Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
K tomuto vyostření situace dochází přesto, že Libanon a Izrael se začátkem tohoto měsíce dohodly na prodloužení pětačtyřicetidenního příměří, ačkoli k dílčím střetům v oblasti docházelo i nadále. Netanjahu v pondělí večer ve svém videoprohlášení zdůraznil, že Izrael je ve válce s Hizballáhem a armáda dostala jasné pokyny zasadit tomuto hnutí drtivý úder. Podle izraelského premiéra bylo během dosavadní vojenské ofenzívy zlikvidováno již přes šest set teroristů.
Netanjahu dále pokračoval s tím, že současná situace vyžaduje, aby Izrael zvýšil počet svých úderů a celkově zintenzivnil vojenský tlak. K ještě většímu rozšíření vojenské kampaně, která by měla podle jejich představ zahrnovat i hlavní město Bejrút, navíc vyzvali dva krajně pravicoví izraelští ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir. Hizballáh mezitím potvrdil, že v pondělí použil bezpilotní letouny a rakety k útokům na pozice v jižním Libanonu a severním Izraeli, což označil za přímou reakci na izraelské porušování příměří.
Představitelé Libanonu a Izraele, tedy zemí, které mezi sebou neudržují žádné oficiální diplomatické styky, by měli v příštím týdnu absolvovat další kolo vyjednávání ve Washingtonu. Libanonský prezident Joseph Aoun v souvislosti s těmito diplomatickými snahami požaduje úplné stažení izraelských vojsk z jižního Libanonu. Od podpisu dohody o příměří ze šestnáctého dubna se přitom izraelské útoky omezovaly převážně na jih země, kde izraelští vojáci stále působí a odkud byly podle Tel Avivu odpalovány drony a rakety.
Údolí Bikáa, které se stalo terčem pondělních večerních náletů, se nachází ve východní části Libanonu v těsné blízkosti hranic se Sýrií. Rozšíření izraelské vojenské kampaně přichází přesně v době, kdy íránská vláda začala striktně trvat na tom, aby rodící se mírová dohoda mezi Teheránem a Spojenými státy obsahovala také kompletní příměří na všech frontách tohoto regionálního konfliktu. Izraelská vláda se však dlouhodobě staví proti tomu, aby byly bojové operace namířené vůči Hizballáhu ukončeny.
Od chvíle, kdy bylo schváleno původní příměří s Libanonem, přišlo o život deset izraelských vojáků. Na druhé straně bylo v důsledku intenzivního izraelského bombardování za stejné časové období v Libanonu zabito více než čtyři sta lidí, mezi nimiž figuruje i velké množství zdravotníků a záchranářů. Izrael navíc téměř denně vydává příkazy pro libanonské občany k opuštění domovů v nově vymezených oblastech na jihu země, což dále zvyšuje počet uprchlíků, kterých je již celkově přes milion.
Libanon byl do nynějšího kola bojů vtažen poté, co Spojené státy spolu s Izraelem zahájily dvacátého osmého února válku proti Íránu. Hizballáh jakožto blízký íránský spojenec následně odpálil rakety na izraelské území, což byla odvetná reakce za izraelský úder, při němž zahynul íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Izrael na to odpověděl masivní leteckou kampaní napříč celým Libanonem a následnou pozemní invazí.
Podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo při izraelských útocích již více než tři tisíce lidí. Libanonská vláda sice pokračuje ve svých vlastních snahách o odzbrojení Hizballáhu, avšak vytrvale upozorňuje, že pro úspěšné dokončení tohoto mimořádně složitého úkolu je bezpodmínečně nutné dodržovat stabilní příměří.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.