Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Složitá situace panuje zejména na francouzském atlantském pobřeží v departementu Gironde západně od Bordeaux. Francie v reakci na nekontrolovatelně se šířící plameny aktivovala mezinárodní mechanismus civilní ochrany a požádala Evropskou unii o pomoc. Na místo zamířily posily v podobě hasičských letounů z Chorvatska a Portugalska a dvou těžkých vrtulníků Black Hawk z České republiky a Slovenska.
Požár ve Francii se rozhořel v hustém borovém lese nedaleko obce Saumos a během jediného dne zasáhl plochu přesahující 3 700 hektarů. Úřady musely z oblasti evakuovat více než 18 800 obyvatel i turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Hasiči bojují s plameny dosahujícími výšky až deseti metrů v náročných podmínkách, které komplikuje silný vítr a sucho, přičemž plameny již zničily několik obytných domů.
Španělsko vyhlásilo z důvodu nekontrolovaných požárů národní nouzový stav v regionu Madridu a v provincii Ávila. V okolí španělské metropole bylo opustit své domovy nuceno kolem deseti tisíc lidí a řízení záchranných operací převzala specializovaná vojenská jednotka. Premiér Pedro Sánchez potvrdil nasazení všech dostupných prostředků v zasažených oblastech a vyzval veřejnost k maximální opatrnosti.
Požáry ve Španělsku od začátku roku zničily téměř 125 tisíc hektarů porostů. Teploty na pyrenejském poloostrově dosahují extrémních hodnot, přičemž v provincii Murcia bylo naměřeno až 44,7 stupně Celsia a rekordy pro měsíc červenec přepisovala i další města. Extrémní výkyvy počasí doprovází mořská vlna horka, která zasáhla přibližně osmdesát procent plochy Středozemního moře.
Podle údajů Evropského systému informací o lesních požárech dosahuje závažnost letošních požárů v Unii rekordních hodnot pro toto období. Rozloha spáleného území v celém evropském prostoru je zhruba dvojnásobná ve srovnání s průměrem za poslední dvě dekády. Francie i Španělsko zároveň zaznamenávají historická maxima v celkovém počtu ohnisek.
Francouzské úřady zřídily v devíti obcích přijímací centra, která poskytují provizorní útočiště tisícům evakuovaných. Policie uzavřela řadu silnic v oblasti včetně přístupových cest na poloostrov Cap Ferret. Místní policie již zahájila vyšetřování příčin vzniku požáru, přičemž podle prvotních informací mohl oheň vzniknout od stroje určeného k čištění lesního podrostu.
Odborníci na lesní inženýrství poukazují na to, že k rychlému šíření ohně přispívá opouštění venkovské krajiny spojené s hromaděním zarostlé vegetace. V kombinaci s vysokými teplotami dochází k rychlému vysušování rostlinného materiálu, což vytváří ideální podmínky pro vznik rozsáhlých požárů. Experti varují, že v budoucnu mohou nastat situace, kdy jednotlivé požáry zasáhnou plochy o rozloze stovek tisíc hektarů.
Letní vlny horka si v západní Evropě vybírají vysokou daň na lidském zdraví i na hospodářství. Extrémní teploty způsobují kolapsy organismu a komplikují noční odpočinek, což vede k tisícům nadbytečných úmrtí. Červnová vedra zároveň způsobila obrovské škody zemědělcům, kterým zničila miliony tun úrody obilovin.
Situaci dále zhoršuje rozsáhlé sucho, které zasáhlo velkou část kontinentu. Podle vědeckých analýz zvýšily klimatické změny pravděpodobnost extrémního vysušení půdy v západní Evropě pětinásobně a ve východní Evropě dokonce jedenáctinásobně. Nedostatek vláhy v krajině tak dále zvyšuje riziko vzniku dalších nekontrolovatelných požárů.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.