Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.
Stav klimatického jevu ENSO (El Niño – Southern Oscillation) se odvíjí od teploty vody v rovníkové části Tichého oceánu. V současné době se oceán nachází v tzv. neutrální fázi, která trvá od poloviny roku 2025.
V této fázi se anomálie teploty vody pohybují v rozmezí od +0,5 do -0,5 stupně Celsia. Podle předpovědí amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se očekává, že by se oceán mohl posunout směrem k La Niñě, což je chladná fáze ENSO.
Podmínky pro její vznik již byly splněny, ale modely se nyní rozcházejí. Jedna skupina modelů předpokládá, že k úplnému rozvinutí jevu nedojde, zatímco druhá skupina se domnívá, že se rozvine slabá La Niña, která bude mít jen malý dopad na počasí.
Každá fáze ENSO má charakteristický vliv na počasí po celém světě. V neutrální fázi, ve které se nacházíme nyní, je tryskové proudění stabilnější a počasí je víc ovlivněno regionálními vlivy. V praxi to znamená, že zima bývá v severní části chladnější a naopak na jihu teplejší.
Během La Niñi, tedy chladné fáze, je typické chladnější počasí a větší množství srážek na severu USA a naopak sušší a teplejší počasí v jižní části země. V Evropě přináší La Niña chladnější a vlhčí počasí. Naopak El Niño, teplá fáze, je spojen s nadprůměrnými teplotami. Protože se obě fáze pravidelně střídají, mají významný vliv na zemědělství i průmysl.
Minulá zima se oficiálně klasifikovala jako slabá, z pohledu jevu La Niña, ale i přes to šlo o třetí nejteplejší zimu v historii měření. NOAA plánuje vydat další dvě aktualizace stavu ENSO, a to ještě před začátkem meteorologické zimy, která začíná 1. prosince a končí posledního února.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
