Svět se stále nachází na cestě ke katastrofickému zvýšení teploty o 2,6 °C, přičemž státy nepředložily dostatečně silné klimatické závazky, a emise z fosilních paliv dosáhly rekordního maxima, jak zjistily dvě hlavní zprávy. Podle aktuálního hodnocení Climate Action Tracker vlády ani letos, již čtvrtý rok po sobě, nezvládly svými novými plány na snížení emisí, předloženými pro klimatická jednání COP30 v Brazílii, odvrátit nebezpečné globální oteplování. Očekává se, že do konce století se planeta oteplí o 2,6 °C oproti předindustriální éře, což je stejná předpověď jako loni.
Tato úroveň oteplení lehce překračuje limity stanovené Pařížskou klimatickou dohodou, ke které se zavázaly všechny země. Důsledkem by byla katastrofální nová éra extrémního počasí a vážných obtíží po celém světě. Samostatná zpráva zjistila, že emise z fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou klimatické krize, letos vzrostou o přibližně jedno procento a dosáhnou rekordní výše. Dobrou zprávou však je, že tempo růstu se v posledních letech snížilo na méně než polovinu.
V uplynulém desetiletí rostly emise z uhlí, ropy a plynu ročně o 0,8 %, ve srovnání s 2,0 % ročně v předchozím desetiletí. Rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie se už téměř vyrovná ročnímu nárůstu celosvětové poptávky po energii, ovšem zatím ji nepřekonalo. Generální ředitel společnosti Climate Analytics Bill Hare uvedl, že svět oteplený o 2,6 °C by znamenal globální katastrofu a pravděpodobně by spustil hlavní „body zvratu“.
Tyto body zvratu by mohly vést ke kolapsu klíčové cirkulace Atlantského oceánu, ztrátě korálových útesů, dlouhodobému zhoršení stavu ledových příkrovů a přeměně amazonského deštného pralesa na savanu. Dále by to znamenalo konec zemědělství v Evropě, včetně Spojeného království, sucha a selhání monzunů v Asii a Africe, a v neposlední řadě také smrtící horko a vlhkost. Dle Harea je proto nezbytné tomuto scénáři zabránit.
Od průmyslové revoluce se svět již oteplil o přibližně 1,3 °C v důsledku odlesňování a spalování fosilních paliv. Tato situace už rozpoutala silnější bouře, lesní požáry, sucha a další pohromy. Pařížská dohoda, podepsaná v roce 2016, vyžaduje, aby státy pravidelně aktualizovaly své plány na snížení emisí, takzvané národně stanovené příspěvky neboli NDCs.
Nové NDCs se očekávaly pro toto kolo klimatických jednání OSN, které probíhá v Belému v Brazílii. Aktualizovalo je však pouze zhruba 100 zemí, přičemž navrhované škrty jsou stále zcela nedostatečné k řešení klimatické krize. Podle scénáře zohledňujícího cíle čistých nulových emisí zemí i NDCs se vyhlídky mírně zhoršily. Globální oteplení se posunulo z 2,1 °C na 2,2 °C do konce století, což je z velké části způsobeno odstoupením USA od Pařížské dohody.
Donald Trump označil klimatickou krizi za „podvod“, zrušil klimatické politiky doma a prosazuje větší těžbu ropy a plynu v Americe i v zámoří. Spojené státy poprvé neposlaly na summit COP žádnou delegaci. I když je tempo globálního oteplování stále nebezpečně vysoké, očekávané úrovně od Pařížské dohody poklesly – tehdy se očekávalo oteplení o 3,6 °C do roku 2100. K tomuto zlepšení došlo díky rychlému nasazení čisté energie a poklesu používání uhlí, nejšpinavějšího z fosilních paliv.
Současné hodnocení Global Carbon Project (GCP) však potvrzuje, že emise z fosilních paliv mají v roce 2025 stále stoupnout o zhruba jedno procento. Nové analýzy také ukazují na znepokojivé oslabení přirozených propadů uhlíku na planetě. Vědci uvedli, že kombinované účinky globálního oteplování a kácení stromů proměnily tropické lesy v jihovýchodní Asii a ve velké části Jižní Ameriky z celkových pohlcovačů CO2 na zdroje tohoto plynu, který otepluje klima.
Na COP28 v Dubaji v roce 2023 došlo k celosvětové dohodě o „přechodu od“ fosilních paliv, nicméně tato otázka je na jednáních OSN neustále sporná. Skupina G77 národů plus Čína, představující přibližně 80 % světové populace, oznámila podporu dohodnutého procesu na COP30, který má podpořit spravedlivý přechod od fosilních paliv. Ostatní země, jako je Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Spojené království a EU, jej ale nepodpořily.
Brazílie založila investiční fond pro boj proti odlesňování, ale mnoho zemí, včetně Spojeného království, se k němu nepřipojilo. Bývalý americký viceprezident Al Gore prohlásil, že je „doslova šílené, že dovolujeme, aby to [globální oteplování] pokračovalo“. Poukázal na to, že je třeba se přizpůsobit a zároveň zmírňovat dopady, ale je nutné být realistický. Pokud budeme i nadále používat oblohu jako otevřenou stoku, bude velmi obtížné se některým věcem přizpůsobit.
Profesorka Corinne Le Quéré z University of East Anglia, jedna ze 130 vědců GCP, konstatovala, že zatím nejsme v situaci, kdy by emise klesaly tak rychle, jak je potřeba. Zároveň ale rostou mnohem pomaleji než dříve, a to díky mimořádnému růstu obnovitelné energie. Je zjevné, že klimatická politika a opatření fungují – jsme schopni globálně tyto křivky ohýbat. Zmínila, že 35 zemí, které představují čtvrtinu globálního HDP, má nyní rostoucí ekonomiky, ale klesající emise.
Tato situace platí již několik let pro Evropu a USA, ale nově se k nim připojily Austrálie, Jordánsko, Jižní Korea a další státy. Zpráva předpovídá, že úroveň CO2 v atmosféře dosáhne v roce 2025 425 ppm (částic na milion), ve srovnání s 280 ppm v předindustriální éře. Kdyby propady uhlíku nebyly oslabeny, byla by hodnota o 8 ppm nižší. Projekce GCP pro rok 2025 se zakládá na měsíčních datech do září a osvědčila se jako přesná v předchozích devatenácti výročních zprávách. Romain Ioualalen z organizace Oil Change International vyzval země na Cop30, aby zdvojnásobily úsilí v oblasti obnovitelné energie a začaly plánovat urychlené postupné ukončení výroby a používání fosilních paliv.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
