Evropa zažila nejteplejší červen a červenec v historii. Počasí si vyžádalo 25 tisíc mrtvých

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 10:18
Sdílej:

Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.

Extrémní teploty navíc nepanovaly jen na souši, ale i v mořích. Červenec se stal nejteplejším měsícem v historii měření pro světové mimopolární oceány, přičemž rekordní hodnoty zaznamenal Atlantik i západní Středozemní moře, což vážně ohrožuje mořský ekosystém.

Za vlnou veder stojí kombinace probíhajících klimatických změn a silného povětrnostního jevu El Niño v Tichém oceánu. Evropa se navíc otepluje rychleji než jiné regiony a její starší zástavba či nedostatek klimatizací ji činí vůči horku vysoce zranitelnou.

Situaci výrazně zhoršilo hluboké sucho, které v červnu a červenci zasáhlo zejména Francii, Španělsko, Německo a Británii. Vysychající půda ztratila přirozenou schopnost ochlazování, což vedlo k nebezpečnému vzájemnému posilování vln veder a suchých podmínek.

Dlouhotrvající horka a nedostatek srážek vytvořily ideální podmínky pro ničivé lesní požáry. Ty dosud spálily přes milion akrů půdy především ve Španělsku, Francii a Itálii a vynutily si evakuaci statisíců lidí.

Rozsáhlé požáry s sebou nesou i další negativní dopady v podobě masivních emisí kouře. Zplodiny z těchto požárů vystupují vysoko do atmosféry, odkud se šíří napříč kontinentem a významně zhoršují kvalitu ovzduší ve vzdálených oblastech.

Kritická situace panuje také na hlavních evropských tocích, jako jsou Rýn, Dunaj či Seina, jejichž hladiny klesly na historická minima. Extrémně nízká hloubka a teplota vody v Dunaji dokonce přinutila Maďarsko a Rumunsko k dočasnému odstavení některých jaderných reaktorů.

Podle vědců představují tyto problémy varovný signál pro budoucí zvládání vodních zdrojů v Evropě. Odborníci varují, že s pokračujícím oteplováním budou podobné krize a rekordní poklesy hladin řek v nadcházejících letech běžnější.

Celková bilance letošního léta je tak pro Evropu tragická, neboť související vlny veder si podle dostupných dat CNN vyžádaly životy více než 25 000 lidí. Kontinent se tak potýká s výzvami, na které jeho infrastruktura a dosavadní opatření nestačí.

Témata:
Stalo se
Počasí
Ilustrační fotografie.

Počasí, jaké náš region nepamatuje! Nový rekord patří sousedům

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Novinky
Mark Rutte a Andrej Babiš

Přiznání Andreje Babiše: Premiér řekl, co ho štve! O politiku tentokrát nejde

Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo. 

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Česko má problém? Úroda bude nejhorší za více než deset let!

Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.

Novinky
Sucho, ilustrační fotografie.

Sucho a vedra neúprosně ničí Česko: Jak stát bojuje s vážnými problémy?

Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.