrozbě, že by malé bezpilotní letouny mohly překonat standardní systémy protivzdušné obrany.
Agentura Kjódó rovněž připomněla, že Ting Süe-siang zaujímá šesté místo v sedmičlenném stálém výboru politického byra Ústředního výboru Čínské komunistické strany. Zástupci Kyjeva doufají, že vstřícný krok vůči čínské delegaci pomůže naklonit Peking k větší součinnosti při hledání mírového řešení. Čína přitom oficiálně deklaruje neutrální postoj k válce, ale současně udržuje těsné ekonomické i politické vazby s Moskvou. Na samotném fóru ve Vladivostoku nebyly oznámeny žádné nové dohody ohledně příměří.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
