Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Jeho protikandidát, Jan Bartošek z KDU-ČSL, získal 81 hlasů, ale na úspěch to nestačilo. Tímto hlasováním byl úspěšně uzavřen první zásadní bod programu, čímž vznikající koalice (ANO, SPD, Motoristé) prosadila svého klíčového kandidáta.
Po volbě předsedy se Sněmovna přesunula k rozhodování o místopředsednických křeslech. Již v prvním kole byli zvoleni dva místopředsedové: Jiří Barták za Motoristy s 113 hlasy a Patrik Nacher za hnutí ANO, který získal silných 144 hlasů. Volba zbývajících místopředsedů bude pokračovat v kole druhém.
To ale už dnes neproběhne. Šéfka poslaneckého klubu ANO Taťáňa Malá navrhla, aby se o nich hlasovalo 14. listopadu, což poslanci schválili. Počítá se s tím, že zbylá dvě křesla by měla obsadit opoziční ODS a STAN. Z opozičních řad kandidují bývalí místopředsedové dolní komory Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti).
Předseda STAN a dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan má být nominován později, jakmile opustí současnou vládu. Vzhledem k tomu, že koalice odmítá post místopředsedy pro Piráty, jedno křeslo může zatím zůstat neobsazené a vyčkat na Rakušanovu nominaci.
Výsledek Okamurovy volby ukázal, že koalice disponuje dostatečnou silou k prosazení svých návrhů. Sám Okamura po svém zvolení uvedl, že svůj post bere s pokorou a přeje si zlepšit politickou kulturu a diskuzi ve Sněmovně, aby atmosféra byla lepší než v minulém volebním období.
Volbě Okamury předcházelo důrazné vystoupení končícího premiéra Petra Fialy (ODS), který volbu Okamury do čela Sněmovny ostře kritizoval. Fiala argumentoval, že SPD s necelými osmi procenty hlasů nemá nárok na tak vysokou ústavní funkci, která historicky připadala nejsilnějším stranám. Označil Okamuru za symbol obstrukcí, zneužívání jednacího řádu, bezpečnostní riziko a šiřitele proruských narativů.
Fiala zdůraznil, že jeho největší výhrady směřují k Okamurovu „neskrývanému rasismu, xenofobii, šovinismu a neúctě k lidem“, a připomněl jeho nelichotivou přezdívku „komerční fašista“. Poukázal také na předvolební plakát SPD s „chirurgem z dovozu“, kvůli kterému soud dokonce požádal o vydání Okamury k trestnímu stíhání pro podezření z podněcování nenávisti.
Premiér naznačil, že post předsedy Sněmovny je pro Okamuru součástí politického „obchodu“, který má souviset s hrozícím trestním stíháním Andreje Babiše a jeho vydáním (či nevydáním) Sněmovnou. Připomněl dřívější video s Babišem, kde šéf ANO tvrdil, že poslanci SPD jsou neškodní a budou ho poslouchat na slovo, což Fiala označil za „trapné“. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný rovněž označil Okamuru za extremistu a „obchodníka se strachem“, který soustavně rozdmýchává nenávist. Řečnicky se tázal, jak může Sněmovnu nezávisle řídit někdo, kdo sám navrhuje zrušení dvou legitimně zvolených parlamentních stran (STAN a TOP 09).
Sněmovna dnes, na návrh poslankyně Taťány Malé (ANO), může jednat i po 21. hodině kvůli vysokému počtu přihlášených do rozpravy. Po ukončení zasedání musí Fialova vláda podat demisi, kterou premiér předá prezidentovi republiky zítra ráno.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.