Tání ledovců způsobené klimatickou krizí ohrožuje zásoby vody a potravin pro dvě miliardy lidí po celém světě, varuje Organizace spojených národů. Podle nové zprávy UNESCO se ledovce ztrácí bezprecedentní rychlostí, což může mít nepředvídatelné důsledky pro ekosystémy, zemědělství a zásobování vodou.
Podle zprávy World Water Development Report 2025 jsou na vodě z horských ledovců a sněhových srážek závislé dvě třetiny všech zavlažovaných zemědělských oblastí. Již nyní trpí více než miliarda lidí žijících v horských regionech nedostatkem potravin a situace se pravděpodobně zhorší.
„Bez ohledu na to, kde žijeme, jsme všichni nějakým způsobem závislí na horách a ledovcích. Tyto přírodní vodní věže jsou však v bezprostředním ohrožení. Tato zpráva ukazuje naléhavou potřebu okamžité akce,“ uvedla generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay.
Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO), která tento týden zveřejnila svou výroční zprávu State of the Climate, dochází k nejrychlejšímu úbytku ledovců v historii. Největší ztráty ledovcové hmoty za poslední tři roky byly zaznamenány v Norsku, Švédsku, na Špicberkách a v tropických Andách.
Východní Afrika přišla o 80 % svých ledovců a v Andách od roku 1998 zmizela třetina až polovina ledovců. Evropské Alpy a Pyreneje ztratily přibližně 40 % své ledovcové pokrývky.
Tání ledovců navíc přispívá ke globálnímu oteplování, varuje Abou Amani, ředitel vodních věd v UNESCO. „Úbytek ledu snižuje odrazivost slunečního záření, což vede k dalšímu oteplování celého klimatu,“ vysvětlil.
Úbytek horských ledovců zvyšuje riziko lavin, protože srážky čím dál častěji přicházejí v podobě deště, což urychluje sesuvy sněhu. Tání také vytváří vodní jezera, která se mohou náhle protrhnout a způsobit ničivé povodně. Rozmrzající permafrost navíc uvolňuje metan, silný skleníkový plyn.
Podle studie publikované minulý měsíc v časopise Nature hrozí, že pokud se globální oteplování nezastaví, do konce století zmizí polovina světových ledovců. „Horské ledovce uchovávají jedny z největších zásob sladké vody na Zemi. Tání v létě poskytuje vodu pro miliardu lidí a podporuje průmysl i zemědělství. Dopady budou pociťovány daleko za oblastmi, kde se ledovce nacházejí,“ uvedl glaciolog Alex Brisbourne z Britského antarktického průzkumu.
Alvaro Lario, prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD) a předseda OSN-Water, zdůraznil nutnost podpory komunit v horských oblastech.
„Voda teče z hor dolů, ale potravinová nejistota stoupá nahoru. Hory poskytují 60 % naší sladké vody, ale komunity, které tyto zdroje chrání, patří mezi nejohroženější. Musíme investovat do jejich odolnosti, abychom ochránili ledovce, řeky a naši společnou budoucnost,“ apeloval Lario.
Štefan Margita se rozhodl rozloučit s velkými operními produkcemi a završit svou kariéru na prknech Národního divadla v Praze. Po dekádách účinkování v nejprestižnějších světových operních domech, včetně Metropolitní opery v New Yorku, milánské La Scaly či londýnské Covent Garden, si jako své poslední představení vybral Wagnerovu operu Zlato Rýna, která bude mít premiéru v 12. února 2026. Tím definitivně skončí jeho operní kariéra a poté se hodlá věnovat už jen koncertní činnosti.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval evropské společnosti, aby dočasně pozastavily své investice v USA v reakci na nová cla uvalená administrativou Donalda Trumpa.
Duben přinese proměnlivé počasí s teplotami, které budou spíše průměrné nebo podprůměrné. Podle měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se Češi musí připravit na chladnější dny a častější srážky.
Agresivní obchodní politika šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zásadně promění globální digitální prostředí. Evropská unie a Čína se postaví do boje o technologickou nadvládu a americká opatření povedou k tomu, že se z inovací, původně spojených se spoluprací a pokrokem, stane nástroj globální konfrontace.
Německá automobilka Volkswagen plánuje zavést „dovozní poplatek“ na vozidla, která podléhají 25% clům uvaleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Informoval o tom deník The Wall Street Journal s odvoláním na interní sdělení prodejcům.
Americký prezident Donald Trump rozšířil svá nová cla i na některé z nejodlehlejších míst na planetě – včetně neobydlených ostrovů obývaných pouze tučňáky.
Vláda České republiky dnes schválila mimořádná opatření s cílem zabránit zavlečení nebezpečné virové nákazy slintavky a kulhavky (SLAK) na své území. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů vybavených potřebnou technikou, kteří budou asistovat Státní veterinární správě (SVS). Opatření by mělo vstoupit v platnost již v nejbližších dnech.
Šéf Bílého domu Donald Trump zavedl proti dovozu z Evropské unie vysoká cla, která mohou vážně poškodit český export. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu hrozí ztráty v desítkách miliard korun. Zatímco Evropská unie chystá protiopatření, Česko hledá nové trhy a posiluje podporu firem i vlastní přítomnost ve Spojených státech.
Nová 25% cla na dovoz automobilů, která vstoupila v platnost, mohou výrazně ovlivnit americký automobilový průmysl. Američané se tak musí připravit na zdražení vozů, a to nejen těch dovážených, ale i těch vyráběných v USA.
V Bílém domě to podle The Guardian vypadalo jako ve studiu slavné televizní soutěže. Donald Trump, obklopený obřími tabulkami a skóre, představil svůj plán vzájemných cel. Hlavní cena? Globální obchodní válka.
Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim nejen na spojence, ale i na některé z nejchudších a nejzranitelnějších zemí světa. Mezi státy, na které dopadnou cla vyšší než 10 %, patří Demokratická republika Kongo (11 %), Madagaskar (47 %), Mosambik (16 %), Malawi (18 %) a Sýrie (41 %). Všechny tyto země patří mezi 26 nejchudších ekonomik světa a dohromady představují jen 0,5 % globálního hospodářského výkonu, přičemž v nich žije téměř 40 % světové populace žijící v extrémní chudobě.
Poslední rozloučení s charismatickým hercem Aloisem Švehlíkem nastane dva týdny po jeho smrti, která nastala včera po půlnoci. Informovalo o tom Národní divadlo, které rozloučení ve svých prostorách uspořádá.
