Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Francouzská meteorologická služba Météo France potvrdila, že nové měsíční maximum pro květen zaznamenalo 352 stanic, z nichž většina se nachází v západní části země. Vůbec nejvyšší hodnota, konkrétně 37,1 stupně Celsia, byla naměřena nedaleko obce Hossegor v jihozápadním departementu Landes. Klimatolog Christophe Cassou pro deník Le Monde vysvětlil, že se jedná o nevídaný jev, u kterého je pravděpodobnost výskytu v tomto ročním období jedna k tisíci na základě dat z let 1979 až 2025, přičemž v předprůmyslové éře byl prakticky nemožný.
Odborníci očekávají, že ve Francii, Španělsku i Velké Británii pravděpodobně padnou další maxima. Teploty v současnosti překračují běžný normál o dvanáct až třináct stupňů Celsia v rámci jevu, který Météo France popsala jako předčasnou, pozoruhodnou a dlouhou vlnu veder, jež potrvá ještě několik dní. Neobvykle vysoké teploty způsobuje takzvaný tepelný dóm, který zadržuje horký vzduch z Maroka pod oblastí vysokého tlaku. Evropa podle národní meteorologické agentury musí počítat s tím, že tyto situace budou nastávat stále častěji, dříve a s větší intenzitou.
Dřívější klimatické modely ukázaly, že červnová vedra jsou nyní v Evropě kvůli globálním změnám klimatu přibližně desetkrát pravděpodobnější než v předprůmyslové době, a stejný trend se začíná projevovat také u května. Výzkumník Robert Vautard pro agenturu Agence France-Presse podotkl, že toto prodlužování sezóny veder je zcela typickým důsledkem klimatických změn a časem se podobné jevy začnou objevovat i v dubnu a říjnu. Kvůli extrémnímu počasí musely úřady jednat a vyhlásit příslušná varování pro obyvatelstvo.
Celkem třicet jedna z devadesáti šesti administrativních departementů v metropolitní Francii bylo kvůli vysokým teplotám uvedeno do stavu bdělosti, přičemž pro osm z nich platí druhý nejvyšší, oranžový stupeň vyžadující preventivní opatření. Francouzský národní výstražný systém byl takto během května aktivován vůbec poprvé od svého založení v roce 2004. Météo France v pondělním bulletinu uvedla, že teploty v mnoha městech lokálně vystoupají k třiceti šesti stupňům a v úterý až k třiceti sedmi stupňům Celsia s tím, že západ země zažije hodnoty o několik stupňů vyšší než cokoli dosud v květnu zaznamenané.
Rtuť teploměru již překročila pětatřicítku v západních městech Niort a Nantes, dosáhla 34,3 stupně v Poitiers, zatímco hlavní město Paříž se přiblížilo k třiceti třem stupňům Celsia. Většina severozápadního regionu Bretaň očekávala v úterý teploty mezi třiceti třemi a třiceti pěti stupni Celsia. Deník Le Parisien uvedl, že celostátní teplotní průměr měřený na třiceti stanicích po celé zemi dosáhl v pondělí rekordních 24,4 stupně Celsia, čímž překonal dosavadní maximum 23,7 stupně z roku 1944, ačkoli Météo France toto číslo zatím oficiálně nepotvrdila.
Vysoké teploty si vyžádaly i lidský život, když během desetikilometrového běžeckého závodu na pařížském předměstí Maisons-Alfort v neděli zemřel muž po infarktu a dalších deset běžců muselo být po kolapsu převezeno do nemocnice v kritickém stavu. Horké počasí pokračuje rovněž ve Španělsku, kde na jihu země teploty o víkendu dosáhly třiceti osmi stupňů Celsia, což je o pět až deset stupňů více než obvykle. Rubén del Campo ze státního meteorologického úřadu Aemet potvrdil, že tato situace potrvá minimálně do konce týdne a ve čtvrtek a pátek by mohlo být ještě tepleji, kdy na většině území naměří nejméně třicet čtyři stupňů.
V údolích řek Guadiana, Guadalquivir a Ebro se mezi středou a pátkem očekávají plošná maxima v rozmezí třiceti šesti až třiceti osmi stupňů Celsia, přičemž v některých z těchto oblastí mohou teploty dosáhnout až čtyřiceti stupňů. Del Campo zároveň upozornil, že velká část země se musí připravit na takzvané tropické noci, během nichž noční teploty neklesnou pod dvacet stupňů Celsia. Části Spojeného království by mohly oficiálně vstoupit do vlny veder, pokud tamní teploty překročí dvacet šest až dvacet osm stupňů Celsia po dobu tří dnů, přičemž ve Francii musí pro oficiální vyhlášení vlny veder zůstat nad stanoveným limitem i noční teploty.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.