Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Složitá situace panuje zejména na francouzském atlantském pobřeží v departementu Gironde západně od Bordeaux. Francie v reakci na nekontrolovatelně se šířící plameny aktivovala mezinárodní mechanismus civilní ochrany a požádala Evropskou unii o pomoc. Na místo zamířily posily v podobě hasičských letounů z Chorvatska a Portugalska a dvou těžkých vrtulníků Black Hawk z České republiky a Slovenska.
Požár ve Francii se rozhořel v hustém borovém lese nedaleko obce Saumos a během jediného dne zasáhl plochu přesahující 3 700 hektarů. Úřady musely z oblasti evakuovat více než 18 800 obyvatel i turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Hasiči bojují s plameny dosahujícími výšky až deseti metrů v náročných podmínkách, které komplikuje silný vítr a sucho, přičemž plameny již zničily několik obytných domů.
Španělsko vyhlásilo z důvodu nekontrolovaných požárů národní nouzový stav v regionu Madridu a v provincii Ávila. V okolí španělské metropole bylo opustit své domovy nuceno kolem deseti tisíc lidí a řízení záchranných operací převzala specializovaná vojenská jednotka. Premiér Pedro Sánchez potvrdil nasazení všech dostupných prostředků v zasažených oblastech a vyzval veřejnost k maximální opatrnosti.
Požáry ve Španělsku od začátku roku zničily téměř 125 tisíc hektarů porostů. Teploty na pyrenejském poloostrově dosahují extrémních hodnot, přičemž v provincii Murcia bylo naměřeno až 44,7 stupně Celsia a rekordy pro měsíc červenec přepisovala i další města. Extrémní výkyvy počasí doprovází mořská vlna horka, která zasáhla přibližně osmdesát procent plochy Středozemního moře.
Podle údajů Evropského systému informací o lesních požárech dosahuje závažnost letošních požárů v Unii rekordních hodnot pro toto období. Rozloha spáleného území v celém evropském prostoru je zhruba dvojnásobná ve srovnání s průměrem za poslední dvě dekády. Francie i Španělsko zároveň zaznamenávají historická maxima v celkovém počtu ohnisek.
Francouzské úřady zřídily v devíti obcích přijímací centra, která poskytují provizorní útočiště tisícům evakuovaných. Policie uzavřela řadu silnic v oblasti včetně přístupových cest na poloostrov Cap Ferret. Místní policie již zahájila vyšetřování příčin vzniku požáru, přičemž podle prvotních informací mohl oheň vzniknout od stroje určeného k čištění lesního podrostu.
Odborníci na lesní inženýrství poukazují na to, že k rychlému šíření ohně přispívá opouštění venkovské krajiny spojené s hromaděním zarostlé vegetace. V kombinaci s vysokými teplotami dochází k rychlému vysušování rostlinného materiálu, což vytváří ideální podmínky pro vznik rozsáhlých požárů. Experti varují, že v budoucnu mohou nastat situace, kdy jednotlivé požáry zasáhnou plochy o rozloze stovek tisíc hektarů.
Letní vlny horka si v západní Evropě vybírají vysokou daň na lidském zdraví i na hospodářství. Extrémní teploty způsobují kolapsy organismu a komplikují noční odpočinek, což vede k tisícům nadbytečných úmrtí. Červnová vedra zároveň způsobila obrovské škody zemědělcům, kterým zničila miliony tun úrody obilovin.
Situaci dále zhoršuje rozsáhlé sucho, které zasáhlo velkou část kontinentu. Podle vědeckých analýz zvýšily klimatické změny pravděpodobnost extrémního vysušení půdy v západní Evropě pětinásobně a ve východní Evropě dokonce jedenáctinásobně. Nedostatek vláhy v krajině tak dále zvyšuje riziko vzniku dalších nekontrolovatelných požárů.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
