Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Přestože po sobě jdoucí vlády slibovaly řešení tohoto problému, nožová kriminalita zůstává významnou hrozbou v zemi, kde je přístup ke střelným zbraním přísně kontrolován.
Za dvanáct měsíců do června 2025 bylo v Anglii a Walesu (bez oblasti Velkého Manchesteru) zaznamenáno 51 527 trestných činů spáchaných nožem. Z tohoto počtu bylo 196 vražd.
Je třeba poznamenat, že celkový počet zaznamenaných trestných činů s nožem klesl o 5 % ve srovnání s předchozím rokem.
I když je kriminalita „vážným sociálním problémem“, Iain Overton, výkonný ředitel nevládní organizace Action on Armed Violence, upozorňuje, že by neměla být zdrojem „morální hysterie“.
V roce do března 2024 došlo v Anglii a Walesu k 570 vraždám, přičemž 262 z nich bylo spácháno nožem nebo jiným ostrým předmětem. Nejčastěji použitým nástrojem byl kuchyňský nůž. Střelné zbraně usmrtily jen 22 obětí.
Celkem bylo za toto období zabito 64 teenagerů ve věku 13 až 19 let, přičemž 83 % z nich zemřelo na následky útoku nožem.
Údaje z nemocnic odhalují skutečný rozsah problému: od dubna 2024 do dubna 2025 bylo v Anglii hospitalizováno 3 494 pacientů napadených ostrým předmětem. Téměř 90 % těchto pacientů byli muži a 16 % z nich bylo mladších 18 let.
Pro srovnání: ve Spojených státech zemřelo v roce 2023 v důsledku bodnutí či sečné rány 1 704 lidí, zatímco míra vražd v Anglii a Walesu byla 9,5 na milion obyvatel, v USA to bylo 68 vražd na milion obyvatel.
Britská asociace místních samospráv (LGA) označila kriminalitu spáchanou nožem za „komplexní problém, který nelze vyřešit pouze represemi“.
Ekonom a ředitel Centra pro kriminalitu, spravedlnost a policii na Birminghamské univerzitě, Siddhartha Bandyopadhyay, jmenoval jako přispívající faktory deprivaci, problémy s duševním zdravím, vyloučení ze školy a rodinné potíže.
James Alexander, kriminolog z London Metropolitan University, uvedl, že zatímco před deseti lety byla většina nožových útoků mezi mladými lidmi spojena s gangy, nyní to už neplatí. Problém je nepředvídatelný; nožovou kriminalitu páchají i ti, kteří nemají žádný kriminální záznam.
Alexander dále uvedl, že v dnešní společnosti, kde je násilí všudypřítomné, nosí mnoho mladých lidí nože ze strachu o vlastní bezpečnost. Pokud se cítí ohroženi, namísto útěku nebo boje beze zbraně sáhnou po noži, často s tragickými následky.
Z této „kultury, kde je násilí přijímáno“, pak vyrůstají dospělí s násilnými sklony. Tito „nepodporovaní mladí muži se stávají dospělými“ a přenášejí své násilné tendence do dospělosti, což představuje velký problém.
Vládní Labouristická strana slíbila během volební kampaně v roce 2024, že se pokusí snížit nožovou kriminalitu o polovinu do deseti let. Ministerstvo vnitra uvádí, že od nástupu vlády Keira Starmera bylo z ulic Anglie a Walesu odstraněno téměř 60 tisíc nožů prostřednictvím programů na odevzdání zbraní a policejních operací.
Byly také zakázány tzv. zombie nože a nindža meče a zpřísňují se kontroly ověřování věku pro online prodej a doručování nožů. Ministryně vnitra zdůraznila, že za poslední rok došlo k poklesu všech nožových trestných činů o 5 % a snížení vražd spáchaných nožem o 18 %.
Iain Overton z Action on Armed Violence však zdůrazňuje, že ačkoli represe pomáhá, „nejde jen o policejní záležitost“. Řešení podle něj spočívá v prevenci: „Škrty v podpoře mládeže a službách duševního zdraví, chudoba, vyloučení a zneužívání dětí drogovými sítěmi, to vše přispělo k vytvoření podmínek pro násilí.“
Příkladem efektivní prevence je program Operation Divan v hrabství North Yorkshire, kde policie a místní služby pracují s mladými lidmi ohroženými kontaktem s noži, aby jim vysvětlili nebezpečí a pochopili motivaci jejich jednání.
Kriminolog Alexander uvedl, že ačkoli bylo vyhodnoceno mnoho „úžasných intervencí“, často se potýkají s nedostatkem financí a fungují jen krátce. Zdůraznil, že zranitelní mladí lidé potřebují podporu a bezpečný prostor, kde mohou být dětmi a necítit potřebu nosit nůž.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.