Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Klimatické katastrofy již v současnosti snižují HDP Evropské unie přibližně o jedno procento. Do poloviny století by však tento propad mohl dosáhnout 2,3 procenta a do konce století až sedmi procent. V nejvíce zasažených zemích přitom pojišťovny varují před kumulativními ztrátami ve výši až sedmi procent HDP již v horizontu do roku 2030.
Evropská komise odhaduje, že k efektivní ochraně před dopady změn klimatu je zapotřebí ročně investovat přibližně 70 miliard eur. Současné výdaje členských států však dosahují pouze 29 miliard eur ročně, zatímco průměrné škody na infrastruktuře a majetku dosahují 45 miliard eur. Komisař Hoekstra upozornil, že nedostatečné investice v přítomnosti vedou k výrazně vyšším nákladům v budoucnu.
Investice do adaptace na klimatické změny vykazují vysokou návratnost. Studie organizace World Resources Institute ukazuje, že každá investovaná jednotka financí přinese během deseti let desetinásobek v podobě ušetřených nákladů. Podobně podle dat Organizace spojených národů dokáže investice do ochrany pobřeží odvrátit čtrnáctinásobek případných škod.
V reakci na zhoršující se situaci posílila Evropská unie koordinaci záchranných složek. V rizikových oblastech je v pohotovosti téměř osm set hasičů připravených k okamžitému nasazení a plánuje se také rozšiřování letecké hasičské flotily. Komise však zdůrazňuje, že samotná reakce na krizové situace nestačí a je nutné přistoupit k systémovým opatřením.
Evropská komise v současnosti připravuje nový balíček opatření pro klimatickou odolnost, který plánuje představit na podzim. Tento rámec se zaměří na tři hlavní pilíře, mezi něž patří stanovení společného krizového scénáře pro všechny členské státy a jasné vymezení odpovědností na krajské, regionální, národní i unijní úrovni.
Třetím pilířem plánovaného rámce je začlenění klimatické odolnosti do všech úrovní rozhodování a tvorby politik. Požadavky na adaptaci tak budou muset být zohledňovány při veškerých investicích do infrastruktury i při tvorbě nové legislativy. Komise tím chce zajistit, aby preventivní opatření stala standardní součástí plánování.
Příprava na klimatické změny musí probíhat současně se snižováním emisí skleníkových plynů. Komisař Hoekstra však varoval, že i při okamžitém zastavení všech emisí čeká Evropu ještě několik velmi náročných letních období. Spoléhat na to, že se situace sama zlepší bez aktivního přístupu, označil za naivní.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.