Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Vědci nicméně varují, že pokud se globální teploty přiblíží hranici 2 °C, přirozená schopnost útesu tlumit část nárůstu teplot bude zahlcena. Současná politika zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů, které jsou způsobeny zejména spalováním fosilních paliv, směřuje planetu ke zvýšení teploty o přibližně 2,8 °C do konce tohoto století, jak ukázala nedávná zpráva OSN.
Profesor Peter Mumby, jeden z hlavních autorů studie, uvedl, že při současném vývoji je pro korály „velmi špatná a pochmurná budoucnost“. Podle něj to nepovede k jejich úplnému vyhynutí, ale půjde o „neuvěřitelně hlubokou ztrátu“.
Korálové útesy patří mezi nejsnáze zranitelné ekosystémy vůči globálnímu oteplování. Zhoršující se mořské vlny veder způsobují, že korály vypudí řasy, které jim dodávají barvu i většinu živin, což je proces známý jako bělení korálů. Hromadné bělení, dříve neznámé, se na útesu stává stále běžnějším. Předchozí projekce dopadu oteplování se soustředily pouze na vliv tepla, nebraly však v úvahu možnosti, jak se některé korály mohou teplotám přizpůsobit.
Tato nová studie, publikovaná v časopise Nature Communications, zohlednila, že některé korály, i v rámci stejného druhu, tolerují vyšší teploty než jiné, a že tyto rysy mohou předávat svému potomstvu. Modelování simulovalo „ekologicko-evoluční dynamiku“ všech 3 800 jednotlivých útesů Velkého bariérového útesu. Dr. Yves-Marie Bozec, hlavní autor výzkumu, zahrnul i to, jak útesy zásobují své sousedy korálovými mláďaty a jak se některé nacházejí na přirozeně chladnějších místech, známých jako „klimatická útočiště“.
Modely ukázaly, že jakmile globální teplota stoupne na 1,5 °C, tyto přirozené adaptační schopnosti nebudou stačit a množství korálů na útesu se do roku 2040 zhruba sníží na polovinu. Mumby uvedl, že v polovině století „stále budou místa, která vypadají jako dnešní útesy, ale budou jen velmi vzácná“. Modelování nicméně zjistilo, že pokud se teplota udrží pod 2 °C, útesy by mohly korálový pokryv pomalu obnovit téměř na úroveň z nedávné minulosti.
Mumby poznamenal, že útesy v přirozeně chladnějších oblastech nebo ty, které by mohly být „osazeny“ z blízkých útesů, si vedly lépe. To naznačuje, že soustředění ochranářského úsilí na tato místa by mohlo přinést výsledky. Nicméně Mumby zdůraznil, že „omezování emisí musí zůstat naší prioritou číslo jedna“, protože to bude mít největší vliv.
Dr. Roger Beeden, hlavní vědecký pracovník Great Barrier Reef Marine Park Authority, řekl, že studie pomůže zacílit ochranářské snahy, ale potvrdil, že globální zmírnění emisí je to nejlepší, co se může stát. Profesor Morgan Pratchett z James Cook University nicméně nazval předpoklad o přirozeně chladnějších útesech „nepodloženým optimismem“ a uvedl, že pro zachování korálových útesů je potřeba „naléhavá a podstatná akce“ v oblasti změny klimatu.
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
