Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Vyhlášení zóny potvrdil tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsen Rezáí ve svém vystoupení ve státní televizi. Podle jeho vyjádření bude jakékoli plavidlo vstupující do nově vymezeného prostoru automaticky zapsáno na íránský sankční seznam. Rezáí zároveň zdůraznil, že klíčová námořní cesta bude plně otevřena až v momentě, kdy Američané zastaví své útoky, hrozby a sabotáže vůči Íránu.
Víkendová výměna paleb mezi oběma protivníky vyhnala ceny ropy na devadesát tři dolarů za barel a snížila provoz v průlivu na nejnižší úroveň od května. Americké námořní síly provedly údery na tři íránské ropné tankery, z nichž jeden zasáhly u pobřeží ostrova Chark. Operace byla podle zástupců Spojených států přímou reakcí na odpal balistických raket z řad Íránských revolučních gard proti dvěma americkým válečným lodím.
Íránská strana naopak tvrdila, že úspěšně zasáhla jedno z amerických vojenských plavidel bez posádky, které se pokoušelo vplout do průlivu. Zástupci americké armády však toto tvrzení rázně odmítli a označili jej za úplnou lež. Obě strany se tak navzájem obviňují ze stupňování agrese v této strategické oblasti.
Na probíhající krizi reagují také sousední státy v Perském zálivu, které se snaží zajistit svou hospodářskou stabilitu. Spojené arabské emiráty intenzivně pracují na budování nových tranzitních tras pro export energií i běžného zboží. Prezidentský poradce Anwar Karkaš na fóru v Abú Zabí uvedl, že země odmítá být rukojmím pokračujícího ozbrojeného konfliktu.
Emiráty podle Karkaše rozšiřují kapacitu svých přístavů na východním pobřeží a současně staví nové ropovody, železnice i obchodní koridory. Poradce zároveň varoval, že obnovení důvěry ve vztazích s Teheránem po raketových útocích na tankery může trvat celá desetiletí. Ve svém vystoupení také zkritizoval arabské státy Perského zálivu za to, že nedokázaly koordinovat společnou strategii vůči íránské hrozbě.
Pokračující ozbrojený konflikt má velmi výrazný dopad na americké spotřebitele a tamní ekonomiku. Ceny pohonných hmot ve Spojených státech dosáhly rekordních hodnot právě v období zvýšeného cestování během svátku práce. Průměrná cena běžného benzinu stoupla na čtyři dolary a čtrnáct centů za galon, což je téměř o dolar více než ve stejném období předchozího roku.
Dosavadní historický rekord cen paliv z roku 2012 byl tímto prudkým zdražováním výrazně překonán. Řada amerických rodin byla v důsledku vysokých nákladů na tankování nucena omezit své běžné víkendové výlety a letní cestovatelské plány. Lidé v rozhovorech uvádějí, že vysoké ceny na čerpacích stanicích zásadním způsobem zasáhly jejich rodinné rozpočty.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.