Českou republiku v těchto dnech ovlivňuje rozsáhlá tlaková výše, která se pomalu přesouvá směrem na východ. Tento meteorologický jev přináší stabilní a slunečné počasí, avšak od pátku do střední Evropy proudí teplejší vzduch z jižních oblastí. Spolu s ním dorazí i prachové částice ze saharské pouště, které během víkendu ovlivní kvalitu ovzduší a viditelnost.
Teplé jižní proudění bude podle Novinek přes oblast Středozemního moře transportovat značné množství pouštního prachu ze severní Afriky. Podle prognóz modelu Athénské národní univerzity lze očekávat nejvyšší koncentraci těchto částic nad Českem v průběhu soboty a neděle. Prach v atmosféře způsobí charakteristický žlutavý zákal a sníží dohlednost.
Prachové částice v ovzduší zároveň přispějí k tvorbě jemného závoje vysoké oblačnosti, který mírně utlumí sluneční paprsky a nepatrně sníží denní teplotní maxima. Přesto se očekává, že teploty budou nadprůměrné. Přítomnost prachu však přinese i zajímavé vizuální efekty – lidé se mohou těšit na sytější a barevnější východy a západy slunce.
Naposledy se saharský prach nad střední Evropou objevil o druhém březnovém víkendu, kdy ho do vyšších vrstev atmosféry přivál silný jižní vítr. Tehdy se jeho přítomnost projevila především sníženou dohledností a jemným oranžovým povlakem na površích, jako jsou auta či parapety. Podobné jevy lze očekávat i tentokrát.
Začátkem příštího týdne nastane změna počasí, kdy do Česka od jihozápadu dorazí několik frontálních systémů. Ty přinesou občasný déšť, přeháňky a nelze vyloučit ani bouřky. Právě během těchto srážek může dojít k tzv. krvavému dešti – jevu, při němž se prachové částice smísí s dešťovými kapkami a po odpaření vody zanechají na površích charakteristický naoranžovělý film.
Meteorologové předpokládají, že srážky v první polovině příštího týdne pomohou ovzduší pročistit a prachové částice postupně vymizí. Do té doby by měli být lidé připraveni na zhoršenou viditelnost a možné znečištění povrchů. Současně se však mohou těšit na nevšední atmosférické úkazy a teploty, které budou i přes přítomnost prachu relativně vysoké.
Saharský prach je jemný minerální prach, který pochází z oblasti Saharské pouště v severní Africe. Tento prach se skládá z drobných částic písku, hlíny a dalších minerálů, které vítr zvedá z pouštního povrchu do atmosféry. Odtud může být prach unášen na velké vzdálenosti, včetně Evropy, Karibiku nebo dokonce Ameriky.
Saharský prach vzniká při silném větru, který narušuje povrch pouště a zvedá jemné částice do vzduchu. Tento proces se nejčastěji děje v období silných větrů nebo během pouštních bouří. Jakmile se prach dostane do vyšších vrstev atmosféry, může být unášen vysokými větrnými proudy (tzv. tryskovými proudy) na tisíce kilometrů daleko.
K Evropě saharský prach obvykle přichází při jižním až jihozápadním proudění. Často se dostává přes Středozemní moře, a to hlavně na jaře a na podzim, kdy jsou atmosférické podmínky pro jeho transport příznivé.
Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící.
Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.
Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Podle nejnovějších dat z Úřadu pro národní statistiku (ONS) v Anglii a Walesu se odhaduje, že téměř 30 % dospělých zažilo během svého dětství nějakou formu zneužívání nebo zanedbávání. Tato nová statistika poprvé zahrnuje nejen fyzické a sexuální zneužívání a zanedbávání, ale také zneužívání emocionální. Celkově se toto zjištění týká odhadem 13,6 milionu lidí starších 18 let.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
