Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
V Itálii dokázala Giorgia Meloniová se svou stranou Bratři Itálie, která má fašistickou minulost, zvítězit ve volbách v roce 2022 a sestavit vládní koalici. Na evropské scéně se jí však podařilo etablovat díky tomu, že se na rozdíl od jiných krajně pravicových hnutí jasně postavila za Evropskou unii, NATO a vojenskou pomoc Kyjevu. Naopak v Rakousku tamní Svobodná strana staví na protipřistěhovalecké rétorice, odmítání unijní klimatické politiky a také na odporu k protiruským sankcím i podpoře Ukrajiny. Přestože byla po svém vítězství s necelými 29 procenty hlasů v roce 2024 odsunuta do opozice koalicí středových stran, její budoucí nástup k moci ve Vídni se zdá být pouze otázkou času.
V Německu vyvolává obavy Alternativa pro Německo (AfD), která požaduje okamžité zastavení vojenské pomoci Ukrajině, zrušení sankcí vůči Moskvě a obnovení importu ruských fosilních paliv. V domácí politice strana sází na radikální omezování imigrace a prosazuje myšlenku takzvané remigrace, podle níž by až dva miliony nepřizpůsobivých německých občanů mohly být přesídleny do modelového státu v severní Africe. Přestože Spolkový úřad pro ochranu ústavy označil AfD za extremistickou entitu, strana vede předvolební průzkumy před dvěma zářijovými regionálními volbami v bývalém komunistickém Východním Německu, což vystavuje tradiční středopravicové strany silnému tlaku na prolomení dosavadního politického kordonu.
Ve Francii se k převzetí moci dlouhodobě připravuje Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové, která stranu od roku 2011 výrazně normalizovala a distancovala ji od antisemitismu svého otce. Le Penová, případně její chráněnec Jordan Bardella, v současnosti vede v průzkumech pro prezidentské volby plánované na příští jaro. Přestože Národní sdružení po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zmírnilo svou dřívější toxickou proruskou rétoriku, stále schvaluje ruskou anexi Krymu a trvá na odchodu Francie z integrovaného vojenského velení NATO. Pokud by příští rok v prezidentském klání zvítězila, získala by silné exekutivní pravomoci v jediné jaderné mocnosti EU a stálém členovi Rady bezpečnosti OSN.
Dlouhodobě nejúspěšnějším pravicovým populistou na kontinentu byl Viktor Orbán se svou stranou Fidesz, jehož šestnáctileté vládnutí v Maďarsku však v dubnu definitivně ukončilo monumentální volební vítězství proevropské opozice. Význam této politické změny pro Kyjev se projevil okamžitě, když nová maďarská vláda stáhla své veto vůči unijní půjčce ve výši 90 miliard eur. Tyto finanční prostředky, které zůstávají podmíněny pokračováním demokratických a protikorupčních reforem v zemi, zajistí podstatnou část vojenských a finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky, ovšem dlouhodobý postoj Evropské unie zůstává kvůli možnému úspěchu krajní pravice v klíčových unijních státech nejistý.
Bývalá britská premiérka Theresa Mayová varovala předsedu vlády Andyho Burnhama, aby se posunul dál od tématu brexitu, a podle BBC uvedla, že ji znepokojuje úvaha o možném návratu Spojeného království do Evropské unie. Premiér na bruselském summitu v uplynulém týdnu prohlásil, že chce společně s unijním blokem zvažovat různé podoby budoucích vztahů. Baronka Mayová v nedělním rozhovoru s Laurou Kuenssbergovou na stanici BBC vzkázala, že brexit je hotovou věcí a je třeba se s tím smířit a jít dál.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.