Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Podle NASA klimatické změny zintenzivnily podmínky pro vznik požárů, přičemž frekvence těch nejextrémnějších se za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobila. Zatímco některé z těchto změn jsou způsobeny přírodními variacemi počasí, klíčovou roli hrají lidské činnosti, zejména zvyšování teploty způsobené emisemi skleníkových plynů. Dlouhotrvající vysoké teploty a stále častější a závažnější sucha vytvořily ideální podmínky pro šíření požárů.
Letošní sezóna požárů v oblasti Středozemí není výjimkou. K 22. červenci 2025 již v EU vyhořelo 237 153 hektarů, což podle vědců představuje nárůst o téměř 78 % ve srovnání s loňským rokem. Počet požárů vzrostl o 45 %, stejně tak emise CO₂ se zvýšily o 23 %. Tato čísla jsou alarmující a poukazují na stále se zhoršující situaci.
Požáry však nejsou problémem pouze samy o sobě, ale mají i dlouhodobé a nečekané následky, jako je zvýšené riziko povodní. Tyto dvě klimatické hrozby jsou vzájemně propojené a vytvářejí nebezpečnou kaskádu nešťastných událostí.
Vyšší teploty způsobují extrémnější srážky, protože teplý vzduch může udržet více vlhkosti, což vede k silnějším bouřkám. Intenzivní požáry mohou vytvářet vlastní meteorologické systémy, jako jsou pyrokumulusové mraky, které vznikají z tepla, kouře a vodní páry. Tyto mraky mohou vyvolat náhlé a lokální bouřky v průběhu nebo krátce po požáru.
Když plameny uhasnou, škody pokračují. Podle satelitních dat mohou spálené oblasti zůstat až o 10°C teplejší téměř rok, což je důsledkem zničené vegetace a poškozené půdy. V důsledku toho je povrch země náchylnější k erozi a rychlému odtoku vody, což znamená, že i mírný déšť může vyvolat záplavy.
Obnova přírody po požáru je dlouhý proces. Spálená půda potřebuje roky na to, aby se vrátila do normálního stavu, a během této doby jsou rizika extrémních dešťů vyšší. Kromě toho jsou devastující ztráty v rostlinných a živočišných druzích, které mohou vést k celkovému poklesu biodiverzity a zhoršení odolnosti přírodního prostředí vůči dalším klimatickým výzvám.
Abychom snížili frekvenci a závažnost těchto extrémních událostí, musíme se zaměřit na opravu klimatických škod. Je důležité přejít od izolovaných přístupů k víceproblémovým strategiím, které uznávají vzájemné propojení různých katastrof.
Povodně, které následují po požárech, jsou jen jedním příkladem toho, jak jeden krizový jev může spustit další. Prioritou Evropy by měla být dlouhodobá odolnost a ne pouze krátkodobé řešení, které by problém pouze odsouvalo.
Evropa tak čelí nové výzvě: jak zvládnout rostoucí frekvenci a intenzitu klimatických katastrof, které se vzájemně ovlivňují. Pokusy o zlepšení odolnosti přírody a obnovy po požárech jsou klíčové pro ochranu našich ekosystémů a pro udržení vyváženého klimatického systému.
Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.
Dara Rolins upřímně přiznala, že jí není příjemné, co se semlelo kolem fotek jejího snoubence Pavla Nedvěda s jinou ženou. Až si mohli někteří fanoušci myslet, že se schyluje k rozchodu hvězdného československého páru. Něco takového ale není na pořadu dne, potvrdila zpěvačka.
