Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantzová před setkáním jasně deklarovala, že celkový objem rozpočtu se musí podstatně snížit. Podle jejích slov neexistuje žádný prostor pro dramatické zvýšení příspěvku Švédska ani žádného jiného čistého plátce. Švédsko hodlá spolu s dalšími státy tento postoj velmi srozumitelně prezentovat před nadcházejícím summitem Evropské rady. Kromě Švédska se očekává zapojení Dánska, Finska, Rakouska, Nizozemska, Německa, Francie, Irska a Belgie do těchto koordinačních rozhovorů.
Proti těmto škrtům se však ostře staví konkurenční tábor šestnácti zemí, mezi které patří například Itálie, Španělsko nebo Polsko. Tyto státy naopak požadují, aby se výdaje na zemědělství, rybolov a podporu chudších regionů zvýšily. V návrhu Evropské komise totiž tyto oblasti tvoří méně než polovinu celkových výdajů. Signatářské země, mezi nimiž je i Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko či pobaltské státy, ve společném prohlášení koordinovaném Rumunskem upozornily, že politika soudržnosti a společná zemědělská politika jsou jedinými oblastmi, které i přes celkový nárůst rozpočtu čelí reálnému snižování finančních prostředků.
Evropská komise doufá, že členské státy schválí rozpočet, který by po započtení splátek dluhů z období pandemie covidu dosáhl téměř dvou bilionů eur. To odpovídá přibližně 1,26 procenta kombinovaného národního důchodu všech členských zemí. Pro srovnání, současný unijní rozpočet na roky 2021 až 2027 odpovídá zhruba 1,1 procenta jejich kumulativního hrubého domácího produktu. Rakouská ministryně pro Evropu Claudia Bauerová v této souvislosti uvedla, že je nutné opustit bruselský reflex řešit každý problém prostým navýšením peněz, zvláště v době, kdy mnohé státy musí provádět tvrdé rozpočtové škrty na národní úrovni.
Zatímco se vyjednávání vyostřují, skupina šestnácti zemí podporujících větší rozpočet vyvíjí tlak na pět států, konkrétně Německo, Švédsko, Rakousko, Dánsko a Nizozemsko, které dlouhodobě využívají slevy na své příspěvky do unijního rozpočtu, známé jako rabaty. Toto společenství států znovu vyzvalo Evropskou komisi, aby tyto úlevy zrušila, protože pro jejich další uplatňování neexistuje žádné politické ani ekonomické opodstatnění. Zároveň projevily ochotu odložit část splátek za postcovidové půjčky, které mají v příštím rozpočtovém cyklu stát 168 miliard eur.
Kypr, který v současnosti drží rotující předsednictví v Radě EU, v uplynulých týdnech zjišťoval nepřekročitelné linie jednotlivých národních delegací a detailní rozpis navrhovaného rozpočtu s konkrétními čísly a alokacemi by mohl předložit již kolem 10. června. Následně budou plány předloženy velvyslancům v Bruselu a poté je budou projednávat prezidenti a premiéři na summitu Evropské rady, který začíná 18. června. Skupina devíti čistých plátců nicméně zdůrazňuje, že podporuje zvýšení výdajů na klíčové cíle bloku, jako je posílení bezpečnosti a obrany nebo podpora konkurenceschopnosti průmyslu.
Finský ministr pro evropské záležitosti Joakim Strand podotkl, že je nutné dosáhnout včasné dohody o moderním rozpočtu zaměřeném na budoucnost, ale celková úroveň finančního rámce musí zůstat nižší. Nová nizozemská vláda rovněž požaduje, aby Brusel učinil tvrdá rozhodnutí a zajistil, že zdroje budou směřovat tam, kde mohou přinést nejvyšší přeshraniční přidanou hodnotu. Nizozemští ministři zahraničí a financí v dopise parlamentu uvedli, že významné úspory bude nutné nalézt v dotacích do zemědělství, v platbách chudším regionům a také v platech samotných unijních úředníků.
Tropické počasí momentálně panuje v jižní a západní Evropě, kde se potýkají s vedry, která dosahují teplot až kolem 40 stupňů. Přispívá to ke vzniku a šíření smrtelně nebezpečných požárů. Ve Španělsku evidují 12 obětí při jedné takové události. Informovala o tom BBC.
V očích prezidenta Petra Pavla si lidé zaslouží vědět, jaký je zdravotní stav politika zastávajícího tak zodpovědnou funkci. Proto ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu. Co konstatoval lékař a jaká doporučení dal hlavě státu?
Marek Eben je samozřejmě i letos jednou z tváří karlovarského filmového festivalu, přičemž se stále řeší jeho vystoupení na pátečním slavnostním zahájení. Konkrétně se do lidmi milovaného moderátora ostře opřel jeden z bývalých českých premiérů.
Americký prezident Donald Trump udělal během cesty domů ze summitu NATO v turecké Ankaře něco zvláštního. Na jedné z britských vojenských základen totiž absolvoval mezipřistání, během kterého přesedl do jiného letadla. Jak to vysvětluje?
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.