Extrémní počasí, jako jsou povodně, požáry, vlny veder či sucha, se v důsledku klimatických změn stává čím dál častějším a intenzivnějším jevem po celém světě. Přesto, jak vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Nature Climate Change, samotná zkušenost s těmito jevy obvykle nevede k výraznější podpoře klimatických opatření. Klíčem ke změně veřejného mínění je teprve jasné propojení těchto událostí s klimatickou změnou.
Studii vedla Viktoria Cologna z ETH Curych a mezi spoluautory byl i Omid Ghasemi z Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW Sydney), který výzkum popsal jako první takto rozsáhlou analýzu veřejného mínění v kombinaci s daty o klimatických katastrofách.
Výzkumný tým využil dvě hlavní datové sady. První byla globální anketa Trust in Science and Science-related Populism (TISP), do níž se zapojilo více než 70 000 lidí ze 68 zemí. Druhá databáze zahrnovala podrobné údaje o tom, kolik procent populace v jednotlivých zemích bylo každoročně zasaženo extrémním počasím, jako jsou sucha, záplavy, bouře, vlny veder nebo požáry.
Na základě těchto údajů zkoumali výzkumníci souvislost mezi vystavením extrémnímu počasí a mírou podpory konkrétních klimatických opatření – například daněmi na uhlík, podporou obnovitelných zdrojů, ochranou lesů či zlepšením veřejné dopravy.
Výsledky byly překvapivé. Většina lidí na světě sice byla v posledních desetiletích vystavena extrémnímu počasí, ale tato zkušenost sama o sobě nevedla k vyšší podpoře klimatických opatření. Jedinou mírnou výjimkou byly požáry, které vykazovaly slabou souvislost s větší podporou opatření. Tato souvislost však zmizela, jakmile byly do analýzy zahrnuty další faktory, jako je velikost země nebo obecné postoje ke změně klimatu.
Jinými slovy, samotné prožití klimatické katastrofy většinou nestačí k tomu, aby lidé změnili své politické postoje nebo chování.
Podstatným zjištěním bylo, že na podporu klimatických politik měla daleko větší vliv víra, že změna klimatu stojí za nárůstem extrémního počasí. Lidé, kteří vnímali tyto souvislosti silněji, mnohem častěji podporovali konkrétní opatření ke snižování emisí.
V průměru se lidé na světě domnívají, že klimatická změna zhoršila dopady extrémního počasí, a to hodnocením 3,8 z 5 bodů. Tento názor byl silný zejména v Latinské Americe, slabší naopak v části Afriky a severní Evropy.
Studie zároveň upozorňuje na to, že média často selhávají ve spojování klimatických katastrof s jejich skutečnými příčinami. Například v Austrálii se podle výzkumníků klima objevuje pouze v 1 % mediálních výstupů, přičemž většina z nich se zaměřuje na politiku nebo sociální dopady místo ekologických a vědeckých souvislostí.
Přírodní katastrofy se tak v médiích prezentují bez širšího kontextu. A pokud lidé nevnímají, že požár či povodeň souvisí s klimatickými změnami, chybí jim motivace podporovat politická řešení.
Průměrná podpora pro pět hlavních klimatických opatření v průzkumu dosáhla hodnoty 2,37 ze 3 bodů. Největší nadšení pro klimatická řešení panovalo v Jižní Asii, Africe, Americe a Oceánii, zatímco menší ochotu měly například Rusko, Česko nebo Etiopie.
Výzkumníci však upozorňují, že i když je celková podpora relativně vysoká, k přijetí skutečně ambiciózních a účinných opatření bude třeba ještě více veřejného tlaku a pochopení.
Zásadním poselstvím této studie je, že klimatická opatření nezískají větší podporu jen tím, že budou lidé trpět následky klimatické změny. K posunu v postojích je třeba, aby lidé chápali souvislosti a věděli, že extrémní počasí je důsledkem lidské činnosti a změny klimatu.
Bez tohoto propojení zůstane veřejná reakce slabá – a to může ztížit cestu k dosažení globálních klimatických cílů.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
