Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
V Itálii dokázala Giorgia Meloniová se svou stranou Bratři Itálie, která má fašistickou minulost, zvítězit ve volbách v roce 2022 a sestavit vládní koalici. Na evropské scéně se jí však podařilo etablovat díky tomu, že se na rozdíl od jiných krajně pravicových hnutí jasně postavila za Evropskou unii, NATO a vojenskou pomoc Kyjevu. Naopak v Rakousku tamní Svobodná strana staví na protipřistěhovalecké rétorice, odmítání unijní klimatické politiky a také na odporu k protiruským sankcím i podpoře Ukrajiny. Přestože byla po svém vítězství s necelými 29 procenty hlasů v roce 2024 odsunuta do opozice koalicí středových stran, její budoucí nástup k moci ve Vídni se zdá být pouze otázkou času.
V Německu vyvolává obavy Alternativa pro Německo (AfD), která požaduje okamžité zastavení vojenské pomoci Ukrajině, zrušení sankcí vůči Moskvě a obnovení importu ruských fosilních paliv. V domácí politice strana sází na radikální omezování imigrace a prosazuje myšlenku takzvané remigrace, podle níž by až dva miliony nepřizpůsobivých německých občanů mohly být přesídleny do modelového státu v severní Africe. Přestože Spolkový úřad pro ochranu ústavy označil AfD za extremistickou entitu, strana vede předvolební průzkumy před dvěma zářijovými regionálními volbami v bývalém komunistickém Východním Německu, což vystavuje tradiční středopravicové strany silnému tlaku na prolomení dosavadního politického kordonu.
Ve Francii se k převzetí moci dlouhodobě připravuje Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové, která stranu od roku 2011 výrazně normalizovala a distancovala ji od antisemitismu svého otce. Le Penová, případně její chráněnec Jordan Bardella, v současnosti vede v průzkumech pro prezidentské volby plánované na příští jaro. Přestože Národní sdružení po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zmírnilo svou dřívější toxickou proruskou rétoriku, stále schvaluje ruskou anexi Krymu a trvá na odchodu Francie z integrovaného vojenského velení NATO. Pokud by příští rok v prezidentském klání zvítězila, získala by silné exekutivní pravomoci v jediné jaderné mocnosti EU a stálém členovi Rady bezpečnosti OSN.
Dlouhodobě nejúspěšnějším pravicovým populistou na kontinentu byl Viktor Orbán se svou stranou Fidesz, jehož šestnáctileté vládnutí v Maďarsku však v dubnu definitivně ukončilo monumentální volební vítězství proevropské opozice. Význam této politické změny pro Kyjev se projevil okamžitě, když nová maďarská vláda stáhla své veto vůči unijní půjčce ve výši 90 miliard eur. Tyto finanční prostředky, které zůstávají podmíněny pokračováním demokratických a protikorupčních reforem v zemi, zajistí podstatnou část vojenských a finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky, ovšem dlouhodobý postoj Evropské unie zůstává kvůli možnému úspěchu krajní pravice v klíčových unijních státech nejistý.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.