Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Přestože po sobě jdoucí vlády slibovaly řešení tohoto problému, nožová kriminalita zůstává významnou hrozbou v zemi, kde je přístup ke střelným zbraním přísně kontrolován.
Za dvanáct měsíců do června 2025 bylo v Anglii a Walesu (bez oblasti Velkého Manchesteru) zaznamenáno 51 527 trestných činů spáchaných nožem. Z tohoto počtu bylo 196 vražd.
Je třeba poznamenat, že celkový počet zaznamenaných trestných činů s nožem klesl o 5 % ve srovnání s předchozím rokem.
I když je kriminalita „vážným sociálním problémem“, Iain Overton, výkonný ředitel nevládní organizace Action on Armed Violence, upozorňuje, že by neměla být zdrojem „morální hysterie“.
V roce do března 2024 došlo v Anglii a Walesu k 570 vraždám, přičemž 262 z nich bylo spácháno nožem nebo jiným ostrým předmětem. Nejčastěji použitým nástrojem byl kuchyňský nůž. Střelné zbraně usmrtily jen 22 obětí.
Celkem bylo za toto období zabito 64 teenagerů ve věku 13 až 19 let, přičemž 83 % z nich zemřelo na následky útoku nožem.
Údaje z nemocnic odhalují skutečný rozsah problému: od dubna 2024 do dubna 2025 bylo v Anglii hospitalizováno 3 494 pacientů napadených ostrým předmětem. Téměř 90 % těchto pacientů byli muži a 16 % z nich bylo mladších 18 let.
Pro srovnání: ve Spojených státech zemřelo v roce 2023 v důsledku bodnutí či sečné rány 1 704 lidí, zatímco míra vražd v Anglii a Walesu byla 9,5 na milion obyvatel, v USA to bylo 68 vražd na milion obyvatel.
Britská asociace místních samospráv (LGA) označila kriminalitu spáchanou nožem za „komplexní problém, který nelze vyřešit pouze represemi“.
Ekonom a ředitel Centra pro kriminalitu, spravedlnost a policii na Birminghamské univerzitě, Siddhartha Bandyopadhyay, jmenoval jako přispívající faktory deprivaci, problémy s duševním zdravím, vyloučení ze školy a rodinné potíže.
James Alexander, kriminolog z London Metropolitan University, uvedl, že zatímco před deseti lety byla většina nožových útoků mezi mladými lidmi spojena s gangy, nyní to už neplatí. Problém je nepředvídatelný; nožovou kriminalitu páchají i ti, kteří nemají žádný kriminální záznam.
Alexander dále uvedl, že v dnešní společnosti, kde je násilí všudypřítomné, nosí mnoho mladých lidí nože ze strachu o vlastní bezpečnost. Pokud se cítí ohroženi, namísto útěku nebo boje beze zbraně sáhnou po noži, často s tragickými následky.
Z této „kultury, kde je násilí přijímáno“, pak vyrůstají dospělí s násilnými sklony. Tito „nepodporovaní mladí muži se stávají dospělými“ a přenášejí své násilné tendence do dospělosti, což představuje velký problém.
Vládní Labouristická strana slíbila během volební kampaně v roce 2024, že se pokusí snížit nožovou kriminalitu o polovinu do deseti let. Ministerstvo vnitra uvádí, že od nástupu vlády Keira Starmera bylo z ulic Anglie a Walesu odstraněno téměř 60 tisíc nožů prostřednictvím programů na odevzdání zbraní a policejních operací.
Byly také zakázány tzv. zombie nože a nindža meče a zpřísňují se kontroly ověřování věku pro online prodej a doručování nožů. Ministryně vnitra zdůraznila, že za poslední rok došlo k poklesu všech nožových trestných činů o 5 % a snížení vražd spáchaných nožem o 18 %.
Iain Overton z Action on Armed Violence však zdůrazňuje, že ačkoli represe pomáhá, „nejde jen o policejní záležitost“. Řešení podle něj spočívá v prevenci: „Škrty v podpoře mládeže a službách duševního zdraví, chudoba, vyloučení a zneužívání dětí drogovými sítěmi, to vše přispělo k vytvoření podmínek pro násilí.“
Příkladem efektivní prevence je program Operation Divan v hrabství North Yorkshire, kde policie a místní služby pracují s mladými lidmi ohroženými kontaktem s noži, aby jim vysvětlili nebezpečí a pochopili motivaci jejich jednání.
Kriminolog Alexander uvedl, že ačkoli bylo vyhodnoceno mnoho „úžasných intervencí“, často se potýkají s nedostatkem financí a fungují jen krátce. Zdůraznil, že zranitelní mladí lidé potřebují podporu a bezpečný prostor, kde mohou být dětmi a necítit potřebu nosit nůž.
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.