Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantzová před setkáním jasně deklarovala, že celkový objem rozpočtu se musí podstatně snížit. Podle jejích slov neexistuje žádný prostor pro dramatické zvýšení příspěvku Švédska ani žádného jiného čistého plátce. Švédsko hodlá spolu s dalšími státy tento postoj velmi srozumitelně prezentovat před nadcházejícím summitem Evropské rady. Kromě Švédska se očekává zapojení Dánska, Finska, Rakouska, Nizozemska, Německa, Francie, Irska a Belgie do těchto koordinačních rozhovorů.
Proti těmto škrtům se však ostře staví konkurenční tábor šestnácti zemí, mezi které patří například Itálie, Španělsko nebo Polsko. Tyto státy naopak požadují, aby se výdaje na zemědělství, rybolov a podporu chudších regionů zvýšily. V návrhu Evropské komise totiž tyto oblasti tvoří méně než polovinu celkových výdajů. Signatářské země, mezi nimiž je i Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko či pobaltské státy, ve společném prohlášení koordinovaném Rumunskem upozornily, že politika soudržnosti a společná zemědělská politika jsou jedinými oblastmi, které i přes celkový nárůst rozpočtu čelí reálnému snižování finančních prostředků.
Evropská komise doufá, že členské státy schválí rozpočet, který by po započtení splátek dluhů z období pandemie covidu dosáhl téměř dvou bilionů eur. To odpovídá přibližně 1,26 procenta kombinovaného národního důchodu všech členských zemí. Pro srovnání, současný unijní rozpočet na roky 2021 až 2027 odpovídá zhruba 1,1 procenta jejich kumulativního hrubého domácího produktu. Rakouská ministryně pro Evropu Claudia Bauerová v této souvislosti uvedla, že je nutné opustit bruselský reflex řešit každý problém prostým navýšením peněz, zvláště v době, kdy mnohé státy musí provádět tvrdé rozpočtové škrty na národní úrovni.
Zatímco se vyjednávání vyostřují, skupina šestnácti zemí podporujících větší rozpočet vyvíjí tlak na pět států, konkrétně Německo, Švédsko, Rakousko, Dánsko a Nizozemsko, které dlouhodobě využívají slevy na své příspěvky do unijního rozpočtu, známé jako rabaty. Toto společenství států znovu vyzvalo Evropskou komisi, aby tyto úlevy zrušila, protože pro jejich další uplatňování neexistuje žádné politické ani ekonomické opodstatnění. Zároveň projevily ochotu odložit část splátek za postcovidové půjčky, které mají v příštím rozpočtovém cyklu stát 168 miliard eur.
Kypr, který v současnosti drží rotující předsednictví v Radě EU, v uplynulých týdnech zjišťoval nepřekročitelné linie jednotlivých národních delegací a detailní rozpis navrhovaného rozpočtu s konkrétními čísly a alokacemi by mohl předložit již kolem 10. června. Následně budou plány předloženy velvyslancům v Bruselu a poté je budou projednávat prezidenti a premiéři na summitu Evropské rady, který začíná 18. června. Skupina devíti čistých plátců nicméně zdůrazňuje, že podporuje zvýšení výdajů na klíčové cíle bloku, jako je posílení bezpečnosti a obrany nebo podpora konkurenceschopnosti průmyslu.
Finský ministr pro evropské záležitosti Joakim Strand podotkl, že je nutné dosáhnout včasné dohody o moderním rozpočtu zaměřeném na budoucnost, ale celková úroveň finančního rámce musí zůstat nižší. Nová nizozemská vláda rovněž požaduje, aby Brusel učinil tvrdá rozhodnutí a zajistil, že zdroje budou směřovat tam, kde mohou přinést nejvyšší přeshraniční přidanou hodnotu. Nizozemští ministři zahraničí a financí v dopise parlamentu uvedli, že významné úspory bude nutné nalézt v dotacích do zemědělství, v platbách chudším regionům a také v platech samotných unijních úředníků.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.