Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Podle NASA klimatické změny zintenzivnily podmínky pro vznik požárů, přičemž frekvence těch nejextrémnějších se za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobila. Zatímco některé z těchto změn jsou způsobeny přírodními variacemi počasí, klíčovou roli hrají lidské činnosti, zejména zvyšování teploty způsobené emisemi skleníkových plynů. Dlouhotrvající vysoké teploty a stále častější a závažnější sucha vytvořily ideální podmínky pro šíření požárů.
Letošní sezóna požárů v oblasti Středozemí není výjimkou. K 22. červenci 2025 již v EU vyhořelo 237 153 hektarů, což podle vědců představuje nárůst o téměř 78 % ve srovnání s loňským rokem. Počet požárů vzrostl o 45 %, stejně tak emise CO₂ se zvýšily o 23 %. Tato čísla jsou alarmující a poukazují na stále se zhoršující situaci.
Požáry však nejsou problémem pouze samy o sobě, ale mají i dlouhodobé a nečekané následky, jako je zvýšené riziko povodní. Tyto dvě klimatické hrozby jsou vzájemně propojené a vytvářejí nebezpečnou kaskádu nešťastných událostí.
Vyšší teploty způsobují extrémnější srážky, protože teplý vzduch může udržet více vlhkosti, což vede k silnějším bouřkám. Intenzivní požáry mohou vytvářet vlastní meteorologické systémy, jako jsou pyrokumulusové mraky, které vznikají z tepla, kouře a vodní páry. Tyto mraky mohou vyvolat náhlé a lokální bouřky v průběhu nebo krátce po požáru.
Když plameny uhasnou, škody pokračují. Podle satelitních dat mohou spálené oblasti zůstat až o 10°C teplejší téměř rok, což je důsledkem zničené vegetace a poškozené půdy. V důsledku toho je povrch země náchylnější k erozi a rychlému odtoku vody, což znamená, že i mírný déšť může vyvolat záplavy.
Obnova přírody po požáru je dlouhý proces. Spálená půda potřebuje roky na to, aby se vrátila do normálního stavu, a během této doby jsou rizika extrémních dešťů vyšší. Kromě toho jsou devastující ztráty v rostlinných a živočišných druzích, které mohou vést k celkovému poklesu biodiverzity a zhoršení odolnosti přírodního prostředí vůči dalším klimatickým výzvám.
Abychom snížili frekvenci a závažnost těchto extrémních událostí, musíme se zaměřit na opravu klimatických škod. Je důležité přejít od izolovaných přístupů k víceproblémovým strategiím, které uznávají vzájemné propojení různých katastrof.
Povodně, které následují po požárech, jsou jen jedním příkladem toho, jak jeden krizový jev může spustit další. Prioritou Evropy by měla být dlouhodobá odolnost a ne pouze krátkodobé řešení, které by problém pouze odsouvalo.
Evropa tak čelí nové výzvě: jak zvládnout rostoucí frekvenci a intenzitu klimatických katastrof, které se vzájemně ovlivňují. Pokusy o zlepšení odolnosti přírody a obnovy po požárech jsou klíčové pro ochranu našich ekosystémů a pro udržení vyváženého klimatického systému.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
