Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Podle nejnovější zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj věnuje Velká Británie na zdravotnictví větší podíl své ekonomiky než Dánsko. Britské výdaje dosahují 11,1 procenta hrubého domácího produktu, zatímco dánské činí 9,4 procenta. Po zohlednění kurzových rozdílů a životních nákladů však Británie utratí na jednoho obyvatele ročně o 325 amerických dolarů méně než Dánsko. Přestože zdravotnictví ukrajuje větší část britského hospodářství, reálné výdaje na jednoho člověka jsou v Británii nižší.
Rozdíly v číselných ukazatelích mezi oběma státy jsou poměrně výrazné a ukazují vyšší efektivitu dánského modelu. Průměrný Dán se dožívá o 1,8 roku vyššího věku než obyvatel Velké Británie. V Dánsku navíc přežije první rok života přibližně o čtyři sta dětí na jeden milion více než na britských ostrovech. Významně vyšší je v Dánsku také pětiletá míra přežití u rakoviny děložního čípku a rakoviny tlustého střeva. Přibližně o čtvrtinu více lidí v Dánsku má zároveň pocit, že je pro ně zdravotní systém dostupný v případě potřeby.
Rozdíl mezi oběma zeměmi nespočívá podle webu The Conversation pouze v celkovém množství vložených financí, ale především v způsobu jejich investování. Dánsko využívá své prostředky k efektivní včasné diagnostice a léčení nemocí v jejich počátečních stádiích. Dánské zdravotnictví disponuje o 29 přístroji výpočetní tomografie, magnetické rezonance a PET skenerů na milion obyvatel více než britský systém. Masivní investice do diagnostických zařízení umožňují dánským pacientům zahájit léčbu rakoviny do dvou týdnů od diagnózy, zatímco v Británii tato doba činí přibližně devět týdnů.
Významnou roli v celkových výsledcích hrají také odlišné životní návyky a zdravotní stav populace obou zemí. Obezitu hlásí o deset ze sta obyvatel Británie více než v případě Dánska. Dánové jsou fyzicky aktivnější, žijí v prostředí s nižším znečištěním ovzduší a vykazují nejnižší výskyt cukrovky mezi zeměmi OECD. Nižší počet vážně nemocných lidí umožňuje dánskému zdravotnickému rozpočtu efektivnější využití dostupných zdrojů pro celou společnost.
Kromě samotné lékařské péče ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva také širší sociální a ekonomické faktory. Dánský sociální systém usiluje o spravedlivější rozdělení příjmů a vykazuje jednu z nejnižších úrovní příjmové nerovnosti. Téměř devadesát sedm procent dánských dětí ve věku od tří do pěti let navštěvuje profesionální péči a rodiče mají nárok na až roční rodičovskou dovolenou. Dánský stát vnímá sociální výdaje jako investici, která snižuje celkovou zátěž zdravotního systému.
Britská zkušenost se od dánského přístupu výrazně liší, což se projevuje na celkovém zdravotním stavu populace. Britské vlády čelily od roku 2010 finančnímu tlaku a v rámci úsporných opatření přistoupily ke škrtům v sociální oblasti. Spojené království se soustředilo na zaplňování mezer v poskytování péče v rámci Národní zdravotní služby, aniž by plně řešilo prohlubující se sociální nerovnosti. Zvyšující se nerovnosti mimo samotný zdravotní systém přitom stály za zhoršujícími se zdravotními výsledky obyvatel.
Ani dánský model však není zcela bez problémů a čelí výzvám v oblasti rozevírajících se nůžek mezi různými společenskými skupinami. Rozdíly v očekávané délce života se v Dánsku zvětšují, přičemž bohatší muži žijí výrazně déle než muži s nejnižšími příjmy. Lidé s nižším vzděláním vykazují v Dánsku kratší život při onemocnění srdce nebo cévní mozkové příhodě. Přesto vstupují Dánové do nemocniční péče obecně v lepším zdravotním stavu než obyvatelé Velké Británie.
Dánsko považuje zdraví svých obyvatel za výsledek celospolečenského přístupu a rozhodnutí napříč různými odvětvími. Dánský systém dlouhodobě buduje struktury, které podporují zdravý způsob života a prevenci. Spojené království mělo při založení Národní zdravotní služby v roce 1948 podobné vize, ale nedokázalo rozvíjet širší systém kolem samotné zdravotní péče. Dánsko naproti tomu postupovalo konzistentně, což vytváří hlavní rozdíl mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.