Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Vládní návrh tříletého státního rozpočtu schválil kabinet a plánuje jej předložit ke schválení Státní dumě. Z dostupných vládních dokumentů vyplývá, že Moskva nepočítá s výraznějším snižováním vojenských výdajů ani v dalších letech. Pro rok 2028 návrh počítá s alokací 16,6 bilionu rublů na obranu a v roce 2029 má tato částka činit 16,3 bilionu rublů. Pokud se k obrannému rozpočtu připočtou výdaje na národní bezpečnost zahrnující ministerstvo vnitra či národní gardu, dosáhnou celkové náklady bezpečnostního aparátu 21,4 bilionu rublů. Tento širší bezpečnostní blok tak pohltí téměř 44 procent všech plánovaných státních výdajů.
Prudký růst armádních výdajů přichází v době, kdy se ruský státní rozpočet dostává pod stále silnější fiskální tlak. Vláda očekává, že rozpočtový deficit dosáhne 3,2 procenta hrubého domácího produktu, což je dvojnásobek oproti předchozím odhadům. Celkové státní výdaje přitom vzrostou o více než 13 procent na 48,6 bilionu rublů. Ministerstvo financí zároveň snížilo svou předpověď příjmů z prodeje ropy a zemního plynu na 7,6 bilionu rublů z původně očekávaných 8,9 bilionu.
K pokrytí prohlubujícího se schodku plánuje ruské vedení výrazně zvýšit objem státních půjček. Čisté výpůjčky mají vzrůst o více než čtvrtinu na pět bilionů rublů a v následujícím období až na 7,7 bilionu rublů. Celkový státní dluh by se tak měl zvýšit na 21,7 procenta hrubého domácího produktu. Tato úroveň překračuje hranici 20 procent, kterou ruské úřady dříve považovaly za bezpečnou mez.
Ruská vláda současně připravuje nová daňová opatření, která mají přinést dodatečné prostředky do státní pokladny. Zavedení mimořádné daně pro těžební, hutní a zlatokopecké společnosti by mělo ročně vynést přibližně 200 miliard rublů. Úřady dále plánují zvýšit maximální sazbu daně z příjmu fyzických osob u pasivních příjmů, jako jsou úroky z vkladů či dividendy, na 22 procent. Stejná sazba daně z přidané hodnoty se bude nově vztahovat také na nákupy ze zahraničních internetových obchodů.
Podle propočtů ekonoma Janise Klugeho z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti vynaložilo Rusko od počátku roku 2022 do poloviny roku 2026 na válku a související výdaje přibližně 57 bilionů rublů. Tato částka představuje zhruba 28 procent současného ruského hrubého domácího produktu, píše Kyiv Post.
Vydaná suma zároveň odpovídá více než třem dekádám financování celého ruského systému vysokoškolského vzdělávání. Pokud bude současné tempo výdajů pokračovat, mohou kumulativní válečné náklady do konce roku 2027 dosáhnout 74 bilionů rublů, tedy téměř 876 miliard dolarů. Tato celková částka by tak překročila hodnotu ruských zlatých a devizových rezerv, které činily zhruba 748,2 miliardy dolarů.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
