Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Ruské prohlášení přišlo ve stejný den, kdy americká armáda odpálila neozbrojenou mezikontinentální balistickou střelu (ICBM) Minuteman III. K testu, který byl proveden z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base, došlo poté, co prezident Donald Trump nařídil okamžité obnovení testování amerického jaderného arzenálu, poprvé po třech desetiletích. Neozbrojená střela Minuteman III, schopná nést jaderné hlavice, úspěšně dopadla do blízkosti testovacího komplexu u Kwajalein Atoll v Tichém oceánu po dráze dlouhé přes 6 700 kilometrů (4 200 mil).
Na urychleně svolaném zasedání ruské bezpečnostní rady ministr Bělousov zdůraznil, že Washington se podle ruských generálů „snaží připravit a provést jaderné testy“. Prezident Vladimir Putin v reakci na americké kroky nařídil ministerstvům zahraničí a obrany připravit „návrhy na možné zahájení prací na přípravě jaderných zbraní k testování“.
Putin sice uvedl, že Rusko striktně dodržuje své závazky plynoucí ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty, 1996), ale zároveň prohlásil, že pokud by USA nebo jiné státy provedly takové testy, Rusko by bylo nuceno přijmout adekvátní reciproční opatření.
Raketa Minuteman III, která je součástí americké jaderné triády, představuje jeden ze tří způsobů doručování jaderných zbraní (spolu s balistickými raketami odpalovanými z ponorek a strategickými bombardéry). Účelem této triády je zajistit důvěryhodnou schopnost druhého úderu, což slouží jako účinná jaderná odstrašující síla.
Trump své rozhodnutí k obnovení testů zdůvodnil agresivním jaderným testováním ze strany Ruska a rychlou expanzí jaderného arzenálu Číny. Uvedl, že zatímco USA má největší jaderný arzenál na světě (odhadem 5 177 hlavic), Rusko je druhé (odhadem 5 459 hlavic) a Čína (odhadem 600 hlavic) je na třetím místě, ale „bude na stejné úrovni do pěti let“. Prezident, ačkoliv mluvil o „obrovské ničivé síle“, neviděl jinou možnost, než jednat „na stejném základě“ jako ostatní země.
Obě velmoci, USA i Rusko, procházejí rozsáhlou modernizací svých jaderných arzenálů. Ruský prezident Putin nedávno oznámil úspěšné testy nové atomové, jaderné podvodní drony Poseidon a nového jaderně poháněného křídlatého střely Burevestnik v Severním ledovém oceánu.
Mezitím Čína svůj arzenál zdvojnásobila na odhadovaných 600 hlavic k roku 2025. Američtí vojenští představitelé odhadují, že Čína bude mít do roku 2030 přes 1000 jaderných zbraní. Celkové zásoby jaderných hlavic ve světě sice od vrcholu v roce 1986 (přes 70 000) klesly na současných přibližně 12 000, ale eskalace mezi třemi největšími jadernými mocnostmi vyvolává vážné obavy.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.