Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Vládní návrh tříletého státního rozpočtu schválil kabinet a plánuje jej předložit ke schválení Státní dumě. Z dostupných vládních dokumentů vyplývá, že Moskva nepočítá s výraznějším snižováním vojenských výdajů ani v dalších letech. Pro rok 2028 návrh počítá s alokací 16,6 bilionu rublů na obranu a v roce 2029 má tato částka činit 16,3 bilionu rublů. Pokud se k obrannému rozpočtu připočtou výdaje na národní bezpečnost zahrnující ministerstvo vnitra či národní gardu, dosáhnou celkové náklady bezpečnostního aparátu 21,4 bilionu rublů. Tento širší bezpečnostní blok tak pohltí téměř 44 procent všech plánovaných státních výdajů.
Prudký růst armádních výdajů přichází v době, kdy se ruský státní rozpočet dostává pod stále silnější fiskální tlak. Vláda očekává, že rozpočtový deficit dosáhne 3,2 procenta hrubého domácího produktu, což je dvojnásobek oproti předchozím odhadům. Celkové státní výdaje přitom vzrostou o více než 13 procent na 48,6 bilionu rublů. Ministerstvo financí zároveň snížilo svou předpověď příjmů z prodeje ropy a zemního plynu na 7,6 bilionu rublů z původně očekávaných 8,9 bilionu.
K pokrytí prohlubujícího se schodku plánuje ruské vedení výrazně zvýšit objem státních půjček. Čisté výpůjčky mají vzrůst o více než čtvrtinu na pět bilionů rublů a v následujícím období až na 7,7 bilionu rublů. Celkový státní dluh by se tak měl zvýšit na 21,7 procenta hrubého domácího produktu. Tato úroveň překračuje hranici 20 procent, kterou ruské úřady dříve považovaly za bezpečnou mez.
Ruská vláda současně připravuje nová daňová opatření, která mají přinést dodatečné prostředky do státní pokladny. Zavedení mimořádné daně pro těžební, hutní a zlatokopecké společnosti by mělo ročně vynést přibližně 200 miliard rublů. Úřady dále plánují zvýšit maximální sazbu daně z příjmu fyzických osob u pasivních příjmů, jako jsou úroky z vkladů či dividendy, na 22 procent. Stejná sazba daně z přidané hodnoty se bude nově vztahovat také na nákupy ze zahraničních internetových obchodů.
Podle propočtů ekonoma Janise Klugeho z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti vynaložilo Rusko od počátku roku 2022 do poloviny roku 2026 na válku a související výdaje přibližně 57 bilionů rublů. Tato částka představuje zhruba 28 procent současného ruského hrubého domácího produktu, píše Kyiv Post.
Vydaná suma zároveň odpovídá více než třem dekádám financování celého ruského systému vysokoškolského vzdělávání. Pokud bude současné tempo výdajů pokračovat, mohou kumulativní válečné náklady do konce roku 2027 dosáhnout 74 bilionů rublů, tedy téměř 876 miliard dolarů. Tato celková částka by tak překročila hodnotu ruských zlatých a devizových rezerv, které činily zhruba 748,2 miliardy dolarů.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.