Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Vědci nicméně varují, že pokud se globální teploty přiblíží hranici 2 °C, přirozená schopnost útesu tlumit část nárůstu teplot bude zahlcena. Současná politika zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů, které jsou způsobeny zejména spalováním fosilních paliv, směřuje planetu ke zvýšení teploty o přibližně 2,8 °C do konce tohoto století, jak ukázala nedávná zpráva OSN.
Profesor Peter Mumby, jeden z hlavních autorů studie, uvedl, že při současném vývoji je pro korály „velmi špatná a pochmurná budoucnost“. Podle něj to nepovede k jejich úplnému vyhynutí, ale půjde o „neuvěřitelně hlubokou ztrátu“.
Korálové útesy patří mezi nejsnáze zranitelné ekosystémy vůči globálnímu oteplování. Zhoršující se mořské vlny veder způsobují, že korály vypudí řasy, které jim dodávají barvu i většinu živin, což je proces známý jako bělení korálů. Hromadné bělení, dříve neznámé, se na útesu stává stále běžnějším. Předchozí projekce dopadu oteplování se soustředily pouze na vliv tepla, nebraly však v úvahu možnosti, jak se některé korály mohou teplotám přizpůsobit.
Tato nová studie, publikovaná v časopise Nature Communications, zohlednila, že některé korály, i v rámci stejného druhu, tolerují vyšší teploty než jiné, a že tyto rysy mohou předávat svému potomstvu. Modelování simulovalo „ekologicko-evoluční dynamiku“ všech 3 800 jednotlivých útesů Velkého bariérového útesu. Dr. Yves-Marie Bozec, hlavní autor výzkumu, zahrnul i to, jak útesy zásobují své sousedy korálovými mláďaty a jak se některé nacházejí na přirozeně chladnějších místech, známých jako „klimatická útočiště“.
Modely ukázaly, že jakmile globální teplota stoupne na 1,5 °C, tyto přirozené adaptační schopnosti nebudou stačit a množství korálů na útesu se do roku 2040 zhruba sníží na polovinu. Mumby uvedl, že v polovině století „stále budou místa, která vypadají jako dnešní útesy, ale budou jen velmi vzácná“. Modelování nicméně zjistilo, že pokud se teplota udrží pod 2 °C, útesy by mohly korálový pokryv pomalu obnovit téměř na úroveň z nedávné minulosti.
Mumby poznamenal, že útesy v přirozeně chladnějších oblastech nebo ty, které by mohly být „osazeny“ z blízkých útesů, si vedly lépe. To naznačuje, že soustředění ochranářského úsilí na tato místa by mohlo přinést výsledky. Nicméně Mumby zdůraznil, že „omezování emisí musí zůstat naší prioritou číslo jedna“, protože to bude mít největší vliv.
Dr. Roger Beeden, hlavní vědecký pracovník Great Barrier Reef Marine Park Authority, řekl, že studie pomůže zacílit ochranářské snahy, ale potvrdil, že globální zmírnění emisí je to nejlepší, co se může stát. Profesor Morgan Pratchett z James Cook University nicméně nazval předpoklad o přirozeně chladnějších útesech „nepodloženým optimismem“ a uvedl, že pro zachování korálových útesů je potřeba „naléhavá a podstatná akce“ v oblasti změny klimatu.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Na ostrově Île d’Oléron, který leží u západního pobřeží Francie, došlo k vážnému incidentu, při kterém auto najelo do skupiny chodců a cyklistů. Nejméně pět lidí utrpělo zranění ve městě Saint Pierre d’Oléron. O události informoval francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez na sociální síti X.
Ministři životního prostředí Evropské unie (EU) dospěli k dohodě, která zmírňuje původně navrhovaný cíl pro snížení emisí do roku 2040 a zároveň stanovuje nový klimatický plán pro rok 2035. Po celodenním jednání, které probíhalo od úterý až do středečního rána, ministři jednomyslně schválili dlouho očekávaný klimatický plán bloku, čímž EU uchránili před mezinárodní ostudou na nadcházejícím klimatickém summitu COP30, který začíná 10. listopadu.
Starostou New Yorku je nově Zohran Mamdani, jehož volební výhra symbolizuje celkový úspěch Demokratů v prvních klíčových volbách, které proběhly po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Čtyřiatřicetiletý Mamdani se zapsal do dějin: stává se historicky prvním muslimským starostou a zároveň nejmladším vedoucím představitelem největšího amerického města za víc než sto let.
Nedaleko letiště v Louisville, ve státě Kentucky, došlo k neštěstí, kdy se zřítil nákladní letoun společnosti UPS, což si vyžádalo životy minimálně sedmi osob. Guvernér Kentucky potvrdil, že k incidentu došlo během úterního večera, když se stroj chystal vzlétnout z mezinárodního letiště, pojmenovaného po legendárním Muhammadu Alim. Při následném výbuchu, ke kterému došlo přibližně v 17:15 tamního času, utrpělo zranění nejméně jedenáct dalších lidí, přičemž oblohu zahalil hustý černý dým.
Poslední dny života strávil zesnulý kardinál Dominik Duka v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Vrátil se tam po třech dnech, které po předchozí hospitalizaci strávil doma. Svědectví o posledních chvílích duchovního mezi námi poskytla jedna z dominikánských sester.
