Tání ledovců způsobené klimatickou krizí ohrožuje zásoby vody a potravin pro dvě miliardy lidí po celém světě, varuje Organizace spojených národů. Podle nové zprávy UNESCO se ledovce ztrácí bezprecedentní rychlostí, což může mít nepředvídatelné důsledky pro ekosystémy, zemědělství a zásobování vodou.
Podle zprávy World Water Development Report 2025 jsou na vodě z horských ledovců a sněhových srážek závislé dvě třetiny všech zavlažovaných zemědělských oblastí. Již nyní trpí více než miliarda lidí žijících v horských regionech nedostatkem potravin a situace se pravděpodobně zhorší.
„Bez ohledu na to, kde žijeme, jsme všichni nějakým způsobem závislí na horách a ledovcích. Tyto přírodní vodní věže jsou však v bezprostředním ohrožení. Tato zpráva ukazuje naléhavou potřebu okamžité akce,“ uvedla generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay.
Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO), která tento týden zveřejnila svou výroční zprávu State of the Climate, dochází k nejrychlejšímu úbytku ledovců v historii. Největší ztráty ledovcové hmoty za poslední tři roky byly zaznamenány v Norsku, Švédsku, na Špicberkách a v tropických Andách.
Východní Afrika přišla o 80 % svých ledovců a v Andách od roku 1998 zmizela třetina až polovina ledovců. Evropské Alpy a Pyreneje ztratily přibližně 40 % své ledovcové pokrývky.
Tání ledovců navíc přispívá ke globálnímu oteplování, varuje Abou Amani, ředitel vodních věd v UNESCO. „Úbytek ledu snižuje odrazivost slunečního záření, což vede k dalšímu oteplování celého klimatu,“ vysvětlil.
Úbytek horských ledovců zvyšuje riziko lavin, protože srážky čím dál častěji přicházejí v podobě deště, což urychluje sesuvy sněhu. Tání také vytváří vodní jezera, která se mohou náhle protrhnout a způsobit ničivé povodně. Rozmrzající permafrost navíc uvolňuje metan, silný skleníkový plyn.
Podle studie publikované minulý měsíc v časopise Nature hrozí, že pokud se globální oteplování nezastaví, do konce století zmizí polovina světových ledovců. „Horské ledovce uchovávají jedny z největších zásob sladké vody na Zemi. Tání v létě poskytuje vodu pro miliardu lidí a podporuje průmysl i zemědělství. Dopady budou pociťovány daleko za oblastmi, kde se ledovce nacházejí,“ uvedl glaciolog Alex Brisbourne z Britského antarktického průzkumu.
Alvaro Lario, prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD) a předseda OSN-Water, zdůraznil nutnost podpory komunit v horských oblastech.
„Voda teče z hor dolů, ale potravinová nejistota stoupá nahoru. Hory poskytují 60 % naší sladké vody, ale komunity, které tyto zdroje chrání, patří mezi nejohroženější. Musíme investovat do jejich odolnosti, abychom ochránili ledovce, řeky a naši společnou budoucnost,“ apeloval Lario.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
