Extrémní počasí, jako jsou povodně, požáry, vlny veder či sucha, se v důsledku klimatických změn stává čím dál častějším a intenzivnějším jevem po celém světě. Přesto, jak vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Nature Climate Change, samotná zkušenost s těmito jevy obvykle nevede k výraznější podpoře klimatických opatření. Klíčem ke změně veřejného mínění je teprve jasné propojení těchto událostí s klimatickou změnou.
Studii vedla Viktoria Cologna z ETH Curych a mezi spoluautory byl i Omid Ghasemi z Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW Sydney), který výzkum popsal jako první takto rozsáhlou analýzu veřejného mínění v kombinaci s daty o klimatických katastrofách.
Výzkumný tým využil dvě hlavní datové sady. První byla globální anketa Trust in Science and Science-related Populism (TISP), do níž se zapojilo více než 70 000 lidí ze 68 zemí. Druhá databáze zahrnovala podrobné údaje o tom, kolik procent populace v jednotlivých zemích bylo každoročně zasaženo extrémním počasím, jako jsou sucha, záplavy, bouře, vlny veder nebo požáry.
Na základě těchto údajů zkoumali výzkumníci souvislost mezi vystavením extrémnímu počasí a mírou podpory konkrétních klimatických opatření – například daněmi na uhlík, podporou obnovitelných zdrojů, ochranou lesů či zlepšením veřejné dopravy.
Výsledky byly překvapivé. Většina lidí na světě sice byla v posledních desetiletích vystavena extrémnímu počasí, ale tato zkušenost sama o sobě nevedla k vyšší podpoře klimatických opatření. Jedinou mírnou výjimkou byly požáry, které vykazovaly slabou souvislost s větší podporou opatření. Tato souvislost však zmizela, jakmile byly do analýzy zahrnuty další faktory, jako je velikost země nebo obecné postoje ke změně klimatu.
Jinými slovy, samotné prožití klimatické katastrofy většinou nestačí k tomu, aby lidé změnili své politické postoje nebo chování.
Podstatným zjištěním bylo, že na podporu klimatických politik měla daleko větší vliv víra, že změna klimatu stojí za nárůstem extrémního počasí. Lidé, kteří vnímali tyto souvislosti silněji, mnohem častěji podporovali konkrétní opatření ke snižování emisí.
V průměru se lidé na světě domnívají, že klimatická změna zhoršila dopady extrémního počasí, a to hodnocením 3,8 z 5 bodů. Tento názor byl silný zejména v Latinské Americe, slabší naopak v části Afriky a severní Evropy.
Studie zároveň upozorňuje na to, že média často selhávají ve spojování klimatických katastrof s jejich skutečnými příčinami. Například v Austrálii se podle výzkumníků klima objevuje pouze v 1 % mediálních výstupů, přičemž většina z nich se zaměřuje na politiku nebo sociální dopady místo ekologických a vědeckých souvislostí.
Přírodní katastrofy se tak v médiích prezentují bez širšího kontextu. A pokud lidé nevnímají, že požár či povodeň souvisí s klimatickými změnami, chybí jim motivace podporovat politická řešení.
Průměrná podpora pro pět hlavních klimatických opatření v průzkumu dosáhla hodnoty 2,37 ze 3 bodů. Největší nadšení pro klimatická řešení panovalo v Jižní Asii, Africe, Americe a Oceánii, zatímco menší ochotu měly například Rusko, Česko nebo Etiopie.
Výzkumníci však upozorňují, že i když je celková podpora relativně vysoká, k přijetí skutečně ambiciózních a účinných opatření bude třeba ještě více veřejného tlaku a pochopení.
Zásadním poselstvím této studie je, že klimatická opatření nezískají větší podporu jen tím, že budou lidé trpět následky klimatické změny. K posunu v postojích je třeba, aby lidé chápali souvislosti a věděli, že extrémní počasí je důsledkem lidské činnosti a změny klimatu.
Bez tohoto propojení zůstane veřejná reakce slabá – a to může ztížit cestu k dosažení globálních klimatických cílů.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
