Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Podle NASA klimatické změny zintenzivnily podmínky pro vznik požárů, přičemž frekvence těch nejextrémnějších se za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobila. Zatímco některé z těchto změn jsou způsobeny přírodními variacemi počasí, klíčovou roli hrají lidské činnosti, zejména zvyšování teploty způsobené emisemi skleníkových plynů. Dlouhotrvající vysoké teploty a stále častější a závažnější sucha vytvořily ideální podmínky pro šíření požárů.
Letošní sezóna požárů v oblasti Středozemí není výjimkou. K 22. červenci 2025 již v EU vyhořelo 237 153 hektarů, což podle vědců představuje nárůst o téměř 78 % ve srovnání s loňským rokem. Počet požárů vzrostl o 45 %, stejně tak emise CO₂ se zvýšily o 23 %. Tato čísla jsou alarmující a poukazují na stále se zhoršující situaci.
Požáry však nejsou problémem pouze samy o sobě, ale mají i dlouhodobé a nečekané následky, jako je zvýšené riziko povodní. Tyto dvě klimatické hrozby jsou vzájemně propojené a vytvářejí nebezpečnou kaskádu nešťastných událostí.
Vyšší teploty způsobují extrémnější srážky, protože teplý vzduch může udržet více vlhkosti, což vede k silnějším bouřkám. Intenzivní požáry mohou vytvářet vlastní meteorologické systémy, jako jsou pyrokumulusové mraky, které vznikají z tepla, kouře a vodní páry. Tyto mraky mohou vyvolat náhlé a lokální bouřky v průběhu nebo krátce po požáru.
Když plameny uhasnou, škody pokračují. Podle satelitních dat mohou spálené oblasti zůstat až o 10°C teplejší téměř rok, což je důsledkem zničené vegetace a poškozené půdy. V důsledku toho je povrch země náchylnější k erozi a rychlému odtoku vody, což znamená, že i mírný déšť může vyvolat záplavy.
Obnova přírody po požáru je dlouhý proces. Spálená půda potřebuje roky na to, aby se vrátila do normálního stavu, a během této doby jsou rizika extrémních dešťů vyšší. Kromě toho jsou devastující ztráty v rostlinných a živočišných druzích, které mohou vést k celkovému poklesu biodiverzity a zhoršení odolnosti přírodního prostředí vůči dalším klimatickým výzvám.
Abychom snížili frekvenci a závažnost těchto extrémních událostí, musíme se zaměřit na opravu klimatických škod. Je důležité přejít od izolovaných přístupů k víceproblémovým strategiím, které uznávají vzájemné propojení různých katastrof.
Povodně, které následují po požárech, jsou jen jedním příkladem toho, jak jeden krizový jev může spustit další. Prioritou Evropy by měla být dlouhodobá odolnost a ne pouze krátkodobé řešení, které by problém pouze odsouvalo.
Evropa tak čelí nové výzvě: jak zvládnout rostoucí frekvenci a intenzitu klimatických katastrof, které se vzájemně ovlivňují. Pokusy o zlepšení odolnosti přírody a obnovy po požárech jsou klíčové pro ochranu našich ekosystémů a pro udržení vyváženého klimatického systému.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
