Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Klíčovými tématy jednání byly také dodávky systémů protivzdušné obrany a podpora ukrajinského energetického systému před nadcházející zimou. Do závěrečné fáze rozhovorů se zapojili rovněž poradci pro národní bezpečnost z Velké Británie, Francie a Německa. Prezident Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina naléhavě potřebuje další komplety Patriot a že silná ukrajinská armáda zůstává jedním z hlavních pilířů dlouhodobé bezpečnosti země. Zástupci obou stran diskutovali také o poválečném plánu hospodářské obnovy a dohodli se na uspořádání dalšího společného setkání.
Steve Witkoff po jednání uvedl, že američtí vyjednavači přivezli z Moskvy nové myšlenky a doufají v brzké oznámení dalšího kola třístranných rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy. Podrobnosti k těmto návrhům však americká strana veřejně neposkytla. Předchozí sobotní schůzka v Kremlu přitom žádný viditelný průlom v jednáních nepřinesla. Vladimir Putin nedal najevo ochotu ke zklidnění svých požadavků a nadále trvá na vyřešení takzvaných kořenových příčin konfliktu, čímž Moskva podmiňuje ukrajinskou neutralitu, omezení armády a konec ambicí na vstup do NATO.
Ruský prezident vyjádřil přesvědčení, že Moskva dosáhne svých cílů vojenskou cestou, přičemž zdroje blízké Kremlu hovoří o záměru dobýt zbytek Donbasu do konce roku 2026. Rusko nadále požaduje, aby se Ukrajina vzdala i území, která ruská armáda v současnosti plně nekontroluje, což Kyjev jednoznačně odmítá. Navzdory těmto rozporům označil Witkoff jednání v Moskvě za velký posun a Kushner popsal rozhovory jako konstruktivní a věcné. Američtí zmocněnci vyjádřili naději na obnovení přímých jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, k nimž se však Moskva zatím oficiálně nezavázala.
Během tiskové konference v Kyjevě museli američtí vyjednavači čelit přímým dotazům ohledně svého přístupu k ruskému vedení a ochotě Washingtonu vyvíjet tlak na Moskvu. Ukrajinský novinář Dmytro Gordon se Witkoffa zeptal, zda ho Vladimir Putin při opakovaných setkáních neklamal a zda mu nepřipadá odpudivé sedět u jednoho stolu s panovníkem označeným za mezinárodního válečného zločince. Gordon přitom připomněl zatykač vydaný na ruského prezidenta Mezinárodním trestním soudem v roce 2023 v souvislosti s nezákonnými deportacemi ukrajinských dětí.
Steve Witkoff na přímé otázky ohledně Putinova jednání ani ohledně svých osobních pocitů ze společného jednání neodpověděl. Zdůraznil pouze, že ruský prezident se k americké delegaci vždy choval s respektem. Podle Witkoffa je udržování vztahů a efektivní komunikace s oběma stranami konfliktu nezbytným předpokladem pro jakékoli dosažení mírového urovnání. Dodal, že úkolem amerických zmocněnců je sbližovat postoje Ukrajiny a Ruska, zmenšovat jejich rozdíly a udržovat otevřené komunikační kanály.
Jared Kushner čelil dotazu, zda jsou Spojené státy připraveny zvýšit tlak na Rusko v případě, že diplomacie selže. Vyhnul se zmínkám o možných nových sankcích a vysvětlil, že prezident Donald Trump přistupuje k vyjednávání ze své podnikatelské zkušenosti a hledá řešení výhodné pro obě strany. Podle Kushnera má Putin své vlastní cíle i širší představy o Rusku, které by mohl rozvíjet po skončení války. Ani jeden z amerických vyjednavačů však neupřesnil, jaké kroky by Washington podnikl, pokud by Rusko nové rozhovory odmítlo nebo trvalo na svých územních nárocích.
Dotazy ukrajinských novinářů navazovaly na několikaletou kritiku Witkoffova vřelého veřejného vystupování vůči ruskému lídrovi. Během posledního setkání v Moskvě zmínil Witkoff neuvěřitelné příběhy a vzpomínky, které účastníkům rozhovorů zůstanou do důchodu, a dodal, že ty s Putinem budou na samém vrcholu. Zmocněnec navíc přiznal, že do ruské metropole za účelem jednání s ruskými představiteli přicestoval již přibližně osmkrát.
V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem v roce 2025 Witkoff prohlásil, že má Putina rád, označil ho za superchytrého a dodal, že ho nepovažuje za špatného chlapa. Během tohoto vystoupení také opakoval tvrzení ruského prezidenta, že se v kostele modlil za Donalda Trumpa po neúspěšném atentátu. Witkoff následně Trumpovi předal portrét, který nechal Putin na zakázku vytvořit.
Ve stejném rozhovoru Witkoff přijal nepravdivá ruská tvrzení týkající se ukrajinského území. Souhlasil s tvrzením, že sovětský vůdce Nikita Chruščov pouze předal Ukrajině Krym, Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží, ačkoliv v roce 1954 byl přenesen pouze Krym a ostatní oblasti již byly součástí sovětské Ukrajiny. Witkoff rovněž odkazoval na okupační referenda jako na důkaz, že obyvatelé těchto území chtějí ruskou vládu. Tato hlasování se však konala pod vojenskou okupací, bez mezinárodního dohledu a Valné shromáždění OSN je prohlásilo za neplatná.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání uvedl, že Ukrajina spoléhá na schválení nového rozsáhlého balíku amerických sankcí proti Rusku, ačkoliv tato otázka nebyla přímo předmětem rozhovorů se zmocněnci. Zdůraznil, že země potřebuje spolehlivé bezpečnostní záruky pro poválečné období. Obnovení diplomatických jednání vnímá ukrajinské vedení jako pozitivní krok, současně však počítá s dalším průběhem vojenského konfliktu v nadcházejících měsících.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.