Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Ruské prohlášení přišlo ve stejný den, kdy americká armáda odpálila neozbrojenou mezikontinentální balistickou střelu (ICBM) Minuteman III. K testu, který byl proveden z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base, došlo poté, co prezident Donald Trump nařídil okamžité obnovení testování amerického jaderného arzenálu, poprvé po třech desetiletích. Neozbrojená střela Minuteman III, schopná nést jaderné hlavice, úspěšně dopadla do blízkosti testovacího komplexu u Kwajalein Atoll v Tichém oceánu po dráze dlouhé přes 6 700 kilometrů (4 200 mil).
Na urychleně svolaném zasedání ruské bezpečnostní rady ministr Bělousov zdůraznil, že Washington se podle ruských generálů „snaží připravit a provést jaderné testy“. Prezident Vladimir Putin v reakci na americké kroky nařídil ministerstvům zahraničí a obrany připravit „návrhy na možné zahájení prací na přípravě jaderných zbraní k testování“.
Putin sice uvedl, že Rusko striktně dodržuje své závazky plynoucí ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty, 1996), ale zároveň prohlásil, že pokud by USA nebo jiné státy provedly takové testy, Rusko by bylo nuceno přijmout adekvátní reciproční opatření.
Raketa Minuteman III, která je součástí americké jaderné triády, představuje jeden ze tří způsobů doručování jaderných zbraní (spolu s balistickými raketami odpalovanými z ponorek a strategickými bombardéry). Účelem této triády je zajistit důvěryhodnou schopnost druhého úderu, což slouží jako účinná jaderná odstrašující síla.
Trump své rozhodnutí k obnovení testů zdůvodnil agresivním jaderným testováním ze strany Ruska a rychlou expanzí jaderného arzenálu Číny. Uvedl, že zatímco USA má největší jaderný arzenál na světě (odhadem 5 177 hlavic), Rusko je druhé (odhadem 5 459 hlavic) a Čína (odhadem 600 hlavic) je na třetím místě, ale „bude na stejné úrovni do pěti let“. Prezident, ačkoliv mluvil o „obrovské ničivé síle“, neviděl jinou možnost, než jednat „na stejném základě“ jako ostatní země.
Obě velmoci, USA i Rusko, procházejí rozsáhlou modernizací svých jaderných arzenálů. Ruský prezident Putin nedávno oznámil úspěšné testy nové atomové, jaderné podvodní drony Poseidon a nového jaderně poháněného křídlatého střely Burevestnik v Severním ledovém oceánu.
Mezitím Čína svůj arzenál zdvojnásobila na odhadovaných 600 hlavic k roku 2025. Američtí vojenští představitelé odhadují, že Čína bude mít do roku 2030 přes 1000 jaderných zbraní. Celkové zásoby jaderných hlavic ve světě sice od vrcholu v roce 1986 (přes 70 000) klesly na současných přibližně 12 000, ale eskalace mezi třemi největšími jadernými mocnostmi vyvolává vážné obavy.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.