Tání ledovců způsobené klimatickou krizí ohrožuje zásoby vody a potravin pro dvě miliardy lidí po celém světě, varuje Organizace spojených národů. Podle nové zprávy UNESCO se ledovce ztrácí bezprecedentní rychlostí, což může mít nepředvídatelné důsledky pro ekosystémy, zemědělství a zásobování vodou.
Podle zprávy World Water Development Report 2025 jsou na vodě z horských ledovců a sněhových srážek závislé dvě třetiny všech zavlažovaných zemědělských oblastí. Již nyní trpí více než miliarda lidí žijících v horských regionech nedostatkem potravin a situace se pravděpodobně zhorší.
„Bez ohledu na to, kde žijeme, jsme všichni nějakým způsobem závislí na horách a ledovcích. Tyto přírodní vodní věže jsou však v bezprostředním ohrožení. Tato zpráva ukazuje naléhavou potřebu okamžité akce,“ uvedla generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay.
Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO), která tento týden zveřejnila svou výroční zprávu State of the Climate, dochází k nejrychlejšímu úbytku ledovců v historii. Největší ztráty ledovcové hmoty za poslední tři roky byly zaznamenány v Norsku, Švédsku, na Špicberkách a v tropických Andách.
Východní Afrika přišla o 80 % svých ledovců a v Andách od roku 1998 zmizela třetina až polovina ledovců. Evropské Alpy a Pyreneje ztratily přibližně 40 % své ledovcové pokrývky.
Tání ledovců navíc přispívá ke globálnímu oteplování, varuje Abou Amani, ředitel vodních věd v UNESCO. „Úbytek ledu snižuje odrazivost slunečního záření, což vede k dalšímu oteplování celého klimatu,“ vysvětlil.
Úbytek horských ledovců zvyšuje riziko lavin, protože srážky čím dál častěji přicházejí v podobě deště, což urychluje sesuvy sněhu. Tání také vytváří vodní jezera, která se mohou náhle protrhnout a způsobit ničivé povodně. Rozmrzající permafrost navíc uvolňuje metan, silný skleníkový plyn.
Podle studie publikované minulý měsíc v časopise Nature hrozí, že pokud se globální oteplování nezastaví, do konce století zmizí polovina světových ledovců. „Horské ledovce uchovávají jedny z největších zásob sladké vody na Zemi. Tání v létě poskytuje vodu pro miliardu lidí a podporuje průmysl i zemědělství. Dopady budou pociťovány daleko za oblastmi, kde se ledovce nacházejí,“ uvedl glaciolog Alex Brisbourne z Britského antarktického průzkumu.
Alvaro Lario, prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD) a předseda OSN-Water, zdůraznil nutnost podpory komunit v horských oblastech.
„Voda teče z hor dolů, ale potravinová nejistota stoupá nahoru. Hory poskytují 60 % naší sladké vody, ale komunity, které tyto zdroje chrání, patří mezi nejohroženější. Musíme investovat do jejich odolnosti, abychom ochránili ledovce, řeky a naši společnou budoucnost,“ apeloval Lario.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
