Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Mnoho právních expertů předpokládá, že Nejvyšší soud by mohl cla IEEPA zrušit a nařídit administrativě vrátit stovky miliard dolarů na clech, které společnosti a jednotlivci zaplatili. I v takovém případě má však Trumpova administrativa připraveno několik právních možností, jak cla obnovit.
Patří mezi ně zejména Sekce 122 Zákona o obchodu z roku 1974, Sekce 301 Zákona o obchodu z roku 1974 a Sekce 232 Zákona o rozšíření obchodu z roku 1962.
První zmíněné ustanovení by prezidentovi umožnilo uložit globální dovozní „příplatek“ ve výši 15 % na dobu až 150 dní, a získat tak čas na prozkoumání dalších možností. Pro trvalé zachování těchto cel by však musel získat souhlas Kongresu.
Druhou sekci Trump využil v prvním funkčním období pro rozsáhlá cla na čínské zboží. Na rozdíl od IEEPA vyžaduje formální vyšetřování nekalých zahraničních obchodních praktik, což je časově náročnější, ale právně silnější.
Poslední sekce umožňuje omezit dovoz, pokud představuje hrozbu pro národní bezpečnost. Trump ji již využil pro cla na ocel, hliník a automobily a může ji rozšířit na další sektory, jako jsou kritické nerosty, turbíny nebo farmaceutické výrobky.
EU neočekává, že by ji Nejvyšší soud „zachránil“ před tarify, jelikož si je vědoma, že Trump může cla zavést jinými právními cestami. Brusel se soustředí na udržení 15% tarifní hranice, kterou si vyjednal v dohodě ze Skotska, i v případě zrušení cel IEEPA. Evropský parlament by sice rád přidal „doložku o zániku platnosti“, která by omezila ústupky EU pouze na Trumpovo funkční období, ale členské státy tuto myšlenku odmítly.
I pro Británii platí, že by zrušení IEEPA cel nepřineslo úplnou úlevu. Země si sice vyjednala příznivější 10% sazbu, ta se ale nevztahuje na cla na ocel a automobily uvalená dle Sekce 232. UK se v jednáních snaží postupovat opatrně, aby nevyprovokovala Trumpovu administrativu k tvrdší linii v probíhajících jednáních.
Čína by zrušení cel uvítala jako symbolické vítězství. I zde však platí, že Trump může okamžitě nasadit náhradní tarify na základě Sekce 301 (vyšetřování nekalých praktik) a Sekce 232 (národní bezpečnost).
Kanada a Mexiko, které s USA uzavřely Dohodu USMCA, čelí zvýšeným clům IEEPA jako nátlaku kvůli pašování fentanylu a migraci. Kanada je navíc pod Trumpovou palbou za anti-tarifní reklamu. Přestože Mexiko i Kanada udržují většinu svého vývozu bezcelní díky USMCA, Trump hrozí dalším navyšováním cel a využívá je jako páku před nadcházející revizí dohody.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.