Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Podle Guterrese je nyní absolutně nezbytné dosáhnout dramatického snížení emisí a změnit kurz, aby se překročení cíle 1,5 °C omezilo na co nejkratší dobu a nejnižší intenzitu. Důvodem je snaha vyhnout se katastrofickým „bodům zvratu“ v citlivých ekosystémech, jako je Arktida, korálové útesy a především Amazonský prales. Guterres konkrétně varoval, že pokud nedojde k rychlé změně, hrozí přeměna Amazonie v savanu, což je podle něj reálné riziko.
Generální tajemník OSN otevřeně vyzval světové lídry, aby „uznali naše selhání“. Poukázal na to, že ačkoli posledních deset let bylo nejteplejších v historii měření, závazky vlád, známé jako národně stanovené příspěvky (NDC) podle Pařížské dohody, jsou nedostatečné. Z celkem 197 států jich své plány na snižování emisí předložila méně než třetina (pouze 62), a i tyto závazky počítají se snížením emisí jen o zhruba 10 %, zatímco pro udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.
Guterres kritizoval i klíčové světové hráče. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa od klimatických závazků ustoupily, Evropa slíbila, ale dosud nepředložila dostatečné výsledky, a Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných cílů. Tento nedostatek ambicí znamená, že dočasné překročení limitu 1,5 °C je nyní bohužel nevyhnutelné. Guterres nešetřil kritikou ani na adresu korporátních lobbistů, kteří se snaží zvyšovat své zisky „za cenu, kterou platí lidstvo“.
Šéf OSN ale nadále věří, že by bylo možné dočasné překročení teplotního limitu později korigovat a vrátit se k cíli 1,5 °C do konce století, ovšem pouze za předpokladu, že COP30 přinese zásadní obrat v politice. V této souvislosti Guterres vyzval vlády, aby na klimatických summitech zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit, namísto korporátních zástupců.
Guterres vidí v přechodu od fosilních paliv nejen morální povinnost, ale i ekonomický vlastní zájem. Konstatoval, že éra fosilních paliv se chýlí ke konci, jelikož probíhá „revoluce obnovitelných zdrojů“ a lidstvo nebude schopno využít veškerou již objevenou ropu a plyn. Na dotaz ohledně povolení průzkumu ropy v ústí Amazonky brazilskou vládou, Guterres uvedl, že s prezidentem Lulou da Silvou o této věci zatím nehovořil, ale hodlá toho využít v rámci summitu COP30.
Brazílie má na COP30 představit iniciativu Tropical Forests Forever Facility s cílem získat 125 miliard dolarů na ochranu stojících pralesů, přičemž pětina finančních prostředků by měla jít přímo domorodým komunitám. Guterres opakovaně zdůraznil zásadní význam hlasu domorodých obyvatel pro konferenci. Uznal, že jsou to právě domorodé komunity, které jsou „nejlepšími strážci přírody“ a jejich území představují nejlépe zachovalou biodiverzitu a nejúčinnější zásobníky uhlíku.
Guterres, pro kterého bude příští rok posledním v úřadu generálního tajemníka, uvedl, že lituje, že se na klima a přírodu nezaměřil dříve. Zároveň však zdůraznil, že na svůj závazek nikdy nerezignuje. Zmínil také, že ačkoliv je systém konferencí COP pod tlakem, hraje klíčovou roli. Alternativou by bylo „volné pole působnosti“, které by v konečném důsledku vedlo jen k tomu, že se malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí bude moci chránit, zatímco planeta bude postupně ničena.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.