Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Jeho protikandidát, Jan Bartošek z KDU-ČSL, získal 81 hlasů, ale na úspěch to nestačilo. Tímto hlasováním byl úspěšně uzavřen první zásadní bod programu, čímž vznikající koalice (ANO, SPD, Motoristé) prosadila svého klíčového kandidáta.
Po volbě předsedy se Sněmovna přesunula k rozhodování o místopředsednických křeslech. Již v prvním kole byli zvoleni dva místopředsedové: Jiří Barták za Motoristy s 113 hlasy a Patrik Nacher za hnutí ANO, který získal silných 144 hlasů. Volba zbývajících místopředsedů bude pokračovat v kole druhém.
To ale už dnes neproběhne. Šéfka poslaneckého klubu ANO Taťáňa Malá navrhla, aby se o nich hlasovalo 14. listopadu, což poslanci schválili. Počítá se s tím, že zbylá dvě křesla by měla obsadit opoziční ODS a STAN. Z opozičních řad kandidují bývalí místopředsedové dolní komory Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti).
Předseda STAN a dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan má být nominován později, jakmile opustí současnou vládu. Vzhledem k tomu, že koalice odmítá post místopředsedy pro Piráty, jedno křeslo může zatím zůstat neobsazené a vyčkat na Rakušanovu nominaci.
Výsledek Okamurovy volby ukázal, že koalice disponuje dostatečnou silou k prosazení svých návrhů. Sám Okamura po svém zvolení uvedl, že svůj post bere s pokorou a přeje si zlepšit politickou kulturu a diskuzi ve Sněmovně, aby atmosféra byla lepší než v minulém volebním období.
Volbě Okamury předcházelo důrazné vystoupení končícího premiéra Petra Fialy (ODS), který volbu Okamury do čela Sněmovny ostře kritizoval. Fiala argumentoval, že SPD s necelými osmi procenty hlasů nemá nárok na tak vysokou ústavní funkci, která historicky připadala nejsilnějším stranám. Označil Okamuru za symbol obstrukcí, zneužívání jednacího řádu, bezpečnostní riziko a šiřitele proruských narativů.
Fiala zdůraznil, že jeho největší výhrady směřují k Okamurovu „neskrývanému rasismu, xenofobii, šovinismu a neúctě k lidem“, a připomněl jeho nelichotivou přezdívku „komerční fašista“. Poukázal také na předvolební plakát SPD s „chirurgem z dovozu“, kvůli kterému soud dokonce požádal o vydání Okamury k trestnímu stíhání pro podezření z podněcování nenávisti.
Premiér naznačil, že post předsedy Sněmovny je pro Okamuru součástí politického „obchodu“, který má souviset s hrozícím trestním stíháním Andreje Babiše a jeho vydáním (či nevydáním) Sněmovnou. Připomněl dřívější video s Babišem, kde šéf ANO tvrdil, že poslanci SPD jsou neškodní a budou ho poslouchat na slovo, což Fiala označil za „trapné“. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný rovněž označil Okamuru za extremistu a „obchodníka se strachem“, který soustavně rozdmýchává nenávist. Řečnicky se tázal, jak může Sněmovnu nezávisle řídit někdo, kdo sám navrhuje zrušení dvou legitimně zvolených parlamentních stran (STAN a TOP 09).
Sněmovna dnes, na návrh poslankyně Taťány Malé (ANO), může jednat i po 21. hodině kvůli vysokému počtu přihlášených do rozpravy. Po ukončení zasedání musí Fialova vláda podat demisi, kterou premiér předá prezidentovi republiky zítra ráno.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.