Svět se stále nachází na cestě ke katastrofickému zvýšení teploty o 2,6 °C, přičemž státy nepředložily dostatečně silné klimatické závazky, a emise z fosilních paliv dosáhly rekordního maxima, jak zjistily dvě hlavní zprávy. Podle aktuálního hodnocení Climate Action Tracker vlády ani letos, již čtvrtý rok po sobě, nezvládly svými novými plány na snížení emisí, předloženými pro klimatická jednání COP30 v Brazílii, odvrátit nebezpečné globální oteplování. Očekává se, že do konce století se planeta oteplí o 2,6 °C oproti předindustriální éře, což je stejná předpověď jako loni.
Tato úroveň oteplení lehce překračuje limity stanovené Pařížskou klimatickou dohodou, ke které se zavázaly všechny země. Důsledkem by byla katastrofální nová éra extrémního počasí a vážných obtíží po celém světě. Samostatná zpráva zjistila, že emise z fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou klimatické krize, letos vzrostou o přibližně jedno procento a dosáhnou rekordní výše. Dobrou zprávou však je, že tempo růstu se v posledních letech snížilo na méně než polovinu.
V uplynulém desetiletí rostly emise z uhlí, ropy a plynu ročně o 0,8 %, ve srovnání s 2,0 % ročně v předchozím desetiletí. Rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie se už téměř vyrovná ročnímu nárůstu celosvětové poptávky po energii, ovšem zatím ji nepřekonalo. Generální ředitel společnosti Climate Analytics Bill Hare uvedl, že svět oteplený o 2,6 °C by znamenal globální katastrofu a pravděpodobně by spustil hlavní „body zvratu“.
Tyto body zvratu by mohly vést ke kolapsu klíčové cirkulace Atlantského oceánu, ztrátě korálových útesů, dlouhodobému zhoršení stavu ledových příkrovů a přeměně amazonského deštného pralesa na savanu. Dále by to znamenalo konec zemědělství v Evropě, včetně Spojeného království, sucha a selhání monzunů v Asii a Africe, a v neposlední řadě také smrtící horko a vlhkost. Dle Harea je proto nezbytné tomuto scénáři zabránit.
Od průmyslové revoluce se svět již oteplil o přibližně 1,3 °C v důsledku odlesňování a spalování fosilních paliv. Tato situace už rozpoutala silnější bouře, lesní požáry, sucha a další pohromy. Pařížská dohoda, podepsaná v roce 2016, vyžaduje, aby státy pravidelně aktualizovaly své plány na snížení emisí, takzvané národně stanovené příspěvky neboli NDCs.
Nové NDCs se očekávaly pro toto kolo klimatických jednání OSN, které probíhá v Belému v Brazílii. Aktualizovalo je však pouze zhruba 100 zemí, přičemž navrhované škrty jsou stále zcela nedostatečné k řešení klimatické krize. Podle scénáře zohledňujícího cíle čistých nulových emisí zemí i NDCs se vyhlídky mírně zhoršily. Globální oteplení se posunulo z 2,1 °C na 2,2 °C do konce století, což je z velké části způsobeno odstoupením USA od Pařížské dohody.
Donald Trump označil klimatickou krizi za „podvod“, zrušil klimatické politiky doma a prosazuje větší těžbu ropy a plynu v Americe i v zámoří. Spojené státy poprvé neposlaly na summit COP žádnou delegaci. I když je tempo globálního oteplování stále nebezpečně vysoké, očekávané úrovně od Pařížské dohody poklesly – tehdy se očekávalo oteplení o 3,6 °C do roku 2100. K tomuto zlepšení došlo díky rychlému nasazení čisté energie a poklesu používání uhlí, nejšpinavějšího z fosilních paliv.
Současné hodnocení Global Carbon Project (GCP) však potvrzuje, že emise z fosilních paliv mají v roce 2025 stále stoupnout o zhruba jedno procento. Nové analýzy také ukazují na znepokojivé oslabení přirozených propadů uhlíku na planetě. Vědci uvedli, že kombinované účinky globálního oteplování a kácení stromů proměnily tropické lesy v jihovýchodní Asii a ve velké části Jižní Ameriky z celkových pohlcovačů CO2 na zdroje tohoto plynu, který otepluje klima.
Na COP28 v Dubaji v roce 2023 došlo k celosvětové dohodě o „přechodu od“ fosilních paliv, nicméně tato otázka je na jednáních OSN neustále sporná. Skupina G77 národů plus Čína, představující přibližně 80 % světové populace, oznámila podporu dohodnutého procesu na COP30, který má podpořit spravedlivý přechod od fosilních paliv. Ostatní země, jako je Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Spojené království a EU, jej ale nepodpořily.
Brazílie založila investiční fond pro boj proti odlesňování, ale mnoho zemí, včetně Spojeného království, se k němu nepřipojilo. Bývalý americký viceprezident Al Gore prohlásil, že je „doslova šílené, že dovolujeme, aby to [globální oteplování] pokračovalo“. Poukázal na to, že je třeba se přizpůsobit a zároveň zmírňovat dopady, ale je nutné být realistický. Pokud budeme i nadále používat oblohu jako otevřenou stoku, bude velmi obtížné se některým věcem přizpůsobit.
Profesorka Corinne Le Quéré z University of East Anglia, jedna ze 130 vědců GCP, konstatovala, že zatím nejsme v situaci, kdy by emise klesaly tak rychle, jak je potřeba. Zároveň ale rostou mnohem pomaleji než dříve, a to díky mimořádnému růstu obnovitelné energie. Je zjevné, že klimatická politika a opatření fungují – jsme schopni globálně tyto křivky ohýbat. Zmínila, že 35 zemí, které představují čtvrtinu globálního HDP, má nyní rostoucí ekonomiky, ale klesající emise.
Tato situace platí již několik let pro Evropu a USA, ale nově se k nim připojily Austrálie, Jordánsko, Jižní Korea a další státy. Zpráva předpovídá, že úroveň CO2 v atmosféře dosáhne v roce 2025 425 ppm (částic na milion), ve srovnání s 280 ppm v předindustriální éře. Kdyby propady uhlíku nebyly oslabeny, byla by hodnota o 8 ppm nižší. Projekce GCP pro rok 2025 se zakládá na měsíčních datech do září a osvědčila se jako přesná v předchozích devatenácti výročních zprávách. Romain Ioualalen z organizace Oil Change International vyzval země na Cop30, aby zdvojnásobily úsilí v oblasti obnovitelné energie a začaly plánovat urychlené postupné ukončení výroby a používání fosilních paliv.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
