Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantzová před setkáním jasně deklarovala, že celkový objem rozpočtu se musí podstatně snížit. Podle jejích slov neexistuje žádný prostor pro dramatické zvýšení příspěvku Švédska ani žádného jiného čistého plátce. Švédsko hodlá spolu s dalšími státy tento postoj velmi srozumitelně prezentovat před nadcházejícím summitem Evropské rady. Kromě Švédska se očekává zapojení Dánska, Finska, Rakouska, Nizozemska, Německa, Francie, Irska a Belgie do těchto koordinačních rozhovorů.
Proti těmto škrtům se však ostře staví konkurenční tábor šestnácti zemí, mezi které patří například Itálie, Španělsko nebo Polsko. Tyto státy naopak požadují, aby se výdaje na zemědělství, rybolov a podporu chudších regionů zvýšily. V návrhu Evropské komise totiž tyto oblasti tvoří méně než polovinu celkových výdajů. Signatářské země, mezi nimiž je i Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko či pobaltské státy, ve společném prohlášení koordinovaném Rumunskem upozornily, že politika soudržnosti a společná zemědělská politika jsou jedinými oblastmi, které i přes celkový nárůst rozpočtu čelí reálnému snižování finančních prostředků.
Evropská komise doufá, že členské státy schválí rozpočet, který by po započtení splátek dluhů z období pandemie covidu dosáhl téměř dvou bilionů eur. To odpovídá přibližně 1,26 procenta kombinovaného národního důchodu všech členských zemí. Pro srovnání, současný unijní rozpočet na roky 2021 až 2027 odpovídá zhruba 1,1 procenta jejich kumulativního hrubého domácího produktu. Rakouská ministryně pro Evropu Claudia Bauerová v této souvislosti uvedla, že je nutné opustit bruselský reflex řešit každý problém prostým navýšením peněz, zvláště v době, kdy mnohé státy musí provádět tvrdé rozpočtové škrty na národní úrovni.
Zatímco se vyjednávání vyostřují, skupina šestnácti zemí podporujících větší rozpočet vyvíjí tlak na pět států, konkrétně Německo, Švédsko, Rakousko, Dánsko a Nizozemsko, které dlouhodobě využívají slevy na své příspěvky do unijního rozpočtu, známé jako rabaty. Toto společenství států znovu vyzvalo Evropskou komisi, aby tyto úlevy zrušila, protože pro jejich další uplatňování neexistuje žádné politické ani ekonomické opodstatnění. Zároveň projevily ochotu odložit část splátek za postcovidové půjčky, které mají v příštím rozpočtovém cyklu stát 168 miliard eur.
Kypr, který v současnosti drží rotující předsednictví v Radě EU, v uplynulých týdnech zjišťoval nepřekročitelné linie jednotlivých národních delegací a detailní rozpis navrhovaného rozpočtu s konkrétními čísly a alokacemi by mohl předložit již kolem 10. června. Následně budou plány předloženy velvyslancům v Bruselu a poté je budou projednávat prezidenti a premiéři na summitu Evropské rady, který začíná 18. června. Skupina devíti čistých plátců nicméně zdůrazňuje, že podporuje zvýšení výdajů na klíčové cíle bloku, jako je posílení bezpečnosti a obrany nebo podpora konkurenceschopnosti průmyslu.
Finský ministr pro evropské záležitosti Joakim Strand podotkl, že je nutné dosáhnout včasné dohody o moderním rozpočtu zaměřeném na budoucnost, ale celková úroveň finančního rámce musí zůstat nižší. Nová nizozemská vláda rovněž požaduje, aby Brusel učinil tvrdá rozhodnutí a zajistil, že zdroje budou směřovat tam, kde mohou přinést nejvyšší přeshraniční přidanou hodnotu. Nizozemští ministři zahraničí a financí v dopise parlamentu uvedli, že významné úspory bude nutné nalézt v dotacích do zemědělství, v platbách chudším regionům a také v platech samotných unijních úředníků.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.
Severní pobřeží Mexického zálivu se intenzivně připravuje na úder sílícího hurikánu Isaias, který nabral na síle nad neobvykle teplými vodami oceánu. Hurikán dosáhl druhé kategorie s rychlostí větru dosahující v přetrvalých nárazech přes sto šedesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologů z Národního centra pro hurikány existuje vysoká pravděpodobnost, že před vstoupením na pevninu přechodně dosáhne síly třetí kategorie. Úřady již vyhlásily v několika amerických státech stav nouze a nařídily povinnou evakuaci nejvíce ohrožených pobřežních oblastí.
Navzdory vlně právních sporů, nelichotivým titulkům v médiích a nízké popularitě svého zakladatele Marka Zuckerberga prožívá technologický gigant Meta jedno z nejúspěšnějších období. Zatímco se společnost potýká s obviněními z negativního dopadu svých sociálních sítí na duševní zdraví dětí a mládeže, její tržní hodnota dosahuje dvou bilionů dolarů. Růst počtu uživatelů i finančních výsledků ukazuje, že komerční síla firmy zůstává do značné míry imunní vůči reputačním šrámům.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.