Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Mnoho právních expertů předpokládá, že Nejvyšší soud by mohl cla IEEPA zrušit a nařídit administrativě vrátit stovky miliard dolarů na clech, které společnosti a jednotlivci zaplatili. I v takovém případě má však Trumpova administrativa připraveno několik právních možností, jak cla obnovit.
Patří mezi ně zejména Sekce 122 Zákona o obchodu z roku 1974, Sekce 301 Zákona o obchodu z roku 1974 a Sekce 232 Zákona o rozšíření obchodu z roku 1962.
První zmíněné ustanovení by prezidentovi umožnilo uložit globální dovozní „příplatek“ ve výši 15 % na dobu až 150 dní, a získat tak čas na prozkoumání dalších možností. Pro trvalé zachování těchto cel by však musel získat souhlas Kongresu.
Druhou sekci Trump využil v prvním funkčním období pro rozsáhlá cla na čínské zboží. Na rozdíl od IEEPA vyžaduje formální vyšetřování nekalých zahraničních obchodních praktik, což je časově náročnější, ale právně silnější.
Poslední sekce umožňuje omezit dovoz, pokud představuje hrozbu pro národní bezpečnost. Trump ji již využil pro cla na ocel, hliník a automobily a může ji rozšířit na další sektory, jako jsou kritické nerosty, turbíny nebo farmaceutické výrobky.
EU neočekává, že by ji Nejvyšší soud „zachránil“ před tarify, jelikož si je vědoma, že Trump může cla zavést jinými právními cestami. Brusel se soustředí na udržení 15% tarifní hranice, kterou si vyjednal v dohodě ze Skotska, i v případě zrušení cel IEEPA. Evropský parlament by sice rád přidal „doložku o zániku platnosti“, která by omezila ústupky EU pouze na Trumpovo funkční období, ale členské státy tuto myšlenku odmítly.
I pro Británii platí, že by zrušení IEEPA cel nepřineslo úplnou úlevu. Země si sice vyjednala příznivější 10% sazbu, ta se ale nevztahuje na cla na ocel a automobily uvalená dle Sekce 232. UK se v jednáních snaží postupovat opatrně, aby nevyprovokovala Trumpovu administrativu k tvrdší linii v probíhajících jednáních.
Čína by zrušení cel uvítala jako symbolické vítězství. I zde však platí, že Trump může okamžitě nasadit náhradní tarify na základě Sekce 301 (vyšetřování nekalých praktik) a Sekce 232 (národní bezpečnost).
Kanada a Mexiko, které s USA uzavřely Dohodu USMCA, čelí zvýšeným clům IEEPA jako nátlaku kvůli pašování fentanylu a migraci. Kanada je navíc pod Trumpovou palbou za anti-tarifní reklamu. Přestože Mexiko i Kanada udržují většinu svého vývozu bezcelní díky USMCA, Trump hrozí dalším navyšováním cel a využívá je jako páku před nadcházející revizí dohody.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Na ostrově Île d’Oléron, který leží u západního pobřeží Francie, došlo k vážnému incidentu, při kterém auto najelo do skupiny chodců a cyklistů. Nejméně pět lidí utrpělo zranění ve městě Saint Pierre d’Oléron. O události informoval francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez na sociální síti X.
Ministři životního prostředí Evropské unie (EU) dospěli k dohodě, která zmírňuje původně navrhovaný cíl pro snížení emisí do roku 2040 a zároveň stanovuje nový klimatický plán pro rok 2035. Po celodenním jednání, které probíhalo od úterý až do středečního rána, ministři jednomyslně schválili dlouho očekávaný klimatický plán bloku, čímž EU uchránili před mezinárodní ostudou na nadcházejícím klimatickém summitu COP30, který začíná 10. listopadu.
Starostou New Yorku je nově Zohran Mamdani, jehož volební výhra symbolizuje celkový úspěch Demokratů v prvních klíčových volbách, které proběhly po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Čtyřiatřicetiletý Mamdani se zapsal do dějin: stává se historicky prvním muslimským starostou a zároveň nejmladším vedoucím představitelem největšího amerického města za víc než sto let.
Nedaleko letiště v Louisville, ve státě Kentucky, došlo k neštěstí, kdy se zřítil nákladní letoun společnosti UPS, což si vyžádalo životy minimálně sedmi osob. Guvernér Kentucky potvrdil, že k incidentu došlo během úterního večera, když se stroj chystal vzlétnout z mezinárodního letiště, pojmenovaného po legendárním Muhammadu Alim. Při následném výbuchu, ke kterému došlo přibližně v 17:15 tamního času, utrpělo zranění nejméně jedenáct dalších lidí, přičemž oblohu zahalil hustý černý dým.
Poslední dny života strávil zesnulý kardinál Dominik Duka v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Vrátil se tam po třech dnech, které po předchozí hospitalizaci strávil doma. Svědectví o posledních chvílích duchovního mezi námi poskytla jedna z dominikánských sester.