Českou republiku v těchto dnech ovlivňuje rozsáhlá tlaková výše, která se pomalu přesouvá směrem na východ. Tento meteorologický jev přináší stabilní a slunečné počasí, avšak od pátku do střední Evropy proudí teplejší vzduch z jižních oblastí. Spolu s ním dorazí i prachové částice ze saharské pouště, které během víkendu ovlivní kvalitu ovzduší a viditelnost.
Teplé jižní proudění bude podle Novinek přes oblast Středozemního moře transportovat značné množství pouštního prachu ze severní Afriky. Podle prognóz modelu Athénské národní univerzity lze očekávat nejvyšší koncentraci těchto částic nad Českem v průběhu soboty a neděle. Prach v atmosféře způsobí charakteristický žlutavý zákal a sníží dohlednost.
Prachové částice v ovzduší zároveň přispějí k tvorbě jemného závoje vysoké oblačnosti, který mírně utlumí sluneční paprsky a nepatrně sníží denní teplotní maxima. Přesto se očekává, že teploty budou nadprůměrné. Přítomnost prachu však přinese i zajímavé vizuální efekty – lidé se mohou těšit na sytější a barevnější východy a západy slunce.
Naposledy se saharský prach nad střední Evropou objevil o druhém březnovém víkendu, kdy ho do vyšších vrstev atmosféry přivál silný jižní vítr. Tehdy se jeho přítomnost projevila především sníženou dohledností a jemným oranžovým povlakem na površích, jako jsou auta či parapety. Podobné jevy lze očekávat i tentokrát.
Začátkem příštího týdne nastane změna počasí, kdy do Česka od jihozápadu dorazí několik frontálních systémů. Ty přinesou občasný déšť, přeháňky a nelze vyloučit ani bouřky. Právě během těchto srážek může dojít k tzv. krvavému dešti – jevu, při němž se prachové částice smísí s dešťovými kapkami a po odpaření vody zanechají na površích charakteristický naoranžovělý film.
Meteorologové předpokládají, že srážky v první polovině příštího týdne pomohou ovzduší pročistit a prachové částice postupně vymizí. Do té doby by měli být lidé připraveni na zhoršenou viditelnost a možné znečištění povrchů. Současně se však mohou těšit na nevšední atmosférické úkazy a teploty, které budou i přes přítomnost prachu relativně vysoké.
Saharský prach je jemný minerální prach, který pochází z oblasti Saharské pouště v severní Africe. Tento prach se skládá z drobných částic písku, hlíny a dalších minerálů, které vítr zvedá z pouštního povrchu do atmosféry. Odtud může být prach unášen na velké vzdálenosti, včetně Evropy, Karibiku nebo dokonce Ameriky.
Saharský prach vzniká při silném větru, který narušuje povrch pouště a zvedá jemné částice do vzduchu. Tento proces se nejčastěji děje v období silných větrů nebo během pouštních bouří. Jakmile se prach dostane do vyšších vrstev atmosféry, může být unášen vysokými větrnými proudy (tzv. tryskovými proudy) na tisíce kilometrů daleko.
K Evropě saharský prach obvykle přichází při jižním až jihozápadním proudění. Často se dostává přes Středozemní moře, a to hlavně na jaře a na podzim, kdy jsou atmosférické podmínky pro jeho transport příznivé.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
