Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.
Jakmile se vítr utiší, úzkost a smutek začnou převládat. Strach, pocit odpojení a vyčerpání, které následují po katastrofě takového rozsahu, nejsou prchavé, ale mohou ovlivňovat životy lidí po celá léta. Škody se neomezují jen na to, co je ztraceno, ale také na to, co je transformováno. Důvěrně známé prostory se mění v trosky, což narušuje pocit bezpečí a sounáležitosti. Psychologové toto rozrušení nazývají „environmentálním žalem“, tedy stresem pramenícím z pohledu na milované, ale k nepoznání poškozené prostředí. Obnova domů je sice nezbytná, ale málokdy dokáže obnovit pocit domova.
Hurikány způsobují hlubokou anticipační úzkost a strach z opakování události. Jednou z nejvíce stresujících zkušeností je nemožnost navázat kontakt s blízkými bezprostředně po bouři. Selhání elektrického proudu, mobilních věží a internetu promění samotné ticho v děsivý pocit. Nejistota ohledně bezpečnosti blízkých vyvolává paniku a bezmoc. Studie ukazují, že kolaps komunikačních systémů vede k prudkému nárůstu úzkosti a problémům se spánkem. Noční můry a flashbacky přetrvávají dlouho poté, co je obnovena elektřina, přičemž tato psychologická izolace bývá pro mnoho přeživších horší než fyzické přemístění.
Opakované vystavení hurikánům – ať už přímou ztrátou, evakuací, nebo i mediálním pokrytím – zvyšuje psychologickou citlivost v průběhu času. Každá další bouře zhoršuje duševní zátěž a zvyšuje zranitelnost vůči dlouhotrvajícímu emocionálnímu stresu. Dlouhodobé studie po hurikánu Katrina zjistily, že symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) mohou přetrvávat déle než deset let; dvanáct let po katastrofě stále jedna ze šesti matek s nízkými příjmy vykazovala symptomy odpovídající PTSD.
Zotavování z katastrof je často popisováno jako „život v limbu“: období, kdy přeživší nejsou ani v krizi, ani plně zotaveni, ale visí mezi vyčerpáním a povinnostmi. Tento stav je stále častější v komunitách zotavujících se z klimatických pohrom. Lidé tráví týdny odklízením, opravami a bojem s byrokracií, zatímco pečují o děti nebo seniory. Toto překrývající se břemeno prohlubuje únavu a zoufalství. Dokonce i zvuky obnovy – pily, čerpadla, jeřáby – mohou lidi udržovat ve střehu a vyvolávat strach či paniku. Chronická nejistota ohledně práce, bydlení a bezpečí vyčerpává tělo i mysl; studie z roku 2023 ukázala, že lidé z oblastí zasažených hurikánem hlásili až o 14,5 % více dní se špatným duševním zdravím každý měsíc po celá léta.
Pro ženy bývá psychologická zátěž klimatických katastrof obzvláště těžká. V komunitách zasažených klimatem, zejména v rozvojovém světě, ženy nesou většinu emocionální práce: uklidňují děti, starají se o staré lidi, spravují omezené zdroje a potlačují vlastní strach, aby udržely rodiny pohromadě. Tato neviditelná pečovatelská práce sice udržuje domácnosti, ale má trvalý dopad na duševní zdraví žen.
Hurikány nejsou pouhým zdrojem „stresu“, ale kolektivním traumatem. Proto je potřeba přehodnotit ideu „odolnosti“ (resilience). Titulky oslavující „odolnost“ ostrovních komunit riskují zastření hlubších psychologických dopadů. Vytrvalost není posílení. Často je odrazem nutnosti přežít v podmínkách slabé infrastruktury a omezené pomoci. Chválení odolnosti může maskovat realitu, že lidé jsou nuceni snášet nemožné podmínky. Přežití není důkazem síly, ale často reakcí na nerovnost a zanedbání.
Vzhledem k tomu, že klimatická změna činí tropické cyklóny silnějšími a s intenzivnějšími dešti, musí adaptace přesáhnout obnovu budov a zahrnout i psychologickou připravenost na opakované trauma a nejistotu. Skutečná obnova je kolektivní, nikoli individuální. Komunity potřebují důvěru, sdílenou péči a systémy, které chrání duševní zdraví stejně jako fyzickou bezpečnost. Vítr hurikánu Melissa sice přešel, ale jeho ozvěna bude žít dál v myslích těch, kteří jej prožili. Na tyto komunity – a jejich duševní zdraví – se nesmí zapomenout.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.