Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Letecký provoz Imigračního a celního úřadu (ICE) vypustil do ovzduší v roce 2025 odhadem 335 876 tun emisí uhlíku, což představuje nárůst o osmdesát osm procent oproti předchozímu roku. Údaje za první čtyři měsíce roku 2026 navíc ukazují, že tato federální agentura je na dobré cestě přispět k globálnímu oteplování ještě větším objemem. Tyto emise prokazatelně zhoršují klimatickou krizi, která je sama o sobě hnacím motorem nelegální migrace, a zároveň znečišťují ovzduší v místních komunitách sloužících jako letové uzly, mezi něž patří například Phoenix, El Paso, Harlingen nebo Alexandria.
Globální politický koordinátor organizace American Friends Service Committee Brett Heinz upozornil, že snaha způsobit utrpení imigrantům se nakonec obrací proti všem a nikdo před důsledky neunikne. Znečištění způsobené těmito lety podle něj poškozuje každou rodinu ve Spojených státech. Trumpova protiimigrační politika vedla k dramatickému nárůstu počtu zatčení, detencí a deportací, což minulý měsíc vyvrcholilo rekordními 245 zdokumentovanými vyhošťovacími lety. Následky jsou obzvláště tvrdé pro imigranty bez záznamu v trestním rejstříku, jejichž zatýkání v lednu vzrostlo ve srovnání s obdobím před Trumpovým nástupem do úřadu osminásobně.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) přitom opakovaně slibovalo, že se zaměří pouze na nejhorší zločince. Ze zhruba šedesáti tisíc lidí zadržovaných na začátku dubna však více než sedmdesát procent nemá žádné trestní záznamy, přičemž míra repatriace u osob bez odsouzení či konečného příkazu k deportaci se během dvou měsíců zdvojnásobila. Arveyová vyjádřila vážné obavy z toho, že jsou lidé posíláni na paluby letadel bez řádného procesu, dochází k odlučování rodin a imigranti během cesty čelí nehumánním podmínkám. Samotný dopad masivního nárůstu letů na životní prostředí je podle ní rovněž obrovským problémem.
Dřívější výpočty emisí uhlíku z imigračních letů přitom dosud chyběly. Pro jejich stanovení využila organizace American Friends Service Committee sledovací data a metodiku Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V prvních čtyřech měsících roku 2026 přispěly tyto letecké operace k emisím částkou 139 594 tun, což by v celoročním přepočtu znamenalo téměř pětadvacetiprocentní nárůst oproti již tak vysokým hodnotám z předchozího roku. K tomu je nutné připočíst znečištění z celého rozsáhlého amerického systému imigračních detencí, který je největší na světě, což celý kruh problémů dále uzavírá.
Mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti reagoval na dotazy ohledně globálního oteplování a humanitárních dopadů protiotázkou, kde byly tyto obavy o životní prostředí v době, kdy ilegální migranti zanechávali hory odpadků na rančích a v korytech řek během pohraniční krize za Bidenovy administrativy. K otázce omezování cestujících na palubě ministerstvo uvedlo, že používání pout během deportačních letů je dlouhodobým standardním protokolem a nezbytným opatřením pro zajištění bezpečnosti zadržených osob i doprovázejících agentů. Tyto postupy jsou podle úřadu v naprostém souladu se zavedenými právními standardy.
Letecká doprava úřadu je realizována prostřednictvím sítě charterových letů, vojenských letadel, pobřežní stráže či mezinárodních dopravců, k čemuž přispělo navýšení rozpočtu o 205 milionů dolarů. Výzkum ukazuje, že v průměru dvacet dva letadel provede v libovolný den kolem padesáti osmi takových letů. Bashir Elhassan z neziskového sektoru k tomu podotkl, že kdykoli federální úředníci tvrdí, že nemají dostatek peněz na sociální služby, na vojenský komplex určený k deportaci lidí se finance vždy najdou. Současný intenzivní letový řád navíc představuje zásadní odklon od minulosti, kdy většina vyhoštění směřovala do blízkého Mexika a Střední Ameriky a probíhala po zemi.
Během Trumpova prvního roku po návratu do úřadu však lety směřovaly do 79 zemí světa, včetně asijských či afrických států, kam se dříve z USA nelétalo. Imigranti jsou posíláni i do zemí zmítaných konflikty nebo autokracií, jako je Haiti a Venezuela, Palestinci byli vráceni do Izraele a na okupovaný Západní břeh a Ukrajinci putovali přes Polsko zpět do své vlasti. Lidé, kteří již dříve v USA získali humanitární ochranu před mučením, byli deportováni do zemí jako Uganda, Ghana, Kamerun či Rwanda, ke kterým nemají žádné vazby. Minulý měsíc se navíc zintenzivnily deportace Mexičanů do nebezpečných měst v jižním Mexiku, přičemž vnitrostátní přesuny migrantů mezi detekčními centry v USA vzrostly meziročně o 132 procent.
Kromě celkového oteplování planety přispívají letadla často běžící na volnoběh, startující a přistávající na stejných místech, k lokálnímu znečištění ovzduší, což může způsobovat plicní potíže, bronchitidu a předčasná úmrtí. Profesor civilního a environmentálního inženýrství na Stanfordově univerzitě Mark Z. Jacobson vysvětlil, že letištní emise se drží blízko povrchu a i emise z letů ve výšce postupem času klesají dolů. Každá tuna uhlíku, sazí a metanu přidaná do atmosféry tak podle něj přispívá k globálnímu oteplování a znečišťující látky prokazatelně zvyšují nemocnost i úmrtnost obyvatelstva.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.