Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Zástupci sdružení Eurometal se rozhodli přenést své obavy přímo před sídlo Evropské komise v Bruselu. V rámci protestního průvodu plánují demonstranti nést deset symbolických rakví po obvodu sídla unijní exekutivy. Tyto rakve budou opatřeny nápisy upozorňujícími na ohrožení evropské konkurenceschopnosti, průmyslových pracovních míst a tamních továren. Cílem této akce je varovat unijní činitele před postupnou likvidací tradiční evropské výroby.
Evropští výrobci se podle The Guardian obávají, že si Evropská komise plně neuvědomuje postupný zánik celých odvětví v důsledku prodeje čínských dílů. Předseda organizace Eurometal Alexander Julius upozornil, že Čína se nesnaží být pouze dodavatelem surových materiálů. Záměr asijské velmoci je podle něj jasně zakotven v tamním pětiletém plánu. Cílem Pekingu je dodávat hotové výrobky a klíčové komponenty pro kompletní výrobní řetězce.
Jakmile Čína ovládne dodavatelský řetězec, získá podle Julia kontrolu nad celým hodnotovým řetězcem. Čínské komponenty včetně kovů a chemikálií přitom vstupují do devadesáti procent veškeré průmyslové výroby. Zástupci průmyslu proto požadují, aby Evropská komise plně posoudila dopad čínského vývozu na úrovni jednotlivých součástek. Bez tohoto porozumění nelze podle nich vytvořit efektivní obrannou strategii.
Evropská unie již v minulosti přijala určitá opatření, když zavedla cla na dovoz čínských elektromobilů a zvýšila poplatky za dovoz zahraniční oceli. Unijní komisař pro obchod Maroš Šefčovič označil roční obchodní nerovnováhu ve výši 360 miliard eur za dlouhodobě neudržitelnou. Obě strany se proto dohodly na vedení tří měsíců jednání s cílem odvrátit otevřenou obchodní válku. Tato jednání mají skončit v říjnu.
Představitelé sdružení Eurometal tvrdí, že politici sice vidí následky v podobě rušení pracovních pozic, ale neřeší jejich reálnou příčinu. Evropští výrobci kovů musí čelit vysokým nákladům způsobeným dovozními cly na ocel i daněmi z uhlíkových emisí. Čínské komponenty naopak těmto poplatkům nepodléhají, což v kombinaci s podhodnoceným kurzem jüanu vytváří nerovné podmínky. Evropské firmy jsou pod tlakem akcionářů nuceny nakupovat levnější díly z Číny bez ohledu na politické deklarace.
Odchod výroby z Evropy znamená podle sdružení Eurometal nebezpečnou ztrátu investic, know-how a dlouhodobé hospodářské odolnosti. Analýza Evropské komise již dříve naznačila, že kombinace vysokých cen energií a globální konkurence může ohrozit přes milion pracovních míst. Součástí tohoto odhadu je i zrušení sta tisíc pracovních pozic, které potvrdil německý automobilový koncern Volkswagen. Mnoho evropských společností tak přesouvá své provozy do Asie nebo čelí insolvenci.
Čínská strana na krok Unie reaguje opakovaným obviňováním Evropy z protekcionismu a narušování tržního prostředí. Peking prostřednictvím státních médií varoval před zavedením rozhodných protiopatření v případě dalších unijních omezení. Tato varování směřují proti jakýmkoli novým krokům zaměřeným na čínské společnosti nebo jejich produkty. V současnosti mezi oběma hospodářskými bloky platí dočasné příměří, ale napětí v obchodních vztazích nadále přetrvává.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.