Extrémní počasí, jako jsou povodně, požáry, vlny veder či sucha, se v důsledku klimatických změn stává čím dál častějším a intenzivnějším jevem po celém světě. Přesto, jak vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Nature Climate Change, samotná zkušenost s těmito jevy obvykle nevede k výraznější podpoře klimatických opatření. Klíčem ke změně veřejného mínění je teprve jasné propojení těchto událostí s klimatickou změnou.
Studii vedla Viktoria Cologna z ETH Curych a mezi spoluautory byl i Omid Ghasemi z Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW Sydney), který výzkum popsal jako první takto rozsáhlou analýzu veřejného mínění v kombinaci s daty o klimatických katastrofách.
Výzkumný tým využil dvě hlavní datové sady. První byla globální anketa Trust in Science and Science-related Populism (TISP), do níž se zapojilo více než 70 000 lidí ze 68 zemí. Druhá databáze zahrnovala podrobné údaje o tom, kolik procent populace v jednotlivých zemích bylo každoročně zasaženo extrémním počasím, jako jsou sucha, záplavy, bouře, vlny veder nebo požáry.
Na základě těchto údajů zkoumali výzkumníci souvislost mezi vystavením extrémnímu počasí a mírou podpory konkrétních klimatických opatření – například daněmi na uhlík, podporou obnovitelných zdrojů, ochranou lesů či zlepšením veřejné dopravy.
Výsledky byly překvapivé. Většina lidí na světě sice byla v posledních desetiletích vystavena extrémnímu počasí, ale tato zkušenost sama o sobě nevedla k vyšší podpoře klimatických opatření. Jedinou mírnou výjimkou byly požáry, které vykazovaly slabou souvislost s větší podporou opatření. Tato souvislost však zmizela, jakmile byly do analýzy zahrnuty další faktory, jako je velikost země nebo obecné postoje ke změně klimatu.
Jinými slovy, samotné prožití klimatické katastrofy většinou nestačí k tomu, aby lidé změnili své politické postoje nebo chování.
Podstatným zjištěním bylo, že na podporu klimatických politik měla daleko větší vliv víra, že změna klimatu stojí za nárůstem extrémního počasí. Lidé, kteří vnímali tyto souvislosti silněji, mnohem častěji podporovali konkrétní opatření ke snižování emisí.
V průměru se lidé na světě domnívají, že klimatická změna zhoršila dopady extrémního počasí, a to hodnocením 3,8 z 5 bodů. Tento názor byl silný zejména v Latinské Americe, slabší naopak v části Afriky a severní Evropy.
Studie zároveň upozorňuje na to, že média často selhávají ve spojování klimatických katastrof s jejich skutečnými příčinami. Například v Austrálii se podle výzkumníků klima objevuje pouze v 1 % mediálních výstupů, přičemž většina z nich se zaměřuje na politiku nebo sociální dopady místo ekologických a vědeckých souvislostí.
Přírodní katastrofy se tak v médiích prezentují bez širšího kontextu. A pokud lidé nevnímají, že požár či povodeň souvisí s klimatickými změnami, chybí jim motivace podporovat politická řešení.
Průměrná podpora pro pět hlavních klimatických opatření v průzkumu dosáhla hodnoty 2,37 ze 3 bodů. Největší nadšení pro klimatická řešení panovalo v Jižní Asii, Africe, Americe a Oceánii, zatímco menší ochotu měly například Rusko, Česko nebo Etiopie.
Výzkumníci však upozorňují, že i když je celková podpora relativně vysoká, k přijetí skutečně ambiciózních a účinných opatření bude třeba ještě více veřejného tlaku a pochopení.
Zásadním poselstvím této studie je, že klimatická opatření nezískají větší podporu jen tím, že budou lidé trpět následky klimatické změny. K posunu v postojích je třeba, aby lidé chápali souvislosti a věděli, že extrémní počasí je důsledkem lidské činnosti a změny klimatu.
Bez tohoto propojení zůstane veřejná reakce slabá – a to může ztížit cestu k dosažení globálních klimatických cílů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
