Tání ledovců způsobené klimatickou krizí ohrožuje zásoby vody a potravin pro dvě miliardy lidí po celém světě, varuje Organizace spojených národů. Podle nové zprávy UNESCO se ledovce ztrácí bezprecedentní rychlostí, což může mít nepředvídatelné důsledky pro ekosystémy, zemědělství a zásobování vodou.
Podle zprávy World Water Development Report 2025 jsou na vodě z horských ledovců a sněhových srážek závislé dvě třetiny všech zavlažovaných zemědělských oblastí. Již nyní trpí více než miliarda lidí žijících v horských regionech nedostatkem potravin a situace se pravděpodobně zhorší.
„Bez ohledu na to, kde žijeme, jsme všichni nějakým způsobem závislí na horách a ledovcích. Tyto přírodní vodní věže jsou však v bezprostředním ohrožení. Tato zpráva ukazuje naléhavou potřebu okamžité akce,“ uvedla generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay.
Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO), která tento týden zveřejnila svou výroční zprávu State of the Climate, dochází k nejrychlejšímu úbytku ledovců v historii. Největší ztráty ledovcové hmoty za poslední tři roky byly zaznamenány v Norsku, Švédsku, na Špicberkách a v tropických Andách.
Východní Afrika přišla o 80 % svých ledovců a v Andách od roku 1998 zmizela třetina až polovina ledovců. Evropské Alpy a Pyreneje ztratily přibližně 40 % své ledovcové pokrývky.
Tání ledovců navíc přispívá ke globálnímu oteplování, varuje Abou Amani, ředitel vodních věd v UNESCO. „Úbytek ledu snižuje odrazivost slunečního záření, což vede k dalšímu oteplování celého klimatu,“ vysvětlil.
Úbytek horských ledovců zvyšuje riziko lavin, protože srážky čím dál častěji přicházejí v podobě deště, což urychluje sesuvy sněhu. Tání také vytváří vodní jezera, která se mohou náhle protrhnout a způsobit ničivé povodně. Rozmrzající permafrost navíc uvolňuje metan, silný skleníkový plyn.
Podle studie publikované minulý měsíc v časopise Nature hrozí, že pokud se globální oteplování nezastaví, do konce století zmizí polovina světových ledovců. „Horské ledovce uchovávají jedny z největších zásob sladké vody na Zemi. Tání v létě poskytuje vodu pro miliardu lidí a podporuje průmysl i zemědělství. Dopady budou pociťovány daleko za oblastmi, kde se ledovce nacházejí,“ uvedl glaciolog Alex Brisbourne z Britského antarktického průzkumu.
Alvaro Lario, prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD) a předseda OSN-Water, zdůraznil nutnost podpory komunit v horských oblastech.
„Voda teče z hor dolů, ale potravinová nejistota stoupá nahoru. Hory poskytují 60 % naší sladké vody, ale komunity, které tyto zdroje chrání, patří mezi nejohroženější. Musíme investovat do jejich odolnosti, abychom ochránili ledovce, řeky a naši společnou budoucnost,“ apeloval Lario.
Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
