Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Ruské prohlášení přišlo ve stejný den, kdy americká armáda odpálila neozbrojenou mezikontinentální balistickou střelu (ICBM) Minuteman III. K testu, který byl proveden z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base, došlo poté, co prezident Donald Trump nařídil okamžité obnovení testování amerického jaderného arzenálu, poprvé po třech desetiletích. Neozbrojená střela Minuteman III, schopná nést jaderné hlavice, úspěšně dopadla do blízkosti testovacího komplexu u Kwajalein Atoll v Tichém oceánu po dráze dlouhé přes 6 700 kilometrů (4 200 mil).
Na urychleně svolaném zasedání ruské bezpečnostní rady ministr Bělousov zdůraznil, že Washington se podle ruských generálů „snaží připravit a provést jaderné testy“. Prezident Vladimir Putin v reakci na americké kroky nařídil ministerstvům zahraničí a obrany připravit „návrhy na možné zahájení prací na přípravě jaderných zbraní k testování“.
Putin sice uvedl, že Rusko striktně dodržuje své závazky plynoucí ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty, 1996), ale zároveň prohlásil, že pokud by USA nebo jiné státy provedly takové testy, Rusko by bylo nuceno přijmout adekvátní reciproční opatření.
Raketa Minuteman III, která je součástí americké jaderné triády, představuje jeden ze tří způsobů doručování jaderných zbraní (spolu s balistickými raketami odpalovanými z ponorek a strategickými bombardéry). Účelem této triády je zajistit důvěryhodnou schopnost druhého úderu, což slouží jako účinná jaderná odstrašující síla.
Trump své rozhodnutí k obnovení testů zdůvodnil agresivním jaderným testováním ze strany Ruska a rychlou expanzí jaderného arzenálu Číny. Uvedl, že zatímco USA má největší jaderný arzenál na světě (odhadem 5 177 hlavic), Rusko je druhé (odhadem 5 459 hlavic) a Čína (odhadem 600 hlavic) je na třetím místě, ale „bude na stejné úrovni do pěti let“. Prezident, ačkoliv mluvil o „obrovské ničivé síle“, neviděl jinou možnost, než jednat „na stejném základě“ jako ostatní země.
Obě velmoci, USA i Rusko, procházejí rozsáhlou modernizací svých jaderných arzenálů. Ruský prezident Putin nedávno oznámil úspěšné testy nové atomové, jaderné podvodní drony Poseidon a nového jaderně poháněného křídlatého střely Burevestnik v Severním ledovém oceánu.
Mezitím Čína svůj arzenál zdvojnásobila na odhadovaných 600 hlavic k roku 2025. Američtí vojenští představitelé odhadují, že Čína bude mít do roku 2030 přes 1000 jaderných zbraní. Celkové zásoby jaderných hlavic ve světě sice od vrcholu v roce 1986 (přes 70 000) klesly na současných přibližně 12 000, ale eskalace mezi třemi největšími jadernými mocnostmi vyvolává vážné obavy.
Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.
Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Podle nejnovějších dat z Úřadu pro národní statistiku (ONS) v Anglii a Walesu se odhaduje, že téměř 30 % dospělých zažilo během svého dětství nějakou formu zneužívání nebo zanedbávání. Tato nová statistika poprvé zahrnuje nejen fyzické a sexuální zneužívání a zanedbávání, ale také zneužívání emocionální. Celkově se toto zjištění týká odhadem 13,6 milionu lidí starších 18 let.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Na ostrově Île d’Oléron, který leží u západního pobřeží Francie, došlo k vážnému incidentu, při kterém auto najelo do skupiny chodců a cyklistů. Nejméně pět lidí utrpělo zranění ve městě Saint Pierre d’Oléron. O události informoval francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez na sociální síti X.