USA obnovily snahy o ukončení války. Witkoff a Kushner po návštěvě Ruska jednali se Zelenským

Klíčovými tématy jednání byly také dodávky systémů protivzdušné obrany a podpora ukrajinského energetického systému před nadcházející zimou. Do závěrečné fáze rozhovorů se zapojili rovněž poradci pro národní bezpečnost z Velké Británie, Francie a Německa. Prezident Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina naléhavě potřebuje další komplety Patriot a že silná ukrajinská armáda zůstává jedním z hlavních pilířů dlouhodobé bezpečnosti země. Zástupci obou stran diskutovali také o poválečném plánu hospodářské obnovy a dohodli se na uspořádání dalšího společného setkání.

Steve Witkoff po jednání uvedl, že američtí vyjednavači přivezli z Moskvy nové myšlenky a doufají v brzké oznámení dalšího kola třístranných rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy. Podrobnosti k těmto návrhům však americká strana veřejně neposkytla. Předchozí sobotní schůzka v Kremlu přitom žádný viditelný průlom v jednáních nepřinesla. Vladimir Putin nedal najevo ochotu ke zklidnění svých požadavků a nadále trvá na vyřešení takzvaných kořenových příčin konfliktu, čímž Moskva podmiňuje ukrajinskou neutralitu, omezení armády a konec ambicí na vstup do NATO.

Ruský prezident vyjádřil přesvědčení, že Moskva dosáhne svých cílů vojenskou cestou, přičemž zdroje blízké Kremlu hovoří o záměru dobýt zbytek Donbasu do konce roku 2026. Rusko nadále požaduje, aby se Ukrajina vzdala i území, která ruská armáda v současnosti plně nekontroluje, což Kyjev jednoznačně odmítá. Navzdory těmto rozporům označil Witkoff jednání v Moskvě za velký posun a Kushner popsal rozhovory jako konstruktivní a věcné. Američtí zmocněnci vyjádřili naději na obnovení přímých jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, k nimž se však Moskva zatím oficiálně nezavázala.

Během tiskové konference v Kyjevě museli američtí vyjednavači čelit přímým dotazům ohledně svého přístupu k ruskému vedení a ochotě Washingtonu vyvíjet tlak na Moskvu. Ukrajinský novinář Dmytro Gordon se Witkoffa zeptal, zda ho Vladimir Putin při opakovaných setkáních neklamal a zda mu nepřipadá odpudivé sedět u jednoho stolu s panovníkem označeným za mezinárodního válečného zločince. Gordon přitom připomněl zatykač vydaný na ruského prezidenta Mezinárodním trestním soudem v roce 2023 v souvislosti s nezákonnými deportacemi ukrajinských dětí.

Steve Witkoff na přímé otázky ohledně Putinova jednání ani ohledně svých osobních pocitů ze společného jednání neodpověděl. Zdůraznil pouze, že ruský prezident se k americké delegaci vždy choval s respektem. Podle Witkoffa je udržování vztahů a efektivní komunikace s oběma stranami konfliktu nezbytným předpokladem pro jakékoli dosažení mírového urovnání. Dodal, že úkolem amerických zmocněnců je sbližovat postoje Ukrajiny a Ruska, zmenšovat jejich rozdíly a udržovat otevřené komunikační kanály.

Jared Kushner čelil dotazu, zda jsou Spojené státy připraveny zvýšit tlak na Rusko v případě, že diplomacie selže. Vyhnul se zmínkám o možných nových sankcích a vysvětlil, že prezident Donald Trump přistupuje k vyjednávání ze své podnikatelské zkušenosti a hledá řešení výhodné pro obě strany. Podle Kushnera má Putin své vlastní cíle i širší představy o Rusku, které by mohl rozvíjet po skončení války. Ani jeden z amerických vyjednavačů však neupřesnil, jaké kroky by Washington podnikl, pokud by Rusko nové rozhovory odmítlo nebo trvalo na svých územních nárocích.

Dotazy ukrajinských novinářů navazovaly na několikaletou kritiku Witkoffova vřelého veřejného vystupování vůči ruskému lídrovi. Během posledního setkání v Moskvě zmínil Witkoff neuvěřitelné příběhy a vzpomínky, které účastníkům rozhovorů zůstanou do důchodu, a dodal, že ty s Putinem budou na samém vrcholu. Zmocněnec navíc přiznal, že do ruské metropole za účelem jednání s ruskými představiteli přicestoval již přibližně osmkrát.

V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem v roce 2025 Witkoff prohlásil, že má Putina rád, označil ho za superchytrého a dodal, že ho nepovažuje za špatného chlapa. Během tohoto vystoupení také opakoval tvrzení ruského prezidenta, že se v kostele modlil za Donalda Trumpa po neúspěšném atentátu. Witkoff následně Trumpovi předal portrét, který nechal Putin na zakázku vytvořit.

Ve stejném rozhovoru Witkoff přijal nepravdivá ruská tvrzení týkající se ukrajinského území. Souhlasil s tvrzením, že sovětský vůdce Nikita Chruščov pouze předal Ukrajině Krym, Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží, ačkoliv v roce 1954 byl přenesen pouze Krym a ostatní oblasti již byly součástí sovětské Ukrajiny. Witkoff rovněž odkazoval na okupační referenda jako na důkaz, že obyvatelé těchto území chtějí ruskou vládu. Tato hlasování se však konala pod vojenskou okupací, bez mezinárodního dohledu a Valné shromáždění OSN je prohlásilo za neplatná.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání uvedl, že Ukrajina spoléhá na schválení nového rozsáhlého balíku amerických sankcí proti Rusku, ačkoliv tato otázka nebyla přímo předmětem rozhovorů se zmocněnci. Zdůraznil, že země potřebuje spolehlivé bezpečnostní záruky pro poválečné období. Obnovení diplomatických jednání vnímá ukrajinské vedení jako pozitivní krok, současně však počítá s dalším průběhem vojenského konfliktu v nadcházejících měsících.