Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Podle Guterrese je nyní absolutně nezbytné dosáhnout dramatického snížení emisí a změnit kurz, aby se překročení cíle 1,5 °C omezilo na co nejkratší dobu a nejnižší intenzitu. Důvodem je snaha vyhnout se katastrofickým „bodům zvratu“ v citlivých ekosystémech, jako je Arktida, korálové útesy a především Amazonský prales. Guterres konkrétně varoval, že pokud nedojde k rychlé změně, hrozí přeměna Amazonie v savanu, což je podle něj reálné riziko.
Generální tajemník OSN otevřeně vyzval světové lídry, aby „uznali naše selhání“. Poukázal na to, že ačkoli posledních deset let bylo nejteplejších v historii měření, závazky vlád, známé jako národně stanovené příspěvky (NDC) podle Pařížské dohody, jsou nedostatečné. Z celkem 197 států jich své plány na snižování emisí předložila méně než třetina (pouze 62), a i tyto závazky počítají se snížením emisí jen o zhruba 10 %, zatímco pro udržení cíle 1,5 °C by bylo potřeba snížení o 60 %.
Guterres kritizoval i klíčové světové hráče. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa od klimatických závazků ustoupily, Evropa slíbila, ale dosud nepředložila dostatečné výsledky, a Čína, největší světový znečišťovatel, je obviňována z nedostatečných cílů. Tento nedostatek ambicí znamená, že dočasné překročení limitu 1,5 °C je nyní bohužel nevyhnutelné. Guterres nešetřil kritikou ani na adresu korporátních lobbistů, kteří se snaží zvyšovat své zisky „za cenu, kterou platí lidstvo“.
Šéf OSN ale nadále věří, že by bylo možné dočasné překročení teplotního limitu později korigovat a vrátit se k cíli 1,5 °C do konce století, ovšem pouze za předpokladu, že COP30 přinese zásadní obrat v politice. V této souvislosti Guterres vyzval vlády, aby na klimatických summitech zajistily větší zastoupení a vliv občanské společnosti a zejména domorodých komunit, namísto korporátních zástupců.
Guterres vidí v přechodu od fosilních paliv nejen morální povinnost, ale i ekonomický vlastní zájem. Konstatoval, že éra fosilních paliv se chýlí ke konci, jelikož probíhá „revoluce obnovitelných zdrojů“ a lidstvo nebude schopno využít veškerou již objevenou ropu a plyn. Na dotaz ohledně povolení průzkumu ropy v ústí Amazonky brazilskou vládou, Guterres uvedl, že s prezidentem Lulou da Silvou o této věci zatím nehovořil, ale hodlá toho využít v rámci summitu COP30.
Brazílie má na COP30 představit iniciativu Tropical Forests Forever Facility s cílem získat 125 miliard dolarů na ochranu stojících pralesů, přičemž pětina finančních prostředků by měla jít přímo domorodým komunitám. Guterres opakovaně zdůraznil zásadní význam hlasu domorodých obyvatel pro konferenci. Uznal, že jsou to právě domorodé komunity, které jsou „nejlepšími strážci přírody“ a jejich území představují nejlépe zachovalou biodiverzitu a nejúčinnější zásobníky uhlíku.
Guterres, pro kterého bude příští rok posledním v úřadu generálního tajemníka, uvedl, že lituje, že se na klima a přírodu nezaměřil dříve. Zároveň však zdůraznil, že na svůj závazek nikdy nerezignuje. Zmínil také, že ačkoliv je systém konferencí COP pod tlakem, hraje klíčovou roli. Alternativou by bylo „volné pole působnosti“, které by v konečném důsledku vedlo jen k tomu, že se malá privilegovaná elita bohatých společností a lidí bude moci chránit, zatímco planeta bude postupně ničena.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.