Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Podle Guterrese je nyní absolutně nezbytné dosáhnout dramatického snížení emisí a změnit kurz, aby se překročení cíle 1,5 °C omezilo na co nejkratší dobu a nejnižší intenzitu. Důvodem je snaha vyhnout se katastrofickým „bodům zvratu“ v citlivých ekosystémech, jako je Arktida, korálové útesy a především Amazonský prales. Guterres konkrétně varoval, že pokud nedojde k rychlé změně, hrozí přeměna Amazonie v savanu, což je podle něj reálné riziko.
Generální tajemník OSN otevřeně vyzval světové lídry, aby „uznali naše selhání“. Poukázal na to, že ačkoli posledních deset let bylo nejteplejších v historii měření, závazky vlád, známé jako národně stanovené příspěvky (NDC) podle Pařížské dohody, jsou nedostatečné. Z celkem 197 států jich své plány na snižování emisí předložila méně než třetina (pouze 62), a i tyto závazky počítají se snížením emisí jen o zhruba 10 %, zatímco pro udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.
Guterres kritizoval i klíčové světové hráče. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa od klimatických závazků ustoupily, Evropa slíbila, ale dosud nepředložila dostatečné výsledky, a Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných cílů. Tento nedostatek ambicí znamená, že dočasné překročení limitu 1,5 °C je nyní bohužel nevyhnutelné. Guterres nešetřil kritikou ani na adresu korporátních lobbistů, kteří se snaží zvyšovat své zisky „za cenu, kterou platí lidstvo“.
Šéf OSN ale nadále věří, že by bylo možné dočasné překročení teplotního limitu později korigovat a vrátit se k cíli 1,5 °C do konce století, ovšem pouze za předpokladu, že COP30 přinese zásadní obrat v politice. V této souvislosti Guterres vyzval vlády, aby na klimatických summitech zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit, namísto korporátních zástupců.
Guterres vidí v přechodu od fosilních paliv nejen morální povinnost, ale i ekonomický vlastní zájem. Konstatoval, že éra fosilních paliv se chýlí ke konci, jelikož probíhá „revoluce obnovitelných zdrojů“ a lidstvo nebude schopno využít veškerou již objevenou ropu a plyn. Na dotaz ohledně povolení průzkumu ropy v ústí Amazonky brazilskou vládou, Guterres uvedl, že s prezidentem Lulou da Silvou o této věci zatím nehovořil, ale hodlá toho využít v rámci summitu COP30.
Brazílie má na COP30 představit iniciativu Tropical Forests Forever Facility s cílem získat 125 miliard dolarů na ochranu stojících pralesů, přičemž pětina finančních prostředků by měla jít přímo domorodým komunitám. Guterres opakovaně zdůraznil zásadní význam hlasu domorodých obyvatel pro konferenci. Uznal, že jsou to právě domorodé komunity, které jsou „nejlepšími strážci přírody“ a jejich území představují nejlépe zachovalou biodiverzitu a nejúčinnější zásobníky uhlíku.
Guterres, pro kterého bude příští rok posledním v úřadu generálního tajemníka, uvedl, že lituje, že se na klima a přírodu nezaměřil dříve. Zároveň však zdůraznil, že na svůj závazek nikdy nerezignuje. Zmínil také, že ačkoliv je systém konferencí COP pod tlakem, hraje klíčovou roli. Alternativou by bylo „volné pole působnosti“, které by v konečném důsledku vedlo jen k tomu, že se malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí bude moci chránit, zatímco planeta bude postupně ničena.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.