Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Jeho protikandidát, Jan Bartošek z KDU-ČSL, získal 81 hlasů, ale na úspěch to nestačilo. Tímto hlasováním byl úspěšně uzavřen první zásadní bod programu, čímž vznikající koalice (ANO, SPD, Motoristé) prosadila svého klíčového kandidáta.
Po volbě předsedy se Sněmovna přesunula k rozhodování o místopředsednických křeslech. Již v prvním kole byli zvoleni dva místopředsedové: Jiří Barták za Motoristy s 113 hlasy a Patrik Nacher za hnutí ANO, který získal silných 144 hlasů. Volba zbývajících místopředsedů bude pokračovat v kole druhém.
To ale už dnes neproběhne. Šéfka poslaneckého klubu ANO Taťáňa Malá navrhla, aby se o nich hlasovalo 14. listopadu, což poslanci schválili. Počítá se s tím, že zbylá dvě křesla by měla obsadit opoziční ODS a STAN. Z opozičních řad kandidují bývalí místopředsedové dolní komory Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti).
Předseda STAN a dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan má být nominován později, jakmile opustí současnou vládu. Vzhledem k tomu, že koalice odmítá post místopředsedy pro Piráty, jedno křeslo může zatím zůstat neobsazené a vyčkat na Rakušanovu nominaci.
Výsledek Okamurovy volby ukázal, že koalice disponuje dostatečnou silou k prosazení svých návrhů. Sám Okamura po svém zvolení uvedl, že svůj post bere s pokorou a přeje si zlepšit politickou kulturu a diskuzi ve Sněmovně, aby atmosféra byla lepší než v minulém volebním období.
Volbě Okamury předcházelo důrazné vystoupení končícího premiéra Petra Fialy (ODS), který volbu Okamury do čela Sněmovny ostře kritizoval. Fiala argumentoval, že SPD s necelými osmi procenty hlasů nemá nárok na tak vysokou ústavní funkci, která historicky připadala nejsilnějším stranám. Označil Okamuru za symbol obstrukcí, zneužívání jednacího řádu, bezpečnostní riziko a šiřitele proruských narativů.
Fiala zdůraznil, že jeho největší výhrady směřují k Okamurovu „neskrývanému rasismu, xenofobii, šovinismu a neúctě k lidem“, a připomněl jeho nelichotivou přezdívku „komerční fašista“. Poukázal také na předvolební plakát SPD s „chirurgem z dovozu“, kvůli kterému soud dokonce požádal o vydání Okamury k trestnímu stíhání pro podezření z podněcování nenávisti.
Premiér naznačil, že post předsedy Sněmovny je pro Okamuru součástí politického „obchodu“, který má souviset s hrozícím trestním stíháním Andreje Babiše a jeho vydáním (či nevydáním) Sněmovnou. Připomněl dřívější video s Babišem, kde šéf ANO tvrdil, že poslanci SPD jsou neškodní a budou ho poslouchat na slovo, což Fiala označil za „trapné“. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný rovněž označil Okamuru za extremistu a „obchodníka se strachem“, který soustavně rozdmýchává nenávist. Řečnicky se tázal, jak může Sněmovnu nezávisle řídit někdo, kdo sám navrhuje zrušení dvou legitimně zvolených parlamentních stran (STAN a TOP 09).
Sněmovna dnes, na návrh poslankyně Taťány Malé (ANO), může jednat i po 21. hodině kvůli vysokému počtu přihlášených do rozpravy. Po ukončení zasedání musí Fialova vláda podat demisi, kterou premiér předá prezidentovi republiky zítra ráno.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.