Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Jeho protikandidát, Jan Bartošek z KDU-ČSL, získal 81 hlasů, ale na úspěch to nestačilo. Tímto hlasováním byl úspěšně uzavřen první zásadní bod programu, čímž vznikající koalice (ANO, SPD, Motoristé) prosadila svého klíčového kandidáta.
Po volbě předsedy se Sněmovna přesunula k rozhodování o místopředsednických křeslech. Již v prvním kole byli zvoleni dva místopředsedové: Jiří Barták za Motoristy s 113 hlasy a Patrik Nacher za hnutí ANO, který získal silných 144 hlasů. Volba zbývajících místopředsedů bude pokračovat v kole druhém.
To ale už dnes neproběhne. Šéfka poslaneckého klubu ANO Taťáňa Malá navrhla, aby se o nich hlasovalo 14. listopadu, což poslanci schválili. Počítá se s tím, že zbylá dvě křesla by měla obsadit opoziční ODS a STAN. Z opozičních řad kandidují bývalí místopředsedové dolní komory Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti).
Předseda STAN a dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan má být nominován později, jakmile opustí současnou vládu. Vzhledem k tomu, že koalice odmítá post místopředsedy pro Piráty, jedno křeslo může zatím zůstat neobsazené a vyčkat na Rakušanovu nominaci.
Výsledek Okamurovy volby ukázal, že koalice disponuje dostatečnou silou k prosazení svých návrhů. Sám Okamura po svém zvolení uvedl, že svůj post bere s pokorou a přeje si zlepšit politickou kulturu a diskuzi ve Sněmovně, aby atmosféra byla lepší než v minulém volebním období.
Volbě Okamury předcházelo důrazné vystoupení končícího premiéra Petra Fialy (ODS), který volbu Okamury do čela Sněmovny ostře kritizoval. Fiala argumentoval, že SPD s necelými osmi procenty hlasů nemá nárok na tak vysokou ústavní funkci, která historicky připadala nejsilnějším stranám. Označil Okamuru za symbol obstrukcí, zneužívání jednacího řádu, bezpečnostní riziko a šiřitele proruských narativů.
Fiala zdůraznil, že jeho největší výhrady směřují k Okamurovu „neskrývanému rasismu, xenofobii, šovinismu a neúctě k lidem“, a připomněl jeho nelichotivou přezdívku „komerční fašista“. Poukázal také na předvolební plakát SPD s „chirurgem z dovozu“, kvůli kterému soud dokonce požádal o vydání Okamury k trestnímu stíhání pro podezření z podněcování nenávisti.
Premiér naznačil, že post předsedy Sněmovny je pro Okamuru součástí politického „obchodu“, který má souviset s hrozícím trestním stíháním Andreje Babiše a jeho vydáním (či nevydáním) Sněmovnou. Připomněl dřívější video s Babišem, kde šéf ANO tvrdil, že poslanci SPD jsou neškodní a budou ho poslouchat na slovo, což Fiala označil za „trapné“. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný rovněž označil Okamuru za extremistu a „obchodníka se strachem“, který soustavně rozdmýchává nenávist. Řečnicky se tázal, jak může Sněmovnu nezávisle řídit někdo, kdo sám navrhuje zrušení dvou legitimně zvolených parlamentních stran (STAN a TOP 09).
Sněmovna dnes, na návrh poslankyně Taťány Malé (ANO), může jednat i po 21. hodině kvůli vysokému počtu přihlášených do rozpravy. Po ukončení zasedání musí Fialova vláda podat demisi, kterou premiér předá prezidentovi republiky zítra ráno.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.