OSN Varuje: Cíl 1,5 °C jsme minuli. Devastující následky jsou neodvratné

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 5. listopadu 2025 17:12
Sdílej:

Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.

Podle Guterrese je nyní absolutně nezbytné dosáhnout dramatického snížení emisí a změnit kurz, aby se překročení cíle 1,5 °C omezilo na co nejkratší dobu a nejnižší intenzitu. Důvodem je snaha vyhnout se katastrofickým „bodům zvratu“ v citlivých ekosystémech, jako je Arktida, korálové útesy a především Amazonský prales. Guterres konkrétně varoval, že pokud nedojde k rychlé změně, hrozí přeměna Amazonie v savanu, což je podle něj reálné riziko.

Generální tajemník OSN otevřeně vyzval světové lídry, aby „uznali naše selhání“. Poukázal na to, že ačkoli posledních deset let bylo nejteplejších v historii měření, závazky vlád, známé jako národně stanovené příspěvky (NDC) podle Pařížské dohody, jsou nedostatečné. Z celkem 197 států jich své plány na snižování emisí předložila méně než třetina (pouze 62), a i tyto závazky počítají se snížením emisí jen o zhruba 10 %, zatímco pro udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.

Guterres kritizoval i klíčové světové hráče. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa od klimatických závazků ustoupily, Evropa slíbila, ale dosud nepředložila dostatečné výsledky, a Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných cílů. Tento nedostatek ambicí znamená, že dočasné překročení limitu 1,5 °C je nyní bohužel nevyhnutelné. Guterres nešetřil kritikou ani na adresu korporátních lobbistů, kteří se snaží zvyšovat své zisky „za cenu, kterou platí lidstvo“.

Šéf OSN ale nadále věří, že by bylo možné dočasné překročení teplotního limitu později korigovat a vrátit se k cíli 1,5 °C do konce století, ovšem pouze za předpokladu, že COP30 přinese zásadní obrat v politice. V této souvislosti Guterres vyzval vlády, aby na klimatických summitech zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit, namísto korporátních zástupců.

Guterres vidí v přechodu od fosilních paliv nejen morální povinnost, ale i ekonomický vlastní zájem. Konstatoval, že éra fosilních paliv se chýlí ke konci, jelikož probíhá „revoluce obnovitelných zdrojů“ a lidstvo nebude schopno využít veškerou již objevenou ropu a plyn. Na dotaz ohledně povolení průzkumu ropy v ústí Amazonky brazilskou vládou, Guterres uvedl, že s prezidentem Lulou da Silvou o této věci zatím nehovořil, ale hodlá toho využít v rámci summitu COP30.

Brazílie má na COP30 představit iniciativu Tropical Forests Forever Facility s cílem získat 125 miliard dolarů na ochranu stojících pralesů, přičemž pětina finančních prostředků by měla jít přímo domorodým komunitám. Guterres opakovaně zdůraznil zásadní význam hlasu domorodých obyvatel pro konferenci. Uznal, že jsou to právě domorodé komunity, které jsou „nejlepšími strážci přírody“ a jejich území představují nejlépe zachovalou biodiverzitu a nejúčinnější zásobníky uhlíku.

Guterres, pro kterého bude příští rok posledním v úřadu generálního tajemníka, uvedl, že lituje, že se na klima a přírodu nezaměřil dříve. Zároveň však zdůraznil, že na svůj závazek nikdy nerezignuje. Zmínil také, že ačkoliv je systém konferencí COP pod tlakem, hraje klíčovou roli. Alternativou by bylo „volné pole působnosti“, které by v konečném důsledku vedlo jen k tomu, že se malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí bude moci chránit, zatímco planeta bude postupně ničena. 

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.