Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Podle NASA klimatické změny zintenzivnily podmínky pro vznik požárů, přičemž frekvence těch nejextrémnějších se za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobila. Zatímco některé z těchto změn jsou způsobeny přírodními variacemi počasí, klíčovou roli hrají lidské činnosti, zejména zvyšování teploty způsobené emisemi skleníkových plynů. Dlouhotrvající vysoké teploty a stále častější a závažnější sucha vytvořily ideální podmínky pro šíření požárů.
Letošní sezóna požárů v oblasti Středozemí není výjimkou. K 22. červenci 2025 již v EU vyhořelo 237 153 hektarů, což podle vědců představuje nárůst o téměř 78 % ve srovnání s loňským rokem. Počet požárů vzrostl o 45 %, stejně tak emise CO₂ se zvýšily o 23 %. Tato čísla jsou alarmující a poukazují na stále se zhoršující situaci.
Požáry však nejsou problémem pouze samy o sobě, ale mají i dlouhodobé a nečekané následky, jako je zvýšené riziko povodní. Tyto dvě klimatické hrozby jsou vzájemně propojené a vytvářejí nebezpečnou kaskádu nešťastných událostí.
Vyšší teploty způsobují extrémnější srážky, protože teplý vzduch může udržet více vlhkosti, což vede k silnějším bouřkám. Intenzivní požáry mohou vytvářet vlastní meteorologické systémy, jako jsou pyrokumulusové mraky, které vznikají z tepla, kouře a vodní páry. Tyto mraky mohou vyvolat náhlé a lokální bouřky v průběhu nebo krátce po požáru.
Když plameny uhasnou, škody pokračují. Podle satelitních dat mohou spálené oblasti zůstat až o 10°C teplejší téměř rok, což je důsledkem zničené vegetace a poškozené půdy. V důsledku toho je povrch země náchylnější k erozi a rychlému odtoku vody, což znamená, že i mírný déšť může vyvolat záplavy.
Obnova přírody po požáru je dlouhý proces. Spálená půda potřebuje roky na to, aby se vrátila do normálního stavu, a během této doby jsou rizika extrémních dešťů vyšší. Kromě toho jsou devastující ztráty v rostlinných a živočišných druzích, které mohou vést k celkovému poklesu biodiverzity a zhoršení odolnosti přírodního prostředí vůči dalším klimatickým výzvám.
Abychom snížili frekvenci a závažnost těchto extrémních událostí, musíme se zaměřit na opravu klimatických škod. Je důležité přejít od izolovaných přístupů k víceproblémovým strategiím, které uznávají vzájemné propojení různých katastrof.
Povodně, které následují po požárech, jsou jen jedním příkladem toho, jak jeden krizový jev může spustit další. Prioritou Evropy by měla být dlouhodobá odolnost a ne pouze krátkodobé řešení, které by problém pouze odsouvalo.
Evropa tak čelí nové výzvě: jak zvládnout rostoucí frekvenci a intenzitu klimatických katastrof, které se vzájemně ovlivňují. Pokusy o zlepšení odolnosti přírody a obnovy po požárech jsou klíčové pro ochranu našich ekosystémů a pro udržení vyváženého klimatického systému.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Kariéra Jaromíra Jágra na nejvyšší úrovni pokračuje i v této extraligové sezóně. Fanoušci Kladna si ale všimli, že v posledních dvou zápasech v sestavě Rytířů opět chyběl. Klub ve středu prozradil podrobnosti o zdravotním stavu legendárního útočníka.
Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice.
Strach o Lenku Filipovou si na konci října právem dělají fanoušci. Populární hudebnice, jejíž talent zdědila i neméně úspěšná dcera, odložila několik koncertů. Jak vyšlo najevo, důvodem jsou zdravotní potíže způsobené úrazem.
Naše situace v Pokrovsku a jeho okolí je složitá, přiznal velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Aktivita ruských vojáků v oblasti sílí, konstatoval podle BBC. Syrskyj nicméně popřel, že by se ukrajinské jednotky nacházely v obklíčení.
Český dostihový sport postihla ještě během měsíce října, kdy tradičně probíhá Velká pardubická, smutná zpráva. Ve věku 56 let náhle zemřel bývalý žokej a současný trenér Pavel Složil.
