Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Ruské prohlášení přišlo ve stejný den, kdy americká armáda odpálila neozbrojenou mezikontinentální balistickou střelu (ICBM) Minuteman III. K testu, který byl proveden z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base, došlo poté, co prezident Donald Trump nařídil okamžité obnovení testování amerického jaderného arzenálu, poprvé po třech desetiletích. Neozbrojená střela Minuteman III, schopná nést jaderné hlavice, úspěšně dopadla do blízkosti testovacího komplexu u Kwajalein Atoll v Tichém oceánu po dráze dlouhé přes 6 700 kilometrů (4 200 mil).
Na urychleně svolaném zasedání ruské bezpečnostní rady ministr Bělousov zdůraznil, že Washington se podle ruských generálů „snaží připravit a provést jaderné testy“. Prezident Vladimir Putin v reakci na americké kroky nařídil ministerstvům zahraničí a obrany připravit „návrhy na možné zahájení prací na přípravě jaderných zbraní k testování“.
Putin sice uvedl, že Rusko striktně dodržuje své závazky plynoucí ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty, 1996), ale zároveň prohlásil, že pokud by USA nebo jiné státy provedly takové testy, Rusko by bylo nuceno přijmout adekvátní reciproční opatření.
Raketa Minuteman III, která je součástí americké jaderné triády, představuje jeden ze tří způsobů doručování jaderných zbraní (spolu s balistickými raketami odpalovanými z ponorek a strategickými bombardéry). Účelem této triády je zajistit důvěryhodnou schopnost druhého úderu, což slouží jako účinná jaderná odstrašující síla.
Trump své rozhodnutí k obnovení testů zdůvodnil agresivním jaderným testováním ze strany Ruska a rychlou expanzí jaderného arzenálu Číny. Uvedl, že zatímco USA má největší jaderný arzenál na světě (odhadem 5 177 hlavic), Rusko je druhé (odhadem 5 459 hlavic) a Čína (odhadem 600 hlavic) je na třetím místě, ale „bude na stejné úrovni do pěti let“. Prezident, ačkoliv mluvil o „obrovské ničivé síle“, neviděl jinou možnost, než jednat „na stejném základě“ jako ostatní země.
Obě velmoci, USA i Rusko, procházejí rozsáhlou modernizací svých jaderných arzenálů. Ruský prezident Putin nedávno oznámil úspěšné testy nové atomové, jaderné podvodní drony Poseidon a nového jaderně poháněného křídlatého střely Burevestnik v Severním ledovém oceánu.
Mezitím Čína svůj arzenál zdvojnásobila na odhadovaných 600 hlavic k roku 2025. Američtí vojenští představitelé odhadují, že Čína bude mít do roku 2030 přes 1000 jaderných zbraní. Celkové zásoby jaderných hlavic ve světě sice od vrcholu v roce 1986 (přes 70 000) klesly na současných přibližně 12 000, ale eskalace mezi třemi největšími jadernými mocnostmi vyvolává vážné obavy.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.