Svět se stále nachází na cestě ke katastrofickému zvýšení teploty o 2,6 °C, přičemž státy nepředložily dostatečně silné klimatické závazky, a emise z fosilních paliv dosáhly rekordního maxima, jak zjistily dvě hlavní zprávy. Podle aktuálního hodnocení Climate Action Tracker vlády ani letos, již čtvrtý rok po sobě, nezvládly svými novými plány na snížení emisí, předloženými pro klimatická jednání COP30 v Brazílii, odvrátit nebezpečné globální oteplování. Očekává se, že do konce století se planeta oteplí o 2,6 °C oproti předindustriální éře, což je stejná předpověď jako loni.
Tato úroveň oteplení lehce překračuje limity stanovené Pařížskou klimatickou dohodou, ke které se zavázaly všechny země. Důsledkem by byla katastrofální nová éra extrémního počasí a vážných obtíží po celém světě. Samostatná zpráva zjistila, že emise z fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou klimatické krize, letos vzrostou o přibližně jedno procento a dosáhnou rekordní výše. Dobrou zprávou však je, že tempo růstu se v posledních letech snížilo na méně než polovinu.
V uplynulém desetiletí rostly emise z uhlí, ropy a plynu ročně o 0,8 %, ve srovnání s 2,0 % ročně v předchozím desetiletí. Rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie se už téměř vyrovná ročnímu nárůstu celosvětové poptávky po energii, ovšem zatím ji nepřekonalo. Generální ředitel společnosti Climate Analytics Bill Hare uvedl, že svět oteplený o 2,6 °C by znamenal globální katastrofu a pravděpodobně by spustil hlavní „body zvratu“.
Tyto body zvratu by mohly vést ke kolapsu klíčové cirkulace Atlantského oceánu, ztrátě korálových útesů, dlouhodobému zhoršení stavu ledových příkrovů a přeměně amazonského deštného pralesa na savanu. Dále by to znamenalo konec zemědělství v Evropě, včetně Spojeného království, sucha a selhání monzunů v Asii a Africe, a v neposlední řadě také smrtící horko a vlhkost. Dle Harea je proto nezbytné tomuto scénáři zabránit.
Od průmyslové revoluce se svět již oteplil o přibližně 1,3 °C v důsledku odlesňování a spalování fosilních paliv. Tato situace už rozpoutala silnější bouře, lesní požáry, sucha a další pohromy. Pařížská dohoda, podepsaná v roce 2016, vyžaduje, aby státy pravidelně aktualizovaly své plány na snížení emisí, takzvané národně stanovené příspěvky neboli NDCs.
Nové NDCs se očekávaly pro toto kolo klimatických jednání OSN, které probíhá v Belému v Brazílii. Aktualizovalo je však pouze zhruba 100 zemí, přičemž navrhované škrty jsou stále zcela nedostatečné k řešení klimatické krize. Podle scénáře zohledňujícího cíle čistých nulových emisí zemí i NDCs se vyhlídky mírně zhoršily. Globální oteplení se posunulo z 2,1 °C na 2,2 °C do konce století, což je z velké části způsobeno odstoupením USA od Pařížské dohody.
Donald Trump označil klimatickou krizi za „podvod“, zrušil klimatické politiky doma a prosazuje větší těžbu ropy a plynu v Americe i v zámoří. Spojené státy poprvé neposlaly na summit COP žádnou delegaci. I když je tempo globálního oteplování stále nebezpečně vysoké, očekávané úrovně od Pařížské dohody poklesly – tehdy se očekávalo oteplení o 3,6 °C do roku 2100. K tomuto zlepšení došlo díky rychlému nasazení čisté energie a poklesu používání uhlí, nejšpinavějšího z fosilních paliv.
Současné hodnocení Global Carbon Project (GCP) však potvrzuje, že emise z fosilních paliv mají v roce 2025 stále stoupnout o zhruba jedno procento. Nové analýzy také ukazují na znepokojivé oslabení přirozených propadů uhlíku na planetě. Vědci uvedli, že kombinované účinky globálního oteplování a kácení stromů proměnily tropické lesy v jihovýchodní Asii a ve velké části Jižní Ameriky z celkových pohlcovačů CO2 na zdroje tohoto plynu, který otepluje klima.
Na COP28 v Dubaji v roce 2023 došlo k celosvětové dohodě o „přechodu od“ fosilních paliv, nicméně tato otázka je na jednáních OSN neustále sporná. Skupina G77 národů plus Čína, představující přibližně 80 % světové populace, oznámila podporu dohodnutého procesu na COP30, který má podpořit spravedlivý přechod od fosilních paliv. Ostatní země, jako je Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Spojené království a EU, jej ale nepodpořily.
Brazílie založila investiční fond pro boj proti odlesňování, ale mnoho zemí, včetně Spojeného království, se k němu nepřipojilo. Bývalý americký viceprezident Al Gore prohlásil, že je „doslova šílené, že dovolujeme, aby to [globální oteplování] pokračovalo“. Poukázal na to, že je třeba se přizpůsobit a zároveň zmírňovat dopady, ale je nutné být realistický. Pokud budeme i nadále používat oblohu jako otevřenou stoku, bude velmi obtížné se některým věcem přizpůsobit.
Profesorka Corinne Le Quéré z University of East Anglia, jedna ze 130 vědců GCP, konstatovala, že zatím nejsme v situaci, kdy by emise klesaly tak rychle, jak je potřeba. Zároveň ale rostou mnohem pomaleji než dříve, a to díky mimořádnému růstu obnovitelné energie. Je zjevné, že klimatická politika a opatření fungují – jsme schopni globálně tyto křivky ohýbat. Zmínila, že 35 zemí, které představují čtvrtinu globálního HDP, má nyní rostoucí ekonomiky, ale klesající emise.
Tato situace platí již několik let pro Evropu a USA, ale nově se k nim připojily Austrálie, Jordánsko, Jižní Korea a další státy. Zpráva předpovídá, že úroveň CO2 v atmosféře dosáhne v roce 2025 425 ppm (částic na milion), ve srovnání s 280 ppm v předindustriální éře. Kdyby propady uhlíku nebyly oslabeny, byla by hodnota o 8 ppm nižší. Projekce GCP pro rok 2025 se zakládá na měsíčních datech do září a osvědčila se jako přesná v předchozích devatenácti výročních zprávách. Romain Ioualalen z organizace Oil Change International vyzval země na Cop30, aby zdvojnásobily úsilí v oblasti obnovitelné energie a začaly plánovat urychlené postupné ukončení výroby a používání fosilních paliv.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
