Českou republiku v těchto dnech ovlivňuje rozsáhlá tlaková výše, která se pomalu přesouvá směrem na východ. Tento meteorologický jev přináší stabilní a slunečné počasí, avšak od pátku do střední Evropy proudí teplejší vzduch z jižních oblastí. Spolu s ním dorazí i prachové částice ze saharské pouště, které během víkendu ovlivní kvalitu ovzduší a viditelnost.
Teplé jižní proudění bude podle Novinek přes oblast Středozemního moře transportovat značné množství pouštního prachu ze severní Afriky. Podle prognóz modelu Athénské národní univerzity lze očekávat nejvyšší koncentraci těchto částic nad Českem v průběhu soboty a neděle. Prach v atmosféře způsobí charakteristický žlutavý zákal a sníží dohlednost.
Prachové částice v ovzduší zároveň přispějí k tvorbě jemného závoje vysoké oblačnosti, který mírně utlumí sluneční paprsky a nepatrně sníží denní teplotní maxima. Přesto se očekává, že teploty budou nadprůměrné. Přítomnost prachu však přinese i zajímavé vizuální efekty – lidé se mohou těšit na sytější a barevnější východy a západy slunce.
Naposledy se saharský prach nad střední Evropou objevil o druhém březnovém víkendu, kdy ho do vyšších vrstev atmosféry přivál silný jižní vítr. Tehdy se jeho přítomnost projevila především sníženou dohledností a jemným oranžovým povlakem na površích, jako jsou auta či parapety. Podobné jevy lze očekávat i tentokrát.
Začátkem příštího týdne nastane změna počasí, kdy do Česka od jihozápadu dorazí několik frontálních systémů. Ty přinesou občasný déšť, přeháňky a nelze vyloučit ani bouřky. Právě během těchto srážek může dojít k tzv. krvavému dešti – jevu, při němž se prachové částice smísí s dešťovými kapkami a po odpaření vody zanechají na površích charakteristický naoranžovělý film.
Meteorologové předpokládají, že srážky v první polovině příštího týdne pomohou ovzduší pročistit a prachové částice postupně vymizí. Do té doby by měli být lidé připraveni na zhoršenou viditelnost a možné znečištění povrchů. Současně se však mohou těšit na nevšední atmosférické úkazy a teploty, které budou i přes přítomnost prachu relativně vysoké.
Saharský prach je jemný minerální prach, který pochází z oblasti Saharské pouště v severní Africe. Tento prach se skládá z drobných částic písku, hlíny a dalších minerálů, které vítr zvedá z pouštního povrchu do atmosféry. Odtud může být prach unášen na velké vzdálenosti, včetně Evropy, Karibiku nebo dokonce Ameriky.
Saharský prach vzniká při silném větru, který narušuje povrch pouště a zvedá jemné částice do vzduchu. Tento proces se nejčastěji děje v období silných větrů nebo během pouštních bouří. Jakmile se prach dostane do vyšších vrstev atmosféry, může být unášen vysokými větrnými proudy (tzv. tryskovými proudy) na tisíce kilometrů daleko.
K Evropě saharský prach obvykle přichází při jižním až jihozápadním proudění. Často se dostává přes Středozemní moře, a to hlavně na jaře a na podzim, kdy jsou atmosférické podmínky pro jeho transport příznivé.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
