Českou republiku v těchto dnech ovlivňuje rozsáhlá tlaková výše, která se pomalu přesouvá směrem na východ. Tento meteorologický jev přináší stabilní a slunečné počasí, avšak od pátku do střední Evropy proudí teplejší vzduch z jižních oblastí. Spolu s ním dorazí i prachové částice ze saharské pouště, které během víkendu ovlivní kvalitu ovzduší a viditelnost.
Teplé jižní proudění bude podle Novinek přes oblast Středozemního moře transportovat značné množství pouštního prachu ze severní Afriky. Podle prognóz modelu Athénské národní univerzity lze očekávat nejvyšší koncentraci těchto částic nad Českem v průběhu soboty a neděle. Prach v atmosféře způsobí charakteristický žlutavý zákal a sníží dohlednost.
Prachové částice v ovzduší zároveň přispějí k tvorbě jemného závoje vysoké oblačnosti, který mírně utlumí sluneční paprsky a nepatrně sníží denní teplotní maxima. Přesto se očekává, že teploty budou nadprůměrné. Přítomnost prachu však přinese i zajímavé vizuální efekty – lidé se mohou těšit na sytější a barevnější východy a západy slunce.
Naposledy se saharský prach nad střední Evropou objevil o druhém březnovém víkendu, kdy ho do vyšších vrstev atmosféry přivál silný jižní vítr. Tehdy se jeho přítomnost projevila především sníženou dohledností a jemným oranžovým povlakem na površích, jako jsou auta či parapety. Podobné jevy lze očekávat i tentokrát.
Začátkem příštího týdne nastane změna počasí, kdy do Česka od jihozápadu dorazí několik frontálních systémů. Ty přinesou občasný déšť, přeháňky a nelze vyloučit ani bouřky. Právě během těchto srážek může dojít k tzv. krvavému dešti – jevu, při němž se prachové částice smísí s dešťovými kapkami a po odpaření vody zanechají na površích charakteristický naoranžovělý film.
Meteorologové předpokládají, že srážky v první polovině příštího týdne pomohou ovzduší pročistit a prachové částice postupně vymizí. Do té doby by měli být lidé připraveni na zhoršenou viditelnost a možné znečištění povrchů. Současně se však mohou těšit na nevšední atmosférické úkazy a teploty, které budou i přes přítomnost prachu relativně vysoké.
Saharský prach je jemný minerální prach, který pochází z oblasti Saharské pouště v severní Africe. Tento prach se skládá z drobných částic písku, hlíny a dalších minerálů, které vítr zvedá z pouštního povrchu do atmosféry. Odtud může být prach unášen na velké vzdálenosti, včetně Evropy, Karibiku nebo dokonce Ameriky.
Saharský prach vzniká při silném větru, který narušuje povrch pouště a zvedá jemné částice do vzduchu. Tento proces se nejčastěji děje v období silných větrů nebo během pouštních bouří. Jakmile se prach dostane do vyšších vrstev atmosféry, může být unášen vysokými větrnými proudy (tzv. tryskovými proudy) na tisíce kilometrů daleko.
K Evropě saharský prach obvykle přichází při jižním až jihozápadním proudění. Často se dostává přes Středozemní moře, a to hlavně na jaře a na podzim, kdy jsou atmosférické podmínky pro jeho transport příznivé.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Politická mapa světa se neustále mění a vyvíjí. V příštích letech může dojít k zásadním změnám, které přetvoří hranice, jak je dnes známe. Súdán se nachází na prahu rozpadu, Tchaj-wan osciluje mezi faktickou nezávislostí a hrozbou invaze, Skotsko a Katalánsko neustále volají po odtržení. Separatistická hnutí nabírají na síle, vznikají nové „de facto státy“ a význam státních hranic se postupně rozplývá. Současně ale může dojít i k opačnému trendu – vzniku rozsáhlých nadnárodních celků, které spojí desítky států pod jednu střechu.
Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. Pro britský deník Express prohlásil, že jedině úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace mohou zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova přicházejí v okamžiku, kdy svět stále více vnímá hrozbu eskalace napětí, nejen v Evropě, ale i v Asii.
Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.
