Svět se stále nachází na cestě ke katastrofickému zvýšení teploty o 2,6 °C, přičemž státy nepředložily dostatečně silné klimatické závazky, a emise z fosilních paliv dosáhly rekordního maxima, jak zjistily dvě hlavní zprávy. Podle aktuálního hodnocení Climate Action Tracker vlády ani letos, již čtvrtý rok po sobě, nezvládly svými novými plány na snížení emisí, předloženými pro klimatická jednání COP30 v Brazílii, odvrátit nebezpečné globální oteplování. Očekává se, že do konce století se planeta oteplí o 2,6 °C oproti předindustriální éře, což je stejná předpověď jako loni.
Tato úroveň oteplení lehce překračuje limity stanovené Pařížskou klimatickou dohodou, ke které se zavázaly všechny země. Důsledkem by byla katastrofální nová éra extrémního počasí a vážných obtíží po celém světě. Samostatná zpráva zjistila, že emise z fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou klimatické krize, letos vzrostou o přibližně jedno procento a dosáhnou rekordní výše. Dobrou zprávou však je, že tempo růstu se v posledních letech snížilo na méně než polovinu.
V uplynulém desetiletí rostly emise z uhlí, ropy a plynu ročně o 0,8 %, ve srovnání s 2,0 % ročně v předchozím desetiletí. Rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie se už téměř vyrovná ročnímu nárůstu celosvětové poptávky po energii, ovšem zatím ji nepřekonalo. Generální ředitel společnosti Climate Analytics Bill Hare uvedl, že svět oteplený o 2,6 °C by znamenal globální katastrofu a pravděpodobně by spustil hlavní „body zvratu“.
Tyto body zvratu by mohly vést ke kolapsu klíčové cirkulace Atlantského oceánu, ztrátě korálových útesů, dlouhodobému zhoršení stavu ledových příkrovů a přeměně amazonského deštného pralesa na savanu. Dále by to znamenalo konec zemědělství v Evropě, včetně Spojeného království, sucha a selhání monzunů v Asii a Africe, a v neposlední řadě také smrtící horko a vlhkost. Dle Harea je proto nezbytné tomuto scénáři zabránit.
Od průmyslové revoluce se svět již oteplil o přibližně 1,3 °C v důsledku odlesňování a spalování fosilních paliv. Tato situace už rozpoutala silnější bouře, lesní požáry, sucha a další pohromy. Pařížská dohoda, podepsaná v roce 2016, vyžaduje, aby státy pravidelně aktualizovaly své plány na snížení emisí, takzvané národně stanovené příspěvky neboli NDCs.
Nové NDCs se očekávaly pro toto kolo klimatických jednání OSN, které probíhá v Belému v Brazílii. Aktualizovalo je však pouze zhruba 100 zemí, přičemž navrhované škrty jsou stále zcela nedostatečné k řešení klimatické krize. Podle scénáře zohledňujícího cíle čistých nulových emisí zemí i NDCs se vyhlídky mírně zhoršily. Globální oteplení se posunulo z 2,1 °C na 2,2 °C do konce století, což je z velké části způsobeno odstoupením USA od Pařížské dohody.
Donald Trump označil klimatickou krizi za „podvod“, zrušil klimatické politiky doma a prosazuje větší těžbu ropy a plynu v Americe i v zámoří. Spojené státy poprvé neposlaly na summit COP žádnou delegaci. I když je tempo globálního oteplování stále nebezpečně vysoké, očekávané úrovně od Pařížské dohody poklesly – tehdy se očekávalo oteplení o 3,6 °C do roku 2100. K tomuto zlepšení došlo díky rychlému nasazení čisté energie a poklesu používání uhlí, nejšpinavějšího z fosilních paliv.
Současné hodnocení Global Carbon Project (GCP) však potvrzuje, že emise z fosilních paliv mají v roce 2025 stále stoupnout o zhruba jedno procento. Nové analýzy také ukazují na znepokojivé oslabení přirozených propadů uhlíku na planetě. Vědci uvedli, že kombinované účinky globálního oteplování a kácení stromů proměnily tropické lesy v jihovýchodní Asii a ve velké části Jižní Ameriky z celkových pohlcovačů CO2 na zdroje tohoto plynu, který otepluje klima.
Na COP28 v Dubaji v roce 2023 došlo k celosvětové dohodě o „přechodu od“ fosilních paliv, nicméně tato otázka je na jednáních OSN neustále sporná. Skupina G77 národů plus Čína, představující přibližně 80 % světové populace, oznámila podporu dohodnutého procesu na COP30, který má podpořit spravedlivý přechod od fosilních paliv. Ostatní země, jako je Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Spojené království a EU, jej ale nepodpořily.
Brazílie založila investiční fond pro boj proti odlesňování, ale mnoho zemí, včetně Spojeného království, se k němu nepřipojilo. Bývalý americký viceprezident Al Gore prohlásil, že je „doslova šílené, že dovolujeme, aby to [globální oteplování] pokračovalo“. Poukázal na to, že je třeba se přizpůsobit a zároveň zmírňovat dopady, ale je nutné být realistický. Pokud budeme i nadále používat oblohu jako otevřenou stoku, bude velmi obtížné se některým věcem přizpůsobit.
Profesorka Corinne Le Quéré z University of East Anglia, jedna ze 130 vědců GCP, konstatovala, že zatím nejsme v situaci, kdy by emise klesaly tak rychle, jak je potřeba. Zároveň ale rostou mnohem pomaleji než dříve, a to díky mimořádnému růstu obnovitelné energie. Je zjevné, že klimatická politika a opatření fungují – jsme schopni globálně tyto křivky ohýbat. Zmínila, že 35 zemí, které představují čtvrtinu globálního HDP, má nyní rostoucí ekonomiky, ale klesající emise.
Tato situace platí již několik let pro Evropu a USA, ale nově se k nim připojily Austrálie, Jordánsko, Jižní Korea a další státy. Zpráva předpovídá, že úroveň CO2 v atmosféře dosáhne v roce 2025 425 ppm (částic na milion), ve srovnání s 280 ppm v předindustriální éře. Kdyby propady uhlíku nebyly oslabeny, byla by hodnota o 8 ppm nižší. Projekce GCP pro rok 2025 se zakládá na měsíčních datech do září a osvědčila se jako přesná v předchozích devatenácti výročních zprávách. Romain Ioualalen z organizace Oil Change International vyzval země na Cop30, aby zdvojnásobily úsilí v oblasti obnovitelné energie a začaly plánovat urychlené postupné ukončení výroby a používání fosilních paliv.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
