Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Ruské prohlášení přišlo ve stejný den, kdy americká armáda odpálila neozbrojenou mezikontinentální balistickou střelu (ICBM) Minuteman III. K testu, který byl proveden z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base, došlo poté, co prezident Donald Trump nařídil okamžité obnovení testování amerického jaderného arzenálu, poprvé po třech desetiletích. Neozbrojená střela Minuteman III, schopná nést jaderné hlavice, úspěšně dopadla do blízkosti testovacího komplexu u Kwajalein Atoll v Tichém oceánu po dráze dlouhé přes 6 700 kilometrů (4 200 mil).
Na urychleně svolaném zasedání ruské bezpečnostní rady ministr Bělousov zdůraznil, že Washington se podle ruských generálů „snaží připravit a provést jaderné testy“. Prezident Vladimir Putin v reakci na americké kroky nařídil ministerstvům zahraničí a obrany připravit „návrhy na možné zahájení prací na přípravě jaderných zbraní k testování“.
Putin sice uvedl, že Rusko striktně dodržuje své závazky plynoucí ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty, 1996), ale zároveň prohlásil, že pokud by USA nebo jiné státy provedly takové testy, Rusko by bylo nuceno přijmout adekvátní reciproční opatření.
Raketa Minuteman III, která je součástí americké jaderné triády, představuje jeden ze tří způsobů doručování jaderných zbraní (spolu s balistickými raketami odpalovanými z ponorek a strategickými bombardéry). Účelem této triády je zajistit důvěryhodnou schopnost druhého úderu, což slouží jako účinná jaderná odstrašující síla.
Trump své rozhodnutí k obnovení testů zdůvodnil agresivním jaderným testováním ze strany Ruska a rychlou expanzí jaderného arzenálu Číny. Uvedl, že zatímco USA má největší jaderný arzenál na světě (odhadem 5 177 hlavic), Rusko je druhé (odhadem 5 459 hlavic) a Čína (odhadem 600 hlavic) je na třetím místě, ale „bude na stejné úrovni do pěti let“. Prezident, ačkoliv mluvil o „obrovské ničivé síle“, neviděl jinou možnost, než jednat „na stejném základě“ jako ostatní země.
Obě velmoci, USA i Rusko, procházejí rozsáhlou modernizací svých jaderných arzenálů. Ruský prezident Putin nedávno oznámil úspěšné testy nové atomové, jaderné podvodní drony Poseidon a nového jaderně poháněného křídlatého střely Burevestnik v Severním ledovém oceánu.
Mezitím Čína svůj arzenál zdvojnásobila na odhadovaných 600 hlavic k roku 2025. Američtí vojenští představitelé odhadují, že Čína bude mít do roku 2030 přes 1000 jaderných zbraní. Celkové zásoby jaderných hlavic ve světě sice od vrcholu v roce 1986 (přes 70 000) klesly na současných přibližně 12 000, ale eskalace mezi třemi největšími jadernými mocnostmi vyvolává vážné obavy.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.