Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.
Jakmile se vítr utiší, úzkost a smutek začnou převládat. Strach, pocit odpojení a vyčerpání, které následují po katastrofě takového rozsahu, nejsou prchavé, ale mohou ovlivňovat životy lidí po celá léta. Škody se neomezují jen na to, co je ztraceno, ale také na to, co je transformováno. Důvěrně známé prostory se mění v trosky, což narušuje pocit bezpečí a sounáležitosti. Psychologové toto rozrušení nazývají „environmentálním žalem“, tedy stresem pramenícím z pohledu na milované, ale k nepoznání poškozené prostředí. Obnova domů je sice nezbytná, ale málokdy dokáže obnovit pocit domova.
Hurikány způsobují hlubokou anticipační úzkost a strach z opakování události. Jednou z nejvíce stresujících zkušeností je nemožnost navázat kontakt s blízkými bezprostředně po bouři. Selhání elektrického proudu, mobilních věží a internetu promění samotné ticho v děsivý pocit. Nejistota ohledně bezpečnosti blízkých vyvolává paniku a bezmoc. Studie ukazují, že kolaps komunikačních systémů vede k prudkému nárůstu úzkosti a problémům se spánkem. Noční můry a flashbacky přetrvávají dlouho poté, co je obnovena elektřina, přičemž tato psychologická izolace bývá pro mnoho přeživších horší než fyzické přemístění.
Opakované vystavení hurikánům – ať už přímou ztrátou, evakuací, nebo i mediálním pokrytím – zvyšuje psychologickou citlivost v průběhu času. Každá další bouře zhoršuje duševní zátěž a zvyšuje zranitelnost vůči dlouhotrvajícímu emocionálnímu stresu. Dlouhodobé studie po hurikánu Katrina zjistily, že symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) mohou přetrvávat déle než deset let; dvanáct let po katastrofě stále jedna ze šesti matek s nízkými příjmy vykazovala symptomy odpovídající PTSD.
Zotavování z katastrof je často popisováno jako „život v limbu“: období, kdy přeživší nejsou ani v krizi, ani plně zotaveni, ale visí mezi vyčerpáním a povinnostmi. Tento stav je stále častější v komunitách zotavujících se z klimatických pohrom. Lidé tráví týdny odklízením, opravami a bojem s byrokracií, zatímco pečují o děti nebo seniory. Toto překrývající se břemeno prohlubuje únavu a zoufalství. Dokonce i zvuky obnovy – pily, čerpadla, jeřáby – mohou lidi udržovat ve střehu a vyvolávat strach či paniku. Chronická nejistota ohledně práce, bydlení a bezpečí vyčerpává tělo i mysl; studie z roku 2023 ukázala, že lidé z oblastí zasažených hurikánem hlásili až o 14,5 % více dní se špatným duševním zdravím každý měsíc po celá léta.
Pro ženy bývá psychologická zátěž klimatických katastrof obzvláště těžká. V komunitách zasažených klimatem, zejména v rozvojovém světě, ženy nesou většinu emocionální práce: uklidňují děti, starají se o staré lidi, spravují omezené zdroje a potlačují vlastní strach, aby udržely rodiny pohromadě. Tato neviditelná pečovatelská práce sice udržuje domácnosti, ale má trvalý dopad na duševní zdraví žen.
Hurikány nejsou pouhým zdrojem „stresu“, ale kolektivním traumatem. Proto je potřeba přehodnotit ideu „odolnosti“ (resilience). Titulky oslavující „odolnost“ ostrovních komunit riskují zastření hlubších psychologických dopadů. Vytrvalost není posílení. Často je odrazem nutnosti přežít v podmínkách slabé infrastruktury a omezené pomoci. Chválení odolnosti může maskovat realitu, že lidé jsou nuceni snášet nemožné podmínky. Přežití není důkazem síly, ale často reakcí na nerovnost a zanedbání.
Vzhledem k tomu, že klimatická změna činí tropické cyklóny silnějšími a s intenzivnějšími dešti, musí adaptace přesáhnout obnovu budov a zahrnout i psychologickou připravenost na opakované trauma a nejistotu. Skutečná obnova je kolektivní, nikoli individuální. Komunity potřebují důvěru, sdílenou péči a systémy, které chrání duševní zdraví stejně jako fyzickou bezpečnost. Vítr hurikánu Melissa sice přešel, ale jeho ozvěna bude žít dál v myslích těch, kteří jej prožili. Na tyto komunity – a jejich duševní zdraví – se nesmí zapomenout.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.