Českou republiku v těchto dnech ovlivňuje rozsáhlá tlaková výše, která se pomalu přesouvá směrem na východ. Tento meteorologický jev přináší stabilní a slunečné počasí, avšak od pátku do střední Evropy proudí teplejší vzduch z jižních oblastí. Spolu s ním dorazí i prachové částice ze saharské pouště, které během víkendu ovlivní kvalitu ovzduší a viditelnost.
Teplé jižní proudění bude podle Novinek přes oblast Středozemního moře transportovat značné množství pouštního prachu ze severní Afriky. Podle prognóz modelu Athénské národní univerzity lze očekávat nejvyšší koncentraci těchto částic nad Českem v průběhu soboty a neděle. Prach v atmosféře způsobí charakteristický žlutavý zákal a sníží dohlednost.
Prachové částice v ovzduší zároveň přispějí k tvorbě jemného závoje vysoké oblačnosti, který mírně utlumí sluneční paprsky a nepatrně sníží denní teplotní maxima. Přesto se očekává, že teploty budou nadprůměrné. Přítomnost prachu však přinese i zajímavé vizuální efekty – lidé se mohou těšit na sytější a barevnější východy a západy slunce.
Naposledy se saharský prach nad střední Evropou objevil o druhém březnovém víkendu, kdy ho do vyšších vrstev atmosféry přivál silný jižní vítr. Tehdy se jeho přítomnost projevila především sníženou dohledností a jemným oranžovým povlakem na površích, jako jsou auta či parapety. Podobné jevy lze očekávat i tentokrát.
Začátkem příštího týdne nastane změna počasí, kdy do Česka od jihozápadu dorazí několik frontálních systémů. Ty přinesou občasný déšť, přeháňky a nelze vyloučit ani bouřky. Právě během těchto srážek může dojít k tzv. krvavému dešti – jevu, při němž se prachové částice smísí s dešťovými kapkami a po odpaření vody zanechají na površích charakteristický naoranžovělý film.
Meteorologové předpokládají, že srážky v první polovině příštího týdne pomohou ovzduší pročistit a prachové částice postupně vymizí. Do té doby by měli být lidé připraveni na zhoršenou viditelnost a možné znečištění povrchů. Současně se však mohou těšit na nevšední atmosférické úkazy a teploty, které budou i přes přítomnost prachu relativně vysoké.
Saharský prach je jemný minerální prach, který pochází z oblasti Saharské pouště v severní Africe. Tento prach se skládá z drobných částic písku, hlíny a dalších minerálů, které vítr zvedá z pouštního povrchu do atmosféry. Odtud může být prach unášen na velké vzdálenosti, včetně Evropy, Karibiku nebo dokonce Ameriky.
Saharský prach vzniká při silném větru, který narušuje povrch pouště a zvedá jemné částice do vzduchu. Tento proces se nejčastěji děje v období silných větrů nebo během pouštních bouří. Jakmile se prach dostane do vyšších vrstev atmosféry, může být unášen vysokými větrnými proudy (tzv. tryskovými proudy) na tisíce kilometrů daleko.
K Evropě saharský prach obvykle přichází při jižním až jihozápadním proudění. Často se dostává přes Středozemní moře, a to hlavně na jaře a na podzim, kdy jsou atmosférické podmínky pro jeho transport příznivé.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
