Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Britský ministr zahraničí Ed Miliband přislíbil rozhodnější postup vůči osadám i vůči omezením při dodávkách humanitární pomoci do Pásma Gazy. Jeho vyjádření vyvolalo ostrou reakci amerického velvyslance v Izraeli Mikea Huckabeeho, který britskou vládu obvinil z nenávisti vůči Židům. Huckabee ve svém prohlášení na sociálních sítích opomněl zmínit, že sám Miliband je židovského původu. Izraelské ministerstvo zahraničí rovněž odmítlo kritiku s tím, že dovoz léků do Pásma Gazy není nijak blokován.
Francesca Albaneseová ve svém vyjádření zdůraznila, že samotný zákaz dovozu zboží z osad nestačí, protože zemědělské produkty či kosmetika tvoří jen zanedbatelnou část hospodářství okupovaných území. Podle jejího názoru dokáže Izrael takové omezení bez větších obtíží vstřebat. Pokud má jít o skutečnou změnu přístupu, musí britská opatření zahrnovat také obchod se službami. Zpravodajka OSN navrhuje postupné pozastavení zpravodajské spolupráce, zrušení všech licencí na vývoz zbraní a prověření neevidovaných letů z britské základny Akrotiri na Kypru.
Změna britského postoje by měla podle Albaneseové vycházet z posudku Mezinárodního soudního dvora z roku 2024, který označil přítomnost Izraele na okupovaných územích za zcela protiprávní. Soud tehdy stanovil, že všechny státy mají povinnost tento stav neuznávat a neposkytovat žádnou pomoc k jeho udržování. Albaneseová upozornila, že tato povinnost se vztahuje na vše, co protiprávní stav podporuje. Zákaz vybraných produktů při současném povolování dodávek techniky pro kontrolní stanoviště by podle ní představoval pouze úpravu komunikační strategie.
Zvláštní zpravodajka rovněž poukázala na plánovaný izraelský osadnický projekt označený jako E1, který má oddělit Východní Jeruzalém od zbytku Západního břehu Jordánu. Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich již dříve prohlásil, že cílem tohoto projektu je definitivně zmařit myšlenku na vznik samostatného palestinského státu. Výběrová řízení na stavbu mají skončit těsně před izraelskými volbami. Albaneseová varovala, že britská vláda musí pohrozit sankcemi firmám, které se budou na financování, pojištění či výstavbě projektu E1 podílet.
V rámci celkového přehodnocení politiky by se Spojené království mělo podle zpravodajky zapojit i do mezinárodních právních řízení. Vyzvala britskou vládu, aby se připojila k iniciativám Jihoafrické republiky a podpořila Nikaraguu u Mezinárodního soudního dvora. Nikaragua před soudem napadá německé dodávky zbraní Izraeli a tvrdí, že tím dochází k napomáhání genocidě. Albaneseová zdůraznila, že Londýn si musí vybrat, zda bude účast v mezinárodních kontrolních mechanických považovat za hrozbu pro spojenectví, nebo za princip právního státu.
Albaneseová rovněž apelovala na britskou vládu, aby vydala pokyny pro domácí firmy ohledně amerických sankcí uvalených na představitele Mezinárodního trestního soudu. Spojené státy zavedly sankce proti prokurátorovi, jeho zástupcům, soudcům i lidskoprávním aktivistům vrátně samotné zpravodajky OSN. Tato opatření vedla ke zmrazení bankovních účtů osobám, které pouze vykonávaly svou soudní funkci nebo poskytovaly důkazy mezinárodnímu soudu. Britské firmy by proto podle Albaneseové neměly tyto americké sankce nad rámec svých povinností uplatňovat.
Palestinské organizace působící ve Spojeném království zatím s konečným hodnocením britského kroku čekají na zveřejnění přesných detailů plánu. Očekávají však, že půjde o nejvýraznější posun v britském přístupu od chvíle, kdy předchozí ministr zahraničí David Lammy odebral většinu licencí na vývoz zbraní do Izraele. Zda nový plán přinese reálnou změnu, bude záviset především na jeho konkrétní vymahatelnosti a rozsahu.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.