Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Britský ministr zahraničí Ed Miliband přislíbil rozhodnější postup vůči osadám i vůči omezením při dodávkách humanitární pomoci do Pásma Gazy. Jeho vyjádření vyvolalo ostrou reakci amerického velvyslance v Izraeli Mikea Huckabeeho, který britskou vládu obvinil z nenávisti vůči Židům. Huckabee ve svém prohlášení na sociálních sítích opomněl zmínit, že sám Miliband je židovského původu. Izraelské ministerstvo zahraničí rovněž odmítlo kritiku s tím, že dovoz léků do Pásma Gazy není nijak blokován.
Francesca Albaneseová ve svém vyjádření zdůraznila, že samotný zákaz dovozu zboží z osad nestačí, protože zemědělské produkty či kosmetika tvoří jen zanedbatelnou část hospodářství okupovaných území. Podle jejího názoru dokáže Izrael takové omezení bez větších obtíží vstřebat. Pokud má jít o skutečnou změnu přístupu, musí britská opatření zahrnovat také obchod se službami. Zpravodajka OSN navrhuje postupné pozastavení zpravodajské spolupráce, zrušení všech licencí na vývoz zbraní a prověření neevidovaných letů z britské základny Akrotiri na Kypru.
Změna britského postoje by měla podle Albaneseové vycházet z posudku Mezinárodního soudního dvora z roku 2024, který označil přítomnost Izraele na okupovaných územích za zcela protiprávní. Soud tehdy stanovil, že všechny státy mají povinnost tento stav neuznávat a neposkytovat žádnou pomoc k jeho udržování. Albaneseová upozornila, že tato povinnost se vztahuje na vše, co protiprávní stav podporuje. Zákaz vybraných produktů při současném povolování dodávek techniky pro kontrolní stanoviště by podle ní představoval pouze úpravu komunikační strategie.
Zvláštní zpravodajka rovněž poukázala na plánovaný izraelský osadnický projekt označený jako E1, který má oddělit Východní Jeruzalém od zbytku Západního břehu Jordánu. Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich již dříve prohlásil, že cílem tohoto projektu je definitivně zmařit myšlenku na vznik samostatného palestinského státu. Výběrová řízení na stavbu mají skončit těsně před izraelskými volbami. Albaneseová varovala, že britská vláda musí pohrozit sankcemi firmám, které se budou na financování, pojištění či výstavbě projektu E1 podílet.
V rámci celkového přehodnocení politiky by se Spojené království mělo podle zpravodajky zapojit i do mezinárodních právních řízení. Vyzvala britskou vládu, aby se připojila k iniciativám Jihoafrické republiky a podpořila Nikaraguu u Mezinárodního soudního dvora. Nikaragua před soudem napadá německé dodávky zbraní Izraeli a tvrdí, že tím dochází k napomáhání genocidě. Albaneseová zdůraznila, že Londýn si musí vybrat, zda bude účast v mezinárodních kontrolních mechanických považovat za hrozbu pro spojenectví, nebo za princip právního státu.
Albaneseová rovněž apelovala na britskou vládu, aby vydala pokyny pro domácí firmy ohledně amerických sankcí uvalených na představitele Mezinárodního trestního soudu. Spojené státy zavedly sankce proti prokurátorovi, jeho zástupcům, soudcům i lidskoprávním aktivistům vrátně samotné zpravodajky OSN. Tato opatření vedla ke zmrazení bankovních účtů osobám, které pouze vykonávaly svou soudní funkci nebo poskytovaly důkazy mezinárodnímu soudu. Britské firmy by proto podle Albaneseové neměly tyto americké sankce nad rámec svých povinností uplatňovat.
Palestinské organizace působící ve Spojeném království zatím s konečným hodnocením britského kroku čekají na zveřejnění přesných detailů plánu. Očekávají však, že půjde o nejvýraznější posun v britském přístupu od chvíle, kdy předchozí ministr zahraničí David Lammy odebral většinu licencí na vývoz zbraní do Izraele. Zda nový plán přinese reálnou změnu, bude záviset především na jeho konkrétní vymahatelnosti a rozsahu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Napětí na Blízkém východě opět nabírá na obrátkách. Američané a Íránci si v sobotu vzájemně útočili na lodě, čímž se jen potvrdilo, že konflikt se v posledních dnech opět stupňuje po měsíci relativního klidu. O útocích informovala britská stanice BBC.