Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantzová před setkáním jasně deklarovala, že celkový objem rozpočtu se musí podstatně snížit. Podle jejích slov neexistuje žádný prostor pro dramatické zvýšení příspěvku Švédska ani žádného jiného čistého plátce. Švédsko hodlá spolu s dalšími státy tento postoj velmi srozumitelně prezentovat před nadcházejícím summitem Evropské rady. Kromě Švédska se očekává zapojení Dánska, Finska, Rakouska, Nizozemska, Německa, Francie, Irska a Belgie do těchto koordinačních rozhovorů.
Proti těmto škrtům se však ostře staví konkurenční tábor šestnácti zemí, mezi které patří například Itálie, Španělsko nebo Polsko. Tyto státy naopak požadují, aby se výdaje na zemědělství, rybolov a podporu chudších regionů zvýšily. V návrhu Evropské komise totiž tyto oblasti tvoří méně než polovinu celkových výdajů. Signatářské země, mezi nimiž je i Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko či pobaltské státy, ve společném prohlášení koordinovaném Rumunskem upozornily, že politika soudržnosti a společná zemědělská politika jsou jedinými oblastmi, které i přes celkový nárůst rozpočtu čelí reálnému snižování finančních prostředků.
Evropská komise doufá, že členské státy schválí rozpočet, který by po započtení splátek dluhů z období pandemie covidu dosáhl téměř dvou bilionů eur. To odpovídá přibližně 1,26 procenta kombinovaného národního důchodu všech členských zemí. Pro srovnání, současný unijní rozpočet na roky 2021 až 2027 odpovídá zhruba 1,1 procenta jejich kumulativního hrubého domácího produktu. Rakouská ministryně pro Evropu Claudia Bauerová v této souvislosti uvedla, že je nutné opustit bruselský reflex řešit každý problém prostým navýšením peněz, zvláště v době, kdy mnohé státy musí provádět tvrdé rozpočtové škrty na národní úrovni.
Zatímco se vyjednávání vyostřují, skupina šestnácti zemí podporujících větší rozpočet vyvíjí tlak na pět států, konkrétně Německo, Švédsko, Rakousko, Dánsko a Nizozemsko, které dlouhodobě využívají slevy na své příspěvky do unijního rozpočtu, známé jako rabaty. Toto společenství států znovu vyzvalo Evropskou komisi, aby tyto úlevy zrušila, protože pro jejich další uplatňování neexistuje žádné politické ani ekonomické opodstatnění. Zároveň projevily ochotu odložit část splátek za postcovidové půjčky, které mají v příštím rozpočtovém cyklu stát 168 miliard eur.
Kypr, který v současnosti drží rotující předsednictví v Radě EU, v uplynulých týdnech zjišťoval nepřekročitelné linie jednotlivých národních delegací a detailní rozpis navrhovaného rozpočtu s konkrétními čísly a alokacemi by mohl předložit již kolem 10. června. Následně budou plány předloženy velvyslancům v Bruselu a poté je budou projednávat prezidenti a premiéři na summitu Evropské rady, který začíná 18. června. Skupina devíti čistých plátců nicméně zdůrazňuje, že podporuje zvýšení výdajů na klíčové cíle bloku, jako je posílení bezpečnosti a obrany nebo podpora konkurenceschopnosti průmyslu.
Finský ministr pro evropské záležitosti Joakim Strand podotkl, že je nutné dosáhnout včasné dohody o moderním rozpočtu zaměřeném na budoucnost, ale celková úroveň finančního rámce musí zůstat nižší. Nová nizozemská vláda rovněž požaduje, aby Brusel učinil tvrdá rozhodnutí a zajistil, že zdroje budou směřovat tam, kde mohou přinést nejvyšší přeshraniční přidanou hodnotu. Nizozemští ministři zahraničí a financí v dopise parlamentu uvedli, že významné úspory bude nutné nalézt v dotacích do zemědělství, v platbách chudším regionům a také v platech samotných unijních úředníků.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.