Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Složitá situace panuje zejména na francouzském atlantském pobřeží v departementu Gironde západně od Bordeaux. Francie v reakci na nekontrolovatelně se šířící plameny aktivovala mezinárodní mechanismus civilní ochrany a požádala Evropskou unii o pomoc. Na místo zamířily posily v podobě hasičských letounů z Chorvatska a Portugalska a dvou těžkých vrtulníků Black Hawk z České republiky a Slovenska.
Požár ve Francii se rozhořel v hustém borovém lese nedaleko obce Saumos a během jediného dne zasáhl plochu přesahující 3 700 hektarů. Úřady musely z oblasti evakuovat více než 18 800 obyvatel i turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Hasiči bojují s plameny dosahujícími výšky až deseti metrů v náročných podmínkách, které komplikuje silný vítr a sucho, přičemž plameny již zničily několik obytných domů.
Španělsko vyhlásilo z důvodu nekontrolovaných požárů národní nouzový stav v regionu Madridu a v provincii Ávila. V okolí španělské metropole bylo opustit své domovy nuceno kolem deseti tisíc lidí a řízení záchranných operací převzala specializovaná vojenská jednotka. Premiér Pedro Sánchez potvrdil nasazení všech dostupných prostředků v zasažených oblastech a vyzval veřejnost k maximální opatrnosti.
Požáry ve Španělsku od začátku roku zničily téměř 125 tisíc hektarů porostů. Teploty na pyrenejském poloostrově dosahují extrémních hodnot, přičemž v provincii Murcia bylo naměřeno až 44,7 stupně Celsia a rekordy pro měsíc červenec přepisovala i další města. Extrémní výkyvy počasí doprovází mořská vlna horka, která zasáhla přibližně osmdesát procent plochy Středozemního moře.
Podle údajů Evropského systému informací o lesních požárech dosahuje závažnost letošních požárů v Unii rekordních hodnot pro toto období. Rozloha spáleného území v celém evropském prostoru je zhruba dvojnásobná ve srovnání s průměrem za poslední dvě dekády. Francie i Španělsko zároveň zaznamenávají historická maxima v celkovém počtu ohnisek.
Francouzské úřady zřídily v devíti obcích přijímací centra, která poskytují provizorní útočiště tisícům evakuovaných. Policie uzavřela řadu silnic v oblasti včetně přístupových cest na poloostrov Cap Ferret. Místní policie již zahájila vyšetřování příčin vzniku požáru, přičemž podle prvotních informací mohl oheň vzniknout od stroje určeného k čištění lesního podrostu.
Odborníci na lesní inženýrství poukazují na to, že k rychlému šíření ohně přispívá opouštění venkovské krajiny spojené s hromaděním zarostlé vegetace. V kombinaci s vysokými teplotami dochází k rychlému vysušování rostlinného materiálu, což vytváří ideální podmínky pro vznik rozsáhlých požárů. Experti varují, že v budoucnu mohou nastat situace, kdy jednotlivé požáry zasáhnou plochy o rozloze stovek tisíc hektarů.
Letní vlny horka si v západní Evropě vybírají vysokou daň na lidském zdraví i na hospodářství. Extrémní teploty způsobují kolapsy organismu a komplikují noční odpočinek, což vede k tisícům nadbytečných úmrtí. Červnová vedra zároveň způsobila obrovské škody zemědělcům, kterým zničila miliony tun úrody obilovin.
Situaci dále zhoršuje rozsáhlé sucho, které zasáhlo velkou část kontinentu. Podle vědeckých analýz zvýšily klimatické změny pravděpodobnost extrémního vysušení půdy v západní Evropě pětinásobně a ve východní Evropě dokonce jedenáctinásobně. Nedostatek vláhy v krajině tak dále zvyšuje riziko vzniku dalších nekontrolovatelných požárů.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
