Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.
Jakmile se vítr utiší, úzkost a smutek začnou převládat. Strach, pocit odpojení a vyčerpání, které následují po katastrofě takového rozsahu, nejsou prchavé, ale mohou ovlivňovat životy lidí po celá léta. Škody se neomezují jen na to, co je ztraceno, ale také na to, co je transformováno. Důvěrně známé prostory se mění v trosky, což narušuje pocit bezpečí a sounáležitosti. Psychologové toto rozrušení nazývají „environmentálním žalem“, tedy stresem pramenícím z pohledu na milované, ale k nepoznání poškozené prostředí. Obnova domů je sice nezbytná, ale málokdy dokáže obnovit pocit domova.
Hurikány způsobují hlubokou anticipační úzkost a strach z opakování události. Jednou z nejvíce stresujících zkušeností je nemožnost navázat kontakt s blízkými bezprostředně po bouři. Selhání elektrického proudu, mobilních věží a internetu promění samotné ticho v děsivý pocit. Nejistota ohledně bezpečnosti blízkých vyvolává paniku a bezmoc. Studie ukazují, že kolaps komunikačních systémů vede k prudkému nárůstu úzkosti a problémům se spánkem. Noční můry a flashbacky přetrvávají dlouho poté, co je obnovena elektřina, přičemž tato psychologická izolace bývá pro mnoho přeživších horší než fyzické přemístění.
Opakované vystavení hurikánům – ať už přímou ztrátou, evakuací, nebo i mediálním pokrytím – zvyšuje psychologickou citlivost v průběhu času. Každá další bouře zhoršuje duševní zátěž a zvyšuje zranitelnost vůči dlouhotrvajícímu emocionálnímu stresu. Dlouhodobé studie po hurikánu Katrina zjistily, že symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) mohou přetrvávat déle než deset let; dvanáct let po katastrofě stále jedna ze šesti matek s nízkými příjmy vykazovala symptomy odpovídající PTSD.
Zotavování z katastrof je často popisováno jako „život v limbu“: období, kdy přeživší nejsou ani v krizi, ani plně zotaveni, ale visí mezi vyčerpáním a povinnostmi. Tento stav je stále častější v komunitách zotavujících se z klimatických pohrom. Lidé tráví týdny odklízením, opravami a bojem s byrokracií, zatímco pečují o děti nebo seniory. Toto překrývající se břemeno prohlubuje únavu a zoufalství. Dokonce i zvuky obnovy – pily, čerpadla, jeřáby – mohou lidi udržovat ve střehu a vyvolávat strach či paniku. Chronická nejistota ohledně práce, bydlení a bezpečí vyčerpává tělo i mysl; studie z roku 2023 ukázala, že lidé z oblastí zasažených hurikánem hlásili až o 14,5 % více dní se špatným duševním zdravím každý měsíc po celá léta.
Pro ženy bývá psychologická zátěž klimatických katastrof obzvláště těžká. V komunitách zasažených klimatem, zejména v rozvojovém světě, ženy nesou většinu emocionální práce: uklidňují děti, starají se o staré lidi, spravují omezené zdroje a potlačují vlastní strach, aby udržely rodiny pohromadě. Tato neviditelná pečovatelská práce sice udržuje domácnosti, ale má trvalý dopad na duševní zdraví žen.
Hurikány nejsou pouhým zdrojem „stresu“, ale kolektivním traumatem. Proto je potřeba přehodnotit ideu „odolnosti“ (resilience). Titulky oslavující „odolnost“ ostrovních komunit riskují zastření hlubších psychologických dopadů. Vytrvalost není posílení. Často je odrazem nutnosti přežít v podmínkách slabé infrastruktury a omezené pomoci. Chválení odolnosti může maskovat realitu, že lidé jsou nuceni snášet nemožné podmínky. Přežití není důkazem síly, ale často reakcí na nerovnost a zanedbání.
Vzhledem k tomu, že klimatická změna činí tropické cyklóny silnějšími a s intenzivnějšími dešti, musí adaptace přesáhnout obnovu budov a zahrnout i psychologickou připravenost na opakované trauma a nejistotu. Skutečná obnova je kolektivní, nikoli individuální. Komunity potřebují důvěru, sdílenou péči a systémy, které chrání duševní zdraví stejně jako fyzickou bezpečnost. Vítr hurikánu Melissa sice přešel, ale jeho ozvěna bude žít dál v myslích těch, kteří jej prožili. Na tyto komunity – a jejich duševní zdraví – se nesmí zapomenout.
Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.
Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Podle nejnovějších dat z Úřadu pro národní statistiku (ONS) v Anglii a Walesu se odhaduje, že téměř 30 % dospělých zažilo během svého dětství nějakou formu zneužívání nebo zanedbávání. Tato nová statistika poprvé zahrnuje nejen fyzické a sexuální zneužívání a zanedbávání, ale také zneužívání emocionální. Celkově se toto zjištění týká odhadem 13,6 milionu lidí starších 18 let.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Na ostrově Île d’Oléron, který leží u západního pobřeží Francie, došlo k vážnému incidentu, při kterém auto najelo do skupiny chodců a cyklistů. Nejméně pět lidí utrpělo zranění ve městě Saint Pierre d’Oléron. O události informoval francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez na sociální síti X.