Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Složitá situace panuje zejména na francouzském atlantském pobřeží v departementu Gironde západně od Bordeaux. Francie v reakci na nekontrolovatelně se šířící plameny aktivovala mezinárodní mechanismus civilní ochrany a požádala Evropskou unii o pomoc. Na místo zamířily posily v podobě hasičských letounů z Chorvatska a Portugalska a dvou těžkých vrtulníků Black Hawk z České republiky a Slovenska.
Požár ve Francii se rozhořel v hustém borovém lese nedaleko obce Saumos a během jediného dne zasáhl plochu přesahující 3 700 hektarů. Úřady musely z oblasti evakuovat více než 18 800 obyvatel i turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Hasiči bojují s plameny dosahujícími výšky až deseti metrů v náročných podmínkách, které komplikuje silný vítr a sucho, přičemž plameny již zničily několik obytných domů.
Španělsko vyhlásilo z důvodu nekontrolovaných požárů národní nouzový stav v regionu Madridu a v provincii Ávila. V okolí španělské metropole bylo opustit své domovy nuceno kolem deseti tisíc lidí a řízení záchranných operací převzala specializovaná vojenská jednotka. Premiér Pedro Sánchez potvrdil nasazení všech dostupných prostředků v zasažených oblastech a vyzval veřejnost k maximální opatrnosti.
Požáry ve Španělsku od začátku roku zničily téměř 125 tisíc hektarů porostů. Teploty na pyrenejském poloostrově dosahují extrémních hodnot, přičemž v provincii Murcia bylo naměřeno až 44,7 stupně Celsia a rekordy pro měsíc červenec přepisovala i další města. Extrémní výkyvy počasí doprovází mořská vlna horka, která zasáhla přibližně osmdesát procent plochy Středozemního moře.
Podle údajů Evropského systému informací o lesních požárech dosahuje závažnost letošních požárů v Unii rekordních hodnot pro toto období. Rozloha spáleného území v celém evropském prostoru je zhruba dvojnásobná ve srovnání s průměrem za poslední dvě dekády. Francie i Španělsko zároveň zaznamenávají historická maxima v celkovém počtu ohnisek.
Francouzské úřady zřídily v devíti obcích přijímací centra, která poskytují provizorní útočiště tisícům evakuovaných. Policie uzavřela řadu silnic v oblasti včetně přístupových cest na poloostrov Cap Ferret. Místní policie již zahájila vyšetřování příčin vzniku požáru, přičemž podle prvotních informací mohl oheň vzniknout od stroje určeného k čištění lesního podrostu.
Odborníci na lesní inženýrství poukazují na to, že k rychlému šíření ohně přispívá opouštění venkovské krajiny spojené s hromaděním zarostlé vegetace. V kombinaci s vysokými teplotami dochází k rychlému vysušování rostlinného materiálu, což vytváří ideální podmínky pro vznik rozsáhlých požárů. Experti varují, že v budoucnu mohou nastat situace, kdy jednotlivé požáry zasáhnou plochy o rozloze stovek tisíc hektarů.
Letní vlny horka si v západní Evropě vybírají vysokou daň na lidském zdraví i na hospodářství. Extrémní teploty způsobují kolapsy organismu a komplikují noční odpočinek, což vede k tisícům nadbytečných úmrtí. Červnová vedra zároveň způsobila obrovské škody zemědělcům, kterým zničila miliony tun úrody obilovin.
Situaci dále zhoršuje rozsáhlé sucho, které zasáhlo velkou část kontinentu. Podle vědeckých analýz zvýšily klimatické změny pravděpodobnost extrémního vysušení půdy v západní Evropě pětinásobně a ve východní Evropě dokonce jedenáctinásobně. Nedostatek vláhy v krajině tak dále zvyšuje riziko vzniku dalších nekontrolovatelných požárů.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
