Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
K tomuto vyostření situace dochází přesto, že Libanon a Izrael se začátkem tohoto měsíce dohodly na prodloužení pětačtyřicetidenního příměří, ačkoli k dílčím střetům v oblasti docházelo i nadále. Netanjahu v pondělí večer ve svém videoprohlášení zdůraznil, že Izrael je ve válce s Hizballáhem a armáda dostala jasné pokyny zasadit tomuto hnutí drtivý úder. Podle izraelského premiéra bylo během dosavadní vojenské ofenzívy zlikvidováno již přes šest set teroristů.
Netanjahu dále pokračoval s tím, že současná situace vyžaduje, aby Izrael zvýšil počet svých úderů a celkově zintenzivnil vojenský tlak. K ještě většímu rozšíření vojenské kampaně, která by měla podle jejich představ zahrnovat i hlavní město Bejrút, navíc vyzvali dva krajně pravicoví izraelští ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir. Hizballáh mezitím potvrdil, že v pondělí použil bezpilotní letouny a rakety k útokům na pozice v jižním Libanonu a severním Izraeli, což označil za přímou reakci na izraelské porušování příměří.
Představitelé Libanonu a Izraele, tedy zemí, které mezi sebou neudržují žádné oficiální diplomatické styky, by měli v příštím týdnu absolvovat další kolo vyjednávání ve Washingtonu. Libanonský prezident Joseph Aoun v souvislosti s těmito diplomatickými snahami požaduje úplné stažení izraelských vojsk z jižního Libanonu. Od podpisu dohody o příměří ze šestnáctého dubna se přitom izraelské útoky omezovaly převážně na jih země, kde izraelští vojáci stále působí a odkud byly podle Tel Avivu odpalovány drony a rakety.
Údolí Bikáa, které se stalo terčem pondělních večerních náletů, se nachází ve východní části Libanonu v těsné blízkosti hranic se Sýrií. Rozšíření izraelské vojenské kampaně přichází přesně v době, kdy íránská vláda začala striktně trvat na tom, aby rodící se mírová dohoda mezi Teheránem a Spojenými státy obsahovala také kompletní příměří na všech frontách tohoto regionálního konfliktu. Izraelská vláda se však dlouhodobě staví proti tomu, aby byly bojové operace namířené vůči Hizballáhu ukončeny.
Od chvíle, kdy bylo schváleno původní příměří s Libanonem, přišlo o život deset izraelských vojáků. Na druhé straně bylo v důsledku intenzivního izraelského bombardování za stejné časové období v Libanonu zabito více než čtyři sta lidí, mezi nimiž figuruje i velké množství zdravotníků a záchranářů. Izrael navíc téměř denně vydává příkazy pro libanonské občany k opuštění domovů v nově vymezených oblastech na jihu země, což dále zvyšuje počet uprchlíků, kterých je již celkově přes milion.
Libanon byl do nynějšího kola bojů vtažen poté, co Spojené státy spolu s Izraelem zahájily dvacátého osmého února válku proti Íránu. Hizballáh jakožto blízký íránský spojenec následně odpálil rakety na izraelské území, což byla odvetná reakce za izraelský úder, při němž zahynul íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Izrael na to odpověděl masivní leteckou kampaní napříč celým Libanonem a následnou pozemní invazí.
Podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo při izraelských útocích již více než tři tisíce lidí. Libanonská vláda sice pokračuje ve svých vlastních snahách o odzbrojení Hizballáhu, avšak vytrvale upozorňuje, že pro úspěšné dokončení tohoto mimořádně složitého úkolu je bezpodmínečně nutné dodržovat stabilní příměří.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.