Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Mnoho právních expertů předpokládá, že Nejvyšší soud by mohl cla IEEPA zrušit a nařídit administrativě vrátit stovky miliard dolarů na clech, které společnosti a jednotlivci zaplatili. I v takovém případě má však Trumpova administrativa připraveno několik právních možností, jak cla obnovit.
Patří mezi ně zejména Sekce 122 Zákona o obchodu z roku 1974, Sekce 301 Zákona o obchodu z roku 1974 a Sekce 232 Zákona o rozšíření obchodu z roku 1962.
První zmíněné ustanovení by prezidentovi umožnilo uložit globální dovozní „příplatek“ ve výši 15 % na dobu až 150 dní, a získat tak čas na prozkoumání dalších možností. Pro trvalé zachování těchto cel by však musel získat souhlas Kongresu.
Druhou sekci Trump využil v prvním funkčním období pro rozsáhlá cla na čínské zboží. Na rozdíl od IEEPA vyžaduje formální vyšetřování nekalých zahraničních obchodních praktik, což je časově náročnější, ale právně silnější.
Poslední sekce umožňuje omezit dovoz, pokud představuje hrozbu pro národní bezpečnost. Trump ji již využil pro cla na ocel, hliník a automobily a může ji rozšířit na další sektory, jako jsou kritické nerosty, turbíny nebo farmaceutické výrobky.
EU neočekává, že by ji Nejvyšší soud „zachránil“ před tarify, jelikož si je vědoma, že Trump může cla zavést jinými právními cestami. Brusel se soustředí na udržení 15% tarifní hranice, kterou si vyjednal v dohodě ze Skotska, i v případě zrušení cel IEEPA. Evropský parlament by sice rád přidal „doložku o zániku platnosti“, která by omezila ústupky EU pouze na Trumpovo funkční období, ale členské státy tuto myšlenku odmítly.
I pro Británii platí, že by zrušení IEEPA cel nepřineslo úplnou úlevu. Země si sice vyjednala příznivější 10% sazbu, ta se ale nevztahuje na cla na ocel a automobily uvalená dle Sekce 232. UK se v jednáních snaží postupovat opatrně, aby nevyprovokovala Trumpovu administrativu k tvrdší linii v probíhajících jednáních.
Čína by zrušení cel uvítala jako symbolické vítězství. I zde však platí, že Trump může okamžitě nasadit náhradní tarify na základě Sekce 301 (vyšetřování nekalých praktik) a Sekce 232 (národní bezpečnost).
Kanada a Mexiko, které s USA uzavřely Dohodu USMCA, čelí zvýšeným clům IEEPA jako nátlaku kvůli pašování fentanylu a migraci. Kanada je navíc pod Trumpovou palbou za anti-tarifní reklamu. Přestože Mexiko i Kanada udržují většinu svého vývozu bezcelní díky USMCA, Trump hrozí dalším navyšováním cel a využívá je jako páku před nadcházející revizí dohody.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).