Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Rozmístění specialistů v zahraničí je součástí širší strategie Kyjeva, jejímž cílem je vyvíjet tlak na Moskvu v dalších oblastech. Podle zdrojů z ukrajinské vojenské rozvědky se z odborných znalostí v oblasti dronové války stal významný nástroj zahraniční politiky. Mimo Afriku vyslala Ukrajina týmy vojenských expertů také do nejméně pěti zemí Blízkého východu včetně Spojených arabských emirátů. Tamní síly učily sestřelovat bezpilotní letouny Šáhed íránské výroby výměnou za bezpečnostní dohody a dodávky munice.
V Mali jsou ukrajinští instruktoři napojeni na separatistickou skupinu známou jako Osvobozenecká fronta Azavadu, tvořenou převážně tuarežskými rebely. Ukrajinci se neúčastní přímých bojů v první linii, ale poskytují povstalcům výcvik, operační pomoc a dálkovou koordinaci. Operace dronů řídí ukrajinští specialisté ze základny prostřednictvím internetu a rádiového spojení na základě přísného rozkazu nadřízených. Po každé misi pak s místními bojovníky detailně rozebírají jejich postup, píše CNN.
Rusko se v posledních letech snaží upevnit svůj vliv v Sahelu a zaplnit bezpečnostní vakuum vzniklé po odchodu francouzských i dalších západních sil. Moskva původně využívala služeb soukromé Wagnerovy skupiny pod vedením Jevgenije Prigožina. Po jeho smrti v roce 2023 byly zbytky této struktury začleněny do oficiálních sil zvaných Africký sbor. Ruské jednotky poskytují podporu místním vojenským juntám výměnou za finanční hotovost a těžební práva.
Mise v Africe poskytuje ukrajinské armádě možnost testovat svou techniku a taktické postupy v extrémních klimatických podmínkách. Vysoké teploty a všudypřítomný prach vyžadují úpravu filtrů, chlazení i elektroniky bezpilotních prostředků. Válka v Sahelu má navíc odlišný charakter než intenzivní střety na Ukrajině, jelikož spočívá v manévrování na velkých územích a kladení léček. Zatímco Ukrajinci učí místní bojovníky moderní taktiku, sami se od nich učí přežít v pouštním prostředí.
Ukrajinští instruktoři pomohli tuarežským povstalcům při úspěšném převzetí strategického města Kidal v severním Mali na počátku tohoto roku. Společné útoky rebelů a spřízněných ozbrojených skupin donutily ruské jednotky k ústupu z tamní základny. Ruské ministerstvo obrany následně obvinilo Kyjev ze zapojení evropských a ukrajinských žoldnéřů do výcviku povstalců. Ke střetům došlo také v červenci 2024 u města Tinzaouaten, kde rebelové přepadli a zabili desítky wagnerovců.
Prohlášení mluvčího ukrajinské rozvědky Andriho Jusova o poskytnutí informací rebelům vyvolalo ostrou reakci vojenských vlád Mali, Nigeru a Burkiny Faso. Tyto státy následně podaly oficiální stížnost k Radě bezpečnosti OSN a obvinily Ukrajinu z podpory terorismu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Africký sbor působí v regionu plně v souladu se zákonem a na žádost legitimních vlád. Ukrajina jakákoliv obvinění z účasti na masakrech civilistů rezolutně odmítá.
Kromě vzdušných dronů nasazuje Ukrajina v zahraničí také operátory námořních bezpilotních plavidel. Od konce roku 2025 jsou ukrajinské jednotky přítomny v severozápadní Libyi, kde využívají mezinárodní vojenskou základnu v Misratě. Z tohoto místa podnikají útoky na takzvanou stínovou flotilu ruských ropných tankerů, které Moskva využívá k obcházení mezinárodních sankcí. Výměnou za možnost provozovat tyto operace poskytují ukrajinští specialisté výcvik místním libyjským silám.
Během libyjské mise došlo k incidentu, kdy se jeden z ukrajinských námořních dronů naložených výbušninami odchýlil z kurzu. Plavidlo bylo následně objeveno řeckými rybáři u ostrova Lefkada v západním Řecku. Událost vedla k oficiálnímu diplomatickému protestu ze strany Řecka, na který Kyjev reagoval omluvou. Ukrajinští představitelé zároveň upozornili, že situaci vyvolala ruská agrese a nelegální provoz ruské stínové flotily ve Středozemním moři.
Zapojení v zahraničních konfliktech zapadá do širší strategie Kyjeva zaměřené na oslabování ruských sil po celém světě. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta a bývalý šéf rozvědky Kyrylo Budanov již dříve veřejně deklaroval cíl zasahovat proti ruským zájmům kdekoliv na světě. Ve svém nedávném prohlášení ocenil práci ukrajinské vojenské rozvědky při ochraně národních zájmů od Ruska až po Afriku. Sami ukrajinští vojáci vnímají oslabení Ruska v zahraničí jako přímou pomoc domácímu válečnému úsilí.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.