Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Světová meteorologická organizace vydává svou výroční zprávu o kvalitě ovzduší a klimatu u příležitosti mezinárodního dne čistého ovzduší Organizace spojených národů. Podle vědeckého pracovníka organizace Lorenza Labradora nelze kvalitu ovzduší a klimatickou změnu posuzovat odděleně. Obě oblasti jsou úzce propojeny a vyžadují koordinovaný přístup ze strany světového společenství. Zpráva zdůrazňuje, že stoupající počet extrémních požárů představuje naléhavou hrozbu pro veřejné zdraví kvůli vysoké toxicitě vznikajícího kouře.
Kouř z lesních požárů obsahuje vysoké koncentrace jemných prachových částic, které v lidském těle vyvolávají oxidační stres. Odborné studie spolehlivě propojují vystavení tomuto dýmu s nárůstem počtu astmatických záchvatů i hospitalizací pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Zvýšená expozice má zároveň negativní dopad na psychické zdraví obyvatel a průběh těhotenství. Podle údajů citovaných ve zprávě přispěl trojnásobný nárůst požárů od devadesátých let k téměř stu tisícům dodatečných úmrtí ročně mezi lety 2010 a 2018.
Zpráva Světové meteorologické organizace rovněž varuje před prudkým nárůstem znečištění přízemním ozonem, ke kterému dochází během intenzivních a dlouhotrvajících vln veder. Lorenzo Labrador vysvětluje, že ozon působí jako silné oxidační činidlo, které po vdechnutí poškozuje plicní tkáň a způsobuje záněty. Tyto procesy mohou následně vést k závažným oběhovým a srdečním problémům u zasažené populace. V silně znečištěných regionech je v současnosti přibližně každé páté úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc přisuzováno právě dlouhodobému vystavení ozonu.
Každoroční hodnocení organizace se podrobně věnuje také mikroskopickým částicím s průměrem menším než dva a půl mikrometru, které představují vážné zdravotní riziko. Tyto částice dokážou proniknout hluboko do lidských plic i do krevního oběhu, zároveň však výrazně ovlivňují samotné klima. Vznikají při spalování fosilních paliv v průmyslu, zemědělství, lokálním vytápění a dopravě, ale také při lesních požárech či prašných bouřích. Směs těchto pevných i kapalných částic ve vzduchu vytváří aerosol, který mění vlastnosti a odrazivost mraků.
Po rozptýlení v atmosféře se tyto částice postupně usazují zpět na zemský povrch, kde nadále ovlivňují klimatické procesy. Významným příkladem je usazování černého uhlíku neboli sazí na sněhu a ledovcích v polárních či horských oblastech. Tyto tmavé částice snižují schopnost ledového povrchu odrážet sluneční paprsky zpět do vesmíru, což přímo urychluje tání. Zrychlené tání následně způsobuje další oteplování planety a mění přirozené vlastnosti zasažených ekosystémů.
Výzkumníci popisují celý proces jako nebezpečnou zpětnou vazbu, která prohlubuje environmentální krizi. Rostoucí sucho a změny ve využívání krajiny zvyšují emise aerosolů do ovzduší, což zpětně podporuje vznik dalších požárů a prašných bouří. Částice vzniklé při těchto událostech se následně usazují na ledovcích a zrychlují jejich odtávání. Celý cyklus se tak neustále obnovuje a dále posiluje celkové globální oteplování.
Zástupce meteorologické organizace v závěru zprávy zdůrazňuje, že řešení problematiky klimatu a kvality ovzduší musí probíhat současně. Omezení emisí skleníkových plynů totiž automaticky vede ke snížení množství látek, které znečišťují vzduch. Jako nejúčinnější postup zpráva označuje celkový útlum spalování fosilních paliv na globální úrovni. Úsilí zaměřené na čistší energetiku tak přináší přímý užitek jak pro stabilizaci klimatu, tak pro ochranu lidského zdraví.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
