Tání ledovců způsobené klimatickou krizí ohrožuje zásoby vody a potravin pro dvě miliardy lidí po celém světě, varuje Organizace spojených národů. Podle nové zprávy UNESCO se ledovce ztrácí bezprecedentní rychlostí, což může mít nepředvídatelné důsledky pro ekosystémy, zemědělství a zásobování vodou.
Podle zprávy World Water Development Report 2025 jsou na vodě z horských ledovců a sněhových srážek závislé dvě třetiny všech zavlažovaných zemědělských oblastí. Již nyní trpí více než miliarda lidí žijících v horských regionech nedostatkem potravin a situace se pravděpodobně zhorší.
„Bez ohledu na to, kde žijeme, jsme všichni nějakým způsobem závislí na horách a ledovcích. Tyto přírodní vodní věže jsou však v bezprostředním ohrožení. Tato zpráva ukazuje naléhavou potřebu okamžité akce,“ uvedla generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay.
Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO), která tento týden zveřejnila svou výroční zprávu State of the Climate, dochází k nejrychlejšímu úbytku ledovců v historii. Největší ztráty ledovcové hmoty za poslední tři roky byly zaznamenány v Norsku, Švédsku, na Špicberkách a v tropických Andách.
Východní Afrika přišla o 80 % svých ledovců a v Andách od roku 1998 zmizela třetina až polovina ledovců. Evropské Alpy a Pyreneje ztratily přibližně 40 % své ledovcové pokrývky.
Tání ledovců navíc přispívá ke globálnímu oteplování, varuje Abou Amani, ředitel vodních věd v UNESCO. „Úbytek ledu snižuje odrazivost slunečního záření, což vede k dalšímu oteplování celého klimatu,“ vysvětlil.
Úbytek horských ledovců zvyšuje riziko lavin, protože srážky čím dál častěji přicházejí v podobě deště, což urychluje sesuvy sněhu. Tání také vytváří vodní jezera, která se mohou náhle protrhnout a způsobit ničivé povodně. Rozmrzající permafrost navíc uvolňuje metan, silný skleníkový plyn.
Podle studie publikované minulý měsíc v časopise Nature hrozí, že pokud se globální oteplování nezastaví, do konce století zmizí polovina světových ledovců. „Horské ledovce uchovávají jedny z největších zásob sladké vody na Zemi. Tání v létě poskytuje vodu pro miliardu lidí a podporuje průmysl i zemědělství. Dopady budou pociťovány daleko za oblastmi, kde se ledovce nacházejí,“ uvedl glaciolog Alex Brisbourne z Britského antarktického průzkumu.
Alvaro Lario, prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD) a předseda OSN-Water, zdůraznil nutnost podpory komunit v horských oblastech.
„Voda teče z hor dolů, ale potravinová nejistota stoupá nahoru. Hory poskytují 60 % naší sladké vody, ale komunity, které tyto zdroje chrání, patří mezi nejohroženější. Musíme investovat do jejich odolnosti, abychom ochránili ledovce, řeky a naši společnou budoucnost,“ apeloval Lario.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
