Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Podle NASA klimatické změny zintenzivnily podmínky pro vznik požárů, přičemž frekvence těch nejextrémnějších se za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobila. Zatímco některé z těchto změn jsou způsobeny přírodními variacemi počasí, klíčovou roli hrají lidské činnosti, zejména zvyšování teploty způsobené emisemi skleníkových plynů. Dlouhotrvající vysoké teploty a stále častější a závažnější sucha vytvořily ideální podmínky pro šíření požárů.
Letošní sezóna požárů v oblasti Středozemí není výjimkou. K 22. červenci 2025 již v EU vyhořelo 237 153 hektarů, což podle vědců představuje nárůst o téměř 78 % ve srovnání s loňským rokem. Počet požárů vzrostl o 45 %, stejně tak emise CO₂ se zvýšily o 23 %. Tato čísla jsou alarmující a poukazují na stále se zhoršující situaci.
Požáry však nejsou problémem pouze samy o sobě, ale mají i dlouhodobé a nečekané následky, jako je zvýšené riziko povodní. Tyto dvě klimatické hrozby jsou vzájemně propojené a vytvářejí nebezpečnou kaskádu nešťastných událostí.
Vyšší teploty způsobují extrémnější srážky, protože teplý vzduch může udržet více vlhkosti, což vede k silnějším bouřkám. Intenzivní požáry mohou vytvářet vlastní meteorologické systémy, jako jsou pyrokumulusové mraky, které vznikají z tepla, kouře a vodní páry. Tyto mraky mohou vyvolat náhlé a lokální bouřky v průběhu nebo krátce po požáru.
Když plameny uhasnou, škody pokračují. Podle satelitních dat mohou spálené oblasti zůstat až o 10°C teplejší téměř rok, což je důsledkem zničené vegetace a poškozené půdy. V důsledku toho je povrch země náchylnější k erozi a rychlému odtoku vody, což znamená, že i mírný déšť může vyvolat záplavy.
Obnova přírody po požáru je dlouhý proces. Spálená půda potřebuje roky na to, aby se vrátila do normálního stavu, a během této doby jsou rizika extrémních dešťů vyšší. Kromě toho jsou devastující ztráty v rostlinných a živočišných druzích, které mohou vést k celkovému poklesu biodiverzity a zhoršení odolnosti přírodního prostředí vůči dalším klimatickým výzvám.
Abychom snížili frekvenci a závažnost těchto extrémních událostí, musíme se zaměřit na opravu klimatických škod. Je důležité přejít od izolovaných přístupů k víceproblémovým strategiím, které uznávají vzájemné propojení různých katastrof.
Povodně, které následují po požárech, jsou jen jedním příkladem toho, jak jeden krizový jev může spustit další. Prioritou Evropy by měla být dlouhodobá odolnost a ne pouze krátkodobé řešení, které by problém pouze odsouvalo.
Evropa tak čelí nové výzvě: jak zvládnout rostoucí frekvenci a intenzitu klimatických katastrof, které se vzájemně ovlivňují. Pokusy o zlepšení odolnosti přírody a obnovy po požárech jsou klíčové pro ochranu našich ekosystémů a pro udržení vyváženého klimatického systému.
Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.
Donald Trump přiletěl do Spojeného království na svou druhou státní návštěvu. Prezident USA a první dáma Melania Trumpová přistáli v úterý večer na londýnském letišti Stansted. Během následujících dvou dnů je čeká bohatý program. Setkají se s králem Charlesem, čekají je vojenské přehlídky a možné přelety letounů Red Arrows spolu s britskými a americkými stíhačkami F-35.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády tvrdí, že od začátku války před téměř dvěma lety bylo zabito nebo zraněno víc než 10 % obyvatel Pásma Gazy. Generálporučík ve výslužbě Herzi Halevi to řekl minulý týden v komunitě Ein HaBesor na jihu Izraele. Uvedl, že v Gaze žije 2,2 milionu lidí a víc než 200 000 z nich bylo zabito nebo zraněno.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
