Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Portugalsko a některé španělské regiony již podobné preventivní programy provozují a financují ze svých národních zdrojů. Fernandes však na neformálním setkání ministrů v Dublinu zdůraznil, že tato činnost přináší užitek celému společenství. Preventivní spásání totiž podle něj přímo přispívá ke snižování emisí uhlíku, které se uvolňují při katastrofálních požárech. Portugalský ministr proto žádá, aby unie na tyto aktivity poskytla prostředky z rozpočtu EU.
Diskuse o novém využití peněz přichází v době intenzivních vyjednávání o budoucím víceletém finančním rámci Evropské unie. Zatímco některé členské státy požadují snížení výdajů na tradiční oblasti, jako je zemědělství nebo kohezní politika, jižní země argumentují nutností adaptace na klimatické změny. Zástupci těchto států zdůrazňují, že podpora zemědělců úzce souvisí s ochranou životního prostředí a krajiny. Fernandes v této souvislosti připomněl, že zhruba 42 procent prostředků ze Společné zemědělské politiky již nyní směřuje na environmentální cíle.
Jako konkrétní zdroj financování tohoto programu navrhuje Portugalsko využít prostředky ze systému obchodování s emisními povolenkami. Fernandes argumentuje tím, že pokud unie poskytuje finanční podporu dopravnímu sektoru na snižování emisí, měly by být tyto fondy dostupné i pro civilní ochranu a spásání porostů. Zapojení těchto financí by podle něj představovalo účelné propojení ekologických cílů s praktickou ochranou území.
K otázce sucha a požárů se vyjadřují i další evropští představitelé v reakci na letošní extrémní letní počasí. Eurokomisař pro zemědělství a potravinářství Christophe Hansen vyjádřil naději, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámí nová opatření na ochranu farem před suchem ve svém nadcházejícím projevu o stavu Unie. Hansen zdůraznil potřebu zajistit dostatek vody jak pro hašení požárů, tak pro zavlažování polí v suchých obdobích.
Irský ministr zemědělství Martin Heydon, který aktuálně vede jednání na úrovni členských států, rovněž prosazuje začlenění zemědělství do chystaného rámce pro klimatickou odolnost. Španělský ministr zemědělství Luis Planas zase požaduje dodatečné unijní finance na zabezpečení farem před suchem. Planas v této souvislosti zmínil také využití nových plodin získaných pomocí genetických modifikací, jejichž povolené v červenci schválil Evropský parlament.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.