Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Letecký provoz Imigračního a celního úřadu (ICE) vypustil do ovzduší v roce 2025 odhadem 335 876 tun emisí uhlíku, což představuje nárůst o osmdesát osm procent oproti předchozímu roku. Údaje za první čtyři měsíce roku 2026 navíc ukazují, že tato federální agentura je na dobré cestě přispět k globálnímu oteplování ještě větším objemem. Tyto emise prokazatelně zhoršují klimatickou krizi, která je sama o sobě hnacím motorem nelegální migrace, a zároveň znečišťují ovzduší v místních komunitách sloužících jako letové uzly, mezi něž patří například Phoenix, El Paso, Harlingen nebo Alexandria.
Globální politický koordinátor organizace American Friends Service Committee Brett Heinz upozornil, že snaha způsobit utrpení imigrantům se nakonec obrací proti všem a nikdo před důsledky neunikne. Znečištění způsobené těmito lety podle něj poškozuje každou rodinu ve Spojených státech. Trumpova protiimigrační politika vedla k dramatickému nárůstu počtu zatčení, detencí a deportací, což minulý měsíc vyvrcholilo rekordními 245 zdokumentovanými vyhošťovacími lety. Následky jsou obzvláště tvrdé pro imigranty bez záznamu v trestním rejstříku, jejichž zatýkání v lednu vzrostlo ve srovnání s obdobím před Trumpovým nástupem do úřadu osminásobně.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) přitom opakovaně slibovalo, že se zaměří pouze na nejhorší zločince. Ze zhruba šedesáti tisíc lidí zadržovaných na začátku dubna však více než sedmdesát procent nemá žádné trestní záznamy, přičemž míra repatriace u osob bez odsouzení či konečného příkazu k deportaci se během dvou měsíců zdvojnásobila. Arveyová vyjádřila vážné obavy z toho, že jsou lidé posíláni na paluby letadel bez řádného procesu, dochází k odlučování rodin a imigranti během cesty čelí nehumánním podmínkám. Samotný dopad masivního nárůstu letů na životní prostředí je podle ní rovněž obrovským problémem.
Dřívější výpočty emisí uhlíku z imigračních letů přitom dosud chyběly. Pro jejich stanovení využila organizace American Friends Service Committee sledovací data a metodiku Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V prvních čtyřech měsících roku 2026 přispěly tyto letecké operace k emisím částkou 139 594 tun, což by v celoročním přepočtu znamenalo téměř pětadvacetiprocentní nárůst oproti již tak vysokým hodnotám z předchozího roku. K tomu je nutné připočíst znečištění z celého rozsáhlého amerického systému imigračních detencí, který je největší na světě, což celý kruh problémů dále uzavírá.
Mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti reagoval na dotazy ohledně globálního oteplování a humanitárních dopadů protiotázkou, kde byly tyto obavy o životní prostředí v době, kdy ilegální migranti zanechávali hory odpadků na rančích a v korytech řek během pohraniční krize za Bidenovy administrativy. K otázce omezování cestujících na palubě ministerstvo uvedlo, že používání pout během deportačních letů je dlouhodobým standardním protokolem a nezbytným opatřením pro zajištění bezpečnosti zadržených osob i doprovázejících agentů. Tyto postupy jsou podle úřadu v naprostém souladu se zavedenými právními standardy.
Letecká doprava úřadu je realizována prostřednictvím sítě charterových letů, vojenských letadel, pobřežní stráže či mezinárodních dopravců, k čemuž přispělo navýšení rozpočtu o 205 milionů dolarů. Výzkum ukazuje, že v průměru dvacet dva letadel provede v libovolný den kolem padesáti osmi takových letů. Bashir Elhassan z neziskového sektoru k tomu podotkl, že kdykoli federální úředníci tvrdí, že nemají dostatek peněz na sociální služby, na vojenský komplex určený k deportaci lidí se finance vždy najdou. Současný intenzivní letový řád navíc představuje zásadní odklon od minulosti, kdy většina vyhoštění směřovala do blízkého Mexika a Střední Ameriky a probíhala po zemi.
Během Trumpova prvního roku po návratu do úřadu však lety směřovaly do 79 zemí světa, včetně asijských či afrických států, kam se dříve z USA nelétalo. Imigranti jsou posíláni i do zemí zmítaných konflikty nebo autokracií, jako je Haiti a Venezuela, Palestinci byli vráceni do Izraele a na okupovaný Západní břeh a Ukrajinci putovali přes Polsko zpět do své vlasti. Lidé, kteří již dříve v USA získali humanitární ochranu před mučením, byli deportováni do zemí jako Uganda, Ghana, Kamerun či Rwanda, ke kterým nemají žádné vazby. Minulý měsíc se navíc zintenzivnily deportace Mexičanů do nebezpečných měst v jižním Mexiku, přičemž vnitrostátní přesuny migrantů mezi detekčními centry v USA vzrostly meziročně o 132 procent.
Kromě celkového oteplování planety přispívají letadla často běžící na volnoběh, startující a přistávající na stejných místech, k lokálnímu znečištění ovzduší, což může způsobovat plicní potíže, bronchitidu a předčasná úmrtí. Profesor civilního a environmentálního inženýrství na Stanfordově univerzitě Mark Z. Jacobson vysvětlil, že letištní emise se drží blízko povrchu a i emise z letů ve výšce postupem času klesají dolů. Každá tuna uhlíku, sazí a metanu přidaná do atmosféry tak podle něj přispívá k globálnímu oteplování a znečišťující látky prokazatelně zvyšují nemocnost i úmrtnost obyvatelstva.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.