Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Mnoho právních expertů předpokládá, že Nejvyšší soud by mohl cla IEEPA zrušit a nařídit administrativě vrátit stovky miliard dolarů na clech, které společnosti a jednotlivci zaplatili. I v takovém případě má však Trumpova administrativa připraveno několik právních možností, jak cla obnovit.
Patří mezi ně zejména Sekce 122 Zákona o obchodu z roku 1974, Sekce 301 Zákona o obchodu z roku 1974 a Sekce 232 Zákona o rozšíření obchodu z roku 1962.
První zmíněné ustanovení by prezidentovi umožnilo uložit globální dovozní „příplatek“ ve výši 15 % na dobu až 150 dní, a získat tak čas na prozkoumání dalších možností. Pro trvalé zachování těchto cel by však musel získat souhlas Kongresu.
Druhou sekci Trump využil v prvním funkčním období pro rozsáhlá cla na čínské zboží. Na rozdíl od IEEPA vyžaduje formální vyšetřování nekalých zahraničních obchodních praktik, což je časově náročnější, ale právně silnější.
Poslední sekce umožňuje omezit dovoz, pokud představuje hrozbu pro národní bezpečnost. Trump ji již využil pro cla na ocel, hliník a automobily a může ji rozšířit na další sektory, jako jsou kritické nerosty, turbíny nebo farmaceutické výrobky.
EU neočekává, že by ji Nejvyšší soud „zachránil“ před tarify, jelikož si je vědoma, že Trump může cla zavést jinými právními cestami. Brusel se soustředí na udržení 15% tarifní hranice, kterou si vyjednal v dohodě ze Skotska, i v případě zrušení cel IEEPA. Evropský parlament by sice rád přidal „doložku o zániku platnosti“, která by omezila ústupky EU pouze na Trumpovo funkční období, ale členské státy tuto myšlenku odmítly.
I pro Británii platí, že by zrušení IEEPA cel nepřineslo úplnou úlevu. Země si sice vyjednala příznivější 10% sazbu, ta se ale nevztahuje na cla na ocel a automobily uvalená dle Sekce 232. UK se v jednáních snaží postupovat opatrně, aby nevyprovokovala Trumpovu administrativu k tvrdší linii v probíhajících jednáních.
Čína by zrušení cel uvítala jako symbolické vítězství. I zde však platí, že Trump může okamžitě nasadit náhradní tarify na základě Sekce 301 (vyšetřování nekalých praktik) a Sekce 232 (národní bezpečnost).
Kanada a Mexiko, které s USA uzavřely Dohodu USMCA, čelí zvýšeným clům IEEPA jako nátlaku kvůli pašování fentanylu a migraci. Kanada je navíc pod Trumpovou palbou za anti-tarifní reklamu. Přestože Mexiko i Kanada udržují většinu svého vývozu bezcelní díky USMCA, Trump hrozí dalším navyšováním cel a využívá je jako páku před nadcházející revizí dohody.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.