Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Podle Guterrese je nyní absolutně nezbytné dosáhnout dramatického snížení emisí a změnit kurz, aby se překročení cíle 1,5 °C omezilo na co nejkratší dobu a nejnižší intenzitu. Důvodem je snaha vyhnout se katastrofickým „bodům zvratu“ v citlivých ekosystémech, jako je Arktida, korálové útesy a především Amazonský prales. Guterres konkrétně varoval, že pokud nedojde k rychlé změně, hrozí přeměna Amazonie v savanu, což je podle něj reálné riziko.
Generální tajemník OSN otevřeně vyzval světové lídry, aby „uznali naše selhání“. Poukázal na to, že ačkoli posledních deset let bylo nejteplejších v historii měření, závazky vlád, známé jako národně stanovené příspěvky (NDC) podle Pařížské dohody, jsou nedostatečné. Z celkem 197 států jich své plány na snižování emisí předložila méně než třetina (pouze 62), a i tyto závazky počítají se snížením emisí jen o zhruba 10 %, zatímco pro udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.
Guterres kritizoval i klíčové světové hráče. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa od klimatických závazků ustoupily, Evropa slíbila, ale dosud nepředložila dostatečné výsledky, a Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných cílů. Tento nedostatek ambicí znamená, že dočasné překročení limitu 1,5 °C je nyní bohužel nevyhnutelné. Guterres nešetřil kritikou ani na adresu korporátních lobbistů, kteří se snaží zvyšovat své zisky „za cenu, kterou platí lidstvo“.
Šéf OSN ale nadále věří, že by bylo možné dočasné překročení teplotního limitu později korigovat a vrátit se k cíli 1,5 °C do konce století, ovšem pouze za předpokladu, že COP30 přinese zásadní obrat v politice. V této souvislosti Guterres vyzval vlády, aby na klimatických summitech zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit, namísto korporátních zástupců.
Guterres vidí v přechodu od fosilních paliv nejen morální povinnost, ale i ekonomický vlastní zájem. Konstatoval, že éra fosilních paliv se chýlí ke konci, jelikož probíhá „revoluce obnovitelných zdrojů“ a lidstvo nebude schopno využít veškerou již objevenou ropu a plyn. Na dotaz ohledně povolení průzkumu ropy v ústí Amazonky brazilskou vládou, Guterres uvedl, že s prezidentem Lulou da Silvou o této věci zatím nehovořil, ale hodlá toho využít v rámci summitu COP30.
Brazílie má na COP30 představit iniciativu Tropical Forests Forever Facility s cílem získat 125 miliard dolarů na ochranu stojících pralesů, přičemž pětina finančních prostředků by měla jít přímo domorodým komunitám. Guterres opakovaně zdůraznil zásadní význam hlasu domorodých obyvatel pro konferenci. Uznal, že jsou to právě domorodé komunity, které jsou „nejlepšími strážci přírody“ a jejich území představují nejlépe zachovalou biodiverzitu a nejúčinnější zásobníky uhlíku.
Guterres, pro kterého bude příští rok posledním v úřadu generálního tajemníka, uvedl, že lituje, že se na klima a přírodu nezaměřil dříve. Zároveň však zdůraznil, že na svůj závazek nikdy nerezignuje. Zmínil také, že ačkoliv je systém konferencí COP pod tlakem, hraje klíčovou roli. Alternativou by bylo „volné pole působnosti“, které by v konečném důsledku vedlo jen k tomu, že se malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí bude moci chránit, zatímco planeta bude postupně ničena.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
