Extrémní počasí, jako jsou povodně, požáry, vlny veder či sucha, se v důsledku klimatických změn stává čím dál častějším a intenzivnějším jevem po celém světě. Přesto, jak vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Nature Climate Change, samotná zkušenost s těmito jevy obvykle nevede k výraznější podpoře klimatických opatření. Klíčem ke změně veřejného mínění je teprve jasné propojení těchto událostí s klimatickou změnou.
Studii vedla Viktoria Cologna z ETH Curych a mezi spoluautory byl i Omid Ghasemi z Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW Sydney), který výzkum popsal jako první takto rozsáhlou analýzu veřejného mínění v kombinaci s daty o klimatických katastrofách.
Výzkumný tým využil dvě hlavní datové sady. První byla globální anketa Trust in Science and Science-related Populism (TISP), do níž se zapojilo více než 70 000 lidí ze 68 zemí. Druhá databáze zahrnovala podrobné údaje o tom, kolik procent populace v jednotlivých zemích bylo každoročně zasaženo extrémním počasím, jako jsou sucha, záplavy, bouře, vlny veder nebo požáry.
Na základě těchto údajů zkoumali výzkumníci souvislost mezi vystavením extrémnímu počasí a mírou podpory konkrétních klimatických opatření – například daněmi na uhlík, podporou obnovitelných zdrojů, ochranou lesů či zlepšením veřejné dopravy.
Výsledky byly překvapivé. Většina lidí na světě sice byla v posledních desetiletích vystavena extrémnímu počasí, ale tato zkušenost sama o sobě nevedla k vyšší podpoře klimatických opatření. Jedinou mírnou výjimkou byly požáry, které vykazovaly slabou souvislost s větší podporou opatření. Tato souvislost však zmizela, jakmile byly do analýzy zahrnuty další faktory, jako je velikost země nebo obecné postoje ke změně klimatu.
Jinými slovy, samotné prožití klimatické katastrofy většinou nestačí k tomu, aby lidé změnili své politické postoje nebo chování.
Podstatným zjištěním bylo, že na podporu klimatických politik měla daleko větší vliv víra, že změna klimatu stojí za nárůstem extrémního počasí. Lidé, kteří vnímali tyto souvislosti silněji, mnohem častěji podporovali konkrétní opatření ke snižování emisí.
V průměru se lidé na světě domnívají, že klimatická změna zhoršila dopady extrémního počasí, a to hodnocením 3,8 z 5 bodů. Tento názor byl silný zejména v Latinské Americe, slabší naopak v části Afriky a severní Evropy.
Studie zároveň upozorňuje na to, že média často selhávají ve spojování klimatických katastrof s jejich skutečnými příčinami. Například v Austrálii se podle výzkumníků klima objevuje pouze v 1 % mediálních výstupů, přičemž většina z nich se zaměřuje na politiku nebo sociální dopady místo ekologických a vědeckých souvislostí.
Přírodní katastrofy se tak v médiích prezentují bez širšího kontextu. A pokud lidé nevnímají, že požár či povodeň souvisí s klimatickými změnami, chybí jim motivace podporovat politická řešení.
Průměrná podpora pro pět hlavních klimatických opatření v průzkumu dosáhla hodnoty 2,37 ze 3 bodů. Největší nadšení pro klimatická řešení panovalo v Jižní Asii, Africe, Americe a Oceánii, zatímco menší ochotu měly například Rusko, Česko nebo Etiopie.
Výzkumníci však upozorňují, že i když je celková podpora relativně vysoká, k přijetí skutečně ambiciózních a účinných opatření bude třeba ještě více veřejného tlaku a pochopení.
Zásadním poselstvím této studie je, že klimatická opatření nezískají větší podporu jen tím, že budou lidé trpět následky klimatické změny. K posunu v postojích je třeba, aby lidé chápali souvislosti a věděli, že extrémní počasí je důsledkem lidské činnosti a změny klimatu.
Bez tohoto propojení zůstane veřejná reakce slabá – a to může ztížit cestu k dosažení globálních klimatických cílů.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
