Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Na nedávný dotaz, do jaké míry ho ekonomické starosti občanů motivují k prosazování mírové dohody, Trump odpověděl, že ani trochu. Dodal, že jedinou důležitou věcí při jednání o Íránu je zajistit, aby tato země nevlastnila jadernou zbraň. Podle svých slov nemyslí na finanční situaci Američanů ani nikoho jiného, ale soustředí se výhradně na tento jediný cíl, který považuje za naprostou prioritu.
Podobné odmítavé komentáře vůči hospodářským potížím občanů nejsou u Trumpa novinkou, avšak toto konkrétní vyjádření vyvolalo dojem, že ho problémy lidí vůbec nezajímají. Prohlášení působí obzvláště necitlivě v době, kdy jsou prezidentova ekonomická čísla nepříznivá a veřejnost mu vyčítá, že tuto oblast zanedbává. Republikáni se proto okamžitě pokusili Trumpova slova mírnit a vysvětlit.
Zatímco odcházející severokarolínský senátor Thom Tillis označil prezidentovy výroky za znepokojivé, ostatní spolustraníci se je snažili zlehčovat. Senátor John Cornyn z Texasu uvedl, že šlo pouze o bezvýznamnou poznámku, a senátorka Cynthia Lummis z Wyomingu se odmítla vyjádřit s tím, že prezidentovi na lidech ve skutečnosti záleží. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson a texaský poslanec Troy Nehls zase argumentovali tím, že kontext celého vyjádření nebyl tak špatný, a vyzvali veřejnost ke klidu.
Do obhajoby se zapojil také viceprezident JD Vance, který prohlásil, že Trumpova slova byla překroucena. Zároveň však zvolil mnohem smířlivější tón a na rozdíl od prezidenta dal najevo pochopení pro ekonomické potíže obyvatel. Opakovaně zdůraznil, že se administrativa na finanční situaci Američanů plně soustředí, a otevřeně přiznal, že v oblasti prosperity zbývá ještě mnoho práce a že čísla o inflaci za minulý měsíc nebyla dobrá.
Vzhledem k politickým dopadům existuje racionální vysvětlení, proč Trump finanční dopady války bagatelizuje, jelikož by se mohl snažit předstírat, že žádné neexistují. Právě ekonomické dopady, zejména rostoucí ceny pohonných hmot, jsou totiž hlavní překážkou v tom, aby mohl vyčkávat na mírovou dohodu splňující všechny jeho požadavky. Americká armáda sice díky své strategii udržuje vlastní ztráty na nízké úrovni, ale domácí obyvatelstvo přesto pociťuje finanční náklady konfliktu.
Tento domácí tlak představuje zásadní rozdíl oproti situaci v Íránu, jehož autoritářská vláda nemusí brát stížnosti svých občanů v takové míře v potaz. Ačkoli válka a americká blokáda Hormuzského průlivu způsobují íránskému hospodářství mnohem větší škody než americkému, Teherán má díky svému režimu vyšší práh bolestivosti. To vytváří asymetrický konflikt, v němž má protistrana vnitřní výhodu a s ní spojenou větší vyjednávací sílu.
Z taktického hlediska mohl Trump svým výrokem vysílat Íránu signál, že pod ekonomickým tlakem neustoupí a nespěchá s uzavřením dohody za každou cenu. Navzdory tomu však řada jiných indicií naznačuje, že prezident o ukončení války naopak velmi stojí. Znevažování finančních problémů vlastních občanů navíc může Trumpovu pozici oslabit, neboť válka je v zemi nepopulární a podpora jeho hospodářské politiky neustále klesá.
Pokud se konflikt protáhne až do podzimních voleb a demokraté získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, bude muset Trump četil mnohem méně spolupracujícímu Kongresu. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů nevidí v této válce smysl a nedomnívá se, že stojí za ekonomické oběti. Tři čtvrtiny respondentů jsou navíc přesvědčeny, že prezident nevěnuje dostatečnou pozornost životním nákladům, přičemž ekonomika zůstává hlavním tématem nadcházejících voleb.
Prezident se přitom mohl těmto komplikacím vyhnout, pokud by pro válečné tažení dopředu budoval podporu veřejnosti a jasně definoval cíle, pro které by byli lidé ochotni přinášet osobní oběti. Trump se však o takovou argumentaci nepokusil, válku zahájil nečekaně a zdůvodnění pro své kroky začal předkládat až dodatečně. Tento přístup provází jeho druhé funkční období od samého počátku a Republikánské straně v současné situaci neprospívá.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.