Extrémní počasí, jako jsou povodně, požáry, vlny veder či sucha, se v důsledku klimatických změn stává čím dál častějším a intenzivnějším jevem po celém světě. Přesto, jak vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Nature Climate Change, samotná zkušenost s těmito jevy obvykle nevede k výraznější podpoře klimatických opatření. Klíčem ke změně veřejného mínění je teprve jasné propojení těchto událostí s klimatickou změnou.
Studii vedla Viktoria Cologna z ETH Curych a mezi spoluautory byl i Omid Ghasemi z Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW Sydney), který výzkum popsal jako první takto rozsáhlou analýzu veřejného mínění v kombinaci s daty o klimatických katastrofách.
Výzkumný tým využil dvě hlavní datové sady. První byla globální anketa Trust in Science and Science-related Populism (TISP), do níž se zapojilo více než 70 000 lidí ze 68 zemí. Druhá databáze zahrnovala podrobné údaje o tom, kolik procent populace v jednotlivých zemích bylo každoročně zasaženo extrémním počasím, jako jsou sucha, záplavy, bouře, vlny veder nebo požáry.
Na základě těchto údajů zkoumali výzkumníci souvislost mezi vystavením extrémnímu počasí a mírou podpory konkrétních klimatických opatření – například daněmi na uhlík, podporou obnovitelných zdrojů, ochranou lesů či zlepšením veřejné dopravy.
Výsledky byly překvapivé. Většina lidí na světě sice byla v posledních desetiletích vystavena extrémnímu počasí, ale tato zkušenost sama o sobě nevedla k vyšší podpoře klimatických opatření. Jedinou mírnou výjimkou byly požáry, které vykazovaly slabou souvislost s větší podporou opatření. Tato souvislost však zmizela, jakmile byly do analýzy zahrnuty další faktory, jako je velikost země nebo obecné postoje ke změně klimatu.
Jinými slovy, samotné prožití klimatické katastrofy většinou nestačí k tomu, aby lidé změnili své politické postoje nebo chování.
Podstatným zjištěním bylo, že na podporu klimatických politik měla daleko větší vliv víra, že změna klimatu stojí za nárůstem extrémního počasí. Lidé, kteří vnímali tyto souvislosti silněji, mnohem častěji podporovali konkrétní opatření ke snižování emisí.
V průměru se lidé na světě domnívají, že klimatická změna zhoršila dopady extrémního počasí, a to hodnocením 3,8 z 5 bodů. Tento názor byl silný zejména v Latinské Americe, slabší naopak v části Afriky a severní Evropy.
Studie zároveň upozorňuje na to, že média často selhávají ve spojování klimatických katastrof s jejich skutečnými příčinami. Například v Austrálii se podle výzkumníků klima objevuje pouze v 1 % mediálních výstupů, přičemž většina z nich se zaměřuje na politiku nebo sociální dopady místo ekologických a vědeckých souvislostí.
Přírodní katastrofy se tak v médiích prezentují bez širšího kontextu. A pokud lidé nevnímají, že požár či povodeň souvisí s klimatickými změnami, chybí jim motivace podporovat politická řešení.
Průměrná podpora pro pět hlavních klimatických opatření v průzkumu dosáhla hodnoty 2,37 ze 3 bodů. Největší nadšení pro klimatická řešení panovalo v Jižní Asii, Africe, Americe a Oceánii, zatímco menší ochotu měly například Rusko, Česko nebo Etiopie.
Výzkumníci však upozorňují, že i když je celková podpora relativně vysoká, k přijetí skutečně ambiciózních a účinných opatření bude třeba ještě více veřejného tlaku a pochopení.
Zásadním poselstvím této studie je, že klimatická opatření nezískají větší podporu jen tím, že budou lidé trpět následky klimatické změny. K posunu v postojích je třeba, aby lidé chápali souvislosti a věděli, že extrémní počasí je důsledkem lidské činnosti a změny klimatu.
Bez tohoto propojení zůstane veřejná reakce slabá – a to může ztížit cestu k dosažení globálních klimatických cílů.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
