Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
V Itálii dokázala Giorgia Meloniová se svou stranou Bratři Itálie, která má fašistickou minulost, zvítězit ve volbách v roce 2022 a sestavit vládní koalici. Na evropské scéně se jí však podařilo etablovat díky tomu, že se na rozdíl od jiných krajně pravicových hnutí jasně postavila za Evropskou unii, NATO a vojenskou pomoc Kyjevu. Naopak v Rakousku tamní Svobodná strana staví na protipřistěhovalecké rétorice, odmítání unijní klimatické politiky a také na odporu k protiruským sankcím i podpoře Ukrajiny. Přestože byla po svém vítězství s necelými 29 procenty hlasů v roce 2024 odsunuta do opozice koalicí středových stran, její budoucí nástup k moci ve Vídni se zdá být pouze otázkou času.
V Německu vyvolává obavy Alternativa pro Německo (AfD), která požaduje okamžité zastavení vojenské pomoci Ukrajině, zrušení sankcí vůči Moskvě a obnovení importu ruských fosilních paliv. V domácí politice strana sází na radikální omezování imigrace a prosazuje myšlenku takzvané remigrace, podle níž by až dva miliony nepřizpůsobivých německých občanů mohly být přesídleny do modelového státu v severní Africe. Přestože Spolkový úřad pro ochranu ústavy označil AfD za extremistickou entitu, strana vede předvolební průzkumy před dvěma zářijovými regionálními volbami v bývalém komunistickém Východním Německu, což vystavuje tradiční středopravicové strany silnému tlaku na prolomení dosavadního politického kordonu.
Ve Francii se k převzetí moci dlouhodobě připravuje Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové, která stranu od roku 2011 výrazně normalizovala a distancovala ji od antisemitismu svého otce. Le Penová, případně její chráněnec Jordan Bardella, v současnosti vede v průzkumech pro prezidentské volby plánované na příští jaro. Přestože Národní sdružení po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zmírnilo svou dřívější toxickou proruskou rétoriku, stále schvaluje ruskou anexi Krymu a trvá na odchodu Francie z integrovaného vojenského velení NATO. Pokud by příští rok v prezidentském klání zvítězila, získala by silné exekutivní pravomoci v jediné jaderné mocnosti EU a stálém členovi Rady bezpečnosti OSN.
Dlouhodobě nejúspěšnějším pravicovým populistou na kontinentu byl Viktor Orbán se svou stranou Fidesz, jehož šestnáctileté vládnutí v Maďarsku však v dubnu definitivně ukončilo monumentální volební vítězství proevropské opozice. Význam této politické změny pro Kyjev se projevil okamžitě, když nová maďarská vláda stáhla své veto vůči unijní půjčce ve výši 90 miliard eur. Tyto finanční prostředky, které zůstávají podmíněny pokračováním demokratických a protikorupčních reforem v zemi, zajistí podstatnou část vojenských a finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky, ovšem dlouhodobý postoj Evropské unie zůstává kvůli možnému úspěchu krajní pravice v klíčových unijních státech nejistý.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.