Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Vyhlášení zóny potvrdil tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsen Rezáí ve svém vystoupení ve státní televizi. Podle jeho vyjádření bude jakékoli plavidlo vstupující do nově vymezeného prostoru automaticky zapsáno na íránský sankční seznam. Rezáí zároveň zdůraznil, že klíčová námořní cesta bude plně otevřena až v momentě, kdy Američané zastaví své útoky, hrozby a sabotáže vůči Íránu.
Víkendová výměna paleb mezi oběma protivníky vyhnala ceny ropy na devadesát tři dolarů za barel a snížila provoz v průlivu na nejnižší úroveň od května. Americké námořní síly provedly údery na tři íránské ropné tankery, z nichž jeden zasáhly u pobřeží ostrova Chark. Operace byla podle zástupců Spojených států přímou reakcí na odpal balistických raket z řad Íránských revolučních gard proti dvěma americkým válečným lodím.
Íránská strana naopak tvrdila, že úspěšně zasáhla jedno z amerických vojenských plavidel bez posádky, které se pokoušelo vplout do průlivu. Zástupci americké armády však toto tvrzení rázně odmítli a označili jej za úplnou lež. Obě strany se tak navzájem obviňují ze stupňování agrese v této strategické oblasti.
Na probíhající krizi reagují také sousední státy v Perském zálivu, které se snaží zajistit svou hospodářskou stabilitu. Spojené arabské emiráty intenzivně pracují na budování nových tranzitních tras pro export energií i běžného zboží. Prezidentský poradce Anwar Karkaš na fóru v Abú Zabí uvedl, že země odmítá být rukojmím pokračujícího ozbrojeného konfliktu.
Emiráty podle Karkaše rozšiřují kapacitu svých přístavů na východním pobřeží a současně staví nové ropovody, železnice i obchodní koridory. Poradce zároveň varoval, že obnovení důvěry ve vztazích s Teheránem po raketových útocích na tankery může trvat celá desetiletí. Ve svém vystoupení také zkritizoval arabské státy Perského zálivu za to, že nedokázaly koordinovat společnou strategii vůči íránské hrozbě.
Pokračující ozbrojený konflikt má velmi výrazný dopad na americké spotřebitele a tamní ekonomiku. Ceny pohonných hmot ve Spojených státech dosáhly rekordních hodnot právě v období zvýšeného cestování během svátku práce. Průměrná cena běžného benzinu stoupla na čtyři dolary a čtrnáct centů za galon, což je téměř o dolar více než ve stejném období předchozího roku.
Dosavadní historický rekord cen paliv z roku 2012 byl tímto prudkým zdražováním výrazně překonán. Řada amerických rodin byla v důsledku vysokých nákladů na tankování nucena omezit své běžné víkendové výlety a letní cestovatelské plány. Lidé v rozhovorech uvádějí, že vysoké ceny na čerpacích stanicích zásadním způsobem zasáhly jejich rodinné rozpočty.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.